..: KTX-II: 300 km/h na jihokorejský způsob :..

KTX-II rollout, foto: webChangwon - 25. listopadu byl oficiálně představen první prototyp jihokorejské elektrické, 10vozové jednotky KTX-II, která je výsledkem více než desetiletého vývoje. Jde o evoluci dřívějšího prototypu HSR-350(X), přičemž projekt zaštítilo Ministerstvo znalostí a ekonomiky, stejně jako Ministerstvo vzdělání, vědy a technologie. Výzkum přišel na téměř 256 bilionů jihokorejských wonů, podílelo se na něm na sedm tisíc pracovníků z celkem 129 organizací. Největším z nich byl koncern Hyundai Rotem, který zároveň poskytnul vhodné zázemí. První jednotka v následujícím půlroce absolvuje sérii testů, po jejichž úspěšném absolvování bude nasazena na rychlodráhu Gyeongbu, spojující města Soul a Daegu, ale i na klasické tratě. Korejský železniční operátor Korail si v roce 2006 objednal celkem 19 souprav. Prvních šest by měl obdržet v červnu 2009, čtyři o rok později, zbylých devět do konce roku 2010. Počítá s nasazením na trasy Honam, Kyeongjeon a po dokončení také Jeolla.

Díky hliníkové, aerodynamicky tvarované karoserii a trakčních motorech o souhrnném výkonu 8,8 MW, může KTX-II dosáhnout rychlosti až 330 km/h. Trakční výzbroj a brzdové systémy byly vyvinuty v Jižní Korei. Na rozdíl od francouzských KTX, jezdících na rychlodráze Gyeongbu v pevné, 20vozové konfiguraci, má KTX-II poloviční počet vozů, avšak může být provozována v párech, což umožní větší pružnost v rámci řešení kapacity. Otočná sedadla v interiéru, oddíly pro rodiny, bezbariérové toalety a palubní Wi-Fi - to jsou jen některé z dalších deviz jednotky. Pro národní ekonomiku je přínosem i fakt, že poměr "domácího" podílu v Korei montovaných, leč francouzských KTX, versus de facto generické KTX-II, je 58 ku 87%.

kxt2_01, foto: katalog ktx2_04, foto: katalog ktx2_05, foto: katalog ktx2_06, foto: katalog ktx2_07, foto: katalog ktx2_08, foto: katalog

Zdroj: Railway Gazette


Martin Grill Poslat mail autorovi | 28.11.2008 (12:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Svět


  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   
30.11.2008 (14:20)  
cocik: je mi to jasné, autobusy 1. třídy (2 + 1) jezdí i v Turecku nebo Jižní Americe, komfort může být stejný(nebo i lepší), mě ale šlo o tu rychlost, když autobus víc jak 100 - 110 jet nemůže. Jenom by mě zajíamlo, jak často autobusy mezi opravdu velkými městy jezdí, popř. jeslti velmi často vznikají dopravní zácpy, či jeslti existuje nějaká preference pro autobusy.. Cesta busem může být fakt příjemná, ale zdlouhavá oproti vlaku...
30.11.2008 (14:17)  
to SYN: Opravdu jsou ty propojovaci body tak jasne? Co treba dalnice Brno-Viden, znaeho pohledu jasne a rakusaci to chteji vest jinudy. Vite kolik faktoru se na presnem trasovani podili? To neni stavba plotu, ktery se dajen tak zborit a 20 cm posunout. Musi byt dopredu jasne dany a smluvne upresneny presne trasy a az pak muzeme nase kousky stavet. Jinak orientacni trasovani a casovy horiznot uz je dan, pocita se s tim (iv ramci EU), ze problem VRT u nas se bude resit v letech 2016 az 2020, tedy az budou hotove nase koridory a oni si vyresi VRT u nich a budou penize na nas "okrajove".

Takze pripojne body mohou vypadat jasne, ale jasne nejsou. Podivejte se na problemy s dalnicemi a to nejen ze strany Rakouska. Pak je tu otazka financovani, kolik bude nas dil a kolik dostaneme z mezinarodni kasy. Byla by hloupost zaplatit to ze sveho, nevyuzit to a pak brecet, ze treba Polaci ci Slovaci to maji zaplacene z unijnich penez.

Jinak s useky u Prahy souhlasim, nicmene tam jde o to, ze maji jiz dnes velkou vyuzitelnost v soucasne vnitrostatni a meyinarodni doprave. Ale daleko radeji nez dalsi osamocene useky VRT bych videl, kdyby se napriklad koridory na nekterych usecich stavely velkoriseji. Napriklad je skoda, ze mame dost rovnych useku, kde by mohla byt 200 a neni jen kvuli prejezdou a zabezpeceni. Nebo kdyz se narovnava trat na koridoru a varianta na 160 je jen o cca desetinu az ctvrtinu ceny levnejsi nez varianta na 200 a stejne se postavi ta 160 i kdyz jde o zleca novy usek. To vidim jako palcivejsi problem. Protoze loko, vagony a soupravy na 200 uz bud mame, nebo v brzke dobe budemem mit (byt v malem mnozstvi), tudiz by se to dalo vyuzit okamzite a i pro nase vnitrostatni ucely.
registrovaný uživatel cocik 
30.11.2008 (13:30)  
M:
Ale pozor - to o tech skvelych busech konkretne pro Cinu rozhodne neplati. Kdyz je vlak prebookovany a ja musim jet z 杭州 do 上海 busem, tak to neni moc prijemny zazitek. Spis dalnicni jizda hruzy a pretlacovana s kamiony skrze odstavne pruhy a stredove pasy.

(Omlouvam se, ze pisu ve znacich, ale uz jsem tu dostal od nejakych akademiku vynadano za transkripci v pinyinu a nechci pouzivat ten zparchantely cesky prepis)
registrovaný uživatel M 
30.11.2008 (13:04)  
SYN
Jestli jsou useky Beroun a Benesov tutovka, tak to budeme asi jedina zeme sveta. Opakovane se ptam, kde v okoli VIdne (je vetsi nez Praha) je VRT, aby ulehcila primestske doprave. Stejna otazka plati i pro Berlin (mesto Xkrat vetsi nez Praha).
Co se tyka tech "hranicnich" bodu, tak PROC by to mela byt dira Decin, PROC by to mela byt dira Breclav?

cocik
DIKY, DIKY, DIKY. Kupodivu jsem zjistil, ze Asiate nejaky jidelnaky ve vlaku vicemene nepotrebuji (protoze proste jedi jinak) a kupodivu jsem zjistil, ze i autobusy mohou byt velmi pohodlne. Ve svetle toho, co napsal 240.025 se tomu skoro ani nechce verit:-)
registrovaný uživatel M 
30.11.2008 (12:56)  
Paninaro
Takže Praha, Berlin, Mnichov, Videň, Bratislava a Budapešť jsou vesnice??
Ne, nejsou to vesnice - bohuzel s vyjimkou Prahy nelezi ani v ceske republice a neni mi jasne, proc by Cesko melo resit spojeni Berlina a Vidne...

csarh151
Ano, ja souhlasim. Jenze ty trate, co jsi popsal nejsou nic ceskeho - to jsou soucasti evropske site, ktera shodou okolnosti lezi na ceskem uzemi. Takze by o tom mela rozhodovat Evropa (nebo "Stredoevropa") a ne jednotlive Cesko, Rakousko, Nemecko, atd... Takze pokud jde o VRT v Koreji a nejakou analogii "a Cesko zase nic", tak to vubec nesouvisi. Ma smysl pouze napsat - a Stredni Evropa zase nic. VRT ale proste neni problem Ceska.
Abych tak rekl zhruba takto: okres Trebic na svem uzemi ma dalnici, okres Pisek dalnici nema (aspon myslim). Znamena to snad, ze okres Trebic je nejak vyznamnejsi nez okres Pisek? Ne, neni. Znamena to jenom to, ze okres Pisek je "na ceste" z Prahy do Brna. Samo o sobe by dalnice z Velkeho Mezirici do Velke Bitese (jestli to neni okres Trebic, tak sorry, ale to nehraje roli) zcela jiste nebyla. Mezi temito mesty je dalnice jen a pouze z duvodu, ze jde o dalnici Praha-Brno a na nakladech se okres Trebic vicemene nepodilel, stavela to Ceska republika (jiste, okres Trebic je soucasti CR, takze taknak skryte se podilel take).
A uplne analogicky to plati pro sit VRT ve stredni Evrope. Je to spojnice velkych mest ve stredni Evrope (analogie s krajskymi mesty v Cesku), ktera logicky vede pres mensi mensi ve stredni Evrope (analogie s okresnimi a mensimi mesty v Cesku). Nicmene neni to o spojovani mensich mest (okresu) a financovani nema byt na bazi okresnich mest. Rekneme jeste takto - kdyby se siti VRT mely spojit Drazdany a Kuty a hlavne ke spojeni techto mest by to melo slouzit. Trat logicky povede po uzemi Ceska - ale kdo by to mel platit? Nemecko (Drazdany) a Slovensko (Kuty), ktere tahle trat bude osbluhovat NEBO Cesko, kudy trat povede? Jasne, i Cesko na tom nejak bude profitovat, takze nejaky dil by Cesko zaplatit melo, ale rozhodne ne primo umerne delce trati...
VRT v Cesku? Ne! VRT ve stredni Evrope? Ano!
registrovaný uživatel kobros 
30.11.2008 (10:37)  
jen technicka pro M: nejvetsi mesto na kontinentu neni Pariz, ale Moskva.
registrovaný uživatel cocik 
30.11.2008 (6:40)  
jk + chikatetsuin> Pokud se jedna o Seoul-Pusan, tak to mate pravdu, ja porad ziju ve svych intencich pendlovani mezi Seoulem a Daejeonem, kdy mi stacilo prijit na Gangam Gu nebo Yousong Gu v podstate kdykoliv a do 15 minut uz jsem sedel (spal) v busu. Litat do Daejeonu by byla blbost, ale nejak mi nedoslo, ze Pusan je preci jenom dal. Sorry, moje chyba.

240.025> Chce to osobni zkusenost, abyste mohl porovnavat.

M> Pokud muzu mluvit za trasy, ktere jezdim tady v Cine (tj hlavne CRH, zadne vetsi dalkovky), tak vetsina lidi si bere do vlaku jidlo svoje, protoze je to vlakove dost drahe a navic je na nadrazich spousta obchudku, kde k jidlu prodavaji vesmes cokoliv. Servis a obsluhu v CRH bych v pohode srovnal s nasim Pendolinem (tj. bufet s omezenou nabidkou teplych jidel a voziky se snacky). Mnohem vic mi vyhovoval ten korejsky zpusob, kdy se v busu hlavne relaxuje (kresla 2+1, cca 1.2m mezi nimi) a clovek se naji o prestavce na dalnicnim odpocivadle, kde se da sehnat taky prakticky cokoliv. Samozrejme na skutecne dalkovych trasach muze byt situace jina - kdyztak se zeptam kolegu v praci, co jsou ze vzdalenejsich provincii, jak to resi.
registrovaný uživatel SYN 
30.11.2008 (4:26)  
Deadeye: Jenze ono je dost tezke se seriozne domlouvat na nejake mezinarodni spolupraci kdyz je slyset velke mnozstvi hlasu o tom ze VRT je u nas k nicemu eventuelne ze si ji jeste dlouho nebudeme moct dovolit...
Spravne by bylo konstatovat ze drive ci pozdeji to bude nutnost (casovy horizont zatim stanovit jen orientacke - upresni se az jak budou penize), a pokracovat vyberem a stanovenim trasy (useku). Pak se celkem zjisti ze nektere (zvlaste mestske a primestske) useky se jevi byti potrebnymi uz dnes a tedy se muze pristoupit k jejich vystavbe (treba jeste ne s plnym vybavenim pro VRT - zatim je dulezite hlavne geometricke usporadani se vsim ostatnim se da jeste v budoucnu relativne snadno "hnout") s rozumnou pravdepodobnosti ze se vyuzitelnost v budoucnu zvysi doplnenim propojujicich useku...
Jak tu pisi Junkrs a Paninaro, ty useky Beroun a Benesov v soucasnosti vypadaji jako tutovka.

Jinak pripojne body do mezinarodni site snad vypadaji jako vcelku jasne - Decin (smer Berlin), Breclav (smer Viden, Blava, Budapest), Ostrava (smer Polsko) jsou snad jasne, snad jen kudy od Plzne dal muze byt trosku otazka ale ne zas tak velka, klasicky Linec uz dnes nikoho jako cil nelaka (tim smerem musi stacit soucasne budovane koryto), Viden uz mame takze Mnichov je skoro tutovka... kde je nejaky problem?
Hlavne spravne stanovit elektrifikaci (ale tady asi neni moc co resit - 25kV, 3kV na VRT urcite ne a 15kV asi taky neni nejlepsi zavadet si doma jeste treti elektrifikacni system) a zabzar (ETCS?), jen proboha ne zadne narodni speciality ktere by efektivne zabranovaly jezdit na tom necim jinym nez nasimi vlastnimi jednotkami (jako je tomu dodnes - projet pres nase uzemi jakoukoliv zahranicni jednotkou ci loko je zavazny problem az temer neresitelne - i ten Taurus k tomu teprve pomalu dospiva az ted).
29.11.2008 (22:15)  
to crash151 a Paninaro: Ja mam pocit, ze snad neumite cist. Vzdyt tu M nekolikrat opakoval, ze VRT v narodni variante u nas nema smysl, protoze v CR nejsou velka mesta. Ze ma smysl v mezinarodni varinate, jenze na to je potreba nejake mezinarodni dohody a planovani. Tak proc tu operujete Vidni ci Budapesti? Existuje snad nejaka mezivladni ci mezinarodni dohoda o VRT ve stredni Evrope? Vi snad nekdo o tom, ze by Rakousko ci Nemecko aktivne prosazovalo ci uz stavelo VRT smer nase hranice? Ja tedy, krom obecnych plku a deklaraci, o nicem realnem a dohlednem neslysel. Proto, dokud nebude vule se tady v tom stredu Evropy domluvit a naplanovat trasy VRT, tak nema smysl je u nas stavet (vyjma mozna nekterych kratsich useku). V CR je proste jedno velke mesto, v Rakaousku take, v Madarsku take, na Slovensku ani to jedno (obecne se uvadi, ze VRT ma smysl mezi mesty s vice jak milionem obyvatel, coz Blava nema). Jedine Polsko ma snad vice nez jedno (ale i Lodz a Krakov maji tak trictvrte milionu obyvatel, pak uz to jde k pul milionu). Takze nechapu proc tu operujete s necim proti nekomu, kdo rika to same co vy.
29.11.2008 (20:39)  
M: Nevim jestli se tohle dá porovnávat. Ve Francii se VRT plánovala izolovaně, protože byli první. V Německu je situace trochu jiná, máte pravdu, že tam je to trochu horší, neni tam tolik nevostaveb, ale víc modernizací, ale to kvůli tomu, že tam je hustší osídlení než ve Francii. A Španělsko a Itálie si hrabou na svym písečku, páč tranzit u nich díky geografický poloze je celkem omezenej. Ale v podmíckách ČR je to někde jinde, máme tu hlavně tranzit, proto se musí síť napojit na tu evropskou. Neměli bysme na to, že ležímě v srdci Evropy doplácet, ale naopak na tom vydělávat. Tudíž si myslim, že by značnou část VRTek u nás měla zacvakat i EU, je to i v jejim zájmu. Přepravní proudy sou určitě silný jak ve směru Hamburg, Berlín -> Vídeň, tak Mnichov -> východ (severovýchod) tak jih -> sever. Je toho potřeba využít aby nedocházelo k situacim že se naše republika při cestě třeba Hamburg -> Vídeň objíždí přes Rakousko místo toho, aby se to vzalo durch přes ČR.
  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko