Česká republika - Kvůli desítkám mnohdy nevýznamných přejezdů nemohou po koridoru jezdit vlaky vysokou rychlostí. Hned několik takových silničních přejezdů bychom nalezli na nejfrekventovanějším prvním železničním koridoru v úseku mezi Prahou a Kolínem. Na tratích, kde se kříží s tratí silnice, předpisy totiž vyšší traťovou rychlost než 160 km/h nepovolují.
Podobná situace byla ještě před několika lety v řadě evropských zemí, ovšem ty dnes systematicky přejezdy zcela ruší, nebo místo nich budují nadjezdy či podjezdy. Například Německo jen v loňském roce zrušilo přibližně 1200 přejezdů a tamní dráhy na tyto účely ročně vynakládají až 170 milionů €.
Přejezdy se zatím rušit nebudou
Česko však tento trend zaspalo. „Dlouhodobý plán neexistuje,“ přiznává mluvčí SŽDC Anna Kodysová. V roce 2007 tak bylo v ČR zrušeno pouze 11 přejezdů. „Naší snahou je zrušit jich největší množství v rámci platné legislativy,“ dodává. Podle odborníků bylo velkou chybou, že ke zrušení přejezdů nedošlo již při samotné výstavbě železničních koridorů, které byly projektovány v 90. letech. Někteří s trochou nadsázky tvrdí, že přejezd na koridoru je podobný nápad, jako umístit uprostřed dálnice klasickou křižovatku se semafory.
Přejezdy vadí především na trati 010 v úseku Praha - Pardubice, kde jich je celkem 31. Právě v této rovinaté krajině na nové trati by bez přejezdů vlaky mohly bez problémů jezdit cestovní rychlostí až 200 km/h. „Určitě budeme v této otázce spolupracovat se SŽDC. Jednáme o tom a jednat budeme, vlaky to zdržuje a nám rostou náklady,“ říká ke zbytečným přejezdům mluvčí ČD Ondřej Kubala. Podle SŽDC však Dráhy paradoxně například o zrušení přejezdu mezi poli nedaleko Peček doposud nepožádaly.
Nahrazení jednoho přejezdu silničním nadjezdem jsou přitom v porovnání s náklady na přestavbu koridorové tratě relativně nízké. „Podle složitosti stavby lze uvažovat o částce 40 až 60 milionů korun,“ za SŽDC zmínila Anna Kodysová. Protože jde však o silniční mosty, musely by se do jejich financování zapojit Ředitelství silnic a dálnic, Správy a údržby silnic, kraje či obce. Samotné Ministerstvo dopravy uvádí, že se títmo problémem zabývá. „Spíše než rušení přejezdů se snažíme zvyšovat jejich bezpečnost, případně stavět mimoúrovňové křížení, tedy nadjezd,“ uzavírá mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.
Zdroj: Deník
| 2.7.2008 (7:00)
Mám zkušenost z Manažera kdy vlak trasovaný na 160 km/h i při použití vozů s vmax140 a tudíž jedoucí celou trasu max 140 km/h dojede do Prahy buď bez zpoždění, nebo se spožděním do 10 minut. Mám pocit, že pokud se nepoužijí výrazně výkonější lokomotivy, které by dokázaly zrychlit na krátkém úseku, tak úspora bude malá. On i ten Manažer se 151 zrychluje na 160 km/h docela dlouho.
Nebyla by stejná úpora dosažena použitím například dvou lokomotiv (nebo jedné ale hodně výkonné) které se dostanou na vmax mnohem rychleji (teoreticky za poloviční dobu) ? Určitě na to existují teoretické modely a podle mne by to mohlo být ekonomičtější (hlavně při členitosti našich tratí). Možná je to kacířská myšlenka, ale možná by to mohl být směr pro zkrácení jízdních dob. A o to tady snad jde a nikoliv o to říct jezdíme 200 km/h.
Kazdopadne ja vidim to uzke hrdlo v tom tvem poslednim odstavci
na rozdiel od toho sa trat (co sa tyka polohy) stavia na 50-100 rokov kludne a vystavba spolu s pripravou projektu, schvalovanim, posudzovanim etc. zaberie tak 3 roky prinajmensom (bez vacsich tunelov, mostov a podobne).
teraz si vezmi, ze uz sem moze jazdit taurus (vmax 200+), o rok-dva (snad) 380, vagony (A/Bm(p)z) uz su (okay, malo. ale jazdia aj nemecke, rakuske, madarske), pendolina tiez - to uz je celkom slusna flotila co by 200 vyuzila.
pokial by na 200 bolo treba iba odstranit urovnove krizenia, tak je to najmensie zlo - vystavba nadjazdu a zrusenie priecestia nevyzaduju prakticky ziadne vyluky (snad nic co by sa nestihlo pocas kratkych nocnych trvajucich par hodin; podjazd bude o nieco horsi) a je to drahsie len o rekonstrukciu priecestia pocas uplynulej koridorizacie.
otazka je, ci sa da vsade nahradit priecestie nad/pod-jazdom - uprostred obce (kde je krizenie trate velmi ziadane) nie je miesto na najazdove rampy. takze ako?
pokial na 200 treba nieco dalsie (zab.zar., alebo dokonca upravy trasovania aby nebolo 5km 200, 1km 130, 5km 200 atd) tak to uz je horsie - to je potom asi zbytocne o 200 uvazovat.
Proto pokud TED nemam veci, ktere by mohly zajistit jezdeni >160, tak mi staci infrastruktura na 160 mohu jet, tak jo, potom zacnu resit prejezdy.
Opak mi pripada stejny, jako kdyz patnactilete dceri koupis kocarek a vybavu do detskeho pokoje, protoze nekdy v budoucnu otehotni a tyhle veci se prece budou rozhodne hodit...
No ale jsem prizemni:-)
PS: Mas platne vizum do Ameriky? Jestli ne, tak je to skoda, protoze nekdy v budoucnu tam muzes letet a to vizum vyuzijes. Ja vim, ze to zni blbe. Stejne blbe je ale stavet neco z duvodu, ze se to casem vyuzije...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.










