..: 30 let TGV :..

TGV v Praze-Holešovicích, foto: G-BOACFrancie — Dnes uplynulo přesně 30 let od zahájení provozu nejslavnější evropské sítě vysokorychlostních tratí. Šedo-oranžovo-bílá souprava TGV (Train ? Grande Vitesse) se rozjela po lince Paříž-Jihovýchod mezi Paříží a Lyonem. Tehdy ještě nejvyšší rychlostí "pouhých" 270 km/h. Kromě výkladní skříně výrobce Alstom a francouzského strojírenství obecně se TGV staly faktickým likvidátorem letecké dopravy v daných relacích a také politickým symbolem. Ve stejném roce totiž nastoupil levicový prezident François Mitterrand a rychlovlaky "pro každého" se staly jednou z tváří tzv. mitterrandismu, tedy silných socialistických tendencí ve francouzské společnosti. TGV je historicky čtvrtým systémem rychlovlaků (třetím na normálním rozchodu), přičemž není bez zajímavosti, že jej, kromě prvního Šinkansenu a třetího Intercity 125 (hlavní tratě ve Velké Británii), předstihl i tehdejší Sovětský Svaz s expresem Moskva - Petrohrad (tehdy Leningrad).

Síť LGV (Ligne ? Grande Vitesse) nyní spojuje Francii s osmi evropskými státy (Velká Británie, Nizozemí, Belgie, Lucembursko, Německo, Švýcarsko, Itálie a Španělsko) přičemž VRT vedou jen do prvních pěti, do ostatních zajíždějí spoje TGV po sdílené infrastruktuře. Ta zahrnuje celkem 15 tratí, z nichž se na některých střídají s rychlovlaky jiných systémů (AVE, ICE, Eurostar, Thalys). Na většině z nich se v běžném provozu dosahuje až 300 km/h. Relace LGV Est je připravena na 350, v praxi je ale využíváno jen 320 km/h. Vlaky TGV také výrazně přepisovaly knihy rekordů. Aktuálně stále drží rychlostní rekord konvenčního kolového kolejového vozidla (TGV POS - 574,8 km/h) a titul nejrychlejšího komerčního spoje s průměrnou rychlostí na spoji Lorraine - Champange-Ardenne 279,3 km/h. Alstom dosud vyrobil sedm typových řad vlaků TGV, mezi nimiž nechybí patrová souprava Duplex či poštovní La Poste. Právě nyní by se měly do provozu dostávat i první soupravy zcela nové generace vlaků AGV (Automotrice ? Grande Vitesse) s odlišnou konstrukční filozofií, především s distribuovaným pohonem a zvláštním důrazem na aerodynamiku. I bez naklápění, které TGV obecně odmítá, se počítá s provozní rychlostí 360 km/h, v budoucnu až 400 km/h.

Zdroj: Wikipedie


NIcKON Poslat mail autorovi | 27.9.2011 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Dopravci Vozidla

More from Francie


  1 ... 3 4 5 6 7      Zpráv na stránku:   
Registered user PN  mail  
27.09.2011 (13:57)  
a taky, poměrně zábavně, zatímco číslo U IC125 je v mílích za hodinu, u IC225 v kilometrech
A aby to bylo ještě komplikovanější, tak u IC125 je udávaná v mílích provozní rychlost (v přepočtu 200 km/h), zatímco u IC225 je v kilometrech udávaná konstrukční rychlost, kterou se ale v provozu běžně nejezdí, provozní max. rychlost je i u IC 225 125 mph neboli 200 km/h. Jo, Britové dokáží zašmodrchat opravdu všechno XD
Registered user land 
27.09.2011 (13:36)  
honzatvs: S tou ostudou pro Moskva-Leningrad (ČS-200 výroba od 1974) bych při vzpomínkách na provoz Praha-Kolín-Bohumín-Ostrava ještě v 1999 velmi, ale velmi šetřil...
Registered user R 
27.09.2011 (13:29)  
rpet 9:33
Jančuru jsem nijak ve svém příspěvku nezmínil, jestli jste si neráčil všimnout. Poukázal jsem na to, že technologicky nejvyspělejší provozovatelé jsou vesměs buď státní společnosti, nebo jejich konzorcia.
Pokud s tím nesouhlasíte, uveďte laskavě příklad, kde čistě soukromá společnost v Evropě zavedla provoz rychlostí 300 km/h (ne jen převzala, jako Eurostar).
Zdůrazňuji pro Vás, jako nadprůměrně přemýšlivého, že je úplně jedno, jak provozovatel z marketingových důvodů dosahovanou rychlost nazývá, jestli třeba high-speed, nebo jinak. U nás se 160 km/h taky trapně nazývá rychlovlak.
27.09.2011 (13:23)  
Podle mého názoru a výkladu pojmů je tedy TGV po Šinkanzenu teprve druhým skutečným systémem rychlovlaků (když to tak nazveme). Vše ostatní řekněmě max."rychlé vlaky", Moskva - Leningrad v pravidelném provozu pak spíš pro ostudu....
Registered user Keprt 
27.09.2011 (12:53)  
K té thingiem popsané první (a asi poslední) britské VRT do Londýna bych jen doplnil, že v celé délce (až na St Pancras) je v provozu od roku 2007, do té doby VRT končila někde před Londýnem a pak se pokračovalo stávající tratí na 750 V do cíle. Byl to dobrý šotozážitek, profrčet Eurostarem Francii, tunel a kus Anglie a pak se prodírat úžasnou spletí londýnských tratí přes Clapham jct na Waterloo.
27.09.2011 (12:51)  
Ad-Mohac:
Dal jsem Vám samozřejmě plus, ale zasloužil byste jich nejméně 10. Lépe to vystihnout ani nešlo.
FRK
Registered user Etienne  mail  
27.09.2011 (12:20)  
TGV už po letech provozu působí značně "odrbaně" a nenabízí příliš komfortu. Lépe jsou na tom TGV Duplex, které, i když jsou dvoupatrové, působí velice pohodlně.
Registered user Etienne  mail  
27.09.2011 (12:18)  
Co mě opravdu dostalo u britských IC125, byly dveře otvíratelné pouze zvenčí - pro výstup, není-li nikdo vně, je třeba otevřít okno a otevřít rukou prostrčenou oknem... Inu, jiný kraj, jiný mrav.
Registered user Etienne  mail  
27.09.2011 (12:16)  
Mezi Moskvou a Leningradem nejenom že dodnes vysokorychlostní trať není (teprve se buduje), ale v podstatě se před dodávkou dnešních Sapsanů jednalo o tři jednotky - vyrobené v Rize pro 200 km/h, v letech 1997-99 pak byla dodána ještě jedna jednotka pro 250 km/h. Jak se traduje, za vlakem musela jet vždycky lokomotiva pro případ poruchy, málokdy se dojelo do cíle....
Registered user thingie  mail  
27.09.2011 (12:16)  
Ono to zase tak zamotané ale přece není. IC125 je dieselelektrický trainset (dva hnané power-cars a vložené vozy mezi nima), původní vysokorychlostní vlak z počátku 80. let, IC225 je něco podobného, až na to že elektrické (to omezuje tu působnost, především), pořád ještě objednané a uvedené do služby pod hlavičkou původních státních British Rails, a taky, poměrně zábavně, zatímco číslo U IC125 je v mílích za hodinu, u IC225 v kilometrech :-) Po privatizaci pak jednotlivé vlaky přešly pod různé dopravce kteří s nimi dělají kdeco a kteří pak kupovali i další vlaky, ale to už jako srovnání k historii TGV není tak relevantní.

Jediná skutečná vysokorychlostní trať v UK je High speed 1 z Londýna (St Pancras) do ústí tunelu poblíž Doveru, otevřená teprve před 10 lety, na které jsou ve vysoké rychlosti (až těch 300) provozovány Eurostary (stejnojmenné společnosti), ale nejenom ty, i zmíněné Javeliny pod hlavičkou jiné společnosti (trochu nižší rychlostí), které by pak měly jezdit i při té olympiádě, ještě víc, ale to taky není tak zajímavé pro ten náš globální pohled :-D
  1 ... 3 4 5 6 7      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2022 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko