Praha — Pondělní večery během zimního i letního semestru na Fakultě dopravní ČVUT v Praze patří již tradičně pravidelným přednáškám tamější Drážní společnosti. Po předchozí přednášce Karla Skalického, ředitele SOKV ČD Cargo Ústí nad Labem, tentokrát pozvání přijala osoba v železničních kruzích zřejmě daleko známější a také daleko rozporuplnější. Tou byl ředitel společnosti KŽC Doprava Bohumil Augusta, který představoval vize a plány své společnosti do budoucna i současný a minulý provoz tohoto hlavně nostalgického dopravce. Následné otázky publika z řad studentů ČVUT i některých středních škol a veřejnosti pak směřovaly i k železniční legislativě a například také k mnohokrát diskutovanému problému údržby nebo prodeje nevyužívaných železničních tratí.

První kapitolou, které se po úvodním slově Zdeňka Michla jako představitele Drážní společnosti Bohumil Augusta ujal, byl pohled do historie a současnosti Klubu železničních cestovatelů, který samostatně začal působit jako občanské sdružení teprve v roce 2004. Postupně se jeho aktivity však podstatně rozrostly a nyní skupina KŽC vlastní tři motorové lokomotivy a vícero motorových a přípojných vozů, zejména pak řady 830 a 831. Mezi nejnovější přírůstky patří například motorová lokomotiva řady 749 odkoupená od Českých drah, anebo čtyři dvounápravové motoráky řady 810 získané na Slovensku. Kromě zvláštních vlaků na objednávku dnes KŽC Doprava provozuje síť tzv. motoráčků, jako například Podlipanský, Polabský, Podbrdský nebo Posázavský. Zcela samostatnou kapitolou pak je novinka v podobě provozu pražské městské vlakové linky S34 z Masarykova nádraží do Čakovic. KŽC dnes tvoří samotný Klub železničních cestovatelů jako zájmový spolek, a také společnosti KŽC, s.r.o. jako organizátor větších akcí a KŽC Doprava, s.r.o. jako drážní dopravce a provozovatel dráhy.

Co se týče nostalgických výletních vlaků, zde určitě nechybí předsedovi KŽC sebevědomí: „Definovali jsme zcela nový segment trhu, který si našel v nejširší veřejnosti své trvalé zákazníky. Ostatní jsme inspirovali, jak se to má dělat a tak vznikly např. kopie našich projektů na Doupovsku, na tzv. Švestkové dráze, Kozí dráze, ale i nevydařené pokusy o podobné projekty např. do Jemnice atp. Někdo to uměl dotáhnout dále, jiný zůstal jen u teorie," píše se na webu KŽC. Jinak ale byla na přednášce v této otázce zmíněna zejména problematika financování. Provoz vlaků KŽC je financován téměř výhradně z veřejných rozpočtů, ať už obecních a městských, nebo krajských. I ty ale mají v poslední době tendenci se v některých případech zmenšovat, proto je stále nutno aktivně hledat nové a nové zdroje, a jak sám podotkl pan Augusta, takzvaně leštit kliky. Tržby z jízdného tvoří totiž většinou pouze okolo osmi až deseti procent nákladů. Jak však Bohumil Augusta opakovaně podotkl, náklady na údržbu a technické vybavení vozidel jsou natolik vysoké, že o žádném zisku nelze v podstatě mluvit.

V současné době plánuje KŽC Doprava rozšiřovat svou působnost kromě dalších krajů v České republice také na Slovensko, konkrétní detaily však zatím nebyly zveřejněny, jelikož jsou stále ve fázi vyjednávání s příslušnými samosprávnými úřady. Malý náznak možná přináší zprávy z Moravskoslezského kraje, kdy představitelé kraje a obcí podél tratě Opava východ - Jakartovice, kde byl nedávno zastaven provoz, chtějí objednat víkendové turistické výletní vlaky. Podle jednoho ze zdrojů probíhají jednání také s jedním soukromým dopravcem, jezdícím zatím hlavně v Čechách, kterým by mohla být právě firma KŽC Doprava.

Samostatnou kapitolou, kterou ředitel KŽC zmínil, pak je legislativa a její aplikace zejména ze strany Správy železniční dopravní cesty, například v otázce rušení tratí, jejich údržby a obecně plnění povinností provozovatele dráhy. V tomto případě bylo poukazováno například na tratě, které nejsou legislativně zrušeny, ale SŽDC je trvale neudržuje a nechává dál a dál chátrat. Jedná se například o tratě jako Dobronín - Polná nebo Telnice - Oldřichov u Duchcova, ale i další. Zajímavostí je, že ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) dostává SŽDC dotace na každý kilometr tratě, včetně například prakticky zarostlých a rozkradených úseků jako Kralovice - Mladotice nebo Loket předměstí - Horní Slavkov-Kounice, na kterých vlak neprojel už mnoho let.

Asi nejožehavějším tématem bylo také to nejnovější, provoz pražské městské linky S34. Zde diskutující poukazovali na kvalitu vozidel a jejich rozpory se Standardy kvality PID. Připomeňme, že KŽC Doprava dostává od hlavního města Prahy za každý ujetý kilometr 76,56,– Kč a má uzavřenu desetiletou smlouvu. Do pěti let pak dopravce musí na minimálně polovinu výkonů nasadit nízkopodlažní vozidlo. „Uvidíme, zdali my dříve koupíme nízkopodlažní vozidlo, nebo zdali se dříve změní Standardy kvality“, uvedl Bohumil Augusta. V této otázce poukázal na to, že standardy jako nízkopodlažnost, vakuové toalety nebo audiovizuální informační systém podstatně zdražují celkovou cenu služby, aniž by to bylo v dnešní době s ohledem na finanční možnosti nutné. Avizoval, že očekává zmírnění těchto požadavků ze strany krajů, kterým nyní dochází peníze a ČD po nich navíc chtějí za tyto nová vozidla peníze další. I na tři ze čtyř motorových vozů, které nyní na lince do Čakovic jezdí, však bude muset zřejmě i KŽC nainstalovat dle požadavků společnosti ROPID v následujících letech audiovizuální informační systém. I ten hodnotí na podobném vlaku Bohumil Augusta jako zbytečný.

Asi již posledním bodem jeho přednášky byly nové požadavky na vybavení vozidel moderní technikou. Počínaje rokem 2015 (původní termín byl začátek roku letošního, nicméně po protestech ČD a ČD Cargo byl termín odložen) budou totiž všechna železniční vozidla zřejmě muset být vybavena tzv. živákem, tj. kontrolou bdělosti strojvůdce, stejně jako příslušným komunikačním zařízením dle tratě (TRS, GSM-R apod.). Tyto požadavky označil šéf KŽC jako velmi náročné pro malé muzejní dopravce a vozidla, která vyjedou několikrát do roka.

Závěrečná diskuze pak byla zpestřena některými osobními zážitky osoby pana Augusty například v oblasti železničních mimořádných událostí.

Informace o dalších přednáškách a akcích Drážní společnosti naleznete na tomto odkazu.

Zdroje: KŽC Doprava, ROPID, SŽDC, ŽelPage