Lucemburk — Société nationale des chemins de fer luxembourgeois (CFL) objednaly 8 třívozových dvoupodlažních jednotek KISS. Součástí smlouvy je dále opce na dalších 31 jednotek. Jedná se o dvousystémové jednotky (25 kV, 50 Hz pro Lucembursko a 15 kV, 16,7 Hz pro Německo), vybavené systémem ETCS. Jsou konstruovány pro rychlost 160 km/h. 80 m dlouhé soupravy budou mít kapacitu 300 míst k sezení, 3 místa pro umístění invalidních vozíků a 24 míst pro převoz jízdních kol. Nechybí ani zázemí pro vlakovou četu. Zakázka má hodnotu zhruba 60 milionů euro (zhruba 184 milionů korun za jednotku). CFL uvedlo, že řešení bude obdobné, jako jednotky pro švýcarskou společnost BLS. Interiér nabízí velkorysý prostor pro nohy pro všechny cestující a velmi komfortní 1. třídu.
Soupravy budou nasazeny v Lucembursku a počítá se rovněž s jejich zajížděním do Německa. Od roku 2014 by měly být nasazovány v hodinovém intervalu mezi Lucemburkem a Koblenzem, třetím největším městem oblasti Porýní–Falc.
Nezáviďte ale Lucemburčanům, že při nástupu do nové soupravy KISS budou políbeni krásnou stevardkou, resp. dámy sympatickým stevardem. KISS nemá s polibkem nic společného, skrývá se za ním jen zkratka z německého označení: "komfortabler innovativer spurtstarker S–Bahn–Zug”
„S touto objednávkou se nám opět dostalo potvrzení, že neustálý vývoj koncepce stávajících vozidel je správná cesta,“ řekl Michael Daum, ředitel Stadler Pankow GmbH. „Jsme potěšeni, že stejně jako ve Švýcarsku, Rakousku a Německu budou cestující v Lucembursku nyní moci cestovat našimi moderními a pohodlnými vlaky.“
Jednotky KISS, odvozené z jednotek Flirt, se vyrábějí od roku 2008. Od té doby obdržela společnost Stadler objednávky na více než 125 souprav, připomeňme některé dřívější kontrakty:
- 50 ks šestidílných souprav pro SBB, které budou nasazeny v okolí Curychu,
- 7 ks šestidílných souprav pro soukromého rakouského dopravce Westbahn, který je nasadí na komerčních vlacích InterCity mezi Vídní a Salcburkem,
- 16 ks čtyřdílných jednotek pro německé ODEG bude nasazeno mezi Berlínem a Brandenburgem,
- 28 ks čtyřdílných jednotek pro švýcarské BLS můžete časem potkat v okolí Bernu,
- 24 ks čtyřvozových souprav pro SBB.
Zdroje: Eisenbahnjournal Zughalt, International Railway Journal, Railway Gazette, publics.bg, Stadler Rail Group
Bohužel, chybí zpětná vazba..
Obecně mě ale zaujala skutečnost, že někde měly perfektně řešené dveře, vstupní prostor uvnitř, ale na druhé straně naprosto příšerná sedadla (ilustrativní příklad).
Je to tím, že každý výrobce vozidel využívá řadu subdodávek nejen na různé technické komponenty, ale i na prvky interiéru - třeba ony sedačky.
V době mocného IT, podrobných analýz a optimalizací kdečeho nám poněkud pokulhává umění syntézy - schponost dávat věci dohromady tak, aby nám tvořily synergický efekt, tedy aby celek byl víc než jen soubor částí.
Do branže nevidím, ale podle mého názoru ty "otřesné sedačky v dokonalé jednotce" mohou být způsobeny buď vysloveným kamarádšoftem (na Západě funguje mnohem míň než u nás, ale přece jen), anebo prostým nedostatkem člověkohodin na řešení "podružností".
Zákazníky výrobců vozidel jsou většinou národní dopravci, tedy úřednický aparát, v němž určitě sedí pár dobrých odborníků, ale kde už nemusí fungovat komunikace. Lidí se národní dopravce neptá, co vlastně chtějí (možná někteří zahraniční...).
V tomto směru vítám Iniciativu RegioJetu - viz jejich nejnovější článek - http://www.regiojet.cz/, kdy se dopravce snaží do svého rozhodování o netechnické koncepci vozidel zapojit zákazníky.
V době různých těch facebooků, na něž se už osobně cítím být starý (i tam Žlutý dopravce řádí ;-) ) by se tenhle přístup měl považovat za samozřejmost a standard - prakticky nic nestojí, ale přispěje k výraznějšímu zvýšení kvality pro většinu uživatelů, jakož i k posílení či vytvoření dobrého jména podniku.
On Ešus měl být původně čtyřvozový v konfiguraci HV + 2x VV + HV, elektrická část měla být z AEG. Pak nastaly naše oblíbené finanční škrty a Ešus je tam, kde je.
Či kdo se přihlásil do VŘ?? Když už vás tu takhle máme..
Jinak vozy české mít nebudeme, i z jednoduchého důvodu, že tady vozy vlastně nikdo nevyrábí. Ty reko věci nelze brát jako nový vůz. Ale mašiny jsme rádi, že máme české. Z mnoha důvodů, navíc tahle poslední série peršingů je fakt dobrá. Na ČD to je myslím nyní nejspolehlivější řada.
A jinak je tady kdesi v komentářích dobré vodítko - přepočítejte si cenu vždycky na cenu na jednu sedačku. To napoví hodně. Na kolik asi vyjde ZSSK push-pull 971+071+071+380? Navíc koupit samotné 2 lokomotivy, které jsou konstrukčně úplně nové a řešit pro tohle údržbu a náhradní díly a všechno.... Tečka :-) Už dál nepíšu...
KISS: 0,61 mil. Kč na sedačku
Velaro (320 km/h): 0,8 mil. Kč na sedačku
Ešus: doteď nějakých 0,74 mil. Kč na sedačku za stejnosměrný. O kolik že bude střídavá verze levnější?
Na straně ešusu máte pár WC po zanedbatelných 100 tis. Kč a na straně KISSu střídavinu a ETCS...
Zajímalo by mě, jak je to s KISSem a UIC crash testem. Nevíte někdo?
Byla. Jedna. Pak byla doplněna na "standardní". ;-)
Dvouvozová patrová jednotka je přeci pitomost.
Ne že bych věřil tomu, že v nynější sérii ešusů nebo nějaké budoucí toto započítáno je, ale i kdyby, zákazníka tohle nemá zajímat.
To je stejné, jak když budete tvrdit, že flešková paměť za 2 000 Kč byla před 4 roky předražená, protože teď stojí 500 Kč ...
Pokud ale prodáváte letos už třetí sérii za 2 000 Kč a proslýchá se, že chcete přespříští rok prodávat čtvrtou za 1 500 Kč ...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.