Česká republika - Kvůli desítkám mnohdy nevýznamných přejezdů nemohou po koridoru jezdit vlaky vysokou rychlostí. Hned několik takových silničních přejezdů bychom nalezli na nejfrekventovanějším prvním železničním koridoru v úseku mezi Prahou a Kolínem. Na tratích, kde se kříží s tratí silnice, předpisy totiž vyšší traťovou rychlost než 160 km/h nepovolují.
Podobná situace byla ještě před několika lety v řadě evropských zemí, ovšem ty dnes systematicky přejezdy zcela ruší, nebo místo nich budují nadjezdy či podjezdy. Například Německo jen v loňském roce zrušilo přibližně 1200 přejezdů a tamní dráhy na tyto účely ročně vynakládají až 170 milionů €.
Přejezdy se zatím rušit nebudou
Česko však tento trend zaspalo. „Dlouhodobý plán neexistuje,“ přiznává mluvčí SŽDC Anna Kodysová. V roce 2007 tak bylo v ČR zrušeno pouze 11 přejezdů. „Naší snahou je zrušit jich největší množství v rámci platné legislativy,“ dodává. Podle odborníků bylo velkou chybou, že ke zrušení přejezdů nedošlo již při samotné výstavbě železničních koridorů, které byly projektovány v 90. letech. Někteří s trochou nadsázky tvrdí, že přejezd na koridoru je podobný nápad, jako umístit uprostřed dálnice klasickou křižovatku se semafory.
Přejezdy vadí především na trati 010 v úseku Praha - Pardubice, kde jich je celkem 31. Právě v této rovinaté krajině na nové trati by bez přejezdů vlaky mohly bez problémů jezdit cestovní rychlostí až 200 km/h. „Určitě budeme v této otázce spolupracovat se SŽDC. Jednáme o tom a jednat budeme, vlaky to zdržuje a nám rostou náklady,“ říká ke zbytečným přejezdům mluvčí ČD Ondřej Kubala. Podle SŽDC však Dráhy paradoxně například o zrušení přejezdu mezi poli nedaleko Peček doposud nepožádaly.
Nahrazení jednoho přejezdu silničním nadjezdem jsou přitom v porovnání s náklady na přestavbu koridorové tratě relativně nízké. „Podle složitosti stavby lze uvažovat o částce 40 až 60 milionů korun,“ za SŽDC zmínila Anna Kodysová. Protože jde však o silniční mosty, musely by se do jejich financování zapojit Ředitelství silnic a dálnic, Správy a údržby silnic, kraje či obce. Samotné Ministerstvo dopravy uvádí, že se títmo problémem zabývá. „Spíše než rušení přejezdů se snažíme zvyšovat jejich bezpečnost, případně stavět mimoúrovňové křížení, tedy nadjezd,“ uzavírá mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.
Zdroj: Deník
| 2.7.2008 (7:00)
Jinak s těmi rychlíkovými soupravami na 200 km/h, nejspíš to vzniklo takhle:
1. lempl novinář se od někoho dozvěděl, že existuje experimentální lokomotiva která měla v roce 1972 vMax 200 km/h - viz http://www.prototypy.cz/124/124.htm
2. při nechvalně známé inteligenci a neochotě seriózně pracovat typického českého novináře pak vyjde článek ala radio Jerevan, ve kterém se praví že ČD mají od roku 1972 soupravy schopné jezdit 200 km/h
Tento převzatý článek zavání senzacechtivostí - redaktor najde přejezd v poli, kde někdo z dotčených zastavil jeho možné zrušení při koridorizaci. Jsou to pospojované útržky, ze kterých čtenář získává dojem, jací hloupí lidé vedou českou železnici, že postaví "na dálnici úrovňovou křižovatku". Problém Vmax=200km/h je vděčné téma, při němž každý diskutující rád "projektuje" od klávesnice, kde všude by se mohlo 200 km/h jezdit.
Tento článek mi ukazuje, jak veliký vliv mají "novináři", jak se mnoho čtenářů chytá napsaných neúplných názorů a smýšlí v podobném jednostranném duchu... .
To by mě docela zajímalo, jak to řeší třeba s předzváněčkou, vychází mi že při 25 vteřinách nákladní vlak, který zastaví v 1.3 km vzdálené stanici zablokuje provoz na silnici.
Jinak ty přejezdy mají taky potenciál děsivě zdržovat, když vypadnou z provozu. Na 250 Brno-BV už straší jen dva - Přízřenice-Moravany a Šakvice-Starovičky, a ten prvně jmenovaný jsme už nejednou projížděli krokem a za velikého houkání :)
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.










