Erstfeld/Bodio — Na jihu Švýcarska proběhlo 1. června 2016 slavnostní otevření nově vybudovaného Gotthardského úpatního tunelu. Nový dvoutubusový tunel, dlouhý 57 km, spojuje kantony Uri a Ticino. Ceremonie probíhaly u obou tunelových portálů, nedlouho po jejich skončení projela tunelem souprava s cca 500 cestujícími, kteří cestu prvním veřejným vlakem vyhráli v loterii. Do plného provozu bude tunel uveden v prosinci tohoto roku se změnou jízdních řádů.

Přes Alpy rychleji

Gotthardský upatní tunel je součástí projektu AlpTransit, který má za cíl zlepšit dopravu přes Alpy v severojižním směru. Součástí projektu jsou další kratší úpatní tunely: Lötschberg (na trati Bern-Milán, 34,5 km, částečné otevření červen 2007) a Ceneri (15,4 km, plánované otevření 2020). Projekt AlpTransit byl referendem schválený v roce 1992. Se stavbou Gotthardského tunelu bylo započato v roce 1996, k proražení tunelových tubusů došlo 15. října 2010 (východní tubus) resp. 23. března 2011 (západní tubus). S délkou 57 km je Gotthardský tunel nejdelším tunelem na světě a díký své nadmořské výšce 549 m n. m. (v nejvyšším bodě) i tunelem s nejmocnějším nadložím (až 2500 m).

Technické zajímavosti a statistiky

Národní tunel

Z domácího pohledu je kromě technických rekordů v oblasti parametrů tunelu a zabezpečení jeho provozu, které by snad byly realizovatelné i v našich podmínkách, zajímavé zmínit především hledisko organizace jeho samotné výstavby a skvěle zpracovaný mediální obraz této veřejné stavby. Už jen fakt, že před jejím zahájením musel stavebník přesvědčit voliče, aby o ní (a jejím financování, pochopitelně) rozhodli v referendu, vytváří správný tlak na komunikaci s veřejností a hledání přijatelných, nepřekvapujících řešení. První námět na úpatní tunel přišel již v roce 1947. Ale teprve v roce 1992 si Švýcaři tunel téměř dvoutřetinovou většinou schválili. A co si Švýcar schválí, na to je také hrdý.

Financování

Součástí schvalování byl totiž nejen vlastní tunel, ale i všechna související opatření v síti a způsob jeho financování z obdoby silniční daně a dalších zdrojů. Pro výstavbu tunelu byla v roce 1998 založena dceřinná společnost SBB AlpTransit Gotthard, expertně zodpovědná nejen za samotný tunel Gotthard, ale i za sousední tunel Ceneri a za všechny související úpravy severojižní magistrály přes Gotthard. Průběžně stabilní financování stavby bylo nedílnou součástí cesty k úspěchu.

Věc veřejná

I když i v našich podmínkách snad roste kvalita práce s veřejností a kvalita veřejné diskuse vůbec a nezávislé informace už nemusíme hledat na nezakladnam.cz nebo ve vládní, nezávislé osvětové kampani Řekněte ano vstupu do EU, míra, s jakou dokázali stavitelé identifikovat Švýcary s „jejich“ Gotthardským tunelem, je stěží uvěřitelná. Po celou dobu výstavby byla k dispozici informační centra s interaktivním programem pro individuální návštěvníky i pro školy. Každoročně vycházela DVD ročenka projektu, udržovány byly specializované internetové stránky s postupem výstavby, počítadly a mnoha aktualitami. Pravidelně probíhaly hojně navštěvované dny otevřených dveří, včetně prohlídek multifunkční stanice Sedrun a jejího výtahu. Kvalitní práce s veřejností tak stavitelům výrazně pomohla, když např. prakticky neměli problémy s výkupy pozemků. O jízdy prvním vlakem se pořádala celostátní loterie, ten projel ještě před VIP hosty, a zkušební jízdy s cestujícími na léto před zahájením pravidelného provozu v prosinci se prodávají jako zážitková turistika.

Můžete si také prohlédnout video z testovacích jízd tunelem.

Zdroj: SBB, Wikipedia, Alptransit.ch