Česká Kamenice — Bezmála po čtyřiceti letech nebývale ožije provoz na železniční trati mezi Českou Kamenicí a Kamenickým Šenovem na pomezí Ústeckého a Libereckého kraje. Na počátku září se na trať, po které nyní jezdí pouze sezonní víkendové turistické vlaky, vrátí celotýdenní provoz. Od 1. do 9. září tu bude sedmnáct párů vlaků denně nahrazovat obvyklé autobusové spoje, které kvůli uzavírce přejezdu v Horní Kamenici na vedlejší trati z Děčína do Rumburku pojedou odklonem.
Uzavírka přejezdu změní na devět dní trasy pěti autobusových linek. Mezikrajské spojení Kamenického Šenova a České Kamenice proto v pracovní dny v době od čtyř do dvaadvaceti hodin zajistí sedmnáct párů osobních vlaků dopravce KŽC Doprava. Na obou nádražích budou zajišťovány autobusové přípoje ve směru Děčín, Česká Lípa či Nový Bor, v Kamenickém Šenově kvůli tomu vznikne i zvláštní autobusová zastávka, asi dvě stě padesát metrů od nádraží.
Náhradní vlakové spoje budou vedeny motorovými vozy řady 810 a přeprava v nich bude pro cestující zdarma. V sobotu a v neděli na trať vyjedou jenom obvyklé nostalgické spoje, které dopravce provozuje pod označením Kamenický motoráček. První náhradní vlak z České Kamenice vyjede prvního září v 15.50, podle speciálního jízdního řádu.
Úsek z České Kamenice do Kamenického Šenova je dnes jedinou provozuschopnou částí bývalé železniční spojnice mezi Českou Kamenicí a Českou Lípou. Zbytek drážního tělesa tzv. „sklářské lokálky“ byl snesen po zastavení provozu v roce 1979. Na nesnesených pěti kilometrech byla ještě několik let provozována nákladní doprava, v devadesátých letech sezonní nostalgické osobní vlaky obnovili nadšenci ze sdružení Klub přátel lokálky. Od roku 2008 dráhu vlastní Klub železničních cestovatelů.
Náhradní vlaková doprava přitom není v České republice ničím ojedinělým. Letos v červenci během uzavírky silnice I/43 vyjely zvláštní vložené vlaky mezi Kuřimí a brněnským Královým Polem. V loňském roce Liberecký kraj rovněž kvůli silniční uzavírce objednal ranní a večerní spoje mezi Raspenavou a Bílým Potokem pod Smrkem. Náhradní vlaky v minulosti jezdily také na Bylnicku, často se s nimi setkáváme i v Praze, kde nahrazují metro či tramvaje.
Zdroj: IDOL
J. K.: To je velice zajímavá otázka. Občas jiné spojení než s kilometrovým přestupem nebo docházkou neexistuje. Ale pro lidi, zvyklé používat auto, to jiné spojení existuje vždycky. V garáži.
ad "kam z Nábřeží nevidno".: I nábrezí má "oci" - jmenují se "obecní úrad" a jako obcan smím pozadovat. V tomto ohledu, jsem bez ohledu.
Naopak, pokud dráha nebude "user friendly", skutecne nemá sanci...
V posledních cca 5 letech zmizela štěrková nástupiště ve stanicích jako jsou Nezamyslice, Kojetín, Kroměříž. Kromě Kroměříže se ale jedná o "pokrok v mezích zákona", kdy místo nasypaného štěrku leží na sloupcích betonové desky s hranou 350 mm nad t.k. Ano dost to pomůže, už není třeba babičkám dělat sepnutýma rukama stupátko.
Takže tak jsme na tom v místech, "kam z Nábřeží nevidno".
:-) a vo to go! Vsude okolo to mají, jen u nás ne! :-)
Naprosto správná otázka. Proc to jinde jde a u nás ne. (V EU) Pritom podíl obce na vyvýsení preronu je zcela bezná vec. I technická vybavenost (plosiny, rampy) je docela bezná zálezitost, manipulaci zajistuje vlakový personál a má na to v JR primerenou rezervu. (Nemají ovsem technické muzeum zvané "Orchestrion")
Invalidní cestující nemusí skákat nebo splhat, kocárek se nemusí ucit létat. I u nás byly, jako vsude v K.u.K., sypané perony dlouho bezné. Ale dneska?
a) Šplh vysoký prodlužuje nástup i výstup, může se odehrávat i jinde než mezi vagonem a peronem.
b) V kočárku jsme jezdili jistou dobu asi všichni. Proč prosazovat vlaky takové, aby se do nich kočárek nedal prakticky dostat?
ad ten přestup je vpohodě:
Většina lidí argumentuje, že vlak je v nevýhodě, protože autobus zastavuje na návsi. Jakmile ovšem dojde na přestupy, tak najednou otázka pěší vzdálenosti zcela irelevantní. Jakto?
A proto jsem se demokraticky odstehoval tam, kde to funguje
Zas takovej provoz tam není. ;-)
A ostatně záměrem kraje je, aby právě vlaky od Lovosic na střelnici otáčet zajížděly. (Tzn. s nejvyšší pravděpodobností, že tam přibudou ještě Sv zpátky na hlavní a do DKV na zbrojení.)
stoupa: vozíčkáři a jiní invalidé jsou podobná skupina, jako IGBT: je jich příliš málo, aby si svoje prosadili demokraticky prostřednictvím volených zástupců. Mnohem efektivnější je prosazovat své zájmy prostřednictvím lidskoprávní argumentace u soudů. Že bychom něco "uvítali" je obcím šumák, ale když bez toho nezkolaudujou, musejí se snažit.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.