Louny — Největší výrobce nákladních železničních vozů, LOSTR Louny, začne už v letošním roce vyrábět podskupiny pro lokomotivu Voith Maxima. Německý výrobce, sídlící v severoněmeckém Kielu, bude dodávat skříně, motory a hydrodynamické převodovky (rozvodnou LS 640 reU2 a nápravovou KBD 385), ve dvou nových halách české firmy budou vznikat rámy a podvozky, přičemž dodávku zbývajících komponent poptává výrobce u dalších subdodavatelů (není tak vyloučena ještě větší účast českého průmyslu na této zakázce). O tuto diesel-hydraulickou lokomotivu je zájem především v zemích na východ od ČR, Louny jsou tedy strategickou pozicí pro export do zemí určení. Do konce roku by měl být sestaven první český prototyp, v roce 2011 by pak měla následovat sériová výroba. V případě zvýšeného zájmu jsou firmy ochotny investovat do dalších výrobních prostor. Stabilizovaná, a v patřičné kvalitě prováděná výroba Maximy by mohla otevřít dveře rozšíření portfolia o další typy lokomotiv Voith.
Maxima je bezesporu jedinečným strojem a toto oznámení je znamením částečného návratu výroby šestikolových „mamutů“ do Česka. Jak čeští konstruktéři a technici uspějí s montáži této „laboratoře na kolech“ uvidíme v následujících měsících a letech. Dalším typem by se mohla stát posunovací Voith Gravita, čímž by se mohla stát finančně zajímavou i pro české soukromé dopravce. Byla by přímým konkurentem některých produktů českotřebovské továrny CZ LOKO, která se ale specializuje zejména na rekonstrukce starých typů. Pro lounský LOSTR je výhodou, že oba typy firmy Voith již podstoupily testy na ŽZO v Cerhenicích, tudíž stačí ve vývoji navázat tam, kde kielští technici skončili, a upravit stroje dle přání zákazníků.
Zdroj: FinančníNoviny.cz (ČTK)
Kapacita regionálních tratí: ale zde pak nastává ekonomický problém. My můžeme chtít kvůli husté osobce třeba 3 kW na tunu, ale musí to někdo zaplatit. U vlaku 2000 tun těžkého to je trojče Herkulů nebo dvojice Maxim. Kdo to zaplatí? V kombinaci s menším proběhem kilometrů díky jednokolejkám a nižším rychlostem. U zákazníků je to dnes jednoduché: když už se dá vůbec uvažovat o vlaku (vlečky a pod.), tak poptá několik dopravců železničních, několik silničních a kde je nejníž, ten jede. Takže čím více si budeme u železnice vymýšlet, poslouchat kecy o tom, že pro náklady máme přeci noc a podobně, tím více toho bude na silnici. A na jednokolejkách s Regiošukem a deseti lidma ve vlaku v kombinaci s nočním klidem to je fakt pošušňáníčko.
Laickým/zjednodušeným porovnáním tahle mašinka jsou více než dva Sergeje v jednom (ve většině parametrů) a to při délce o 5,6m větší a nápravovém tlaku o 3tuny více. To je skutečně paráda a jsem rád, že se bude vyrábět u nás.
A k té zkoušce ve Velimi - smekám, protože zacvičit s takovým nákladem za takových podmínek není žádná sranda. Trať je sice vodorovná, ale převýšení koleje v oblouku D=150mm, znamená při rozjezdu cca40km/h že E=136mm. To je šílená představa pro elektrické mašiny. Jak jsem psal na začátku - laminátky mnohokrát zdechly na 5 promilích při E=95mm. Jak se dostaly na přímý úsek (E=0), měly vyhráno - viz: http://www.mapy.cz/#mm=ZP@x=130763264@y=134658112@z=14 (odjezd z Koterova na ČBu)
Přesně tak, pořád se nějak nedaří publiku vštěpit, že u hnacích vozidel není ani počet náprav ani hmotnost na nápravu přímým určujícím parametrem. Pro účinky příčných sil a stanovení příslušné přechodnosti (1,2,3 - tj kulaté rychlostníky) je to místo počtu náprav kvazistatická vodící síla (někdy se myslim uvádím kvazist. příčná , ale snad je správně to první) - do 50 kN, 50-60 a nad 60 kN. Dnes už vůbec neplatí že 6n loko musí být v trojce.
Hmotnost na nápravu pak jednoduchým výpočtem platí jen pro nákladní vozy, u hnacích vozidel se přechodnost podle svislých účinků vypočítá programem, který kdysi vyvinuli na příslušném odboru ČD (dnes pod SŽDC) a který zohledňuje řadu parametrů. Výsledkem sice je zatřídění do nějaké traťové třídy, ale nikoliv podle prostého podílu hmotnosti na nápravu, oproti němu si lze opravdu "dovolit" o trochu víc (blíže popsáno např. v ŽM 8/05, v kontextu článku o zkušební jízdě G2000 do Rumburka).
Protože s Maximou se jelo v listopadu 2008 i napříč republikou, muselo se toto počítat i pro ní, ale zařazena byla beztak opravdu do toho nejhoršího, D4. Ale podle příčných do trojky jen proto, že nebyl údaj o kvazist. síle doložen, podle výrobce jsou ale v nabídce dva druhy podvozků, z nichž pro doposud vyrobené lokomotivy byl použit lehčí, s hodnotou 49 kN, která odpovídá dokonce jedničce.
Jinak na záměry Voithu na další vývoj toto nemá žádný vliv, jde opravdu pouze o licenční výrobu pro uvedený region a Kiel normálně jede dál jako doposud. A upřímě řečeno mi přijde trochu zcestná ta do textu násilně naražená souvislost se zkouškami ve Velimi, to s tím nijak nesouvisí a ani to nemuže znamenat nějakou výhodu. To tehdy prostě byla součást typových zkoušek, bez ohledu na národnost zkušebního centra.
A jinak do otázky zda vozit v dieselu nebo elektřině značně hovoří nastavené podmínky. Jak by mohl zrovna PŠ obsáhle vyprávět (a na k-reportu i občas opravdu vypráví :) ), ty u nás pro těžké nákladní vlaky nejsou nastaveny zrovna příznivě
Jenže já jsem z oblasti, kde jsou sklony od 5 promile více a samé jednokolejky. Laicky řečeno jestliže za Kolínem mně stačí 1 kW/tunu, tak tady potřebuji minimálně 2x více, na jednokolejkách s červenou vlnou (v lepším případě dolní žlutou) 3x více. Tím mne potvrdil, že můj odhad je správný.
Jedině trať Plzeň - Domažlice je vodorovná a jediný kopec je 10km na Kubici, kde mám kapacity mraky (může se škrabat 50km/h), protože Os+R jednou za dvě hodiny. Protože R jede jednou za 4 hodiny, pak při taktovém grafikonu mohu vypustit do jeho trasy 3 nákladní vlaky, které mi to profrčí stejně rychle (problém 40km jízda odbočkou v Nýřanech a pak hned stoupání). Jsou jen dvě varianty: buď v trase R, nebo rovnoběžně s Os. Na druhou verzi mně stačí co mám dneska + postrk na Kubici. A další problém je ten, že dnes neudělám taktový grafikon s uzly Nýřany (181) a Staňkov (182) kvůli šrotům co tu máme. Desiro to zvládne jen za podmínky, že mu do toho nevleze křižování s R. Proto co platí na východ od Kolína, neplatí na jihozápadě Čech!!!
A samozřejmě Praha ucpaná ROPIDem. Takže od Kolína na západ jsou kapacitní problémy (ne souvislé), které skutečně omezují možnosti nákladní dopravy. Pak se vymýšlejí různé ptákoviny, které jsou ekonomicky nevýhodné.
Ale jestliže má mašina víc jak 20t na nápravu tak se teoreticky nedá používat na naší síti (těžší než Sergeje), kde jsou s tímto zatížením pouze tratě vydrátované. Na druhou stranu je otázka, kterou neumím odpovědět - na mapce jsou úseky, kde je 20t, ale jezdí tam mašinky 22tun (pražský uzel, Plzeň - Klatovy). Takže ta mapka je asi pro ložení vozů a ne pro hnací vozidla. Kdo to ví správně?
Jinak bude to zajímavé, LOSTR žádné nové lokomotivy nikdy nevyráběl. Tak jsem na ně zvědavý, hlavně bude zajímavě vypadat prasátko a za ním chcíplá Maxima :-)
Ale musím říct, že pohled na mapu zatížení mě docela překvapil...hlavně ty izolované úseky se zatížením 22,5t a stejně tak ten úsek CV-MO (i když tomu rozumím =problém souvisejíci s težbou hnědeho uhlí).
Holt to mládí okolo Veselí n.M. mi nikdo neodpáře....
V Polsku by mohli mít s verzí s n.t. 21 t úspěch, šestikoláky mají v oblibě. I když kde je 21 t/nápravu, tam budou asi většinou i dráty. Potom zbývají ještě HU, BG, RO a FYR, ale tam si šance odhadovat netroufnu.
@Tomáš Kraus: ČDC pro svou potřebu žádný šestikolák neoživovalo, vše šlo do pronájmu.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.