Česká republika - Kvůli desítkám mnohdy nevýznamných přejezdů nemohou po koridoru jezdit vlaky vysokou rychlostí. Hned několik takových silničních přejezdů bychom nalezli na nejfrekventovanějším prvním železničním koridoru v úseku mezi Prahou a Kolínem. Na tratích, kde se kříží s tratí silnice, předpisy totiž vyšší traťovou rychlost než 160 km/h nepovolují.
Podobná situace byla ještě před několika lety v řadě evropských zemí, ovšem ty dnes systematicky přejezdy zcela ruší, nebo místo nich budují nadjezdy či podjezdy. Například Německo jen v loňském roce zrušilo přibližně 1200 přejezdů a tamní dráhy na tyto účely ročně vynakládají až 170 milionů €.
Přejezdy se zatím rušit nebudou
Česko však tento trend zaspalo. „Dlouhodobý plán neexistuje,“ přiznává mluvčí SŽDC Anna Kodysová. V roce 2007 tak bylo v ČR zrušeno pouze 11 přejezdů. „Naší snahou je zrušit jich největší množství v rámci platné legislativy,“ dodává. Podle odborníků bylo velkou chybou, že ke zrušení přejezdů nedošlo již při samotné výstavbě železničních koridorů, které byly projektovány v 90. letech. Někteří s trochou nadsázky tvrdí, že přejezd na koridoru je podobný nápad, jako umístit uprostřed dálnice klasickou křižovatku se semafory.
Přejezdy vadí především na trati 010 v úseku Praha - Pardubice, kde jich je celkem 31. Právě v této rovinaté krajině na nové trati by bez přejezdů vlaky mohly bez problémů jezdit cestovní rychlostí až 200 km/h. „Určitě budeme v této otázce spolupracovat se SŽDC. Jednáme o tom a jednat budeme, vlaky to zdržuje a nám rostou náklady,“ říká ke zbytečným přejezdům mluvčí ČD Ondřej Kubala. Podle SŽDC však Dráhy paradoxně například o zrušení přejezdu mezi poli nedaleko Peček doposud nepožádaly.
Nahrazení jednoho přejezdu silničním nadjezdem jsou přitom v porovnání s náklady na přestavbu koridorové tratě relativně nízké. „Podle složitosti stavby lze uvažovat o částce 40 až 60 milionů korun,“ za SŽDC zmínila Anna Kodysová. Protože jde však o silniční mosty, musely by se do jejich financování zapojit Ředitelství silnic a dálnic, Správy a údržby silnic, kraje či obce. Samotné Ministerstvo dopravy uvádí, že se títmo problémem zabývá. „Spíše než rušení přejezdů se snažíme zvyšovat jejich bezpečnost, případně stavět mimoúrovňové křížení, tedy nadjezd,“ uzavírá mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.
Zdroj: Deník
| 2.7.2008 (7:00)
stíhají to poslední dobou vůbec někdy? I když se náhodou vyjede včas, kvůli courání se přes (dlouhodobé, tj. v JŘ předem zohlednitelné) stavby u Břeclavi a Brna se tam aspoň 5 min řekl bych vždycky nabere.
taury už jezdí až do Brna
Takze mam lehce obavu, aby vlak nejel kosmickou rychlosti a potom ve stanici necekal 20 minut na ouredni odjezd.
Ale jako jinak jo - pokud mame vsechno hotove a "brzdi" to jen ty prejezdy, tak je predelejme. Jednim dechem ale dodavam, ze pokud mame omezeny rozpocet (jakoze to tak urcite bude), tak prvni, co by se melo resit, jsou useky s nizkou rychlosti. Ono je samozrejme super (hlavne na reklamy), ze se da jet 200, ale k cemu to, kdyz opodal se musi brzdit na 80:(
Zahrneme-li úpravu oblouku před Břeclaví (včetně posunutí návěstidel) do přestavby uzlu a zřízení GSM-R jako samostatný projekt tak nic. Bez těchto projektů si ale nemůžeme zvýšení traťové rychlosti představit. Ovšem projekty na přestavbu autobloku a úpravu nástupišť již leží ve správném šuplátku odkud budou při správné (finanční) konstelaci vytaženy na denní světlo.
Opět jste se vzbudili ze zimního spánku :-)
Řešit, zda je výhodné zvýšení traťové rychlosti na 200 km/h, v době existence (a dokonce i začátku realizace) projektu na zvýšení traťové rychlosti mezi Brnem a Břeclaví právě na tuto hodnotu mi připadá poněkud opožděné.
Ale opakuju: momentálně jízdu vlaků rychlostí vyšší než 160 nedovolujou předpisy a neexistence vlakového zabezpečovače. Na mrknutí oka, jestli v mlze nezahlídne červenou, se prostě už spolejhat nedá, a myslim že ani v tý stošedesátce. Takže nejde zdaleka jen o přejezdy. A pokud se bude nějakej zabezpečovač masivně instalovat, tak to bude ETSC kterej ještě nemá ani dopsaný špecifikace ;-)
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.










