..: Srbské železnice investují do infrastruktury i vozidel :..

Subotica, foto: Matouš Danielka Bělehrad — Vlády Srbska a Maďarska se dohodly na modernizaci 350 km železničních tratí, které spojují Bělehrad s Budapeští přes stanice Novi Sad a Kelebia. Státní železniční dopravce Železnice Srbije (ŽS), zastoupený generálním ředitelem Dragoljubem Simonovićem, a maďarský správce infrastruktury Magyar Államvasutak (MÁV), zastoupený generální ředitelkou Ilonou David, již podepsali memorandum o porozumění.

Předběžné náklady jsou odhadnuty na 1,5 miliardy eur, z toho úsek na srbské straně – mezi Bělehradem a Suboticí v délce 184 km – by měl stát asi 870 milionů eur. Na maďarském území pak bude rekonstruováno 166 km. Projekt bude financován z různých zdrojů – jak z grantů a půjček Evropské unie, EBRD, tak i z půjček čínských bank – jejich úrokové sazby se pohybují mezi 1,5 až 3 %. Dále budou použity prostředky z úvěru poskytnutého RŽD International.

441702, Novi Sad, foto: Dale Cooper Traťová rychlost by se měla zvýšit minimálně na 160 km/h, některé úseky budou uzpůsobeny pro rychlost 200 km/h. V současné době trvá cesta mezi oběma hlavními městy více než osm hodin a průměrná rychlost vlaků je 43 km/h. Na srbském území je sedm „kotev“, kdy vlaky musí zpomalit na 20 až 50 km/h. Po nové trati by měla cesta trvat asi 3 hodiny a průměrná rychlost by se měla pohybovat okolo 130 km/h.

V současné době již pracuje smíšený srbsko-maďarský výbor, který vypracovává detaily projektu. Po kompletně nové železniční trati by měly první vlaky projet do čtyř až pěti let.

Srbsko rozšiřuje spolupráci s Ruskem a Ukrajinou

Přeprava jednotek řady 711 č. 019 a 021 při čekání ve stanici Subotica, foto: Matouš Danielka Generální ředitel ŽS Dragoljub Simonović podepsal se Sergejem Pavlovem, generálním ředitelem RŽD International, dohodu, kdy ruská strana půjčí ŽS 800 milionů amerických dolarů na obnovu infrastruktury a obnovu kolejových vozidel. Doba splatnosti úvěru je pět let, úroková sazba je dohodnuta na 4,1 %.

Podle dohody odebere ŽS 27 motorových jednotek řady 711, produkovaných ruskou společností Metrovagonmaš. Ta nahradí dosluhující jednotky na vedlejších tratích. Pořizovací náklady se budou blížit 100 milionům amerických dolarů.

Stavební projekty budou realizovány v příštích pěti letech a minimálně 50 % prací budou realizovat srbské společnosti. Ale budou se na nich podílet i ruské firmy. V září by měly začít práce na druhém 15kilometrovém úseku elektrifikované tratě, která spojuje Bělehrad s rumunskou hranicí (Vršac). Za 65 milionů dolarů se kromě modernizace tratě a stanic postaví i nový most přes řeku Tamiš.

Cestou z Baru, foto: Matouš Danielka Další část prostředků bude použita na modernizaci panevropského koridoru, který v Srbsku vede ze Subotice přes Bělehrad, Niš a Dimitrovgrad k makedonským hranicím. Z ruského úvěru by se mělo spolufinancovat šest úseků v celkové délce 112 km částkou 38 milionů dolarů. Začít by se mělo v posledním čtvrtletí letošního roku 18kilometrovým úsekem mezi stanicemi Ruma a Golubinci. Úsek Nova Pazova - Novi Sad - Subotica je nyní běžná jednokolejná trať, kde největší zpomalení je v Novém Sadu na mostě přes Dunaj, kde v rámci války o "jugoslávské dědictví" byl jeden most zničen a ten zbylý slouží současně pro silnici i železnici, kdy se jezdí přímo po koleji - má asi poloviční šíři než most u Bechyně s tratí do Tábora. Úsek Stara Pazova – Novi Sad (44 km) bude upraven na rychlost 160 km/h. V současné době se posuzují dopady na životní prostředí, projekt by měl být k dispozici v příštím roce.

Rekonstrukce se dočká i trať mezi Bělehradem a stanicí Vrbnica (200 km), která dále pokračuje do přístavního černohorského Baru. Na ni je vyčleněno 327 milionů dolarů. Počítá se rovněž s novou jednokolejnou elektrifikovanou tratí mezi stanicemi Valjevo – Loznica v délce 68 km.

3. června byla podepsána mezivládní dohoda mezi Ukrajinou a Srbskem o spolupráci v železniční dopravě. Dohoda by měla pomoci zlepšit přepravu zboží mezi oběma zeměmi a měla by pomoci zvýšit bezpečnostní standardy v oblasti železniční dopravy mezi Srbskem a Ukrajinou.

Nová linka nákladní dopravy mezi Maďarskem a Tureckem

Dopravní koridory, foto: Turkish State Railways Železnice Srbije a Rail Cargo Group, které zajišťují nákladní přepravu v Rakousku a Maďarsku, se domluvily na užší spolupráci. Snahou obou stran je zvýšit železniční nákladní dopravu zboží mezi Srbskem a oběma státy Evropské unie. Od ledna je navíc v provozu nová „nákladní linka“, která spojuje maďarský Šoproň přes Srbsko s tureckým Istanbulem. Obě strany se dohodly na minimalizaci prostojů těchto dálkových vlaků.

Zdroje: b92, Railly News, Railway Insider, Railway Bulletin [1], [2], [3], [4], [5], SeeNews, xiazhaobo666.com, Železnice Srbije [1], [2]


Vlad Poslat mail autorovi | 6.6.2013 (6:06)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Stavby a projekty Vozidla

More from Srbsko


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
10.06.2013 (13:00)  
El Ron de Cuba: Vřelé díky za tu mapu rychlostí! Překvapila mě hlavně osmdesátka v okolí Mojkovace - zatím jsem nikdy nezažil, že by se tam vlak jen blížil této rychlosti.

M: Co je příčinou jednotlivých zpoždění, nedokážu posoudit, ale tipl bych si, že to bude kombinace obojího. Ty tratě během balkánských válek utržily své a jejich údržba byla dlouhé roky těžce podfinancovaná. Na druhou stranu nemá veřejná doprava obecně v Juguslávii zakořeněnou tradici jako ve střední Evropě.
Registered user Komín  mail  
09.06.2013 (10:34)  
Ano ano, i třicítka tam neni výjimkou. /-:
09.06.2013 (0:41)  
Mohu potvrdit, ta trať je opravdu za trest. Dnes (no, vlastně včera) jsem cestoval z Nového Sadu (byl jsem v blízkých horách Fruška gora na dovolené) Avalou. Jsou místa, kde se vlak loudá fakt krokem...
08.06.2013 (22:11)  
turista - v létě bývá čekací doba na přechodu Röszke-Horgoš klidně i 2 hodiny, při cestě ze Srbska je to díky maďarské celní kontrole (je stejná pro občany i neobčany EU)
Registered user M 
07.06.2013 (19:32)  
Na trase Praha-Wien je absence dalnice na 40 kilometrech mezi Schrickem a Breclavi naprosto zasadni vec. Casove to znamena asi 10 minut.
Jestli hraje roli bohatost zemi, tak uplne vidim ty chude Srby, jak cestuji vlakem do Budapesti. Asi do lazni, ne?
No ale moje penize to nejsou (no i kdyz... na to asi pujdou evropske...), tak jestli si Madari mysli, ze neexistuje jinej smer, kterej by bylo moudrejsi opravit prioritne, tak vzhuru dolu a at penize susti:-))

MJ: A jsou zpozdeni dana trati nebo zememi, kudy trat prochazi?
07.06.2013 (13:50)  
Komín: Sám jsem se v tom příspěvku označil za železničního devianta, který cestu Praha-Bar několikrát absolvoval, tak snad tímto označením nikoho neurazím.

A co mě k takovému označení vede? Zkušenost. Stálo mě pokaždé nezměrné přesvědčování, aby se mnou někdo tuhle jízdu tam a zpět absolvoval. Celou trasu kromě nás absolvovali v naprosté většině už jen režijkáři, z hovoru ve vlaku vyplynulo, že je ani nenapadlo, že by Avalou až do Baru někdo cestoval za plnou cenu.
Zvlášť v článku uvedená část cesty mezi Budapeští a Bělehradem patří mezi nejúmornější, 4hodinová zpoždění již z Černé Hory nejsou výjimkou, na přímý vůz z Baru vlak na severu Srbska (nebo v Budapešti) nepočká, takže namísto jedné nocí strávíte ve vlaku dvě a můžete rovnou formulovat omluvu zaměstnavateli za pozdní příchod.

Modernizaci téhle trati zkrátka považuju v kontextu všech balkánských železnic za klíčovou.

A z Českých Budějovic (pokud bych vůbec jel vlakem) bych do Černé Hory cestoval přes Linec/Vídeň, určitě ne přes Prahu/Brno. Předpokládám, že poptávka po tomhle spojení bude v řádu jednotek cestuijících ročně.
07.06.2013 (13:15)  
Wien-Praha

tam ale není dálnice

Wien-Zagreb
Praha-Munchen


To jsou jen feedery turbovrtulovými letadélky na dálkové linky. Bez tranzitních cestujících by už nelétaly. Kdo jede z Prahy do Mnichova, jede od doby dostavění A6 autem.

Praha-Berlin

Myslíte ta dvě ATRka? Až ČSA zkrachujou, nikdo to živit nebude.


Navíc uvádíte relace, kdy je alespoň jeden konec linky v bohaté zemi. Ale Maďarsko a Srbsko? Tam moc lidí na takový přískok malým letadlem nemá a Bělehrad ani Budapešt nejsou letecké huby, tranzit to živit nebude.

Takže z neexistence letecké linky Budapešť-Bělehrad nelze usoudit, že mezi těmti městy není zájem o cestování. Spíš by to chtělo znát denní počet vozidel na přechodu Röszke - Horgoš.
Registered user M 
07.06.2013 (11:58)  
Wien-Praha
Wien-Zagreb
Praha-Munchen
Praha-Berlin
07.06.2013 (0:37)  
protoze existuje "80 tisic" jinych kombinaci mest, ktere jsou taky okolo 400 kilometru a bezne tam letadla litaji?

Čekám na ty příklady. Pokud možno někde, kde vede i dálnice jako zde.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2021 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko