Praha – Drážní inspekce ukončila šetření loňského střetu pendolina s nákladním automobilem ve Studénce. Připomeňme, že 22. července 2015 v 7.41 řidič nákladního automobilu vjel na čtyřkolejný železniční přejezd P6501 v době, kdy již byla dávána světelná a zvuková výstraha přejezdového zabezpečovacího zařízení. Následně došlo ke sklopení závor, které řidič neprorazil a zůstal na železničním přejezdu stát. Do stojícího kamionu narazil vlak SuperCity 512 Pendolino, 3 osoby byly usmrceny a dalších 25 zraněno, včetně strojvedoucího.
Drážní inspekce (DI) ve své závěrečné zprávě shrnula průběh mimořádné události a rovněž vydala několik bezpečnostních doporučení. Ta jsou určena Správě železniční dopravní cesty, Českým drahám, Drážnímu úřadu a Ministerstvu dopravy.
Doporučení Českým drahám i dalším dopravcům spočívá ve dvou bodech:
- při vzdělávání strojvedoucích se systémově věnovat řešení krizových situací (formou simulátorů či praktického výcviku přímo na vozidle),
- zaměřit se na správné označování prostor za stanovištěm strojvedoucího tak, aby byla vždy zajištěna volná úniková cesta, a důsledně dbát na volnost těchto prostor.
Nutno však dodat, že při této mimořádné události k pochybení ze strany dopravce nedošlo. „V daném případě, jak vyplývá z výše uvedeného, nebylo zjištěno nic, co by strojvedoucímu znemožňovalo nebo znesnadňovalo rychlé opuštění kabiny strojvedoucího, resp. mu překáželo v únikové cestě. Obdobně lze konstatovat, že strojvedoucí vlaku Ex 512 reagoval na náhle vzniklou situaci zcela správně a nemohl v daném případě učinit více,“ uvádí DI.
Změní se sklápění závor?
Bezpečnostní doporučení určené SŽDC a Drážnímu úřadu se týká problematiky sklápění závor. Je-li přejezd vybaven „celými závorami“, tj. dvěma páry polovičních břeven, měla by se břevna umístěná ve směru jízdy automobilů před přejezdem (vjezdové závory) sklápět již po uplynutí předzváněcí doby, u břeven za přejezdem (výjezdové závory) by sklápění probíhalo stejně jako dnes, tedy až po uplynutí vyklízecí doby. Tato změna má být provedena na všech v úvahu přicházejících železničních přejezdech, jakožto i u nově budovaných přejezdů. V rámci prohlídek či modernizací přejezdů by pak SŽDC měla provést analýzu rizik – posouzení místních podmínek, chování účastníků provozu a ověření parametrů přejezdu (nejdelší a nejpomalejší vozidlo).
Drážní úřad má přijmout taková opatření, která budou směřovat k realizaci tohoto doporučení. Rovněž je zvažována změna normy ČSN 34 2650 tak, aby byl červenobílý nátěr na vnitřní straně břeven závor nahrazen takovým, který nebude na řidiče působit zákazem proražení břevna. Uvažuje se i o doplnění nápisu, který by řidiče nabádal k urychlenému opuštění přejezdu přeražením břevna závory.
Úkolem pro Ministerstvo dopravy je rozšířit povědomí řidičů o možnosti přeražení závor tak, aby v případě uvíznutí mezi sklopenými závorami neváhali opustit železniční přejezd. Dále by mělo být sjednoceno využívání kamerových systémů k prevenci i postihování nezákonného chování řidičů na přejezdech, s čímž souvisí i možnost zvýšení sankcí za porušení zákona.
Odkazy: Zpráva o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události (PDF)
Tématu železničních přejezdů v souvislosti s loňskou nehodou ve Studénce jsme se též věnovali v článku Dva týdny po Studénce: přejezdy fungují, a co dál?, jenž byl zveřejněn 5. 8. 2015.


https://mapy.cz/turisticka?x=-3.3451706&y=55.9406595&z=16&l=0&source=osmp&id=11627241&q=Leti%C5%A1t%C4%9B%20Edinburgh%20Airport
Všude kolem pole, tedy volné místo, přesto trať nevede přímo, ale pravoúhle s oblouky víceméně do pravých úhlů, protože pečlivě kopíruje hranice polí v soukromém vlastnictví. (Edinburská tramvajová linka je vůbec dost zajímavý příběh ze země s vyspělou demokracií, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Edinburgh_Trams)
Na druhé straně pak máme Čínu, zemi s největším rozvojem železničních tratí na světě (a dost možná to platí pro výstavbu obecně). Tam lidé z pohledu státu v podstatě nemají ke svému majetku žádná práva, takže když se stát rozhodne někde něco postavit, tak se lidí na nic neptá, ale prostě je přestěhuje jinam, jejich domy zbourá, a na jejich místě postaví, co chce. Dle naší evropské představy o lidských právech je to naprosto nepřijatelné. Ale zvládnou stavět rychle, levně, v optimální trase, a tedy to nakonec veřejnému zájmu poslouží skvěle. Pár velmi nespokojených lidí za cenu tisíců velmi spokojených lidí, to když se sečte, tak to vychází líp než Edinburských pár mírně nepotěšených lidí a tisíce mírně potěšených lidí (a navíc za mnohem víc peněz).
Já jsem i tak pro zachování té "neefektivní" evropské tradice respektování lidských práv, ale to srovnání mi připadá zajímavé.
V tom až takový zázrak nehledejte, na to existují správné postupy - územní plánování, stavební uzávěra atd. Když se tyto nástroje uplatňují dlouhodobě a cílevědomě tak neřešitelné situace nevznikají, když panuje široká neshoda a z roku na rok se přehodnocují trasy a varianty a subvarianty, tak holt člověk se zdravým rozumem musí pochopit že se to prodražuje... a ti ekonomové co počítají výhodnost/návratnost jednotlivých verzí by toto měli do svých počtů zahrnout, počítat to včas dopředu a rozumným výhledem...
Proč asi řekněme na Taiwanu vychází levněji stavět VRT převážně v tunelech a na estakádách? Právě proto že tak nejmíň narušují okolí, a jako dodatečný bonus to pak můžou dělat skoro nejkratší trasou...
Otázka zda víc stavbu prodražují požadavky postižených anebo rozkrádání projektantů/stavitelů je docela zajímavá, kam by se víc vyplatilo napřít úsilí.
Abychom si rozumněli - nějaký institut vyvlastnění je OK, ale nesmí si ten stát představovat že sám sobě spočítá (vypracuje odhad) že to má být za pusu a pak se diví že mu to za to nechtějí prodat! Kdo něco hodně chce ten holt musí zaplatit, tak to bylo je a bude. Anebo může dlouho čekat jestli se mu to podaří při nějaké příležitosti koupit zalevno...
Treba v tom testu nebyla otazka: "Muzu vjet na prejezd, kdyz blika cervena a jsou zvednuty zavory?".
Spis si ale myslim, ze kecal a jak je blbej, tak si myslel, ze mu ten blabol u soudu nejak pomuze.
Taktéž vaše představa jak probíhá práce na takovém typickém poli je... opatrně řečeno poněkud mylná. Asi jako bych prohlásil že jelikož nemá lokomotiva volant tak to musí zvládnout obsloužit každej blbec, stačí zychlovat a brzdit... což jak asi většina z nás tuší je sice v principu pravda ale skutečnost je "trošku" složitější.
A to "zajet si někudy jinudy" není jenom otázka delší cesty (což samo o sobě není až tak sranda a může udělat takové zemědělské podnikání klidně i ekonomicky neudržitelné pokud to bude výrazně dál, nejen na palivo ale taky na čas), ale taky problém s takovými drobnostmi jako jsou právní vztahy... pokud jste někudy (velmi pravděpodobně přes majetek někoho jiného, a zdaleka ne jen veřejný/státní) několik generací jezdil na pole máte tam vydržené právo průchodu (průjezdu), pokud tam někdo postaví bariéru a řekne vám "klidně můžete jezdit tuhle okolo, je to jen o kousek delší" tak je to sice moc pěkné ale pokud to celou cestu nebude zrovna veřejná cesta (což není moc pravděpodobné) tak to může dopadnout klidně tak že vám majitel třeba nějakého desetimetrového frcku na nové příjezdové trase řekne "hele tudy ne, já si to nepřeju" (anebo prostě "jen" nedá oficiální závazný zaknihovaný souhlas, což znamená že to pak může říct klidně až třeba za 10 let) a jste v pr...
Takže trošku víc respektu k majetku a právům druhého laskavě, to že někdo někde chce mít železnici je otázka čistě ekonomická (skoro vždycky existují nějaké alternativy/trasy/způsoby provedení, a posouzení která přesně má být ta pravá je často otázka dost nejednoznačná, pro jednoho tak pro druhého úplně jinak) a tak holt když příjdu jako druhý do situace která už existovala, musím se logicky přiměřeně vypořádat, to prostě jinak nejde to by měl každý chápat, jinak se taky jednou může dočkat toho že mu něco postaví "před vlastní dveře" a řeknou mu něco jako "hele buď rozumnej, však můžeš lítat domů vrtulníkem..."
Jenže to se takovému státu málokdy chce dotáhnout do konce (až třeba do těch zaknihovaných věcných břemen práva průchodu) bo je s tím děsná piplačka a stát to moc neumí (efektivně)... ale jde to chce to hlavně mít projekty jasně rozmyšlené a pracovat na nich systematicky, ne stylem "letos jsme sehnali prachy tak hurá na to musí se to ještě letos uvalit!" připadně "za dva roky má nějaká komise rozhodnout která varianta se bude dělat tak to možná povede úplně jinudy" (přičemž za další dva roky by jim to klidně mohlo šoupáním s číslíčkama vyjít o dost jinak)...
Ešte raz, väčšinu podobných priecestí majú "na svedomí" poľnohospodári, ktorí výmenou za zrušenie priecestia logicky požadujú buď zjednanie inej prístupovej cesty, alebo nadjazd/podjazd zodpovedajúcich parametrov. A to je niečo, čo dokáže prípravné konanie pomerne spoľahlivo dostať do slepej uličky. Takže častokrát nie je iné východisko, než priecestie zachovať. Ostatne aj na slovenský koridor, inak "priecestíprostý" sa pôvodne presne z tohoto dôvodu tiež jedno priecestie dostalo, a trvalo niekoľko rokov, kým sa ho zbavili.
A tiež si skúste to o tej zbytočnosti ujasniť. Na jednej strane hovoríte, že je priecestí moc, aby z nich mal, podľa Vás, prospech istý dodávateľ, a na druhej strane by ste ich sám vlastne nemalú časť ponechal a možno ešte pár pridal.
Na centrále SŽDC, aspoň čo som a v médiách dočítal, nezatkli nikoho. Máte nejak lepšie informácie?
Dodavatelu je sice vice, ale kolik bylo realne instalovano zarizeni techto jinych dodavatalu v pomeru ku jednomu nejmenovanemu.
Mimochodem v centrale SZDC se hromadne zatyka.....
Navyše prípade, že chcete priecestie beztak zachovať ako prechod pre peších, ušetríte akurát na tej gumokovovej konštrukcii a na kratších závorách. Celý zbytok (riadiaca logika PZZ, spúšťacie a vypínacie prvky, kabelizácia, uviazka do SZZ/TZZ, proste to najdrahšie) ostáva rovnaký. Takže si aj zľahka protirečíte.
PZZ majú v ČR niekoľko dodávateľov (ATE Cheb, První SaZ Plzeň, AŽD Praha, možno aj ďalší, schválené sú takisto výrobky niektorých zahraničných dodávateľov, napr. SIEMENS Eleksa, myslím, že aj BUES2000 od Scheidt-Bachmann).
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
