..: Železniční dopravu brzdí i přejezdy :..

Ilustrační obrázekČeská republika - Kvůli desítkám mnohdy nevýznamných přejezdů nemohou po koridoru jezdit vlaky vysokou rychlostí. Hned několik takových silničních přejezdů bychom nalezli na nejfrekventovanějším prvním železničním koridoru v úseku mezi Prahou a Kolínem. Na tratích, kde se kříží s tratí silnice, předpisy totiž vyšší traťovou rychlost než 160 km/h nepovolují.

Podobná situace byla ještě před několika lety v řadě evropských zemí, ovšem ty dnes systematicky přejezdy zcela ruší, nebo místo nich budují nadjezdy či podjezdy. Například Německo jen v loňském roce zrušilo přibližně 1200 přejezdů a tamní dráhy na tyto účely ročně vynakládají až 170 milionů €.

Přejezdy se zatím rušit nebudou

Česko však tento trend zaspalo. „Dlouhodobý plán neexistuje,“ přiznává mluvčí SŽDC Anna Kodysová. V roce 2007 tak bylo v ČR zrušeno pouze 11 přejezdů. „Naší snahou je zrušit jich největší množství v rámci platné legislativy,“ dodává. Podle odborníků bylo velkou chybou, že ke zrušení přejezdů nedošlo již při samotné výstavbě železničních koridorů, které byly projektovány v 90. letech. Někteří s trochou nadsázky tvrdí, že přejezd na koridoru je podobný nápad, jako umístit uprostřed dálnice klasickou křižovatku se semafory.

Ilustrační obrázek Přejezdy vadí především na trati 010 v úseku Praha - Pardubice, kde jich je celkem 31. Právě v této rovinaté krajině na nové trati by bez přejezdů vlaky mohly bez problémů jezdit cestovní rychlostí až 200 km/h. „Určitě budeme v této otázce spolupracovat se SŽDC. Jednáme o tom a jednat budeme, vlaky to zdržuje a nám rostou náklady,“ říká ke zbytečným přejezdům mluvčí ČD Ondřej Kubala. Podle SŽDC však Dráhy paradoxně například o zrušení přejezdu mezi poli nedaleko Peček doposud nepožádaly.

Nahrazení jednoho přejezdu silničním nadjezdem jsou přitom v porovnání s náklady na přestavbu koridorové tratě relativně nízké. „Podle složitosti stavby lze uvažovat o částce 40 až 60 milionů korun,“ za SŽDC zmínila Anna Kodysová. Protože jde však o silniční mosty, musely by se do jejich financování zapojit Ředitelství silnic a dálnic, Správy a údržby silnic, kraje či obce. Samotné Ministerstvo dopravy uvádí, že se títmo problémem zabývá. „Spíše než rušení přejezdů se snažíme zvyšovat jejich bezpečnost, případně stavět mimoúrovňové křížení, tedy nadjezd,“ uzavírá mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.

Zdroj: Deník


Adys Poslat mail autorovi | 2.7.2008 (7:00)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Stavby a projekty

Weitere aus Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   
Registrierter Benutzer bvak 
03.07.2008 (9:17)  
"Např. Brno Břeclav se za 32 minut při vmax 140 km/h stihnout nedá."

stíhají to poslední dobou vůbec někdy? I když se náhodou vyjede včas, kvůli courání se přes (dlouhodobé, tj. v JŘ předem zohlednitelné) stavby u Břeclavi a Brna se tam aspoň 5 min řekl bych vždycky nabere.
Registrierter Benutzer bvak 
03.07.2008 (9:06)  
jonáš: "čili až budou jezdit 380 všude a Taury dál než do Břeclavi"

taury už jezdí až do Brna
Registrierter Benutzer tenzor 
03.07.2008 (9:04)  
M: Nemyslím si, že by všechny IC/EC měly jízdní řád na 140 km/h jak napsal fauny. Např. Brno Břeclav se za 32 minut při vmax 140 km/h stihnout nedá. Otázkou ale je, co na těch vlacích skutečně jede za vozy, IMHO jeden z hlavních důvodů zrušení příplatků na EC bylo, aby se mohl porušovat standart "vyšší kvality", který je dnes už jen prázdným pojmem. Každopádně pokud se někde počítá, že vlak jede max. 160 km/h, tak je tam nějaká rezerva, tj. stačí aby jel třeba 145-150 a pokud pojede jen 140, tak sice vznikne zpoždění, ale ne moc velké na to, aby to nějak vybočovalo z běžné praxe ČD.
03.07.2008 (5:23)  
Výpravčí: Projekt na AB (dojde jen k malým úpravám v délkách oddílů), výměnu kolejových obvodů, napájecích zdrojů pro SZZ a TZZ, rakouského VZ před břeclavskými vjezdy od Berhardsthalu, GSM-R, ... je projektem interoperability a ne zvyšování rychlosti. Krom toho se už plánují reálné termíny pro začátky prací.
02.07.2008 (23:00)  
No a dostavame se do zacarovaneho kruhu. Trate se na vetsi rychlost nedelaji, protoze nejsou vozidla, vozidla se zase nekupuji, protoze pro ne nejsou trate (kdyz uz se neco rychlejsiho koupi, tak spousta lidi mrci, ze je to zbytecne, ze to u nas stejne pojede pomaleji). Ja osobne jsem pro to, aby byl predstih trati pred vozy. Dostatecne rychle vozy existuji, jen je potreba je koupit a pripadne schvalit pro provoz (uz se oboje castecne deje). To je porad snazsi a rychlejsi nez prestavba trati. Takze nyni je urcite ten nejlepsi cas pro reseni 200kmh. Proc? Bude 12 miliard na nove vozy, na koleje se cpou soukromnici, podaril se prvni prulom schvalenim Tauruse. Ted je tedy potreba sednout, spocitat co to bude stat, co k tomu bude potreba a urcit zda se do toho pujde a urcit si nejaky casovy plan. Aby se pak tomu mohlo prizpusobit nakupovani vozu atd. Nejde prece o to, ze by tu nekdo rikal, ze se musi jit do 200, ale je nejvyssi cas o tom zacit diskutovat a resit to.
Registrierter Benutzer M 
02.07.2008 (22:45)  
No a maji vlaky garantovane slozeni souprav vcetne loko? Ted mame povolenou 160, ale se z diskuse dovidam, tak JR jsou delane na rychlost 140.
Takze mam lehce obavu, aby vlak nejel kosmickou rychlosti a potom ve stanici necekal 20 minut na ouredni odjezd.

Ale jako jinak jo - pokud mame vsechno hotove a "brzdi" to jen ty prejezdy, tak je predelejme. Jednim dechem ale dodavam, ze pokud mame omezeny rozpocet (jakoze to tak urcite bude), tak prvni, co by se melo resit, jsou useky s nizkou rychlosti. Ono je samozrejme super (hlavne na reklamy), ze se da jet 200, ale k cemu to, kdyz opodal se musi brzdit na 80:(
02.07.2008 (22:28)  
Martin-CZ:
Zahrneme-li úpravu oblouku před Břeclaví (včetně posunutí návěstidel) do přestavby uzlu a zřízení GSM-R jako samostatný projekt tak nic. Bez těchto projektů si ale nemůžeme zvýšení traťové rychlosti představit. Ovšem projekty na přestavbu autobloku a úpravu nástupišť již leží ve správném šuplátku odkud budou při správné (finanční) konstelaci vytaženy na denní světlo.
02.07.2008 (21:40)  
Výpravčí: A kdepak se už realizuje zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h mezi Brnem a Břeclaví?
02.07.2008 (21:16)  
Pánové:
Opět jste se vzbudili ze zimního spánku :-)

Řešit, zda je výhodné zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h, v době existence (a dokonce i začátku realizace) projektu na zvýšení traťové rychlosti mezi Brnem a Břeclaví právě na tuto hodnotu mi připadá poněkud opožděné.
02.07.2008 (19:31)  
No však se s tim počítalo, řekl bych že mezi Úvalama a Picema zmizela nejmíň polovina přejezdů, stavěly se podchody a nadjezdy kde to šlo. Aspoň jak jsem to posledních pět let z vlaku sledoval. Zůstaly jen ty kde viceméně nic nejezdí, řekl bych že je tam i potíž, že dráha je jeden rozpočet a silnice druhej a nějak se to musí zkoordinovat. Nebo ty nadjezdy na dvojkách platěj kraje, kdoví.

Ale opakuju: momentálně jízdu vlaků rychlostí vyšší než 160 nedovolujou předpisy a neexistence vlakového zabezpečovače. Na mrknutí oka, jestli v mlze nezahlídne červenou, se prostě už spolejhat nedá, a myslim že ani v tý stošedesátce. Takže nejde zdaleka jen o přejezdy. A pokud se bude nějakej zabezpečovač masivně instalovat, tak to bude ETSC kterej ještě nemá ani dopsaný špecifikace ;-)
  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2025 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko