..: Nový ministr, nová vláda: co znamenají pro českou železnici? :..

Antonín Prachař, foto: Ministerstvo dopravy ČRPraha — Dálniční spojení s Rakouskem, dokončení severního silničního tahu, ale také dobudování koridorů a městských železničních uzlů – tak mají znít priority ministerstva dopravy pod vedením Antonína Prachaře, jenž se funkce ujal 29. ledna. Zatímco strany vládní koalice dokončují finální verzi programového prohlášení, oznámilo vedení resortu dopravy klíčové oblasti, na které se chce v příštích čtyřech letech zaměřit. I když ministerstvo i koaliční smlouva zdůrazňují nutnost vyváženého rozvoje jednotlivých druhů dopravy, konkrétní programové body naznačují, že příští roky budou velkou výzvou hlavně pro železnici. Ta totiž pravděpodobně přijde o některé ze svých přirozených výhod, a to zejména na trasách, kde dosud silniční infrastruktura zaostávala. Postoj úřadu k zajištění osobní vlakové dopravy zůstává zatím spíše nejasný.

Jednapadesátiletý Antonín Prachař, nominovaný do vlády za hnutí ANO Andreje Babiše, absolvoval vysokoškolské studium oboru stavební údržba a rekonstrukce tratí na tehdejší Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Od počátku 90. let se ale jeho kariéra ubírala spíše cestou silniční dopravy, a to jak v čele dopravní a spediční společnosti Omega servis, tak i z pozice viceprezidenta sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia. Na postu viceprezidenta pro nákladní dopravu setrval do roku 2011, kdy z vedení sdružení na vlastní žádost odstoupil. Stalo se tak nedlouho předtím, co právě ČESMAD spustil rozsáhlou reklamní kampaň proti regionální železniční dopravě. Podle vlastních slov nyní nový ministr usiluje především o stabilizaci resortu dopravy. Chce zavést kontrolní mechanismy, jež dohlédnou zejména na stavebních investice, a bude usilovat o omezení podílu externích dodavatelů na činnosti ministerstva a jeho podřízených organizací.

Dálnice do Rakouska i R35 přes východní Čechy

Dálnice D1, exit 2, foto: cs:ŠJůZa jasnou prioritu pro roky 2014-2017 považuje nové vedení ministerstva napojení Česka na transevropské dopravní sítě. V konkrétní rovině se jedná zejména o dostavění chybějících úseků dálnice D3 (Praha – České Budějovice – Český Krumlov) a rychlostní silnice R3, která má napojit Jihočeský kraj na připravovanou komunikaci S10 u rakouského Wullowitzu. Druhým prioritním spojením Česka s jižními sousedy má být rychlostní komunikace R52 (Brno – Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen), jež dále zkrátí cestovní čas mezi Brnem a Vídní.

Jako další klíčový projekt rozvoje dopravní sítě vidí ministerstvo rychlostní komunikaci R35. Ta má nabídnout rychlejší spojení východních Čech a střední Moravy. Právě chybějící spojnice Hradce Králové s Mohelnicí dosud mezi Prahou a střední Moravu poskytovala značnou výhodu vlakům, jejichž jedinou rychlou alternativou byla jízda po D1 přes Brno. Zatímco dlouho očekávaná dostavba R35 uleví řadě měst a obcí na trase dnešní přetížené silnice I/35, zdejší železniční koridor si příliš nepolepší. V průběhu ledna totiž investor oznámil, že upouští od ambiciózního plánu na modernizaci koridorového úseku Ústí nad Orlicí – Choceň. Hlavní trať v údolí Orlice tak podstoupí pouze velmi skromnou úpravu bez radikálního navýšení cestovní rychlosti.

Železnice: dokončit koridory a přestavět uzly

koridorInvestiční priority pro železniční infrastrukturu jsou zatím formulovány spíše v obecnější rovině: úřad bude usilovat o co nejrychlejší dostavbu chybějících úseků III. koridoru (Praha – Plzeň – Cheb) a IV. koridoru (Praha – České Budějovice – Linz). Právě druhý jmenovaný se z velké části přibližuje trasování dálnice D3 a navazující rychlostní silnice do Rakouska.

Větší důležitost by v budoucnu měly mít městské železniční uzly, v nichž vznikají pomalá místa a kapacitní úzká hrdla. Modernizace by se měl dočkat třeba průjezd Ostravou, pokračovat by měly rozběhnuté projekty v Praze a Plzni. Speciální zmínku zasluhuje uzel Brno, jehož zásadní přestavba je dlouhé roky předmětem intenzivní diskuze. Zrovna minulý týden brněnský magistrát představil nové studie obou možných verzí řešení průjezdu městem. Navzdory někdejšímu optimismu však aktuální střízlivý odhad nepředpokládá realizaci kterékoli varianty před rokem 2020, s možným odkladem až o osm let později.

Koalice: víc peněz do dopravní infrastruktury

Stavebni prace na kolejich, Svarovani, DB, foto: Deutsche BahnZatímco nové vedení ministerstva konkrétní podobu prioritních projektů teprve ladí, lze obecnou představu získat alespoň z poslední verze koaliční smlouvy stran ČSSD, ANO a KDU-ČSL, představené v polovině ledna. Vládní strany v dokumentu prohlašují: „Zajistíme stabilizaci zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Chceme zvýšit jeho podíl z výnosu spotřební daně z minerálních olejů minimálně na 25 %. Výše celkových zdrojů pro dopravní infrastrukturu by se v průběhu volebního období měla přiblížit cca 2 % HDP.“ Právě SFDI by v příštích týdnech měl projít zevrubným auditem hospodaření s cílem zajistit efektivnější vynakládání prostředků na státní stavební zakázky.

Vzhledem k čerstvým sporům o územní plán budoucí vysokorychlostní trati Praha – Brno není bez zájmu ani další bod koaliční smlouvy: „Předložíme legislativní návrhy pro urychlení a zjednodušení přípravy a realizace liniových staveb ve veřejném zájmu.“ Na rozdíl od velmi konkrétních plánů pro silniční síť už ovšem dokument neuvádí specifika rozvoje železnic a omezuje se pouze na obecné konstatování: „Budeme pokračovat ve výstavbě klíčové silniční, železniční i vodní dopravní infrastruktury. Sledujeme tím nejenom výstavbu páteřní dálniční sítě […], ale také […] revitalizaci rozhodujících celostátních i regionálních železničních tratí.“. Nad rámec těchto slov strany své záměry neupřesňují.

Železniční doprava: víc konkurence a silnější monopol zároveň

Vlak dopravce Metrans z Prahy Uhříněvsi před koncem své cesty v nizozemském Meterenu, foto: Hugo van VondelenV oblasti veřejné dopravy vidí vládní strany prostor ke zlepšení zejména u integrovaných dopravních systémů, které by podle koaliční smlouvy měly být lépe propojené a koordinované na úrovni celého státu. Pak už plán vládní trojky ztrácí jasné obrysy. Na jedné straně vyjadřují podporu liberalizaci železnice, a to i za cenu většího úředního dohledu: „[…] Budeme vytvářet další nutné podmínky pro efektivní a nediskriminační liberalizaci trhu (např. jednotné jízdní doklady, clearing tržeb, informační systémy nebo přístup k zařízení služeb). Pro zajištění rovných podmínek mezi dopravci na liberalizovaném železničním trhu zřídíme regulační úřad železniční dopravy.“ V dalším textu však koaliční smlouva naznačuje přesný opak.

"Posílíme roli a atraktivitu železnice v našem dopravním systému a funkci Českých drah, a.s. (jako národního dopravce v oblasti dostupnosti veřejné osobní dopravy) a ČD Cargo, a.s. (jako rozhodujícího nákladního dopravce poskytujícího komplexní služby na celém území ČR)," píše se ve výčtu strategických cílů nové vlády. Strany přitom zapomínají, že už více než deset let země na železnici nemá "národního dopravce", ale pouze dvě akciové společnosti, byť s nezanedbatelným tržním podílem. Zatímco dominance ČD na trhu osobní dopravy je dána smluvně a stojí na dlouhodobých kontraktech s MDČR a krajskými úřady, ČD Cargo již několik let zápasí na zcela otevřeném přepravním trhu a svůj boj s novými subjekty pozvolna prohrává.

230.067 ČD Cargo, Rn 54841, Doňov, foto: sabatPolitické upřednostnění ČD Cargo, dokreslené nedávnou finanční výpomocí státu, tak v kontextu snah o zatraktivnění železnice působí poněkud neprozíravě. O to víc, pokud vládní dokument dodává: „Podpoříme přesun přepravy nákladů ze silnice na železnici. Budeme pokračovat v harmonizaci podmínek mezi železniční a silniční dopravou včetně ceny za použití železniční dopravní cesty v nákladní a osobní dopravě. Další rozvoj mýtného systému a zpoplatnění silnic podpoříme tam, kde to bude z hlediska regulatorní a ekonomické funkce účelné.“ Je pochopitelné, pokud nová vláda v současném ekonomickém klimatu nechce stupňovat tlak na automobilové nákladní dopravce; otázkou ovšem zůstává, jak jinak v prostředí "vyrovnaných podmínek" dosáhnout vyšší přitažlivost nákladní železniční dopravy.

Železnice se bude muset víc snažit

Zatímco čekáme na finální programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky, můžeme v očekáváních pro příští čtyři roky vycházet pouze z předběžných vyjádření vládních stran a nového vedení resortu dopravy. Pokud se ovšem v politickém směřování nic zásadního nezmění, lze následující volební období v dopravě charakterizovat takto: železnice se bude muset víc snažit. Stát dává najevo, že v nejbližší době neplánuje přepravu osob ani zboží vlakem jakkoli výrazněji zvýhodňovat; naopak, doplní na mapu Česka chybějící silnice tam, kde dosud dráha mírně vedla (Praha – Olomouc – Ostrava, Brno – Vídeň). Mimo dokončení již rozběhnuté modernizace dvou koridorů vládní plán prozatím nepředstavil žádné další významnější ambice k zlepšení drážní infrastruktury, ani jejího dalšího rozvoje v kontextu západoevropských trendů. Tolik potřebná optimalizace železničních uzlů je sice podstatným krokem, horizont její realizace však daleko překračuje aktuální volební období.

363.84 v čele rychlíku míjí 914.027 čekající na volnou trať, foto: Václav RůžekVelmi nejasná zatím zůstává dopravní politika v osobní železniční dopravě, která má za sebou několik bouřlivých let. Již teď je jasné, že liberalizační harmonogram ministra Dobeše se dostal do vážného skluzu, a ministerstvo tak nestihne vypsat některé z plánovaných soutěží na rychlíkové linky. Přitom už na konci tohoto volebního období nastane čas, kdy se stát bude muset řešit blížíci na konec platnosti desetiletých smluv s Českými drahami. Není také zatím známo, jak se nová vláda postaví k citlivé problematice postavení ČD a ČD Cargo. Do hry totiž začíná vstupovat nová vlna evropské legislativy, která tradičním železničním monopolům nikterak nepřeje, a soukromí dopravci už dali najevo, že v nákladní i osobní dopravě jsou ochotni o své místo tvrdě bojovat.

Jisté zatím je, že s novým ministrem čeká České dráhy po necelém půlroce další personální změna na nejvyšších místech. Dalibora Zeleného by na pozici generálního ředitele měl vystřídat dosavadní náměstek pro ekonomiku Daniel Kurucz. Pokud se jmenování potvrdí, bývalý vysoký manažer Babišova Agrofertu převezme vedení Českých drah v komplikované finanční situaci, kdy osobní doprava čelí řadě závazků z minulých let, zatímco nákladní divize ČD Cargo se již druhým rokem potýká s miliardovými ztrátami a kromě zeštíhlení managementu se letos patrně nevyhne ani dalšímu propouštění v provozu. Úkolem nového šéfa holdingu ČD bude především jasně stanovit podnikatelský plán a priority firmy pro období následujících několika let. Teprve ta rozhodnou o další existenci carga i o budoucí tržní síle osobní dopravy ČD, kterou do pěti let čeká vlna nových výběrových řízení na provoz subvencovaných vlaků.

Zdroje: Ministerstvo dopravy ČR, iDNES, Česká televize, Koaliční smlouva ČSSD ANO KDU-ČSL, ŽelPage


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 10.2.2014 (14:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Legislativa

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel docx 
11.02.2014 (13:06)  
K modernizaci úseku Choceň - Ústí: varianta s "dlouhými tunely" pro V = 200 km/h není sledována, protože nebyla prokázana ekonomická efektivita stavby = nezaplatí evropa = nestaví se. V současné době byla ze strany MD schválena studie proveditelnosti, která určila jako ekonomicky efektivní variantu 3 "krátké" tunely a trasa na cca 120 km/h. Úspory JD se se zvyšující rychlostí úměrně snižují, jelikož se rychlost relativně tolik nezvyšuje. Vzhledem k tomu, že UnO se staví na 120/130/160, tak by pro většinu os dopravy, která pojede v módu V130 nebyly přínosy V = 200 km/h v navazujícím úseku tak zásadní. Pokud se do roku cca 2019 stihne stavba připravit (EIA, PD, P) a v letech 2019 - 2022 realizovat, tak by se dalo hovořit o úspěchu.
11.02.2014 (12:46)  
M 474 003 - Proto by v ČR mělo platit, že nejsme tak bohatí, abychom si pořizovali levnou ifrastrukturu, která bude za pět let zastaralá. To je ale o té dopravní koncepci, kterou stát stále nemá důkladně zpracovanou
registrovaný uživatel Sim 
11.02.2014 (12:29)  
bartik09 > problem verejne dopravy je zpravidla v tom, ze provozovatele na to koukaji pouze ze sve strany a cestujici to pritom musi resit jako celek; auto bude mit vzdy navrch v nezavislosti, vlak muze kontrovat komfortem "jsem uzivatel, ne ridic". Ale pokud to nema rozumne navaznosti, jak se dostat z vychoziho bodu na nadrazi a po vystupu z vlaku zase z nadrazi do cile, muze jit veskera snaha do haje. I v tom idealnim pripade (ze start/cil mam v dochazkove blizkosti nadrazi, vim predem, kdy pojedu a v danem case mi zrovna jede vlak) je nutne pocitat s nejakou rezervou pro vcasny prichod a motani se kolem nadrazi, takze pokud vlastni jizda vlakem nebude o radove pul hodiny rychlejsi, nez doba jizdy autem (vrata/vrata), vychazi to porad stale na plichtu a zpravidla argument vyssi rychlosti vlaku (vuci autu) cestujici bere (opravnene, bo mu to nijak nepomuze) jako bezpredmetny, prestoze jsou toho plne piar brozurky a papalasi se na tiskovkach placaj po ramenou.
11.02.2014 (12:22)  
Všechno sliby a kecy. Myslíte si, že v téhle zemi, kde první vyslovené slovo člověka po narození je auto, někdy někdo bude podporovat kolejovou dopravu? Už jsem to tady psal, to jsou výroky jako jsme malá chudá zamě, nemůžeme si dovolit udržovat dvě dopravní cesty, elektrické lokomotivy mají své kouřící komíny v severních Čechách, při elektrické vozbě dochází k dvojí přeměně energie a tak dále...
11.02.2014 (11:53)  
JiP: Jenze v te vasi rovnici chybi jedna dulezita promenna, za kterou si dosadime castku, kterou jsme ochotni (muzeme) investovat.
Pokud se dostavi R35, tak se pujde autem (ne autobusem) dostat nekam ke 3 hodinam (- niz uz to dost dobre v dohledne budoucnosti jit ani nemuze). To je v zasade cas, za ktery to uz ted jezdi pendolino, ktere po dokonceni UO a Uval bude zas o neco rychlejsi, takze o nekonkurenceschopnosti nelze mluvit.
Jeste doplnim, ze pokud se nepletu, tak R35 HK-Mohelnice neni o mnoho dal, nez tunely Chocen - UO. Jen to ministri castejc slibujou...

Nekonkurenceschopny je napriklad Liberec. A tam by podle me ty miliardy byly uzitecnejsi mnohem vic nez v tunelu u UO.
11.02.2014 (10:42)  
Možná pomůže aby se ČDC mohlo oprostit od tvrdých podmínek oživení a zavádění vleček. Leckterý podnik si vlečku rozmyslí a vozí náklad kamionem, než poslouchat, že nemá to, či ono, co vlastně ani nepotřebuje..

Chce to jen legislativní úpravu - hlavně nic nedotovat.
Motivem by mohlo být i větší budování ramp kamiony na vlaky a překladiště kontejneru.

Ale nejjednodušší verze asi vyhraje - bude se dotovat nákladní doprava - nejsem pesimista, ale tohle je snadno proveditelné - a my to zaplatíme, tak co..
11.02.2014 (9:50)  
Slovy klasika bych řekl: "To je tedy zklamání. A já ji tolik miloval!" (Rozuměj železnici.) Jinak souhlas s předchozím v tom smyslu, že bez dlouhodobé koncepce a "naddimenzovávání" se nepohneme. Prohlášení bych bral s rezervou, je to nejspíš šité dost horkou jehlou, tudíž formulované tak, aby se do toho v budoucnu vešlo skoro cokoliv. Znepokojivá je zřejmá preference silniční dopravy. Investice do ní vítám a kéž jich je i víc, ale bez současné zásadní modernizace železnic (aspoň konečně dostavět koridory I-IV, aby byly opravdu "durch" od hranice k hranici, včetně třeba toho úseku Ústí-Choceň) je to naprosto nekoncepční a nemoderní, zpátečnické řešení a zřejmá neochota "riskovat" ve prospěch budoucích generací.
registrovaný uživatel zdenda 
11.02.2014 (9:10)  
Z programového prohlášení nemá moc cenu vyvozovat a je potřeba si počkat, jestli tahle vláda schválí nějaký strategický závazný dokument s perspektivou budování dopravní sítě na další 20 let aspoň. Jestli ne, tak se tady budeme furt plácat na místě a vykládat o tom, že chceme postavit R52 a dostavět R35 a možná udělat někdy tunel Beroun-Praha. To je jako uvažovat, jestli si udělám jednou těstoviny, nebo rýži, ale jinak je jedno, co mám k jídlu celý týden. Bez závazného střednědobého plánu se tahle republika dopravně nikam nepohne.
registrovaný uživatel JiP 
11.02.2014 (8:48)  
To Kovarik: To mate samozrejme pravdu, ale takto nelze prece uvazovat. S timto pristupem bych tedy navrhoval celou zeleznici rovnou zavrit. Samozrejme je skupina lidi, kteri pojednou autem i kdyby je ten vlak dovezl neporevnatelne rychleji, ale urcite to neni pravidlo. I ja sam jedu mnohdy autem, i kdyz bych jel rad vlakem, ale auto volim hlavne kvuli tomu, protoze je na mnoha trasach zkratka vyrazne rychlejsi.
registrovaný uživatel JiP 
11.02.2014 (8:38)  
To Bartik09: To ze chybi koncepce je zasadni problem. Dalsi problem ale je, ze v te nesi ceske kotline jsme ted ve stavu jakesi zapskle zaprdenosti. Ten tunel UO-Chocen ma smysl, i kdyby se stavela VRT na Brno. Velmi dobre to vystihl Neonym. Tim ze ted neco postavite, tak ten stav soucasne konzervujete v dopravni infrastrukture na desitky, mnohdy i na vice nez 100 let ! A s touto vizi je to treba stavet. Ne jestli to staci ted, ale bude to stacit za 50 let? Ono je treba se posunout o 150 let zpet a podivat se na dnesni trate, ktere jsou stale ve sve puvodni stope z pohledu tehdejsich pozadavku. Vzdyt to vse bylo postaveno z tehdejsiho pohledu neuveritelne pokrokove a predimenzovane. Ale vidite, jezdi se tudy i po 160 letech a v ramci moznosti to stale dobre funguje. A ted chcete ten usek stavet v parametrech, ktere uz dnes jsou nedostacujici a doslova smesne. Co bude ne za 100 let, ale co bude za 10-15let? Bude to stacit? Nezapomente ze se ma dostavet dalnice mezi HK a Mohelnici a v podstate se zeleznice stane i na te jedine trase kde ma co nabidnou nekonkurenceschopna. Cestujici nechteji jezdit rychle jenom z Prahy do Brna po VRT, ale co treba z Pce nebo HK do Brna, nebo do Olomouce, ci Ostravy. Je omyl si myslet, ze jedna VRT Praha Brno Ostrava zachrani ceskou zeleznici, kdyz ostatni trate budou stale z dob cisare pana. To je velky omyl ! Hlavni trate vedle planovanych VRT by mely byt staveny s vizi, ze maji slouzit taktez po dalsich 50-100 let a ze po nich budeme muset jezdit v budoucnu alespon tech 200km/h. I planovat VRT na 300km/h je dnes nesmysl, pokud chcete aby ta infrastruktura fungovala s dlouhodobou vizi. To je to proc tahle republika byla na svem pocatku spicka-nebali jsme se jit v mnoha vecech do novatorskych odvaznych reseni, ktera jsou mozna na pocatku draha, ale v dlouhodobem horizontu vam usetri spoustu penez. Prectete si napt. jak probihal prechod nasi slavne konezprezky na parni provoz. Doslova modelovy priklad !
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko