..: Na první elektrifikované trati do Bechyně budou jezdit Regionovy :..

Regionova na Bechyňce, foto: Roman Mayer Tábor — Dne 14. října 2010 proběhly jízdní zkoušky motorové jednotky 814.013 + 914.013 na osobních vlacích 28410, 28413, 28412 a 28415 na trati č. 202, vedoucí z Tábora do Bechyně. Testy byly provedeny kvůli plánovanému nasazení jednotek od nového jízdního řádu, který vstoupí v platnost dne 12. prosince 2010. Na internetových stránkách Jihočeského koordinátora dopravy (Jikord) je prezentován návrh jízdního řádu pro období 2010/2011, kde jsou všechny zastávky na trati z Tábora do Bechyně již vedeny jako zastávky na znamení. Výjimkou zůstanou vlaky 28420, 28401, 28402 a 28407, nadále vedené klasickou soupravou s elektrickou lokomotivou řady 113, neboť jednotky Regionova nemají kapacitu odpovídající počtu cestujících v ranních spojích.

Na trati z Tábora do Bechyně došlo v minulém roce k poměrně nešetrnému sestavení grafikonu vlakové dopravy, kdy byly stanoveny nevhodné časové polohy pro dojíždění do zaměstnání v táborské aglomeraci, a také dlouhé pauzy pro přestup na spoje do Prahy či Českých Budějovic. To způsobilo úbytek pravidelných cestujících, kteří většinou přešli na autobusovou či individuální automobilovou dopravu. Návrh jízdního řádu pro rok 2010/2011 vrací časovou polohu osobních vlaků na trati do původního stavu, což je však – dle KCOD České Budějovice – podmíněno nasazením jednotek Regionova. Důvodem jsou prý technologické časy pro objíždění klasické soupravy v Táboře a v Bechyni. Pokud tedy opravdu Regionovy „promluví“ do provozu na této trati, dojde k převedení provozu na historicky první elektrifikované dráhy do motorové trakce, neboť ČD Cargo zde provozuje na manipulačních vlacích stroje řady 742. Tato změna je tak zřejmě pokračováním razantních úprav na jihu Čech.

Pane Křižíku, promiňte!

EM 400.001, Tábor - Horky u Tábora, foto: Václav RůžekBechyňka - to je přeci legenda mezi našimi tratěmi. Psal se rok 1900, byly poslední tři dny do jeho závěru - a to byl první zlomový den v historii tratě. V tento den získalo Družstvo bechyňské dráhy společně s firmou Křižík povolení k vypracování projektu na elektrický pohon. Necelých 16 měsíců nato byla udělena koncese na stavbu. 1. června 1903 vyjel na trať první zkušební vlak a 21. června 1903 byl zahájen pravidelný provoz. Dnešní projektanti a stavitelé by mohli tiše závidět - ti by za tak krátkou dobu ani nedořešili projekt, protože by stačil jediný vlastník kousku pozemku, který by byl proti stavbě, a řešily by se výkupy pozemků, změny trasování…

Byla to první elektrifikovaná dráha v českých zemích a vlastně jediná dráha v celém Rakousko-Uhersku, kde se vůbec nepočítalo s parním provozem. Za pokrokovým technickým řešením je nutno hledat "českého Edisona" Františka Křižíka. Řešení, se kterým přišla jeho firma, bylo ekonomičtější. Elektrické vozy mohly zdolávat větší stoupání, než parní lokomotivy, což vedlo k minimalizaci zemních prací. (Na trati je maximální stoupání 41 promile.) To vykompenzovalo nutnost výstavby pevného trakčního zařízení včetně napájecí stanice. Hnací i tažená elektrická vozidla byla lehčí, než vozidla klasické stavby, a tedy i levnější.

Zavádět na elektrifikované trati provoz motorových souprav bude snad jen dočasné řešení. Situace je o to paradoxnější, že naše největší jaderná elektrárna je odsud téměř na dohled. Věřme, že se management ČD "probudí" a věc, která by se panu Křižíkovi věru nelíbila, vbrzku vyřeší. Stačí se podívat jen kousek po Evropě - Švýcarské dráhy by jistě na takovouto trať nasadily adekvátní elektrické vozidlo. Před nedávnem se slavilo 100 let trati. Doufejme, že až v budoucnu budeme slavit nějaké další kulatiny, budou moci fotografové fotit zase jen elektrické lokomotivy a pokud se někde objeví motorová lokomotiva, tak to bude jen proto, aby přetáhla soupravu z hlavní trati na malé nádraží Bechyňské dráhy v Táboře.

Snad i v budoucnu bude možno na této trati pořizovat krásné fotky s elektrickými lokomotivami či soupravami.

100.001-7, Bechyně - Bechyně zastávka, foto: topič E 422.001, Bechyňská Smoleč - Sudoměřice u Bechyně, foto: topič 113.001-2, Horky u Tábora - Tábor, foto: Václav Růžek 100.001-7, Sudoměřice u Bechyně - Bežerovice, foto: topič 113.003-8, Bechyně - Bechyně zastávka, foto: Václav Růžek 113.003-8, Tábor, foto: Václav Růžek

Zdroj: ŽelPage, Jikord, město Bechyně


Atila Poslat mail autorovi | 27.10.2010 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu ČR Jihočeský


  1 ... 5 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel TTtrain  mail  
27.10.2010 (13:47)  
Bechyňka mi jezdí doslova "za barákem". Představa, že místo žehličky budu pozorovat upocený motorák je úděsná. Neschopnost ČD pořídit na tuto historickou trať příhodné vozidlo je skutečnš ostudná. Klidně bych překousnul i tramvaj jako v Tatrách, ale tohle je vážně "přes čáru". Vedení ČD by mělo v zástupu nakráčet k hrobu p.Křižíka a tam si v omluvách rozmátil makovice o náhrobek.
27.10.2010 (13:32)  
skittles: "Aktivisticky se činit" nestačí. Je třeba zároveň mít nějakou myšlenku, jak věc řešit jinak. Vysoké náklady znamenají buď dražší jízdné nebo vyšší vyrovnání od objednatele. Aktivisté měli vystoupit hlavně při narychlo uzavírané dlouhodobé smlouvě mezi kraji a ČD. tam bych viděl hlavní příčinu, podobně jako v dlouhodobě neřešené disporporci v míře financování vlaků a autobusů.
27.10.2010 (13:26)  
Řídící vozy... Myslím si, že by se pro řídící vozy našlo větší využití než "nějaká ušmudlaná" Bechyňka.
27.10.2010 (13:24)  
SYN: Jen teoretická úvaha - když tady řešíme možné úpravy vozidel a jejich schvalování, co řešit možné úpravy napájení? Nevím co by na to řekli památkáři, ale nebylo by to poprvé.
1) zvýšení napětí na 3 kV - nutné úpravy měnírny, pravděpodobně nutnost výměny izolátorů na vedení
2) snížení napětí na tramvajových 600 V - nutné úpravy menírny, pravděpodobně nutnost zesílení vedení a zvýšení nosnosti stožárů
3) kompletní přestavba na 25 kV - výměna celého vedení a napájení z koridoru, nepotřeba měnírny
4) přechod na motorovou trakci - ponechání troleje 1,5 kV pro historické účely a nasazení motorových vozidel, ale ne Regín
27.10.2010 (13:21)  
Smutné je, že o celé věci se ví již od května a nikdo se aktivisticky nečinil v tom, aby problém s degradací Bechyňky na lokálku jako každou jinou nenastal.

článek na stejné téma z května 2010
http://dopravni.net/zeleznice/6737/bechynka-nadale-jen-v-nezavisle-trakci/
27.10.2010 (13:14)  
Je třeba si uvědomit, že provoz lehkých osobních vlaků, zejména těch často zastavujících, s těžkou lokomotivou je nehospodárný, protože vozíte hmotnost navíc potřebou k adhezi. Ani pan Křižík tu netahal osobní vlaky lokomotivami. Optimální je rozložit pohon tak, aby k adhezi stačila vlastní hmotnost vozidla pro cestující. Regionova není v tomto ohledu optimální, ale jelikož neproběhlo výběrové řízení na dopravce a ten stávající nic lepšího lehkého nemá, chápu daný postup. Nicméně jakákoli varianta tramvaje (tatranské, městské, nové, případně žabák) by asi byla lepší, pokud by se porušilo základní pravidlo (jinak to nejde) :).

Pokud jde o přípoje, taktový provoz jejich tvorbu usnadňuje, ale není sám o sobě zárukou, že to někdo nevymyslí přesně naopak. Já se s nepřípoji setkávám neustále, a to i tam, kde by byly nanejvýš vhodné (Praha-Smíchov 171/173 ve všech směrech, Praha-Vršovice 221/210 ve všech směrech mimo spoje jedoucí stejným směrem z/na hl. n., Rokycany 175/170 R do Prahy apod.), a rozhodně to tam není nízkou kapacitou stanic. Někde je to věc zřízení "výhyben" na jednokolejkách (proč se nezřídí, je mi záhadou) či zrychlení jízdy (dlouhodobý problém, opět se moc neřeší), jenže když to nebude, není naděje na zvýšení zájmu cestujících o vlaky, protože kdo by dnes čekal dlouhé desítky minut kdesi na cestě, že. Je otázkou, zda se i zde podaří vůbec získat zpět ztracené cestující, natož přitáhnout nové. Osobně bych si to moc přál.
27.10.2010 (13:09)  
Ještě je tu jedna možnost.
Co si zapůjčit od NTM jediné t.č. dostupné obousměrné, schválené a bez úprav použitelné vozidlo, které navíc i je v Táboře?
S ohledem na prognózy vývoje poptávky po veřejné dopravě v tomto bohem zapomenutém kraji je kapacitně zcela dostačující, ne-li výhledově až předimenzované...
Ježiš to je zas vítězství :-(
registrovaný uživatel SYN 
27.10.2010 (12:47)  
Hm, přiznávám že místní podmínky neznám, ale co mě tak napadá k jednotlivým možnostem - Regiošuk OK, na tu vzdálenost to není taková hrůza, ovšem za podmínky že se tam nějak na tom stoupání dostane (neproklouže). O úplný zánik el. trakce (stání loko atd.) se bezprostředně nebojím když se píše že několik vlaků denně zůstane v dosavadním složení se žehlou.
Lepší řešení 1 - řidičák k žehle (plus asi i úprava žehly aby se dala z řidičáku řídit) - no kdyby šla udělat něco jako "vykuchaná RN" (možná třívozová) tak by to nemuselo bejt až tak od věci, třeba by ani nemusela bejt žlutozelená). Jinak asi 954 jinéí zatím nejsou a těžko předpokládat že se extra do té doby vyrobí a hlavně schválí. Leda snad znovuvyrobit nějaké 943+043, ale to asi není průchozí... (MZ: nevím, z Krakena by asi udělat řidičák bylo ne úplně jednoduché, jako prototyp snad, ale jde tam používat dlouhodobě prototyp? Schválení by to jistě zdražilo výrazně)
Lepší řešení 2 - Koupit někde elektrický vůz (starší?) nebo jednotku (novou) na 1500V - to by byl normální postup, ale na to už tu u nás čeká mnoho jiných míst, jak by se to vyjímalo když sem by se něco přednostně organizovalo, kupovalo, povolovalo... to by fakt asi musela bejt nějaká příležitostná koupě nebo tak něco.
Lepší řešení 3 - S tím tramvajovým provozem by to možná nebylo marné, ale bojím se že na trhu asi nebudou nadbytečné KT8čky (co byly kde ke koupení tak vždycky někdo vykoupil, viz třeba Brno ex. Košice) a s jiným typem jsme opět u schvalování, nevím...
Lepší řešení 4 - No s tím třídílným Žabotlamem s úpravou elektriky na 1500V by to nemusel být marnej nápad, pokud by se mu dala lehké pospravení mechaniky, místní by si snad zvládli trochu vypucovat interiér tak kdyby moc nelítaly tak by to mohlo nějakej čásek obstojně fungovat - ale nevím jestli by pro úpravu nebylo opět třeba schvalování.

Tak mi příjde že to skoro nejvíc závisí na tom úředním šimlovi schválení do provozu na síti SŽDC?
27.10.2010 (11:43)  
Ad neexistence vhodneho vozidla. Nebylo by jednodušši tuto trať papirově přepsat jako tramvajovou trať s možnosti provozu nakladni dopravy a pořidit na ni reko KT8D5 reko papajici 1500V? O něčem podobnem jsem psal už v souvislosti s Novym Jičinem. Bylo by to vůbec byrokraticky proveditelne? ČD Cargo teď převzalo par trati od ŠZDC a přepsalo je na vlečky.

PS: kamosuv notas mi nejak sezral cast diakritiky...
27.10.2010 (11:42)  
Tak to je pěkný vtípek, ale hodil by se jen na apríla. 41 promile. U nás na 25 promilích stojí hypernovy za mokra na místě a "pucujou nohy" (slang německých kolegů pro prokluz). To mi ostatně připomnělo slavnostní jízdu hyperky s novináři z K. Varů dolního nádraží na "Horňák", která skončila malým fiaskem. Jedno hnací dvojkolí je prostě vhodné max. pro rovinaté tratě. Výsledek - hyperka na 41 promilích - odhaluje odbornost a zkušenost toho, kdo toto rozhodnutí schválil.
  1 ... 5 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko