..: Nový ministr, nová vláda: co znamenají pro českou železnici? :..

Antonín Prachař, foto: Ministerstvo dopravy ČRPraha — Dálniční spojení s Rakouskem, dokončení severního silničního tahu, ale také dobudování koridorů a městských železničních uzlů – tak mají znít priority ministerstva dopravy pod vedením Antonína Prachaře, jenž se funkce ujal 29. ledna. Zatímco strany vládní koalice dokončují finální verzi programového prohlášení, oznámilo vedení resortu dopravy klíčové oblasti, na které se chce v příštích čtyřech letech zaměřit. I když ministerstvo i koaliční smlouva zdůrazňují nutnost vyváženého rozvoje jednotlivých druhů dopravy, konkrétní programové body naznačují, že příští roky budou velkou výzvou hlavně pro železnici. Ta totiž pravděpodobně přijde o některé ze svých přirozených výhod, a to zejména na trasách, kde dosud silniční infrastruktura zaostávala. Postoj úřadu k zajištění osobní vlakové dopravy zůstává zatím spíše nejasný.

Jednapadesátiletý Antonín Prachař, nominovaný do vlády za hnutí ANO Andreje Babiše, absolvoval vysokoškolské studium oboru stavební údržba a rekonstrukce tratí na tehdejší Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Od počátku 90. let se ale jeho kariéra ubírala spíše cestou silniční dopravy, a to jak v čele dopravní a spediční společnosti Omega servis, tak i z pozice viceprezidenta sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia. Na postu viceprezidenta pro nákladní dopravu setrval do roku 2011, kdy z vedení sdružení na vlastní žádost odstoupil. Stalo se tak nedlouho předtím, co právě ČESMAD spustil rozsáhlou reklamní kampaň proti regionální železniční dopravě. Podle vlastních slov nyní nový ministr usiluje především o stabilizaci resortu dopravy. Chce zavést kontrolní mechanismy, jež dohlédnou zejména na stavebních investice, a bude usilovat o omezení podílu externích dodavatelů na činnosti ministerstva a jeho podřízených organizací.

Dálnice do Rakouska i R35 přes východní Čechy

Dálnice D1, exit 2, foto: cs:ŠJůZa jasnou prioritu pro roky 2014-2017 považuje nové vedení ministerstva napojení Česka na transevropské dopravní sítě. V konkrétní rovině se jedná zejména o dostavění chybějících úseků dálnice D3 (Praha – České Budějovice – Český Krumlov) a rychlostní silnice R3, která má napojit Jihočeský kraj na připravovanou komunikaci S10 u rakouského Wullowitzu. Druhým prioritním spojením Česka s jižními sousedy má být rychlostní komunikace R52 (Brno – Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen), jež dále zkrátí cestovní čas mezi Brnem a Vídní.

Jako další klíčový projekt rozvoje dopravní sítě vidí ministerstvo rychlostní komunikaci R35. Ta má nabídnout rychlejší spojení východních Čech a střední Moravy. Právě chybějící spojnice Hradce Králové s Mohelnicí dosud mezi Prahou a střední Moravu poskytovala značnou výhodu vlakům, jejichž jedinou rychlou alternativou byla jízda po D1 přes Brno. Zatímco dlouho očekávaná dostavba R35 uleví řadě měst a obcí na trase dnešní přetížené silnice I/35, zdejší železniční koridor si příliš nepolepší. V průběhu ledna totiž investor oznámil, že upouští od ambiciózního plánu na modernizaci koridorového úseku Ústí nad Orlicí – Choceň. Hlavní trať v údolí Orlice tak podstoupí pouze velmi skromnou úpravu bez radikálního navýšení cestovní rychlosti.

Železnice: dokončit koridory a přestavět uzly

koridorInvestiční priority pro železniční infrastrukturu jsou zatím formulovány spíše v obecnější rovině: úřad bude usilovat o co nejrychlejší dostavbu chybějících úseků III. koridoru (Praha – Plzeň – Cheb) a IV. koridoru (Praha – České Budějovice – Linz). Právě druhý jmenovaný se z velké části přibližuje trasování dálnice D3 a navazující rychlostní silnice do Rakouska.

Větší důležitost by v budoucnu měly mít městské železniční uzly, v nichž vznikají pomalá místa a kapacitní úzká hrdla. Modernizace by se měl dočkat třeba průjezd Ostravou, pokračovat by měly rozběhnuté projekty v Praze a Plzni. Speciální zmínku zasluhuje uzel Brno, jehož zásadní přestavba je dlouhé roky předmětem intenzivní diskuze. Zrovna minulý týden brněnský magistrát představil nové studie obou možných verzí řešení průjezdu městem. Navzdory někdejšímu optimismu však aktuální střízlivý odhad nepředpokládá realizaci kterékoli varianty před rokem 2020, s možným odkladem až o osm let později.

Koalice: víc peněz do dopravní infrastruktury

Stavebni prace na kolejich, Svarovani, DB, foto: Deutsche BahnZatímco nové vedení ministerstva konkrétní podobu prioritních projektů teprve ladí, lze obecnou představu získat alespoň z poslední verze koaliční smlouvy stran ČSSD, ANO a KDU-ČSL, představené v polovině ledna. Vládní strany v dokumentu prohlašují: „Zajistíme stabilizaci zdrojů Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Chceme zvýšit jeho podíl z výnosu spotřební daně z minerálních olejů minimálně na 25 %. Výše celkových zdrojů pro dopravní infrastrukturu by se v průběhu volebního období měla přiblížit cca 2 % HDP.“ Právě SFDI by v příštích týdnech měl projít zevrubným auditem hospodaření s cílem zajistit efektivnější vynakládání prostředků na státní stavební zakázky.

Vzhledem k čerstvým sporům o územní plán budoucí vysokorychlostní trati Praha – Brno není bez zájmu ani další bod koaliční smlouvy: „Předložíme legislativní návrhy pro urychlení a zjednodušení přípravy a realizace liniových staveb ve veřejném zájmu.“ Na rozdíl od velmi konkrétních plánů pro silniční síť už ovšem dokument neuvádí specifika rozvoje železnic a omezuje se pouze na obecné konstatování: „Budeme pokračovat ve výstavbě klíčové silniční, železniční i vodní dopravní infrastruktury. Sledujeme tím nejenom výstavbu páteřní dálniční sítě […], ale také […] revitalizaci rozhodujících celostátních i regionálních železničních tratí.“. Nad rámec těchto slov strany své záměry neupřesňují.

Železniční doprava: víc konkurence a silnější monopol zároveň

Vlak dopravce Metrans z Prahy Uhříněvsi před koncem své cesty v nizozemském Meterenu, foto: Hugo van VondelenV oblasti veřejné dopravy vidí vládní strany prostor ke zlepšení zejména u integrovaných dopravních systémů, které by podle koaliční smlouvy měly být lépe propojené a koordinované na úrovni celého státu. Pak už plán vládní trojky ztrácí jasné obrysy. Na jedné straně vyjadřují podporu liberalizaci železnice, a to i za cenu většího úředního dohledu: „[…] Budeme vytvářet další nutné podmínky pro efektivní a nediskriminační liberalizaci trhu (např. jednotné jízdní doklady, clearing tržeb, informační systémy nebo přístup k zařízení služeb). Pro zajištění rovných podmínek mezi dopravci na liberalizovaném železničním trhu zřídíme regulační úřad železniční dopravy.“ V dalším textu však koaliční smlouva naznačuje přesný opak.

"Posílíme roli a atraktivitu železnice v našem dopravním systému a funkci Českých drah, a.s. (jako národního dopravce v oblasti dostupnosti veřejné osobní dopravy) a ČD Cargo, a.s. (jako rozhodujícího nákladního dopravce poskytujícího komplexní služby na celém území ČR)," píše se ve výčtu strategických cílů nové vlády. Strany přitom zapomínají, že už více než deset let země na železnici nemá "národního dopravce", ale pouze dvě akciové společnosti, byť s nezanedbatelným tržním podílem. Zatímco dominance ČD na trhu osobní dopravy je dána smluvně a stojí na dlouhodobých kontraktech s MDČR a krajskými úřady, ČD Cargo již několik let zápasí na zcela otevřeném přepravním trhu a svůj boj s novými subjekty pozvolna prohrává.

230.067 ČD Cargo, Rn 54841, Doňov, foto: sabatPolitické upřednostnění ČD Cargo, dokreslené nedávnou finanční výpomocí státu, tak v kontextu snah o zatraktivnění železnice působí poněkud neprozíravě. O to víc, pokud vládní dokument dodává: „Podpoříme přesun přepravy nákladů ze silnice na železnici. Budeme pokračovat v harmonizaci podmínek mezi železniční a silniční dopravou včetně ceny za použití železniční dopravní cesty v nákladní a osobní dopravě. Další rozvoj mýtného systému a zpoplatnění silnic podpoříme tam, kde to bude z hlediska regulatorní a ekonomické funkce účelné.“ Je pochopitelné, pokud nová vláda v současném ekonomickém klimatu nechce stupňovat tlak na automobilové nákladní dopravce; otázkou ovšem zůstává, jak jinak v prostředí "vyrovnaných podmínek" dosáhnout vyšší přitažlivost nákladní železniční dopravy.

Železnice se bude muset víc snažit

Zatímco čekáme na finální programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky, můžeme v očekáváních pro příští čtyři roky vycházet pouze z předběžných vyjádření vládních stran a nového vedení resortu dopravy. Pokud se ovšem v politickém směřování nic zásadního nezmění, lze následující volební období v dopravě charakterizovat takto: železnice se bude muset víc snažit. Stát dává najevo, že v nejbližší době neplánuje přepravu osob ani zboží vlakem jakkoli výrazněji zvýhodňovat; naopak, doplní na mapu Česka chybějící silnice tam, kde dosud dráha mírně vedla (Praha – Olomouc – Ostrava, Brno – Vídeň). Mimo dokončení již rozběhnuté modernizace dvou koridorů vládní plán prozatím nepředstavil žádné další významnější ambice k zlepšení drážní infrastruktury, ani jejího dalšího rozvoje v kontextu západoevropských trendů. Tolik potřebná optimalizace železničních uzlů je sice podstatným krokem, horizont její realizace však daleko překračuje aktuální volební období.

363.84 v čele rychlíku míjí 914.027 čekající na volnou trať, foto: Václav RůžekVelmi nejasná zatím zůstává dopravní politika v osobní železniční dopravě, která má za sebou několik bouřlivých let. Již teď je jasné, že liberalizační harmonogram ministra Dobeše se dostal do vážného skluzu, a ministerstvo tak nestihne vypsat některé z plánovaných soutěží na rychlíkové linky. Přitom už na konci tohoto volebního období nastane čas, kdy se stát bude muset řešit blížíci na konec platnosti desetiletých smluv s Českými drahami. Není také zatím známo, jak se nová vláda postaví k citlivé problematice postavení ČD a ČD Cargo. Do hry totiž začíná vstupovat nová vlna evropské legislativy, která tradičním železničním monopolům nikterak nepřeje, a soukromí dopravci už dali najevo, že v nákladní i osobní dopravě jsou ochotni o své místo tvrdě bojovat.

Jisté zatím je, že s novým ministrem čeká České dráhy po necelém půlroce další personální změna na nejvyšších místech. Dalibora Zeleného by na pozici generálního ředitele měl vystřídat dosavadní náměstek pro ekonomiku Daniel Kurucz. Pokud se jmenování potvrdí, bývalý vysoký manažer Babišova Agrofertu převezme vedení Českých drah v komplikované finanční situaci, kdy osobní doprava čelí řadě závazků z minulých let, zatímco nákladní divize ČD Cargo se již druhým rokem potýká s miliardovými ztrátami a kromě zeštíhlení managementu se letos patrně nevyhne ani dalšímu propouštění v provozu. Úkolem nového šéfa holdingu ČD bude především jasně stanovit podnikatelský plán a priority firmy pro období následujících několika let. Teprve ta rozhodnou o další existenci carga i o budoucí tržní síle osobní dopravy ČD, kterou do pěti let čeká vlna nových výběrových řízení na provoz subvencovaných vlaků.

Zdroje: Ministerstvo dopravy ČR, iDNES, Česká televize, Koaliční smlouva ČSSD ANO KDU-ČSL, ŽelPage


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 10.2.2014 (14:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Legislativa

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Komín  mail  
11.02.2014 (23:04)  
Ještě jednou se musím ptát: jak je možné, že téměř všechna krajská města jsou dálnicí propojena, máme dálnici napříč republikou a dále množství rychlostních silnic a stále se plánují nové a nové dálnice, přestože nemáme ani kilometr existující vysokorychlostní železnice a to téměř ani na papíře!!!???
registrovaný uživatel Komín  mail  
11.02.2014 (22:57)  
Bože, kdy už se k rozvoji železniční infrastruktury přestane přistupovat takto:"Nejprve uděláme silnice, hlavně propojit největší města v zemi" - hlavní tahy téměř hotovy - "dovedeme dálnici tam, kde ještě není" - a železnice? Byť jsou koridory asi natolik dostavěné jako dálniční síť, zprovoznění kilometru VRT v nedohlednu - "nejprve doděláme silnice a pak se ( někdy možná) budeme soustředit na železnice". Takto, mám obavy, přistupuje k rozvoji železniční sítě i EU, ta ale snad aspoň to "někdy" myslí vážně. U nás se to raději bude stále odkládat, až se železnice skutečně stane víkendovou atrakcí.
registrovaný uživatel DJ 
11.02.2014 (21:16)  
Yves:

Já jsem psal rychlíky přes Vysočinu, ale prakticky se využívají hlavně Brno - Třebíč, dál jede pár lidí.
Jistě, načež já jsem chtěl upozornit na to, že ať už plánované investice proběhnou nebo ne, tak na úsek Třebíč - Jihlava to nebude mít vliv - snad kromě nějakého "zkrácení cestovní doby Brno - Jihlava z 1 h 59 min. např. na 1 h 55 min.". Ale ne ke zkrácení cestovní doby Třebíč - Jihlava.

V tomto směru jízdy by se možná dalo pár minutek ušetřit při přesunutí křižování R-240 do žst. Okříšky (a tím pádem odpadnutí pobytu z dopravních důvodů v žst. Bransouze), což je výhledově předpokládáno v souvislosti s postupnou koridorizací tratě ČB - Veselí nad Lužnicí. Ale to je jen třešnička na dortu. Zásadnější problémy bych hledal jinde (například: uvažujeme tady jen rychlíky. Ale prvním rychlíkem se do Jihlavy dostanete až po 9. hodině ranní. V dřívějších hodinách stejně musíte využít - z principu pomalejší - Os vlaky).

Že jde jenom o mírnou optimalizaci vím.
"Mírná optimalizace" to má být v úseku Zastávka - Třebíč a má zkrátit jízdní dobu rychlíků v tomto úseku o 4 minuty.
"Nemírná optimalizace" mezi Brnem a Zastávkou má jízdní dobu rychlíků v jednom směru jízdy zachovat a ve druhém směru prodloužit asi o 2 minuty...
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
11.02.2014 (21:04)  
Já bych význam Programového prohlášení nepodceňoval.
Nejednou se /obecně/ bralo prohlášení jako dogma, ze kterého nelze ustoupit.

NIC mě v tomto dokumentu nepřesvědčilo, že to někdo myslí s železnicí vážně.
Bohouš před volbami sliboval VRT Praha-Brno, rychlodráhu na letiště. Jsem přesvědčen, že ani jedna ze staveb nebude mít nakročeno k realizaci o nic víc než nyní, tj. vůbec.

Koridory, možná krom 4. na Budějovice, je jen flekování rozpadající se stávající infrastruktury, a problémy se kumulují (rychlostní propady, nedostatečná kapacita a závleky). To flekování je to stejné, co běžná oprava silnic první třídy (nový povrch, opravený most, protihluková stěna, nové cedule.

To co, tady chybí je cíl. Např. Chceme trať Brno-Ostrava za 70 minut, která umožní nekonfliktní průjezd dálkových vlaků co půl hodiny...

A máme co ?? Koridory, ale ani jeden výjezd z Prahy není schopen pojmout větší intenzitu dopravu a ani ve špičce využít plynule plnou traťovou rychlost. Ale ani to není hotovo, po 20 letech budou možná hotové Úvaly... a jeden z nejvytíženějších úseků Choceň-Ústí bude nakonec optimalizován ve stávající stope na 90 km/h ??

No asi jo. Pan ministr Česmad maximálně dohlédne na zvlněnou dálnici, pákrát si se Zemanem přiťukne, aby oživili memorandum o výstavbě kanálu labe-dunaj-mississippi-amazonka a to bude celé...
registrovaný uživatel Yves 
11.02.2014 (21:02)  
DJ: Já jsem psal rychlíky přes Vysočinu, ale prakticky se využívají hlavně Brno - Třebíč, dál jede pár lidí. Takže je dobře, že tam ta revitalizace přijde. Ale už bude mít zase další minimálně roční odklad, to je docela nedávná informace. Že jde jenom o mírnou optimalizaci vím. Díky za info a nemočte se do toho, nemá to cenu.
registrovaný uživatel DJ 
11.02.2014 (20:48)  
Yves:

240ka, kde bydlím, se opět nejméně o rok odkládá kvůli ekologii. Ten rychlík tady přes Vysočinu už ani nemá smysl od dalšího grafikonu tahat. Stačí spěšňák Brno - Třebíč, pak stejně v TR 86 % lidí vystoupí a jede dál Sv.
Pozor, u t-240 se v nejbližších letech předpokládá jen:
- Elektrizace trati Brno - Zastávka u Brna vč. PEÚ
- Revitalizace trati Zastávka u Brna - Okříšky (ve skutečnosti jen Zastávka u Brna - Třebíč; v úseku Třebíč - Okříšky je z úsporných důvodů předpokládána pouze výstavba nového nástupiště v zast. Třebíč-Borovina, ale nic víc)

Tedy, ať už tyto investice proběhnou nebo případně ne, tak na jízdních dobách rychlíků v úseku Třebíč - Jihlava to nic neovlivní (na tomto místě pro zjednodušení pomíjím, že jedna z výše uvedených investic tu jízdní dobu rychlíků stejně nezkrátí).

ale jak dlouho trvá do roku 2014, než se u té Orlice na nejdůležitější trati státu začne něco dít, to je neuvěřitelné.
Tato stavba má sice své přínosy (pro rychlou dálkovou doprvu, ale také svá negativa (snížení celkové kapacity tratě vlivem většího rozdílu cestovních rychlostí různých kategorií vlaků).
registrovaný uživatel zdenda 
11.02.2014 (20:45)  
Yves: 240 je kapitola sama pro sebe. Brno - Zastavka blokuje jeden posahany pan jmenem Dvorak z Tetcic, ktery blokuje vsemozne projekty v Tetcicich a okoli, protoze mu zrejme nekdo driv ublizil. Trat Trebic - Zastavka se bude letos nebo pristi rok rekonstruovat ve stavajici stope, podrobnosti visí na informačním portálu EIA. Neni to zadny zazrak, ale budiz. Nicmene vygoogloval jsem nějaký starší dokument, kde se o této trati hovoří. Po roce 2000 byly ještě smělé plány trať optimalizovat částečně i v nové stopě až na rychlost 140 km/h, nicméně od té varianty se upustilo vzhledem k plánované vysokorychlostní trati z Prahy přes Jihlavu do Brna. Z čehož vyplývá, že dalších minimálně 15 let bude pokračovat současný stav, spíš déle. A tak je to u nás téměř se všemi dopravními, hlavně železničními stavbami. Kupříkladu Brno - Přerov už se mělo začít za dva roky stavět podle dřívějších plánů, jenže se znova dělá studie proveditelnosti a srovnávací studie možných variant. A to přesto, že už nebylo daleko od projektů ke stavbě. Takže bude-li tato trať aspoň na 200km/h hotová v roce 2025, bude to úspěch. Nehledě na to, že nové brněnské nádraží nebude hotové snad nikdy...
editor nebo admin ŽP Chary  mail  
11.02.2014 (19:39)  
Bugeare, aby taky ne, když to Yves v 18:50 editoval. Slušilo by se takovou věc oznámit, aby byla dodržena nějaká logičnost v komentářích.
registrovaný uživatel Yves 
11.02.2014 (19:07)  
Ano, já nejsem zase tolik v obraze, ale jak dlouho trvá do roku 2014, než se u té Orlice na nejdůležitější trati státu začne něco dít, to je neuvěřitelné. A tak by se dalo pokračovat. Ale ono je to jedno, prostředky mizí v tunelu a tím to zde končí.
registrovaný uživatel bugear 
11.02.2014 (18:59)  
@Yves: Však jste víceméně nakreslil tu trasu, která se teď bude nejspíš připravovat.
@Chary: Já to vidím.
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko