Francie — Dnes uplynulo přesně 30 let od zahájení provozu nejslavnější evropské sítě vysokorychlostních tratí. Šedo-oranžovo-bílá souprava TGV (Train ? Grande Vitesse) se rozjela po lince Paříž-Jihovýchod mezi Paříží a Lyonem. Tehdy ještě nejvyšší rychlostí "pouhých" 270 km/h. Kromě výkladní skříně výrobce Alstom a francouzského strojírenství obecně se TGV staly faktickým likvidátorem letecké dopravy v daných relacích a také politickým symbolem. Ve stejném roce totiž nastoupil levicový prezident François Mitterrand a rychlovlaky "pro každého" se staly jednou z tváří tzv. mitterrandismu, tedy silných socialistických tendencí ve francouzské společnosti. TGV je historicky čtvrtým systémem rychlovlaků (třetím na normálním rozchodu), přičemž není bez zajímavosti, že jej, kromě prvního Šinkansenu a třetího Intercity 125 (hlavní tratě ve Velké Británii), předstihl i tehdejší Sovětský Svaz s expresem Moskva - Petrohrad (tehdy Leningrad).
Síť LGV (Ligne ? Grande Vitesse) nyní spojuje Francii s osmi evropskými státy (Velká Británie, Nizozemí, Belgie, Lucembursko, Německo, Švýcarsko, Itálie a Španělsko) přičemž VRT vedou jen do prvních pěti, do ostatních zajíždějí spoje TGV po sdílené infrastruktuře. Ta zahrnuje celkem 15 tratí, z nichž se na některých střídají s rychlovlaky jiných systémů (AVE, ICE, Eurostar, Thalys). Na většině z nich se v běžném provozu dosahuje až 300 km/h. Relace LGV Est je připravena na 350, v praxi je ale využíváno jen 320 km/h. Vlaky TGV také výrazně přepisovaly knihy rekordů. Aktuálně stále drží rychlostní rekord konvenčního kolového kolejového vozidla (TGV POS - 574,8 km/h) a titul nejrychlejšího komerčního spoje s průměrnou rychlostí na spoji Lorraine - Champange-Ardenne 279,3 km/h. Alstom dosud vyrobil sedm typových řad vlaků TGV, mezi nimiž nechybí patrová souprava Duplex či poštovní La Poste. Právě nyní by se měly do provozu dostávat i první soupravy zcela nové generace vlaků AGV (Automotrice ? Grande Vitesse) s odlišnou konstrukční filozofií, především s distribuovaným pohonem a zvláštním důrazem na aerodynamiku. I bez naklápění, které TGV obecně odmítá, se počítá s provozní rychlostí 360 km/h, v budoucnu až 400 km/h.Zdroj: Wikipedie
Oproti infrastruktuře jsou vozidla sranda, a soukromý dopravce si je celkem bez problémů pořídí, viz třeba ten Virgin který je už dopředu nachystaný na zvednutí Vmax. jen co mu to správce infrastruktury povolí/umožní...
Takže příteli, nikoliv státní dráhy jako organizace, ale státní rozpočet = daňoví poplatníci jsou ti co umožňují technický pokrok na dráze...
Omyl, na porady ČD to nepůjde, nejsem totiž zaměstnancem ČD, ani režistou.
Na vysvětlenou off top: Na nestátních dopravcích (barva mě nezajímá) u nás mně nyní vadí jedna věc: Že když se na stejné jedné trati střídají s jiným, neuznávají stejnou jednu jízdenku. To snižuje komfort cestujících jednorázových co přestupují a ujede jim přípoj, a pravidelných co mají předplatnou. (Letos možná ne, až vlaků ubyde, ano.) Když jezdí na trati výhradně jediný a uznává např. síťovku, tak prosím, tarifní zmatek se nekoná. Bohužel u nás jsou služby ČD často v takovém stavu (humus béčka), že každá změna dopravce způsobuje nekontrolovaný jásot většiny.
Výhledově mi vadí, že za 10 let tady budeme mít na každé lukrativnější trati X soukromých dopravců, privatizujících zisky, nebudou si uznávat jízdenky, budou se předhánět, kdo dává víc novin a vody zadarmo, ale ani jediný se nepustí do provozu VRT - tedy obecně: Neposune železnici technologicky dál. Příkladem je Británie, která má za Francií zpoždění dobrých 20 let.
Nebo už jste našli ten příklad, kdy nějaká privátní společnost zavedla provoz v Evropě aspoň na těch 270 km/h - zejména vnitrostátní? Třeba v Británii po privatizaci?
Nicméně VRT se takto nestavěly, a nestaví se tak ani v Číně (která samozřejmě nemá asi problém soukromé investice dostat, protože všichni čekají, že silný autoritativní stát ty železnice nějak ubije a zisk bude, ale bez státu stejně ani ránu), nikde tady na ulici nevisí vidina obrovského množství peněz, které z VRT potečou. Nedostanete na ně laciné úvěry po nichž by se lidi bili. Nikdo vám nedá kýbl peněz jenom za slib, že za to postavíte kus VRT. Státy musí ty peníze a záruky dávat rovnou, teprve pak, s pomalou návratností, snad nějaký zisk přijde (proto taky asi nemají moc motivaci rychle otevírat přístup na takové tratě).
Vypadá to strašně odlišně, ale zase tak není. Dnes musíte VRT postavit jako stát sami, v 19. století za vás tu trať (za vaši státní záruku) postavil soukromý kapitál, který za nějakou dobu vesele padnul a vám v účetní knize stejně zbyl nedobytný dluh, za nějž si leda můžete vzít tu trať, skoro jako byste to stavěli rovnou sami za státní prachy :-)
bohuzel, nas rypavy kolega R takhle skutecne mysli. proto se s nim do nejaky diskuze ani nepoustim, nema to vyznam...
Přidávám zážitek, který s tím souvisí jen trochu. Jel jsem nedávno Pendolinem a vážně jsem si užil ten luxus, jaký mají některá cizí EC(na západě standart) a pak jsem přesedl do rychlíku z Olomouce do Brna a sorry, ale z té koženkové fantazie se mi chtělo brečet. Pokud se zlepší prostředí u ČD na všech typech vlaků, tak v tom konečně budou moct jezdit i lidi.
Jinak VRT tuším měla dříve definici traťové rychlosti nad 200km/h, nyní (nebo u nových tratí a ne reko) nad 250km/h. Tudíž ani v Rusku a ani v Anglii vyloženě VRT nebyla, bylo tam něco na hraně. On ani první Šinkanzen s max rychlostí 210km/h už z dnešního pohledu není vyloženě VRT (tedy parametry), navíc v Japonsku jsou stále i úseky VRT s max 240km/h. Tedy je obtížné to definovat.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.