Praha — Prosincová změna jízdního řádu přinese i jednu novinku na první pohled nepatrnou. Označení rychlíkových železničních linek by nově mělo být jednotné, neboť dojde ke sjednocení ministerského a krajského označení. Zatímco dnes například linku z Prahy do Rakovníka označuje Ministerstvo dopravy (MD) jako R24, cestující ji spíše budou znát pod označením R5, které používá Pražská integrovaná doprava. To se však změní. Právě linky objednávané Ministerstvem dopravy budou využívat pouze ministerské označení, jakékoliv jiné bude zrušeno. To se týká i kapesních jízdních řádů ČD, ve kterých dopravce zmíněnou rakovnickou linku dosud uváděl pod kódem D13. Co se ale stane s krajskými spěšnými vlaky? Nebudou cestující zmateni?
Ze všech dostupných podkladů vyplývá, že označení linek začínající písmeny „R“ nebo „Ex“ bude v rámci ČR jednotné. Zatímco ministerstvo bude nadále využívat čísla od 1 do 29, pro krajské „R“ linky je zatím připravena číselná série 38–69.
Linky objednávané Ministerstvem dopravy
Na ministerských linkách bude zachován dosavadní systém, jediná změna přichází v souvislosti se spuštěním nového provozního konceptu na IV. tranzitním železničním koridoru. Ze současné linky R7 budou vytvořeny linky dvě, a sice Ex7 Praha – České Budějovice (– Rakousko/Šumava) a R17 Praha – České Budějovice. Zatímco nově vzniklé expresní vlaky spojující Prahu s Lincem či Českým Krumlovem obsáhne linka Ex7, stávající rychlíky přejdou právě pod označení R17. Tento kód byl dříve využíván pro dnes již zrušené rychlíky Pardubice – Havlíčkův Brod – Jihlava.
Podobná změna nás čeká díky plánovanému zavedení expresních vlaků na III. tranzitním železničním koridoru do Plzně (pravděpodobně v červnu/prosinci 2018). Pod dnešní linkou R6 se skrývají de facto tři linky – chebská, klatovská a domažlická. Jak uvedl Tomáš Neřold, tiskový mluvčí ministerstva, pro nové expresy (vedené v hodinovém taktu do Plzně a dále střídavě do Chebu a Mnichova, pozn. red.) je plánováno označení Ex6, zatímco klatovské rychlíky získají číslo R16. „Dosavadní linka R16 Plzeň – Most bude mít číslo R25,“ dodává Neřold. Opět obdobně jako v předchozím případě i zde dojde k využití dříve používaného kódu: pod číslem R25 dříve jezdily spěšné vlaky z Lužné u Rakovníka do Chomutova a Jirkova, dnes vedené v objednávce Středočeského a Ústeckého kraje.
Linka | Trasa | Zanikající označení |
---|---|---|
Ex1 | (Praha – Pardubice – Olomouc –) Ostrava – Polsko/Slovensko | |
Ex2 | Praha – Pardubice – Olomouc – Luhačovice/Zlín/Slovensko* | |
Ex3 | Německo – Ústí nad Labem – Praha – Pardubice – Brno – Rakousko/Slovensko | |
Ex4 | Rakousko/Slovensko – Břeclav – Otrokovice – Ostrava – Polsko | |
R5 | Praha – Ústí nad Labem – Karlovy Vary – Cheb | |
R6 | Praha – Plzeň – Cheb/Německo/Klatovy | |
Ex7 | Praha – České Budějovice (– Rakousko/Šumava) | |
R8 | Brno – Ostrava – Bohumín | IDS JMK R7, ODIS R7 |
R9 | Praha – Havlíčkův Brod – Brno/Jihlava | IDS JMK R3 |
R10 | Praha – Hradec Králové – Trutnov | |
R11 | Brno – Jihlava – České Budějovice – Plzeň | IDS JMK R4 |
R12 | Brno – Olomouc (– Jeseník/Šumperk) | IDS JMK R7 |
R13 | Brno – Břeclav – Otrokovice – Olomouc | IDS JMK R5 |
R14 | Pardubice – Liberec | |
R15 | Ústí nad Labem – Liberec | |
R16 | Plzeň – Žatec – Chomutov – Most | |
R17 | Praha – České Budějovice | |
R18 | Praha – Pardubice – Česká Třebová – Olomouc – Vsetín/Luhačovice/Veselí nad Moravou* | |
R19 | Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno | IDS JMK R2 |
R20 | Praha – Roudnice nad Labem – Ústí nad Labem – Děčín | PID R4 |
R21 | Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Tanvald | PID R3 |
R22 | Kolín – Mladá Boleslav – Česká Lípa – Rumburk | |
R23 | Kolín – Ústí nad Labem | PID R32 |
R24 | Praha – Rakovník | PID R5 |
R26 | Praha – Beroun – Příbram – Písek – České Budějovice | |
R27 | Ostrava – Opava – Krnov – Olomouc | ODIS R10 |
N28 | Praha – Olomouc – Polsko/Slovensko; Německo – Praha – Brno – Slovensko | |
R29 | Cheb – Pomezí nad Ohří – Německo |
*) od začátku platnosti JŘ 2017 linka Ex2 pouze směr Slovensko, linka R18 směr Luhačovice/Zlín/Veselí nad Moravou
„Rychlíkové“ linky regionálních objednatelů
Jsou-li dnes v rámci integrovaných dopravních systémů nějak označeny rychlíkové či spěšné linky, je to zpravidla písmenem R a pořadovým číslem. Toto číslo většinou udává směr, kterým je linka vedena z daného krajského města. Dochází však k dvojitému označení jedné linky ministerským a krajským systémem, přičemž tato čísla se liší – viz příklad rakovnické linky v úvodním odstavci (R24 vs. R5). Další nevýhodou je nejednoznačnost takového označení: zatímco v Pražské integrované dopravě směřuje linka R5 z Prahy na Kladno a dále do Rakovníka, v IDS JMK byste se na takové lince svezli z Brna přes Břeclav do Hodonína, o ministerské lince tohoto označení z Prahy přes Ústí nad Labem do Chebu nemluvě.
Nově budou pro označování platit tato pravidla: Pokud je linka součástí objednávky Ministerstva dopravy (viz číselník výše), ponese pouze ministerské označení. Podle vyjádření MD bude označení krajských „spěšných“ linek sestávat z písmene R a čísla, které se vybere dle následujícího klíče:
- Praha + Středočeský kraj (PID): R38 až R49,
- Jihomoravský kraj (IDS JMK): R50 až R59,
- Moravskoslezský kraj (ODIS): R60 až R69.
Krajů, které pro své spěšné vlaky označení R nepoužívají, se změna číslování nedotkne. Například v Ústeckém kraji tak nadále bude jezdit linka spěšných vlaků U51 z Ústí nad Labem do Chomutova, Liberecký kraj pro linku Liberec – Drážďany potvrdil označení RE 2.
Číslo linky | IDS | Trasa | |
---|---|---|---|
Nové | Původní | ||
R43 | R3 | PID | Praha – Všetaty – Mělník / Mladá Boleslav |
R44 | R4 | PID | Praha – Kralupy nad Vltavou |
R45 | R5 | PID | Praha – Kladno – Kladno-Ostrovec / Rakovník |
R56 | R6 | IDS JMK | Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou |
R1 (GVD 2017) R61 (od GVD 2018) | R1 | ODIS | Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín |
Spěšné vlaky Brno – Hodonín zvláštní označení nedostanou, neboť jsou součástí objednávky Ministerstva dopravy na lince R13 (a Jihomoravský kraj za ně ministerstvu následně platí). K situaci v Moravskoslezském kraji nám pak poskytl vyjádření Tomáš Witoszek z Koordinátora ODIS: „S Ministerstvem dopravy bylo dohodnuto, že linka ODIS R1 zahrnující spěšné vlaky mezi Opavou a Českým Těšínem ponese toto označení i v příštím GVD. (…) Od následujícího GVD 2017/2018 bude označena jako R61.“
Zamyšlení nad pojmem linka
Jednotná trasa bez větvení, shodná zastavovací politika, nasazované soupravy – tak nějak by asi vypadala definice pojmu linka. Drobné odchylky, např. jedno zastavení navíc u vlaku v okrajové části dne, lze tolerovat. Bohužel odlišností je v rámci ministerského systému až příliš. Na zamyšlení jsou třeba tyto:
- Ex1 – de facto různé linky Praha – Polsko (a navíc Varšava vs. Krakov), Praha – Žilina, Ostrava – Banská Bystrica,
- Ex3 – až na výjimky je nutné mezi „německou“ a „maďarsko-rakouskou“ větví přestoupit v Praze, přitom se dle MD jedná o jednu linku,
- Ex3 – v Břeclavi se větví na Budapešť a Vídeň, zastavovací politika Kolín vs. Česká Třebová, soupravy z klasických vozů vs. railjet,
- R6 – tři různé větve za Plzní: Klatovy + Domažlice (a dále Mnichov) + Cheb, odlišná zastavovací politika mezi Prahou a Plzní (Zdice vs. Kařez vs. nic).
Dosud ministerské označení linek na veřejnost pronikalo jen výjimečně. Sjednocení systému označování však pravděpodobně souvisí s jeho rozšiřováním mezi cestující. Začne-li se objevovat v jízdních řádech, na odjezdových tabulích, v nádražních hlášeních či elektronických informačních systémech vlaků, měl by být co možná nejvíce přehledný a pro cestující smysluplný.
Zdroje: Ministerstvo dopravy, ROPID, KORDIS JMK, KODIS
Připomíná mi to dobu konce devadesátých let, kdy nebyl ani strojvedoucí, ani vlakvedoucí, ani průvodčí. Byli ale:
vedoucí vlaku (strojvedoucí),
vedoucí vlakového doprovodu (vlakvedoucí)
člen vlakového dopraovodu (průvodčí).
Kdo to vše vymýšlí a za jaký měsíční plat?
Je-li např. na nádraží ve Vysočanech u rychlíku do Vršovic napsáno R3, vím, že do něj můžu bez obav nastoupit (protože je to tam jen tehdy, je-li rychlík integrovaný do PID). Nový systém mi tuto jistotu zřejmě nedává. Bude tedy nutné, aby tuto informaci plechová andula hlásila, ale protože tarifní informace jsou nadstandard (jestli dobře chápu příslušnou vyhlášku), je otázka, kdo to zaplatí (byť většinou půjde o úhradu mezi dvěma součástmi holdingu ČD).
Pokud jde o označení linek, tam doporučuji se podívat na autobusové linky takzvané SID. Myslím že ani tato nyní zaváděná podoba nebude tak zlá, jako je tomu právě u autobusů. Je sice pěkné, že autobusy vyfasovaly z dálky viditelné číslo a písmeno podle okresu, ale tím to končí. Třeba linka E91 může stejně tak jet po dálnici jako po staré benešovské silnici, navíc se liší i jejich další cesta. A naopak stejnou trasu jedou linky s různým označením a není v silách jedince si všechna potřebná čísla zapamatovat (je to asi jako by si měl pamatovat všechna licenční čísla linek, co tam jezdí). To jenom tak na okraj, že to může být ještě horší.
Konkrétně toto PDF: http://provoz.szdc.cz/PORTAL/Show.aspx?path=/Data/Mapy/linky_dalkove_dopravy.pdf
V.
Všdycky stačil čas odjezdu a kam vlak nebo autobus jel, linky měla městská doprava.
Zmatky stačí i v příměstské dopravě, linka 370, tak asi 370a přes Veltrusy, 370b přes Kralupy sběrné suroviny. Kdysi dávno jezdila po Praze linka č 3 a linka 14, konečné měly v podstatě stejné, Prahu projely poněkud odlišnou trasou. Podle téhle logiky by měly mít linku 3 a cestující by musel sledovat kterým spojem jede, pokud chce do zastávky kterou obě varianty linky nejedou. Zrovna tak tedy Ex3a Bratislava, Ex3b Vídeň.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.