..: Na sklářskou lokálku se kvůli uzavírce vrací pravidelný provoz :..

Nádraží v Kamenickém Šenově na pár dní ožije, foto: Adam Fogl Česká Kamenice — Bezmála po čtyřiceti letech nebývale ožije provoz na železniční trati mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem na pomezí Ústeckého a Libereckého kraje. Na počátku září se na trať, po které nyní jezdí pouze sezonní víkendové turistické vlaky, vrátí celotýdenní provoz. Od 1. do 9. září tu bude sedmnáct párů vlaků denně nahrazovat obvyklé autobusové spoje, které kvůli uzavírce přejezdu v Horní Kamenici na vedlejší trati z Děčína do Rumburku pojedou odklonem.


Uzavírka přejezdu změní na devět dní trasy pěti autobusových linek. Mezikrajské spojení Kamenického Šenova a České Kamenice proto v pracovní dny v době od čtyř do dvaadvaceti hodin zajistí sedmnáct párů osobních vlaků dopravce KŽC Doprava. Na obou nádražích budou zajišťovány autobusové přípoje ve směru Děčín, Česká Lípa či Nový Bor, v Kamenickém Šenově kvůli tomu vznikne i zvláštní autobusová zastávka, asi dvě stě padesát metrů od nádraží.

Náhradní vlakové spoje budou vedeny motorovými vozy řady 810 a přeprava v nich bude pro cestující zdarma. V sobotu a v neděli na trať vyjedou jenom obvyklé nostalgické spoje, které dopravce provozuje pod označením Kamenický motoráček. První náhradní vlak z České Kamenice vyjede prvního září v 15.50, podle speciálního jízdního řádu.

Úsek z České Kamenice do Kamenického Šenova je dnes jedinou provozuschopnou částí bývalé železniční spojnice mezi Českou Kamenicí a Českou Lípou. Zbytek drážního tělesa tzv. „sklářské lokálky“ byl snesen po zastavení provozu v roce 1979. Na nesnesených pěti kilometrech byla ještě několik let provozována nákladní doprava, v devadesátých letech sezonní nostalgické osobní vlaky obnovili nadšenci ze sdružení Klub přátel lokálky. Od roku 2008 dráhu vlastní Klub železničních cestovatelů.

Náhradní vlaková doprava přitom není v České republice ničím ojedinělým. Letos v červenci během uzavírky silnice I/43 vyjely zvláštní vložené vlaky mezi Kuřimí a brněnským Královým Polem. V loňském roce Liberecký kraj rovněž kvůli silniční uzavírce objednal ranní a večerní spoje mezi Raspenavou a Bílým Potokem pod Smrkem. Náhradní vlaky v minulosti jezdily také na Bylnicku, často se s nimi setkáváme i v Praze, kde nahrazují metro či tramvaje.

Zdroj: IDOL


Adam Fogl Poslat mail autorovi | 31.8.2016 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Nehody a mimořádnosti Jízdní řád

Další z regionu ČR Liberecký


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
07.09.2016 (14:23)  
Právě jsem se vrátil z Šenova. Jeden pár vlaků obsloužila M262, další pak M131.1302 :-) Do Šenova přijelo po poledni docela dost lidí, mezi nimi jeden šotouš z Německa (podle trička mu chutnají Svijany :-) ). Zpátky jel motorák prázdný. Nicméně pokud jde o vozidla, tak velmi zajímavé.
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
07.09.2016 (9:13)  
gp: páč mám dvě větší (a obě se zoo!) dobře dosažitelná autobusem.

Tak to nebylo. Do Děčína ano, ale do Liberce jel autobus v té době párkrát denně. V podstatě ráno 2x , po poledni a k večeru a opačně také. Vím o čem mluvím, dojížděl jsem do Liberce do školy a zvláště v pátek byl nacpanej až po střechu a až po mnohých stížnostech cestujících, kteří se do autobusu nedostali, zavedlo ČSAD páteční posilové vozy. Takže to s tou dobrou dosažitelností a hlavně pohodlím bylo dost na levačku. Nehledě k tomu, že silnice z Nového Boru do Liberce vypadala podstatně jinak než dnes a cesta tím zastávkovým trvala dlouho.
registrovaný uživatel (gp) 
06.09.2016 (20:11)  
Přesnější historická čísla potvrzují, že jsem blbec, protože jsem se nepodíval do tabulky, odhadnul to a ještě s výsledkem nespreávně pracoval. Ale i tato přesnější čísla spíš podporují hypotézu, že nepotřebuju lokálku do svého okresního města, páč mám dvě větší (a obě se zoo!) dobře dosažitelná autobusem.
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
06.09.2016 (15:17)  
gp: Ještě si tak trochu pamatuji co a jak tam tehdy jezdilo, páč jsem v oněch letech bydlel v okrese CL, chodil do školy v Lbc a pár let jako student pracoval u ČSD.
Liberec rozhodně nebyl 2x větší než CL. To je nesmysl, počtem obyvatel byl větší téměř 4x a téměř 2x větší než Děčín.
Počty obyvatel v r.1980:
Liberec 97 tis.
Děčín 53 tis.
ČL 25 tis. (v r.1991 už 39 tis.)
UnL 88 tis.
registrovaný uživatel (gp) 
06.09.2016 (9:05)  
topič: rychlíky Liberec Cheb a Liberec Chomutov, dva páry osobních motoráků Liberec Ústí, které zrychlily tím, že okolo Lípy projely 11 zastávek. Nic Ti nepodsouvám, nad lokálkou si povzdychl František a já argumentuju, že kdyby lokálku nezrušili komunisti, dopadla by dneska jako jiříkovská, panská nebo Kozí.
Ano, Liberec v té době nebyl krajským městem. Ale byl, stejně jako Děčín, dvakrát větší než Lípa.
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
05.09.2016 (12:40)  
gp: No jo, ale řeč je o lokálce a ne o spojení z KŠ do Ústí nebo Nového Boru či Liberce. Mimochodem, v oné době nebyl Liberec krajským městem, tím bylo jen Ústí nad Labem.
Střední školy byly (vyjma sklářské) pouze v ČL a okresní úřady či větší nemocnice také jenom v ČL. Cesta lokálkou s KŠ do ČL byla rychlejší než přímým autobusem a přestup v Novém Boru při cestě do ČL autobusem také nebyl žádná výhra.
Lokálka obkroužila KŠ a dokázala posbírat / rozvézt pracující (studenty) a další cestující do a z ČL efektivněji než tehdejší autobusová linka. Do tehdejší ŽOSky a Kovošrotu to bylo z hlavního kousek.

Nepíši, že je třeba kvůli zrušené lokálce plakat, to mi nepodsunuj. Jen říkám, že tak nevyužitá ta trať nebyla. A to, že dle tvého by nevyhovovaly dnešnímu stavu věci přeci neznamená, že tehdejšímu vyhovovat mohly.

Otázkou je, zda JŘ před ukončením provozu nebyl zredukován záměrně. Zajímalo by mě, jak to jezdilo např. v 1. polovině 70. let. Nemáš náhodou nějaký JŘ z té doby k dispozici?

Ano, ty dva páry spěšňáků byly jediné, které se v CL "převlékly" z osobáku nebo do osobáku. Větší frekvence rychlíků byla na trase z Lbc do UL (Dc). Ale ty tak jely v celé trase i když to žádnej fofr nebyl.
registrovaný uživatel (gp) 
05.09.2016 (11:47)  
topič: Autobusy Ústí - Liberec přes Lípu skutečně nejezdí. Ale z KŠ představují velmi použitelné spojení, jak do obou krajských měst a Děčína, tak do podokresní Kamenice a Boru. Proto je zmiňuju. 910 až 917 Nymburk Lípa se měnily na 6010 až 6017 Lípa Rumburk. Tvrzení o nepřípojích a času příjezdu rozporovat nemusíš, já se totiž do toho jízdního řádu opravdu podíval (a slzu uronil nad vidličkou a nožem v KŠ h. n.) Nepochybně si nikdo z volné hodinky před vyučováním tehdá nic nedělal. Ale znovu, máme oplakávat lokálku, jejíž dopravní možnosti jak na straně nabídky, tak poptávky, hrubě nevyhověly dnešnímu stavu věcí?
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
05.09.2016 (8:30)  
gp: Autobusy Ústí-Liberec přes CL nejezdily a nejezdí. Proč je zmiňuješ?
Jaké osobáky se v CL měnily na spěšné vlaky?
Lokálkové vlaky tam končily a bylo nutné přestoupit.
S tím skládáním pravdu nemáš. Většina kolejí byla obsazena náklady a tak při skupině vlaků ze všech 4 (5) směrů se často vjíždělo na obsazenou kolej a k tomu ještě přestavování na a z libereckého nástupiště, což byl taky často pěkný mumraj, protože ve stanici CL město byly koleje zasekané náklady a výpravčímu často zůstala jediná průjezdní kolej a po té musel prohnat osobku, náklady a Lv od přestavených nákladních vlaků.
Jízdní řád z posledního období k dispozici nemám a tak nemohu rozporovat tvrzení o špatných přípojích a o příjezdu vlaku na Střelnici v sedm hodin ráno. Před téměř 40 lety bylo cestování trochu jiné než dnes. A případná hodina od dojezdu vlaku do začátku vyučování nebyla považována za dobu k nepřečkání.
registrovaný uživatel (gp) 
04.09.2016 (23:12)  
topič: No řekněme, že ty osobáky, které se na hlavním měnily na spěšné, vezmeme za rychlíky, k čemuž měly řtvrthodinku. K těm byl ze Šenova jediný přípoj za celý den v pět ráno. A to bylo v předsmrtné křeči, kdy dráhy na lokálce vykouzlily skoro dvouhodinovej takt. To se to pak skládalo, když nebyly přípoje.

Ano, študáci to měli báječných pár minut ze zastávky, jenže to jim bylo houby platný, když zvonilo v osm a vlak přijížděl před sedmou.

Po tomhle bych fakt netoužil. Ale když se dneska cestující ze Šenova vejdou do autobusů Ústí-Liberec (což mám vyzkoušeno na vlastní prdel), asi by se tam Regína neuživila.
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
03.09.2016 (20:53)  
gp: v době, kdy se trať rušila končily osobáky z ČK na hlavním a vyskládaly se tam se všemi rychlíky, osobáky a spoustou nákladů, včetne téměř nepřetržitě hoblující 1. zálohy. Ze Střelnice to měli cestující do centra ČL nejblíž, včtně dojíždějících středoškoláků, jejichž školy (gympl, strojárna, ekonomka) byly doslova pár minut od zastávky. Pokud se nemýlím, tak jízdní doba při cestě vlakem byla kratší než autobusem a vlak navíc obsloužil v Kamenickém Šenově místa, kam se dalo autobusem z ČL dojet
pouze s komplikovaným přestupem. Osobní vlaky byly frekventované, protože do zastavení osobní dopravy bylo autobusové spojení do KŠ a ČK bídné.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko