Changwon - 25. listopadu byl oficiálně představen první prototyp jihokorejské elektrické, 10vozové jednotky KTX-II, která je výsledkem více než desetiletého vývoje. Jde o evoluci dřívějšího prototypu HSR-350(X), přičemž projekt zaštítilo Ministerstvo znalostí a ekonomiky, stejně jako Ministerstvo vzdělání, vědy a technologie. Výzkum přišel na téměř 256 bilionů jihokorejských wonů, podílelo se na něm na sedm tisíc pracovníků z celkem 129 organizací. Největším z nich byl koncern Hyundai Rotem, který zároveň poskytnul vhodné zázemí. První jednotka v následujícím půlroce absolvuje sérii testů, po jejichž úspěšném absolvování bude nasazena na rychlodráhu Gyeongbu, spojující města Soul a Daegu, ale i na klasické tratě. Korejský železniční operátor Korail si v roce 2006 objednal celkem 19 souprav. Prvních šest by měl obdržet v červnu 2009, čtyři o rok později, zbylých devět do konce roku 2010. Počítá s nasazením na trasy Honam, Kyeongjeon a po dokončení také Jeolla.
Díky hliníkové, aerodynamicky tvarované karoserii a trakčních motorech o souhrnném výkonu 8,8 MW, může KTX-II dosáhnout rychlosti až 330 km/h. Trakční výzbroj a brzdové systémy byly vyvinuty v Jižní Korei. Na rozdíl od francouzských KTX, jezdících na rychlodráze Gyeongbu v pevné, 20vozové konfiguraci, má KTX-II poloviční počet vozů, avšak může být provozována v párech, což umožní větší pružnost v rámci řešení kapacity. Otočná sedadla v interiéru, oddíly pro rodiny, bezbariérové toalety a palubní Wi-Fi - to jsou jen některé z dalších deviz jednotky. Pro národní ekonomiku je přínosem i fakt, že poměr "domácího" podílu v Korei montovaných, leč francouzských KTX, versus de facto generické KTX-II, je 58 ku 87%.Zdroj: Railway Gazette
Takze pripojne body mohou vypadat jasne, ale jasne nejsou. Podivejte se na problemy s dalnicemi a to nejen ze strany Rakouska. Pak je tu otazka financovani, kolik bude nas dil a kolik dostaneme z mezinarodni kasy. Byla by hloupost zaplatit to ze sveho, nevyuzit to a pak brecet, ze treba Polaci ci Slovaci to maji zaplacene z unijnich penez.
Jinak s useky u Prahy souhlasim, nicmene tam jde o to, ze maji jiz dnes velkou vyuzitelnost v soucasne vnitrostatni a meyinarodni doprave. Ale daleko radeji nez dalsi osamocene useky VRT bych videl, kdyby se napriklad koridory na nekterych usecich stavely velkoriseji. Napriklad je skoda, ze mame dost rovnych useku, kde by mohla byt 200 a neni jen kvuli prejezdou a zabezpeceni. Nebo kdyz se narovnava trat na koridoru a varianta na 160 je jen o cca desetinu az ctvrtinu ceny levnejsi nez varianta na 200 a stejne se postavi ta 160 i kdyz jde o zleca novy usek. To vidim jako palcivejsi problem. Protoze loko, vagony a soupravy na 200 uz bud mame, nebo v brzke dobe budemem mit (byt v malem mnozstvi), tudiz by se to dalo vyuzit okamzite a i pro nase vnitrostatni ucely.
Ale pozor - to o tech skvelych busech konkretne pro Cinu rozhodne neplati. Kdyz je vlak prebookovany a ja musim jet z 杭州 do 上海 busem, tak to neni moc prijemny zazitek. Spis dalnicni jizda hruzy a pretlacovana s kamiony skrze odstavne pruhy a stredove pasy.
(Omlouvam se, ze pisu ve znacich, ale uz jsem tu dostal od nejakych akademiku vynadano za transkripci v pinyinu a nechci pouzivat ten zparchantely cesky prepis)
Jestli jsou useky Beroun a Benesov tutovka, tak to budeme asi jedina zeme sveta. Opakovane se ptam, kde v okoli VIdne (je vetsi nez Praha) je VRT, aby ulehcila primestske doprave. Stejna otazka plati i pro Berlin (mesto Xkrat vetsi nez Praha).
Co se tyka tech "hranicnich" bodu, tak PROC by to mela byt dira Decin, PROC by to mela byt dira Breclav?
cocik
DIKY, DIKY, DIKY. Kupodivu jsem zjistil, ze Asiate nejaky jidelnaky ve vlaku vicemene nepotrebuji (protoze proste jedi jinak) a kupodivu jsem zjistil, ze i autobusy mohou byt velmi pohodlne. Ve svetle toho, co napsal 240.025 se tomu skoro ani nechce verit:-)
Takže Praha, Berlin, Mnichov, Videň, Bratislava a Budapešť jsou vesnice??
Ne, nejsou to vesnice - bohuzel s vyjimkou Prahy nelezi ani v ceske republice a neni mi jasne, proc by Cesko melo resit spojeni Berlina a Vidne...
csarh151
Ano, ja souhlasim. Jenze ty trate, co jsi popsal nejsou nic ceskeho - to jsou soucasti evropske site, ktera shodou okolnosti lezi na ceskem uzemi. Takze by o tom mela rozhodovat Evropa (nebo "Stredoevropa") a ne jednotlive Cesko, Rakousko, Nemecko, atd... Takze pokud jde o VRT v Koreji a nejakou analogii "a Cesko zase nic", tak to vubec nesouvisi. Ma smysl pouze napsat - a Stredni Evropa zase nic. VRT ale proste neni problem Ceska.
Abych tak rekl zhruba takto: okres Trebic na svem uzemi ma dalnici, okres Pisek dalnici nema (aspon myslim). Znamena to snad, ze okres Trebic je nejak vyznamnejsi nez okres Pisek? Ne, neni. Znamena to jenom to, ze okres Pisek je "na ceste" z Prahy do Brna. Samo o sobe by dalnice z Velkeho Mezirici do Velke Bitese (jestli to neni okres Trebic, tak sorry, ale to nehraje roli) zcela jiste nebyla. Mezi temito mesty je dalnice jen a pouze z duvodu, ze jde o dalnici Praha-Brno a na nakladech se okres Trebic vicemene nepodilel, stavela to Ceska republika (jiste, okres Trebic je soucasti CR, takze taknak skryte se podilel take).
A uplne analogicky to plati pro sit VRT ve stredni Evrope. Je to spojnice velkych mest ve stredni Evrope (analogie s krajskymi mesty v Cesku), ktera logicky vede pres mensi mensi ve stredni Evrope (analogie s okresnimi a mensimi mesty v Cesku). Nicmene neni to o spojovani mensich mest (okresu) a financovani nema byt na bazi okresnich mest. Rekneme jeste takto - kdyby se siti VRT mely spojit Drazdany a Kuty a hlavne ke spojeni techto mest by to melo slouzit. Trat logicky povede po uzemi Ceska - ale kdo by to mel platit? Nemecko (Drazdany) a Slovensko (Kuty), ktere tahle trat bude osbluhovat NEBO Cesko, kudy trat povede? Jasne, i Cesko na tom nejak bude profitovat, takze nejaky dil by Cesko zaplatit melo, ale rozhodne ne primo umerne delce trati...
VRT v Cesku? Ne! VRT ve stredni Evrope? Ano!
240.025> Chce to osobni zkusenost, abyste mohl porovnavat.
M> Pokud muzu mluvit za trasy, ktere jezdim tady v Cine (tj hlavne CRH, zadne vetsi dalkovky), tak vetsina lidi si bere do vlaku jidlo svoje, protoze je to vlakove dost drahe a navic je na nadrazich spousta obchudku, kde k jidlu prodavaji vesmes cokoliv. Servis a obsluhu v CRH bych v pohode srovnal s nasim Pendolinem (tj. bufet s omezenou nabidkou teplych jidel a voziky se snacky). Mnohem vic mi vyhovoval ten korejsky zpusob, kdy se v busu hlavne relaxuje (kresla 2+1, cca 1.2m mezi nimi) a clovek se naji o prestavce na dalnicnim odpocivadle, kde se da sehnat taky prakticky cokoliv. Samozrejme na skutecne dalkovych trasach muze byt situace jina - kdyztak se zeptam kolegu v praci, co jsou ze vzdalenejsich provincii, jak to resi.
Spravne by bylo konstatovat ze drive ci pozdeji to bude nutnost (casovy horizont zatim stanovit jen orientacke - upresni se az jak budou penize), a pokracovat vyberem a stanovenim trasy (useku). Pak se celkem zjisti ze nektere (zvlaste mestske a primestske) useky se jevi byti potrebnymi uz dnes a tedy se muze pristoupit k jejich vystavbe (treba jeste ne s plnym vybavenim pro VRT - zatim je dulezite hlavne geometricke usporadani se vsim ostatnim se da jeste v budoucnu relativne snadno "hnout") s rozumnou pravdepodobnosti ze se vyuzitelnost v budoucnu zvysi doplnenim propojujicich useku...
Jak tu pisi Junkrs a Paninaro, ty useky Beroun a Benesov v soucasnosti vypadaji jako tutovka.
Jinak pripojne body do mezinarodni site snad vypadaji jako vcelku jasne - Decin (smer Berlin), Breclav (smer Viden, Blava, Budapest), Ostrava (smer Polsko) jsou snad jasne, snad jen kudy od Plzne dal muze byt trosku otazka ale ne zas tak velka, klasicky Linec uz dnes nikoho jako cil nelaka (tim smerem musi stacit soucasne budovane koryto), Viden uz mame takze Mnichov je skoro tutovka... kde je nejaky problem?
Hlavne spravne stanovit elektrifikaci (ale tady asi neni moc co resit - 25kV, 3kV na VRT urcite ne a 15kV asi taky neni nejlepsi zavadet si doma jeste treti elektrifikacni system) a zabzar (ETCS?), jen proboha ne zadne narodni speciality ktere by efektivne zabranovaly jezdit na tom necim jinym nez nasimi vlastnimi jednotkami (jako je tomu dodnes - projet pres nase uzemi jakoukoliv zahranicni jednotkou ci loko je zavazny problem az temer neresitelne - i ten Taurus k tomu teprve pomalu dospiva az ted).
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.