Francie — Dnes uplynulo přesně 30 let od zahájení provozu nejslavnější evropské sítě vysokorychlostních tratí. Šedo-oranžovo-bílá souprava TGV (Train ? Grande Vitesse) se rozjela po lince Paříž-Jihovýchod mezi Paříží a Lyonem. Tehdy ještě nejvyšší rychlostí "pouhých" 270 km/h. Kromě výkladní skříně výrobce Alstom a francouzského strojírenství obecně se TGV staly faktickým likvidátorem letecké dopravy v daných relacích a také politickým symbolem. Ve stejném roce totiž nastoupil levicový prezident François Mitterrand a rychlovlaky "pro každého" se staly jednou z tváří tzv. mitterrandismu, tedy silných socialistických tendencí ve francouzské společnosti. TGV je historicky čtvrtým systémem rychlovlaků (třetím na normálním rozchodu), přičemž není bez zajímavosti, že jej, kromě prvního Šinkansenu a třetího Intercity 125 (hlavní tratě ve Velké Británii), předstihl i tehdejší Sovětský Svaz s expresem Moskva - Petrohrad (tehdy Leningrad).
Síť LGV (Ligne ? Grande Vitesse) nyní spojuje Francii s osmi evropskými státy (Velká Británie, Nizozemí, Belgie, Lucembursko, Německo, Švýcarsko, Itálie a Španělsko) přičemž VRT vedou jen do prvních pěti, do ostatních zajíždějí spoje TGV po sdílené infrastruktuře. Ta zahrnuje celkem 15 tratí, z nichž se na některých střídají s rychlovlaky jiných systémů (AVE, ICE, Eurostar, Thalys). Na většině z nich se v běžném provozu dosahuje až 300 km/h. Relace LGV Est je připravena na 350, v praxi je ale využíváno jen 320 km/h. Vlaky TGV také výrazně přepisovaly knihy rekordů. Aktuálně stále drží rychlostní rekord konvenčního kolového kolejového vozidla (TGV POS - 574,8 km/h) a titul nejrychlejšího komerčního spoje s průměrnou rychlostí na spoji Lorraine - Champange-Ardenne 279,3 km/h. Alstom dosud vyrobil sedm typových řad vlaků TGV, mezi nimiž nechybí patrová souprava Duplex či poštovní La Poste. Právě nyní by se měly do provozu dostávat i první soupravy zcela nové generace vlaků AGV (Automotrice ? Grande Vitesse) s odlišnou konstrukční filozofií, především s distribuovaným pohonem a zvláštním důrazem na aerodynamiku. I bez naklápění, které TGV obecně odmítá, se počítá s provozní rychlostí 360 km/h, v budoucnu až 400 km/h.Zdroj: Wikipedie
existuje ic125 a ic225, rozdil je v rychlostech a uzemi, kde se provozuje.
pak je tu pendolino od virgin trains, ktery jezdi max 200km/h, a to jen diky tomu, ze rychlost je omezena spravcem infrastruktury.
a do toho jeste naskoci Javelin, kterej bude (mozna) jezdit mezi olympijskymi stredisky v pristim roce a to rychlosti 225km/h. poslednim je eurostar, kterej muze 300km/h.
vetsina, pokud ne vsichni, jezdi na sdilenych telesech, krom eurostaru, kterej po vyjeti z londyna ma separatni drazni teleso (tedy myslim si, a nejsem si jistej...).
informacni zkratka:
to, co normalne jde popsat jednoduse, britove neskutecne zasmodrchaj. nevyznam se v tom ja, a to tady ziju - jak se v tom ma proboha vyznat NIcKON?? -:))
hezky ji mi pripravil pudu, dik -:) zrovna jsem zacal overovat jednu novinku o I125, neni to sice zadna bombasticka sprava, ale zda se, ze mistni vlada ponekud zmenila plany -:))
@ R:
prosim te, muzes mi logicky vysvetlit, proc ironizujes jancuru ve srovnani s LGV, potazmu TGV a VRT?? on se jancura nechal slyset, ze chce provozovat MEZINARODNI VYSOKORYCHLOSTNI ZELEZNICNI OSOBNI DOPRAVU??
my vime, ze ho nemas rad, ale kdyz uz teda mas nutnost po nem za kazdou cenu strilet, tak u toho alespon trosku premejslej...
Můžete prosím pro dokreslení přibližně uvést kolika procenty se na LGV - zejména vnitrostátních - podílí nějaký soukromník nepropojený se státním přepravcem? (Tzn. ne Thalys vlastněný SNCF, SNCB, DB). Zřejmě to bude jen Eurostar, který byl ovšem do roku 2009 stejně zčásti vlastněn SNCF a SNCB, ale ten je mezinárodní.
(Obavám se, že takový jako u nás, přetáhnuvší pár manažerů a mluvčího od státního dopravce, zdůrazňující hlavně catering místo rychlosti souprav mezi nimi asi nebude.)
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.