..: Na první elektrifikované trati do Bechyně budou jezdit Regionovy :..

Regionova na Bechyňce, foto: Roman Mayer Tábor — Dne 14. října 2010 proběhly jízdní zkoušky motorové jednotky 814.013 + 914.013 na osobních vlacích 28410, 28413, 28412 a 28415 na trati č. 202, vedoucí z Tábora do Bechyně. Testy byly provedeny kvůli plánovanému nasazení jednotek od nového jízdního řádu, který vstoupí v platnost dne 12. prosince 2010. Na internetových stránkách Jihočeského koordinátora dopravy (Jikord) je prezentován návrh jízdního řádu pro období 2010/2011, kde jsou všechny zastávky na trati z Tábora do Bechyně již vedeny jako zastávky na znamení. Výjimkou zůstanou vlaky 28420, 28401, 28402 a 28407, nadále vedené klasickou soupravou s elektrickou lokomotivou řady 113, neboť jednotky Regionova nemají kapacitu odpovídající počtu cestujících v ranních spojích.

Na trati z Tábora do Bechyně došlo v minulém roce k poměrně nešetrnému sestavení grafikonu vlakové dopravy, kdy byly stanoveny nevhodné časové polohy pro dojíždění do zaměstnání v táborské aglomeraci, a také dlouhé pauzy pro přestup na spoje do Prahy či Českých Budějovic. To způsobilo úbytek pravidelných cestujících, kteří většinou přešli na autobusovou či individuální automobilovou dopravu. Návrh jízdního řádu pro rok 2010/2011 vrací časovou polohu osobních vlaků na trati do původního stavu, což je však – dle KCOD České Budějovice – podmíněno nasazením jednotek Regionova. Důvodem jsou prý technologické časy pro objíždění klasické soupravy v Táboře a v Bechyni. Pokud tedy opravdu Regionovy „promluví“ do provozu na této trati, dojde k převedení provozu na historicky první elektrifikované dráhy do motorové trakce, neboť ČD Cargo zde provozuje na manipulačních vlacích stroje řady 742. Tato změna je tak zřejmě pokračováním razantních úprav na jihu Čech.

Pane Křižíku, promiňte!

EM 400.001, Tábor - Horky u Tábora, foto: Václav RůžekBechyňka - to je přeci legenda mezi našimi tratěmi. Psal se rok 1900, byly poslední tři dny do jeho závěru - a to byl první zlomový den v historii tratě. V tento den získalo Družstvo bechyňské dráhy společně s firmou Křižík povolení k vypracování projektu na elektrický pohon. Necelých 16 měsíců nato byla udělena koncese na stavbu. 1. června 1903 vyjel na trať první zkušební vlak a 21. června 1903 byl zahájen pravidelný provoz. Dnešní projektanti a stavitelé by mohli tiše závidět - ti by za tak krátkou dobu ani nedořešili projekt, protože by stačil jediný vlastník kousku pozemku, který by byl proti stavbě, a řešily by se výkupy pozemků, změny trasování…

Byla to první elektrifikovaná dráha v českých zemích a vlastně jediná dráha v celém Rakousko-Uhersku, kde se vůbec nepočítalo s parním provozem. Za pokrokovým technickým řešením je nutno hledat "českého Edisona" Františka Křižíka. Řešení, se kterým přišla jeho firma, bylo ekonomičtější. Elektrické vozy mohly zdolávat větší stoupání, než parní lokomotivy, což vedlo k minimalizaci zemních prací. (Na trati je maximální stoupání 41 promile.) To vykompenzovalo nutnost výstavby pevného trakčního zařízení včetně napájecí stanice. Hnací i tažená elektrická vozidla byla lehčí, než vozidla klasické stavby, a tedy i levnější.

Zavádět na elektrifikované trati provoz motorových souprav bude snad jen dočasné řešení. Situace je o to paradoxnější, že naše největší jaderná elektrárna je odsud téměř na dohled. Věřme, že se management ČD "probudí" a věc, která by se panu Křižíkovi věru nelíbila, vbrzku vyřeší. Stačí se podívat jen kousek po Evropě - Švýcarské dráhy by jistě na takovouto trať nasadily adekvátní elektrické vozidlo. Před nedávnem se slavilo 100 let trati. Doufejme, že až v budoucnu budeme slavit nějaké další kulatiny, budou moci fotografové fotit zase jen elektrické lokomotivy a pokud se někde objeví motorová lokomotiva, tak to bude jen proto, aby přetáhla soupravu z hlavní trati na malé nádraží Bechyňské dráhy v Táboře.

Snad i v budoucnu bude možno na této trati pořizovat krásné fotky s elektrickými lokomotivami či soupravami.

100.001-7, Bechyně - Bechyně zastávka, foto: topič E 422.001, Bechyňská Smoleč - Sudoměřice u Bechyně, foto: topič 113.001-2, Horky u Tábora - Tábor, foto: Václav Růžek 100.001-7, Sudoměřice u Bechyně - Bežerovice, foto: topič 113.003-8, Bechyně - Bechyně zastávka, foto: Václav Růžek 113.003-8, Tábor, foto: Václav Růžek

Zdroj: ŽelPage, Jikord, město Bechyně


Atila Poslat mail autorovi | 27.10.2010 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu ČR Jihočeský


  1 ... 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   
27.10.2010 (11:16)  
O tomhle jsem slyšel už před 2 týdny od kámoše z TA depa.

R 206: V Táboře není problém s přeplněností nádraží, nástupiště Bechyňky jsou před nádražím. A návaznosti na 220 se v posledních dvou letech opravdu výrazně zhoršily. Na druhou stranu došlo k slušnému zlepšení autobusů.

Jinak jsem coby Táborák opravdu zvědav, protože sklonové poměry v úseku TA - elektrák - Horky jsou tak vydatné, že tam ta žehlička měla opodstatnění. V ďolíku u řeky je to fakt na silný stroje a jsem upřímně zvědav, jak se s tím bude Regiošuk prát.

Když byla před cca 8 lety napěťová výluka, tak tam nejdřív zkoušeli poslat dvojče šukafon, ale ten neměl nárok a museli to tahat 742kou do táborského nádraží. Další vlaky už jezdily 742 s přívěšákama. Podobně tak někdy před 4 lety na podzim se ujezdilo listí a tehdejší záskok klouzal takovým stylem, že nemohl vyjet ani na jednu stranu. Dtto i nostalgický vlak v zimním období, dokud ještě jezdil.

Myslím, že to je první krok ke zrušení téhle trati. Bude mi jí sice líto, ale racionálně to má smysl - cargo dneska téměř žádné, jinak souběžná s dobrou širokou silnicí. Každopádně ale teda ještě si dojedu udělat aspoň jednu jízdu a s dobrým vínkem zavzpomínám na cesty za první láskou do Bechyně...
27.10.2010 (11:15)  
R 206 Matthias Braun : ale kdež, stačí mít řídící vůz k žehličce a jezdíme bez objíždění v Táboře i Bechyni.
A zdroje jsou > v České Třebové čekají na fyzickou likvidaci dva Krakeny, tedy čtyři potenciální řídící vozy a šest vložáků ...

Druhou možností je koupit u pana Stadlera elektrickou jednotku na 1,5 kV, popř. v kombinaci na 25 kV. Anebo patřičným způsobem elektricky upravit nějaký trojdílný žabotlam ... a je na nějakou dobu vystaráno ...

Stačí chtít ...
registrovaný uživatel happy 
27.10.2010 (10:57)  
Žehličky tam nemají co dělat. Jsou těžké, líné, drahé. Taková z nouze cnost. Bohužel dalším faktem je to, že čd nemají nic odpovídajícího k provozu na této trati. A RN? No to jsem zvědav, jak tenhle "atlet" bude zvládat tuto trakčně náročnou trať. Však on věděl Křižík, proč nasadit lehké elektrické vozy. Bohužel od té doby jsme se na nic kloudného na Bechyňku nezmohli.
27.10.2010 (10:47)  
Souhlasím s Tomášem Krausem. nyní jsme v době, kdy potřebujeme cestující do vlaků spíše natáhnout zpět a ne si je ještě více rozčílit, což by proškrtání a rozházení vlaků jistě udělalo.
27.10.2010 (10:44)  
Zdeněk Michl: Možná to problém i je, oni si to zdůvodní třeba přípojem na autobus v Bechyni -> pozdější odjezd... Nebo třeba posun odjezdů nazpět...
27.10.2010 (10:43)  
IR: Samozřejmě že v některých případech si zavedení taktové dopravy žádá úpravy infrastruktury a souhlasím že jsou místa kde to skřípe (i díky vozidlům), ale co navrhujete? Na tratích Praha - Tábor - ČB, stejně jako Brno - Přerov - Ostrava, ta poptávka každou hodinu je, takže pokud je takt špatný, můžete to trochu rozházet (příměstská doprava velkých měst poděkuje) a stejně z toho něco jako takt vyleze, nebo seškrtat vlaky na delší interval... Já jsem si tedy zvýšení nepřípojů na těch racionálních relacích nevšiml, a přípoje můžou ujíždět stejně tak taktové jako netaktové. A kolik že to průměrně cestujeme, 200 km? Není to spíš 20 km?
27.10.2010 (10:40)  
Když si to tak člověk čte po vydání... není trochu zvláštní, že co se dříve technologicky bez problémů stíhalo je najednou nepřekonatelný problém?
Nemá náhodou někdo potřebu uplacírovat maximum regiošrotů aby mohl objektivně zdůvodnit jejich další nákup u předem vybraného dodavatele, který bohužel nadále nic dalšího nemá, protože ty regionovy už nikdo jiný rozumný nechce?
Pak se ovšem máme i na mnoha jiných elektrifikovaných tratích již brzy na co těšit. Koneckonců že to není problém dokazují megaplány na motoráky objednané právě pro takové tratě.
Skutečně není nikde v Evropě k mání obousměrná tramvaj na 1500 V? Skutečně neexistuje alternativní nabídka od jiného dopravce, která nevyžene zbytek cestujících z vlaků?
27.10.2010 (10:30)  
IR: Myslím si, že to není až tak úplně pravda. V uzlech jako je třeba Tábor (kromě Křižíkovky), ČB (atp.) to docela navazuje - vše přijíždí přibližně v celou a také odjíždí v tu celou. Bohužel ve větších uzlech musí jeden vlak uvolnit místo druhému a pokud neproběhla modernizace stanice, ALE POZOR, S ROZŠÍŘENÍM - dnes je tomu spíš naopak, tak se do nádraží vlaky nemohly vejít i když tak byl cizím pojmem. Takže s toho vyplývá, že třeba před 15-ti lety v tajovém Přerově lidé také museli na nějaký ten směr čekat (na úkor toho důležitějšího). -> POKROK. Jak už jste zmínil, lidé si nemusí pamatovat spoustu časů, ale jen nezbytné minimum.

Tomáš Kraus. Ty žehličky na soupravu pokud vím nebyly dvě - proto se to nestíhalo. A proč je tam nedali dříve? Protože si někdo nahoře usmyslel, že budou prezentovat trať Tábor - Písek jako "trať, která je obsluhovává MODERNÍMI Regionovami" - a ty jsou co? Nízkopodlažní. Ještě dnes si vybavuji ty letáčky na nádraží v Táboře s invalidou na první stránce.
27.10.2010 (10:22)  
Já si myslím, že žehličky půjdou buď do šrotu nebo do depa na předělání (motor na 3000 nebo 25000 V), popř. tam budou stát a hnít. A až si na ně někdo při nějakém výročí třeba vzpomene budou zrezivělé a rozkradené. A do toho šrotu stejně půjdou.
dopisovatel nebo člen ŽP IR  mail  
27.10.2010 (10:17)  
"Nepřípoje": Nevím, jak to bylo loni kol Tábora, ale obecně jsem vypozoroval, že obrovský nárůst nepřípojů nastal s taktovou dopravou. Ta je sice výhodná zejména na páteřních tratích, kde se jezdí bez přestupu na větší vzdálenosti, a hlavně v příměstské dopravě, kdy už jen ten fakt, že si nemusíte pamatovat spoustu časů, ale vždy jen tu "minutu po celé" (či po půl či...), kdy ten váš vláček jede, je obrovskou výhodou a může být argumentem pro použití vlaku. Ale problém nastává při cpaní taktu za každou cenu na delší jednokolejky (viz třeba Brno - Přerov), kde se vlaky nemají kde míjet na trati, a hlavně pak pokud potřebujete byť i jen jedinkrát přestoupit. Tak to je potom katastrofa. Buď i v dosti velké stanici nepřestoupíte z rychlíku na rychlík, protože po příjezdu toho vašeho ten druhý je vždy už 10 min pryč, takže musíte dál osobákem, nebo musíte čekat tu 30, tu 40 minut, takže na těch našich průměrných 200 km, na které se obvykle dopravujeme, tu úsporu času, kterou jsme dosáhli zrychlením provozu (koridory, zvyšování traťových rychlostí na starýcht ratích...) spolehlivě ztratíte čekáním na (ne)přípoj a i ten autobus, který se "plíží" svou standardní 70, je často rychlejší (pokud vám do vaší cílové stanice jede (a většinou i levnější)). Co z toho vyplývá...?
  1 ... 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko