Česká Kamenice — Bezmála po čtyřiceti letech nebývale ožije provoz na železniční trati mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem na pomezí Ústeckého a Libereckého kraje. Na počátku září se na trať, po které nyní jezdí pouze sezonní víkendové turistické vlaky, vrátí celotýdenní provoz. Od 1. do 9. září tu bude sedmnáct párů vlaků denně nahrazovat obvyklé autobusové spoje, které kvůli uzavírce přejezdu v Horní Kamenici na vedlejší trati z Děčína do Rumburku pojedou odklonem.
Uzavírka přejezdu změní na devět dní trasy pěti autobusových linek. Mezikrajské spojení Kamenického Šenova a České Kamenice proto v pracovní dny v době od čtyř do dvaadvaceti hodin zajistí sedmnáct párů osobních vlaků dopravce KŽC Doprava. Na obou nádražích budou zajišťovány autobusové přípoje ve směru Děčín, Česká Lípa či Nový Bor, v Kamenickém Šenově kvůli tomu vznikne i zvláštní autobusová zastávka, asi dvě stě padesát metrů od nádraží.
Náhradní vlakové spoje budou vedeny motorovými vozy řady 810 a přeprava v nich bude pro cestující zdarma. V sobotu a v neděli na trať vyjedou jenom obvyklé nostalgické spoje, které dopravce provozuje pod označením Kamenický motoráček. První náhradní vlak z České Kamenice vyjede prvního září v 15.50, podle speciálního jízdního řádu.
Úsek z České Kamenice do Kamenického Šenova je dnes jedinou provozuschopnou částí bývalé železniční spojnice mezi Českou Kamenicí a Českou Lípou. Zbytek drážního tělesa tzv. „sklářské lokálky“ byl snesen po zastavení provozu v roce 1979. Na nesnesených pěti kilometrech byla ještě několik let provozována nákladní doprava, v devadesátých letech sezonní nostalgické osobní vlaky obnovili nadšenci ze sdružení Klub přátel lokálky. Od roku 2008 dráhu vlastní Klub železničních cestovatelů.
Náhradní vlaková doprava přitom není v České republice ničím ojedinělým. Letos v červenci během uzavírky silnice I/43 vyjely zvláštní vložené vlaky mezi Kuřimí a brněnským Královým Polem. V loňském roce Liberecký kraj rovněž kvůli silniční uzavírce objednal ranní a večerní spoje mezi Raspenavou a Bílým Potokem pod Smrkem. Náhradní vlaky v minulosti jezdily také na Bylnicku, často se s nimi setkáváme i v Praze, kde nahrazují metro či tramvaje.
Zdroj: IDOL


Tak to nebylo. Do Děčína ano, ale do Liberce jel autobus v té době párkrát denně. V podstatě ráno 2x , po poledni a k večeru a opačně také. Vím o čem mluvím, dojížděl jsem do Liberce do školy a zvláště v pátek byl nacpanej až po střechu a až po mnohých stížnostech cestujících, kteří se do autobusu nedostali, zavedlo ČSAD páteční posilové vozy. Takže to s tou dobrou dosažitelností a hlavně pohodlím bylo dost na levačku. Nehledě k tomu, že silnice z Nového Boru do Liberce vypadala podstatně jinak než dnes a cesta tím zastávkovým trvala dlouho.
Liberec rozhodně nebyl 2x větší než CL. To je nesmysl, počtem obyvatel byl větší téměř 4x a téměř 2x větší než Děčín.
Počty obyvatel v r.1980:
Liberec 97 tis.
Děčín 53 tis.
ČL 25 tis. (v r.1991 už 39 tis.)
UnL 88 tis.
Ano, Liberec v té době nebyl krajským městem. Ale byl, stejně jako Děčín, dvakrát větší než Lípa.
Střední školy byly (vyjma sklářské) pouze v ČL a okresní úřady či větší nemocnice také jenom v ČL. Cesta lokálkou s KŠ do ČL byla rychlejší než přímým autobusem a přestup v Novém Boru při cestě do ČL autobusem také nebyl žádná výhra.
Lokálka obkroužila KŠ a dokázala posbírat / rozvézt pracující (studenty) a další cestující do a z ČL efektivněji než tehdejší autobusová linka. Do tehdejší ŽOSky a Kovošrotu to bylo z hlavního kousek.
Nepíši, že je třeba kvůli zrušené lokálce plakat, to mi nepodsunuj. Jen říkám, že tak nevyužitá ta trať nebyla. A to, že dle tvého by nevyhovovaly dnešnímu stavu věci přeci neznamená, že tehdejšímu vyhovovat mohly.
Otázkou je, zda JŘ před ukončením provozu nebyl zredukován záměrně. Zajímalo by mě, jak to jezdilo např. v 1. polovině 70. let. Nemáš náhodou nějaký JŘ z té doby k dispozici?
Ano, ty dva páry spěšňáků byly jediné, které se v CL "převlékly" z osobáku nebo do osobáku. Větší frekvence rychlíků byla na trase z Lbc do UL (Dc). Ale ty tak jely v celé trase i když to žádnej fofr nebyl.
Jaké osobáky se v CL měnily na spěšné vlaky?
Lokálkové vlaky tam končily a bylo nutné přestoupit.
S tím skládáním pravdu nemáš. Většina kolejí byla obsazena náklady a tak při skupině vlaků ze všech 4 (5) směrů se často vjíždělo na obsazenou kolej a k tomu ještě přestavování na a z libereckého nástupiště, což byl taky často pěkný mumraj, protože ve stanici CL město byly koleje zasekané náklady a výpravčímu často zůstala jediná průjezdní kolej a po té musel prohnat osobku, náklady a Lv od přestavených nákladních vlaků.
Jízdní řád z posledního období k dispozici nemám a tak nemohu rozporovat tvrzení o špatných přípojích a o příjezdu vlaku na Střelnici v sedm hodin ráno. Před téměř 40 lety bylo cestování trochu jiné než dnes. A případná hodina od dojezdu vlaku do začátku vyučování nebyla považována za dobu k nepřečkání.
Ano, študáci to měli báječných pár minut ze zastávky, jenže to jim bylo houby platný, když zvonilo v osm a vlak přijížděl před sedmou.
Po tomhle bych fakt netoužil. Ale když se dneska cestující ze Šenova vejdou do autobusů Ústí-Liberec (což mám vyzkoušeno na vlastní prdel), asi by se tam Regína neuživila.
pouze s komplikovaným přestupem. Osobní vlaky byly frekventované, protože do zastavení osobní dopravy bylo autobusové spojení do KŠ a ČK bídné.
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP,
- editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
