Praha — Vlajková loď dopravce České dráhy, hvězda propagačních materiálů a v současné době nejrychlejší spojení mezi Prahou a Ostravou. I tak by se dal popsat produkt SC Pendolino, na které jsou nasazovány jednotky řady 680 a aktivním naklápěcím systémem. Jak už bývá dobrým zvykem, další část seriálu bude psána v ich formě. Vzhledem k tomu, že jsem již ve vlaku Českých drah jednu věc v den testu zapomněl, tak by se pravděpodobně další ztráta nesetkala s přílišným pochopením personálu kontaktního centra. Nicméně, prémiový produkt, který má dokonce i přepážky prioritního odbavení – a to nejen v pražském ČD Centru – si i tak zaslouží bonusový test. Ještě před nástupem do jednotky, na které se skvěl nápis „Nenastupovat“, tedy moje kroky vedly do největšího z ČD Center v České republice. V nové odbavovací hale stanice Praha hl.n jsem zamířil ke žlutě označené přepážce prioritního odbavení, která je určena např. pro zákazníky využívající vlaky SC, ale také pro cestující první třídy, těhotné ženy apod.

Má scénka se týkala toho, že jsem si chtěl v automatu ČD (UNIPAJ) vyzvednout jízdenky, jako to dělám vždycky, ale najednou to nešlo. Pracovnicí za přepážkou mně bylo sděleno, že taková možnost zde již není. Zeptal jsem se tedy, co mám dělat, když nemám jízdenku na telefonu, ale když jsem při nákupu v e-shopu zadával číslo In-karty, zdali mi nestačí právě tato karta. Odpověď mě překvapila – pracovnice za přepážkou prioritního odbavení mi oznámila, že to takto nefunguje a samotná In-karta mi ve vlaku stačit nebude… což je samozřejmě mylná informace.

Pokud nakupujete jízdenku přes e-shop ČD a jako číslo dokladu zadáte číslo In-karty, tak se doklad zobrazí průvodčímu při načítání vaší karty na jeho přenosné pokladně (POP). Zde to tedy dráhy se zvláštním odbavením projely na plné čáře. Nebyl bych to já, abych u tohoto zůstal. Vybral jsem si jinou přepážku (konkrétně informační) a položil jsem stejný dotaz. Zaměstnance dělilo od sebe asi osm přepážek, ale u pána na informacích již In-karta (za daných podmínek) ve vlaku jako jízdní doklad postačovala, a tak jsem mohl zcela s klidným svědomím nastoupit na palubu spoje SC.

Palubní servis

Jednotka se mohla pyšnit čistou vozovou skříní a funkčním vnějším i vnitřním elektronickým informačním systémem. Při nástupu do vozu první třídy mě nevítal žádný zaměstnanec ČD ani stevard JLV. Vůz byl uklizen, koberec byl bez zjevných nečistot, stejně jako sedačky. V zavazadlové polici se nacházely různě poházené brožurky palubního průvodce a časopisy ČD pro Vás. Nerezové patky stolků byly upatlané a bylo vidět, že nikoho moc nezajímají. Interiér působil svěžím dojmem, ale na potahu sedaček, podhlavnících i některých ostatních součástech interiéru se již nenávratně podepsal vysoký proběh a stáří jednotek. Dopravce by se měl zamyslet, zdali již nenastal čas na výměnu potahů sedadel.

Ještě chvilku zůstaneme u podhlavníků, které jsou bílé se stylizovanými nevýraznými logy ČD. Pravděpodobně bych se zamyslel, zdali do prémiového vlaku nepořídit brandované podhlavníky s novým logem ČD, které se používají např. ve vozech řady A, popř. s logem vlaku SC Pendolino. Interiéru by to dodalo další punc výjimečnosti. Zásuvky 230 V byly funkční, stejně jako automatizované hlášení. Klimatizace spolu s topením plnily svoje role v pořádku, teploměr se ustálil na 24,0 °C.

Wi-Fi připojení bylo funkční prakticky po celou dobu jízdy (až na výjimky dané špatným pokrytím signálem mobilních operátorů), dokonce fungovalo (byť velmi pomalu) i tam, kde Wi-Fi ostatních dopravců vypadává úplně. Je zkrátka vidět, že ve vlaku SC bylo zvoleno kvalitní řešení konektivity. Palubní portál taktéž fungoval bez větších problémů na telefonu s OS Android. Na rozdíl od portálu LE jsem si mohl přehrát bez problému hudbu, ale také objednat i občerstvení z bistra, čehož jsem ale nevyužil. Oproti ostatním dopravcům na portálu nejsou zatím poskytovány filmy či seriály.

Zhruba deset minut po výjezdu z Prahy mi byl nabídnut uvítací drink v podobě Bohemia sektu. Na výběr jsem měl alkoholickou a nealkoholickou variantu. Vzhledem k tomu, že mě čekala ještě cesta do Olomouce a zpět, zvolil jsem tu alkoholickou ze Starého Plzence. Pevně věřím, že to na další průběh testu nemělo žádný vliv!

Co mě velmi potěšilo, byl fakt, že nabídka welcome drinku proběhla ještě před kontrolou jízdních dokladů a já tak měl pocit, že i pro našeho největšího dopravce není kontrola jízdenek alespoň ve voze první třídy vlaku SC tou hlavní mantrou. Ve voze nás bylo zhruba osm, a tak vlakvedoucí-stevard, jak se správně funkce v SC vlaku jmenuje, zvládl roznos drinků velmi rychle. Následoval roznos denního tisku z praktického vozíku, včetně časopisu Euro, a zároveň probíhala kontrola jízdních dokladů. Načtení dokladu z In-karty proběhlo zcela bez problému, a cesta tak mohla dále pokračovat.

Dvacet minut po vyjetí z výchozí stanice se objevil stevard s vozíkem (starý typ, nikoliv prezentovaný nový, vyrobený na míru pro SC vlaky) a nabídkou občerstvení v ceně jízdenky. Na výběr jsme dostali z perlivé či neperlivé vody (kde jsou ty časy výběru z džusů, coly, ledového čaje atp…), kávy, čaje nebo kakaa; a jednoho snacku. V nabídce byl ovocný salát, sendvič (tradiční trojhránek) nebo jogurt Activia s müsli (standardní jogurt, který znáte z obchodu, tedy žádné ČD/JLV speciální balení). Pokud čekáte nabídku propagovaných „freshových“ baget, čekáte marně – nic takového mně bohužel nabídnuto nebylo. Vybral jsem si tedy perlivou vodu, ovocný salát a kakao. K mé hrůze jsem zjistil, že se stále servíruje kakao do miniaturního okrového kelímku, nesčetněkrát kritizovaného. Oproti parádě se sektem na začátku to pak působí jako ledová sprcha.

Obědváme ve vlaku

Bylo zřetelné, že palubního personálu JLV se na vlaku nachází menší množství, než by bylo potřeba, jelikož většinou nešlo o průchody, ale spíše přelety vozem s objednávkami do druhé třídy, která se nyní nachází v čelním voze jednotky, kde původně byl taktéž vůz třídy první. Naštěstí se mně podařilo stevarda-atleta JLV zastavit a požádat jej o jídelní lístek. Menu bylo obratem doneseno, dokonce mi bylo doporučeno, co si mám dát. Nikdo si však od roznosu občerstvení nevšímal odpadků na mém stole, a to jsme se nacházeli již za Pardubicemi.

Za zhruba tři minutky od přinesení menu přichází protentokrát slečna stevardka JLV pro objednávku. Objednal jsem si grilované vepřové koleno s čerstvým křenem, hořčicí a chlebem spolu s borščem. Slečna stevardka odnáší konečně polovinu odpadků ze stolu, avšak prázdnou skleničku od sektu zde nechává být. Využívám čekání k návštěvě toalety, která svojí velikostí připomíná spíše únikový modul, ale je čistá, nezapáchá, a jsou zde k dispozici všechny hygienické potřeby vč. např. sáčků na použité dámské potřeby. Teplá tekoucí voda zdá se být doménou dopravce ČD. Při mytí rukou slyším procházet někoho přechodovými dveřmi a po opuštění toalety vidím již můj boršč naservírovaný na stole. Bez okolků – chutná výborně. Poctivá porce, zakysaná smetana a velký kus vařeného masa dodává polévce opravdu styl. Dokonce jsem díky chuti polévky ochoten zapomenout i na ten tvrdší chléb.

Hlavní jídlo bylo přineseno poněkud příliš brzy, a tak mně chladlo na stole, než jsem dojedl boršč. Porce kolena mě překvapila: není v něm, ačkoliv to může vypadat, žádná kost. Vše je čisté a chutné maso. Kolínko se krásně rozpadalo a výborně – ne, excelentně – dochucená omáčka byla krásnou tečkou za tímto příjemným gastronomickým zážitkem. Čerstvý křen mi občas vehnal slzy do očí, a možná právě díky tomu jsem raději přehlížel hořčici, kterou bych si vynikající chuť celého jídla jen pokazil. Pro znalce sortimentu JLV snad jen dodám, že svíčková získala významného konkurenta a určitě vám boršč i koleno doporučuji. Po platbě za občerstvení následoval krátký rozhovor se stevardem, zdali jsem spokojený a jestli mi chutnalo. Celkově se mi výkon stevarda JLV líbil a určitě patří k tomu lepšímu v řadách JLV.

Příjemně naladěný, posilněný a odpočatý jsem vystoupil v Olomouci a tentokrát se se mnou u dveří loučila známá vlakvedoucí ČD SC. Pendolino je určitě kvalitní vlak, ale už ne tak kvalitní produkt.

Vlajková loď v proměnách

Stojí za připomenutí, že svou dnešní podobu vlaky SuperCity nemají od začátku. Ani po necelých devíti letech se jeho pozice v portfoliu Českých drah tak úplně neustálila: nejdříve se plánovaly jízdy do zahraničí, poté se vlak usadil na trasu Praha – Ostrava, pak následovala Vídeň a Bratislava. Pak bylo vedeno SC Pendolino jako Brněnský expres, následováno Žilinou. Testovací víkendové jízdy do Chebu a Františkových Lázní vyústily v současný stav, kdy se provoz vlaků SC ustálil na vnitrostátní trase Praha – Ostravsko s dvěma páry prodlouženými i na relaci Praha – Františkovy Lázně.

Četné změny také do dneška provázejí tarif platný ve vlacích SC a stejně tak i servis: chvíli dostáváte jako dezert čerstvě rozpečené sladké pečivo, poté lacinější „no name“ sladkost a pak raději nic. Stejně tak byla rozšiřována i nabídka studených bonusových nápojů i o např. kvalitní limonády ve skle, aby se zůstalo pouze u perlivé či neperlivé vody.

Pendolino také cílilo na byznys klientelu (vzpomínáte také, když ještě byly vlaky SC vedeny i jako „codesharový let“ ČSA), aby vzápětí zrušily (pouze papírově) jeden „tichý“ vůz první třídy a vytvořily z něj třídu druhou. V létě byly místenky zdarma, což přineslo výrazný nárůst cestujících ve vlacích SC, ovšem nově vás v dynamickém tarifu místenek přijde rezervace od 35 do 250 Kč pro druhou třídu (dráhy zmiňují i cenu 0 Kč ve výjimečných případech, kdy je např. vlak již na cestě apod.) a na 100 – 250 Kč pro třídu první.

Žádná z těchto skutečností pochopitelně nemá dopad na dnešní test, v historickém ohlédnutí lze pouze konstatovat, že překotné změny prémiovým produktům nesvědčí, hlavně pokud někdy působí, jakoby firma váhala mezi péčí o kvalitu a snižováním nákladů – a to je škoda. V tomto vlaku totiž dřímá velký potenciál, nicméně je třeba jej objevit. Pokud však potřebujete rychlé spojení na úrovni a nevadí vám si připlatit za místenku, tak vám SC vlaky mohu směle doporučit. Mimochodem, šlo o nejprázdnější vlak ze čtyř testovaných. Níže opět najdete časovou osu servisu v testovaném spoji SC.

SC Pendolino		Stev.		Vlakv.		Σ pers.		Jízda
XX:37	Odjezd ze stanice Praha hl.n.	20 min		8 min		8 min		55 min		129 min
XX:45	Welcome drink od vlakvedoucí ČD				11 min		11 min
XX:56	Kontrola jízdenek, noviny od vlakvedoucí ČD			40 min		1 min
XX:57	Bonusové občerstvení od stevarda JLV		73 min				39 min
YY:32	Příjezd do stanice Pardubice hl.n.								2 min
YY:34	Odjezd ze stanice Pardubice hl.n.							72 min
YY:36	Průchod vlakvedoucí ČD vozem				28 min	28 min
ZZ:04	Průchod vlakvedoucí ČD vozem			42 min			6 min
ZZ:10	Odchyt stevarda JLV letícího z vozu č.1, kvůli menu	1 min				1 min
ZZ:11	Přinesení menu stevardem JLV		3 min				3 min
ZZ:14	Přijetí objednávky stevardkou JLV	8 min				8 min
ZZ:22	Přinesení polévky stev. JLV		4 min				4 min
ZZ:26	Přinesení hlavního jídla stev. JLV	12 min				12 min
ZZ:38	Odnos nádobí a krátký rozhovor o jídle se stevardem JLV		1 min				1 min
ZZ:39	Platba za jídlo stevardce JLV	7 min				7 min
ZZ:46	Příjezd do stanice Olomouc hl.n.

Můžete rovněž stahovat originál ve formátu PDF.

Vysvětlivky k časovým osám

V casovém sloupci		Ve sloupci akcí a událostí
XX:10	Odj./príj. dle jízdního řádu		Príjezd či odjezd vlaku ze stanice
XX:10	Dřívější odj./příj.		Událost týkající se stevarda (možnost objednávky…)
XX:10	Zpožděný odj./příj.		Přímá interakce se stevardem (objednávka…)
XX:10	Čas se netýká odj./příj.		Událost týkající se vlakvedoucího (jen u ČD)
			Ostatní události (mimoř. zastavení…)
V souhrnném časovém sloupci
15 min	Interval 0 - 30 (mimo)		Intervaly týkající se jízdy vlaku
35 min	Interval 30 (vč.) - 60 (mimo)		Intervaly týkající se stevarda (nepřímá interakce)
70 min	Interval 60 (vč.) a vyšší		Intervaly týkající se stevarda (přímá interakce)*
			Intervaly týkající se vlakvedoucího (jen u ČD)
			Sloučené intervaly stevarda a vlakvedoucího (ČD)
* např. interval od nabídky menu po doručení jídla, od doručení jídla po odnos nádobí apod.
Pozn.: Barevné čtverečky se vyskytují ve webové verzi grafu, pro snazší identifikaci programy pro zrakově postižené čtenáře. V pdf verzích je využita barva písma.

Autorský text