Pleszew — Po třech letech od zastavení posledního pravidelného provozu se v Polsku opět vrací vlaky na úzký rozchod. Dne 4. dubna 2015 se znovu rozjely na Pleszewskej Kolei Lokalnej mezi stanicemi Pleszew Miasto a Pleszew Wąskotorowy, kde úzkokolejka tvoří přípoje na osobní vlaky společnosti Przewozy Regionalne. Dopravcem na trati je společnost SKPL Cargo. Funkčních úzkorozchodných tratí sice zůstalo v Polsku zachováno více, ve všech případech se však jedná pouze o letní turistické provozy.

Pokračování

Severní Polsko — Hel (původní název Hela) je turistické město v severním Polsku, situované zhruba třiatřicet kilometrů od pobřeží Baltského moře na špici Helské kosy (německy Putziger Nehrung, polsky Półwysep Helski). Její délka je 35 kilometrů a v nejužším místě její šířka dosahuje hodnoty pouhých tři sta metrů. V Helu, kde žije na čtyři tisíce obyvatel, je to pak okolo dvou až tří kilometrů. První zmínky o tomto městě údajně pochází z roku 1198. Právě zde jsem se rozhodl strávit svou několikadenní dovolenou. Ačkoliv jsem siderodromofil, pokud byste chtěli Hel také navštívit, nejsem si zcela jistý, zda–li bych doporučil právě tento dopravní prostředek. Nejkratší jízdní doba je totiž zhruba 16 hodin a 40 minut. Kacířsky jsem se tedy rozhodl pro polské aerolinky Polskie Linie Lotnicze (LOT) na trase Praha – Varšava. Ačkoliv jsem byl v hlavním městě znatelně rychleji, než jiným způsobem dopravy, do cíle je to ještě pořádný kus cesty a jelikož polská dálniční síť nepatří mezi ty nejúplnější (je tvořena třemi hlavními tahy v různých fázích rozestavěnosti), cestu tam i zpět jsem si užil vrchovatě. S kamarádem jsme vyrazili v šest hodin ráno (v sobotu 21. srpna) a do Helu jsme dorazili okolo půl třetí odpoledne. Vzdálenost mezi Varšavou a Helem je zhruba 450 km. Dovolte mi tedy, abych vás blíže seznámil nejen s místní železniční dopravou. Přeji příjemné čtení!

Pokračování

Varšava — Ve Varšavě, v areálu bývalého hlavního nádraží, se nachází jedno z nejstarších a největších, byť poněkud nenápadných polských železničních muzeí – Muzeum Kolejnictwa. Úvahy o zřízení železničního muzea pocházejí již z roku 1918, nicméně teprve v roce 1927 byl na veletrhu ve Lvově zprovozněn pavilon prezentující formou modelů a drobnějších exponátů dosavadní vývoj polských železnic (Polskie Koleje Państwowe, dále jen PKP). Expozice byla dále ukazována na Všeobecné výstavě v roce 1929 a poté v roce 1930 na Mezinárodní výstavě komunikací a cestovního ruchu v Poznani. Odtud byla expozice zabírající plochu 200 m2 převezena do Varšavy na tehdejší hlavní nádraží. Do roku 1939 bylo shromážděno více než 4 000 exponátů včetně 400 modelů, 550 fotografií a 8 000 knih, přičemž většina sbírek byla nenávratně zničena během let 1939-45. Po válce bylo muzeum otevřeno již v roce 1946, nicméně na přelomu 1956/57 muselo nuceně ukončit svoji činnost až do roku 1972.

Pokračování

Český Těšín / Skalité / Czechowice-Dziedzice — Po kolejích nám toho jezdí hodně – ponejvíce vlaky osobní a nákladní, občas pracovní a údržbářské a ještě méně historické či speciální. Právě vlaky ze třetí skupiny přitahují nejvíce pozornosti. Dovolte nyní krátkou reportáž o mém setkání s vlakem, který je označován právě přídomky historický, speciální či luxusní a exkluzivní. Ano, dámy a pánové, přijíždí sám Aristokrat na kolejích – Venice Simplon–Orient-Express. A co kromě oněch honosných přídomků napadne vás, když uslyšíte toto jméno? Vybaví se vám, stejně jako naprosté většině lidí, onen legendární vlak, který vozí bohaté turisty křížem krážem Evropou? Nebo snad intelektuálně doplníte jména Agatha Christie, Hercule Poirot a detektivní román Vražda v Orient–Expressu? Ať tak či tak, pojďme se nyní s tímto mohykánem vypravit na krátkou projížďku po Slovensku a Polsku.

Pokračování

Legnica - V prvním dílu minisérie o novém polském dopravci jsme Vás seznámili s obecnými zásadami a principy nového dopravce, ve druhém dílu pak o minulosti i současnosti provozu na trati Kłodzko – Wałbrzych. Ve třetím a závěrečném pokračování se společně podívame na pozadí vzniku a zaměříme se především budoucí plány nově založené společnosti.

Pokračování

Dolní Slezsko - Jako druhý díl seriálu o polském dopravci Koleje Dolnośląskie (KD), který Rasťa Štangl zahájil představením společnosti, přinášíme informace o obnovení osobní dopravy na železniční trati Kłodzko - Wałbrzych, ke kterému došlo 5.1.2009. Provozovány jsou tu celkem čtyři páry osobních vlaků denně (plus pátý jen do Nowe Rudy) v pravidelném čtyřhodinovém intervalu a jelikož jsme před dvěma týdny jeden ze spojů využili, najdete v článku i popis tratě a několik poznatků z jízdy.

Pokračování

Legnica - Během uplynulého roku jsme Vám na ŽelPage přinášeli zpravodajství o reformě PKP, vedoucí k převzetí regionální dopravy jednotlivými vojvodstvími, ale také k výrazným zásahům do tarifního systému. Poněkud stranou pozornosti však zůstali dopravci, zřízení na popud samotných vojvodství. Nejznámějším jsou Koleje Mazowieckie, které již 4 roky zajišťují dopravu v okolí polského hlavního města. V závěru roku 2008 o sobě daly vědět zejména nepříliš vydařenými výběrovými řízeními na nákup vratných souprav a lokomotiv.

Druhým nejvýznamnějším dopravcem je akciová společnost Koleje Dolnośląskie. Její historie je o poznání kratší: provoz na trati Legnica - Świdnica - Kłodzko - Międzylesie zahájila teprve s příchodem GVD 2008/09. Ovšem již po několika týdnech se síť provozovaných spojů dále rozšířila. Od 5.1.2009 tak můžeme její služby využít na čerstvě reaktivované trati Wałbrzych - Nowa Ruda - Kłodzko, která prochází na více místech ve vzdálenosti 2 - 3 kilometry od hranice s ČR. Do budoucna chystá nejen obnovení provozu na dalších polských tratích, ale i expanzi do Saska a ve spolupráci s Viamontem také do Hradce Králové a na Liberecko.

Pokračování

Polsko - Rok 2009 přináší cestujícím v polských vlacích hned několik špatných zpráv. Od prosince skoro všechny rychlíky (kromě spojů Vratislav - Praha a od března také Vratislav - Drážďany) jezdí pod praporem PKP Intercity. Navíc není možné zakoupit jednu jízdenku pro cestu regionálními i dálkovými vlaky. Od prvního dne nového roku to nejde ani v případě cesty vlaky PKP PR a dopravců Arriva PCC a Koleje Mazowieckie.

Pokračování

Gliwice - Když se v české kotlině někdo zmíní o železničních strojích našich severních sousedů, většině "vláčkofilů", a tímto směrem zainteresovaných lidí, se na mysl vkrade věc nevábných tvarů, vyvedených v roztodivných barevných kombinacích, a s obrovskými svítilnami ne nepodobnými lucernám. Není co divit - drtivá většina motorových i elektrických lokomotiv, brázdících polské koleje, skutečně mnoho krásy nepobrala (pozn. autora: Mně se líbí, vyznávám funkční design, a tyto lokomotivy jím bezesporu překypují...) Avšak nastal čas obrátit list, a představit (možná) novou železniční kapitolu PKP. Přichází E6ACT.

Pokračování

Bydgoszcz - Od prosince 2007 v Kujavsko-pomořanském vojvodství dopravu provozují dvě konkurenční společnosti - Arriva PCC a PKP Przewozy Regionalne. Až doposud to pro cestující nebyl žádný problém, protože obě společnosti si navzájem své jízdní doklady uznávaly. Nicméně, od pondělí 1.9.2008 společnost Arriva PCC speciální tarifní nabídky PKP PR uznávat přestala.

Pokračování

Tomaszów Mazowiecki - Historie pevnostního stavitelství přinesla mnoho kuriózních staveb. Mezi ně se dají počítat i objekty určené k ukrytí celého vlaku. Dvojice takových se nachází východně od polského města Tomaszów Mazowiecki v asi sedmikilometrové vzdálenosti od sebe u obcí Jeleň a Konewka. Výstavba na první pohled obrovských nadzemních tunelů byla firmou Ascania provedena v letech 1940 a 1941. V rámci plánovaného útoku na Sovětský Svaz měly původně sloužit jako odolné velitelské stanoviště skupiny armád "Střed" pod krycím názvem "Anlage Mitte". Přestože nakonec byly, i když jiným způsobem, k válečným účelům využity, vybavené potřebným zázemím a přípojkami inženýrských sítí se svého štábního vlaku nikdy nedočkaly. Vysoce mobilní válka na obrovském prostoru vyžadovala i od velitelského sboru něco jiného, než sedět na jednom z míst někde za frontou, jako tomu bylo mezi lety 1914 a 1918.

Pokračování

Polsko - Mistrovství Evropy ve fotbale v Rakousku a Švýcarsku je na spadnutí. Tamější dráhy (ÖBB, SBB) přichystaly cestujícím mnohé zvláštní nabídky pro cesty vlakem. Pořadatelskou štafetu dalšího šampionátu poté převezme Polsko s Ukrajinou. Polsko tak již přemýšlí, jak co nejlépe využít svou železniční síť. Polské dráhy (PLK) by chtěly do roku 2012 pořídit do svého vozového parku nové vysokorychlostní soupravy, čímž by nalákaly veřejnost k cestě na utkání a využití železniční dopravy. Nutné by však byly i mnohé rekonstrukce, modernizace a výstavby tratí.

Pokračování

Harrachov - Protože obnovení pravidelné dopravy mezi Harrachovem a Szklarskou Porębou ještě loni nedostávalo ani mlhavé obrysy, potěšila nás na jaře zpráva o zvláštním vlaku, který měl tuto trať posledního června projet. Později byla trasa vlaku zkrácena ke státní hranici a v osudný den vlak dojel pouze k výkolejce za zastávkou Harrachov. Ani z plánované jízdy do Polska na podzim nic nebylo, a tak jsme si trať nakonec projeli ve vlastní režii, i když ne tak doslova. Přibalili jsme si totiž běžky.

Pokračování

Łódź - Velkolepý výlet do Polska několik týdnů připravoval Tomáš Votoupal z klubu Moravské železniční muzeum. S ohledem na výpadek v komunikaci s dráhou v Krośniewicích bylo využito nabídky přátel z nadace, která se stará o provoz úzkokolejky Rogów - Biała (od Varšavy jihozápadně směrem k Łódźi).

Pokračování

Szklarska Poręba – Dlouholetá aktivita nadšenců po obou stranách státní hranice o znovuzprovoznění trati Tanvald - Kořenov - Harrachov - Jakuszyce - Szklarska Poręba - Jelenia Góra konečně padla na úrodnou půdu. 6. října 2007 došlo k přijetí rozhodnutí sejmiku Dolnoslezského vojvodství ve věci nabytí vlastnictví pozemků a budov trati číslo 311 v km 29,884 – 43,138, tedy v úseku Szklarska Poręba Górna – státní hranice. Tato skutečnost velmi přiblížila realizaci snu (čím jízdy osobních vlaků za harrachovskou výhybku bezesporu jsou) mnoha jedinců, a to nejen železničních nadšenců a železničářů, kteří od roku 1991 trpělivě „bombardovali“ kompetentní osoby návrhy ve věci obnovení provozu do Polska, ale i obyvatel okolí Liberce a Jelení Hory. Na tomto místě lze připomenout nikdy neutuchající činnost Železniční společnosti z Tanvaldu, dále vzpomeňme vznik Porozumění měst a Towarzystwo Kolei Izerskiej atd.

Pokračování