Louny — Největší výrobce nákladních železničních vozů, LOSTR Louny, začne už v letošním roce vyrábět podskupiny pro lokomotivu Voith Maxima. Německý výrobce, sídlící v severoněmeckém Kielu, bude dodávat skříně, motory a hydrodynamické převodovky (rozvodnou LS 640 reU2 a nápravovou KBD 385), ve dvou nových halách české firmy budou vznikat rámy a podvozky, přičemž dodávku zbývajících komponent poptává výrobce u dalších subdodavatelů (není tak vyloučena ještě větší účast českého průmyslu na této zakázce). O tuto diesel-hydraulickou lokomotivu je zájem především v zemích na východ od ČR, Louny jsou tedy strategickou pozicí pro export do zemí určení. Do konce roku by měl být sestaven první český prototyp, v roce 2011 by pak měla následovat sériová výroba. V případě zvýšeného zájmu jsou firmy ochotny investovat do dalších výrobních prostor. Stabilizovaná, a v patřičné kvalitě prováděná výroba Maximy by mohla otevřít dveře rozšíření portfolia o další typy lokomotiv Voith.
Maxima je bezesporu jedinečným strojem a toto oznámení je znamením částečného návratu výroby šestikolových „mamutů“ do Česka. Jak čeští konstruktéři a technici uspějí s montáži této „laboratoře na kolech“ uvidíme v následujících měsících a letech. Dalším typem by se mohla stát posunovací Voith Gravita, čímž by se mohla stát finančně zajímavou i pro české soukromé dopravce. Byla by přímým konkurentem některých produktů českotřebovské továrny CZ LOKO, která se ale specializuje zejména na rekonstrukce starých typů. Pro lounský LOSTR je výhodou, že oba typy firmy Voith již podstoupily testy na ŽZO v Cerhenicích, tudíž stačí ve vývoji navázat tam, kde kielští technici skončili, a upravit stroje dle přání zákazníků.
Zdroj: FinančníNoviny.cz (ČTK)


No, mně u těch VRTů taky ještě trošku vadí to, že se zase bude (tak malá) republika "přeorávat", že vznikne další těžko překročitelná bariéra v terénu (samozřejmě že budou na trase mosty, ale...). Trošku mě děsí představa některých míst třeba v Německu, kde síť železnic a zejména dálnic krajinu už tak blokuje, že se pěšky nebo na kole už prakticky nikam nedostanete. I kdyby to bylo jen 2 km, tak mnohdy prostě musíte jet autem. Ale je otázka, jestli to hrozí i u nás, a obecně, jestli je to vůbec špatně nebo je to prostě normální projev pokdoku. Já nevím... Ale to už bychom za chvíli byli u filozofie a to už je opravdu hódně daleko od původního tématu článku... :-) Každopádně díky za názory, vysvětlení...
Se stavbou VRT se musí někde začít, je jasné, že bude z hodně velké části sloužit pro tranzit vlaků, ale začínat od hranic nemá smysl, protože co dál s těmi vlaky. Mezi Německem a Prahou je ta frekvence cestujících ještě menší než mezi Prahou a Brnem, nehledě na to, že takhle v tomto prvním kroku dojde ke zrychlení nejen pro jeden směr, ale přímo na páteři. Samozřejmě nesmíme opomenout ani ten fakt, že VRT směr Německo by se v podstatě stavbou Berounského tunelu měla začít budovat o něco dřív než ta brněnská, takže tyhle stavby na sebe nejspíš budou stavebně navazovat (tunel, pak Praha - Brno a pak pokračování do Německa).
Co se týče té obsazenosti, tak je to přesně opačné uvažování, než jaké by mělo existovat. Nesmím myslet tím stylem, že na co stavět trať, když v tomhle směru nikdo nejezdí. Musím to obrátit - postavím trať, aby po ní někdo jezdil a už dnes, pokud sečtu všechny autobusy a vlaky co na této ose jezdí, to není zanedbatelné číslo. Je taky třeba si uvědomit, že je to investice na desítky (stovky?) let dopředu, vždyť ty současné tratě (které tak horko těžko) modernizujeme tu jsou už přes sto let a tenkrát to asi taky nebylo příliš rentabilní a spolklo to hodně peněz.
Závěrem, co se týče letadel, tak proč ne. Já osobně si myslím, že doprava vzduchem je absolutně ten nejlepší způsob, protože pro něj není potřeba žádná infrastruktura (letiště nepočítám, protože takový vrtulník přistane kdekoliv) a tím pádem ani žádná údržba této infrastruktury. Jediný (a naprosto zásadní problém) je, že jsme zatím nevymysleli jiný způsob vyprodukování potřebného tahu, než motorem spalující fosilní paliva. Nejde o ekologii, ale o to, že fosilní paliva za chvilku dojdou a jako investice do budoucnosti je to k ničemu. Jo až vymyslíme způsob, jak levně vyrobit (nikoliv vytěžit) a skladovat obrovské množství energie na malém prostoru a jak ji přeměnit v tah, pozemní komunikace nám asi budou k ničemu, ale do té doby má smysl jenom rychlá pozemní doprava, protože jenom tady dokážeme použít k pohonu energii, které máme dostatek - jaderné elektrárny a čím dál slibnější jaderná fúze.
A co se Siemensu týká, tak přece proběhla zpráva o krizi firmy a že musí odstřelit jednu z továren. V Německu narazili na odpor, tak zavřeli SKV.
Jinak mi z té diskuse o VRT ale vychází takové rozpačité závěry. Nevím, moc na tohle téma nečtu, tak to z mé strany bude možná jen takové plácnutí do vody; možná že se to naopak už všehcno dávno řeší...
Připadne mi též, že je asi důležité, aby se o VRT v ČR diskutovalo, aby se něco plánovalo, abychom byli připraveni, až budeme v lepší finanční kondici, ale momentálně mi také připadne, jak už níže řečeno, že budeme mít k řešení aktuálnější problémy než VRT (budoucí důchody, zdravotní a sociální pojištění, nemocenské...), nemluvě o aktuálním státním dluhu!.
A pokud náhodou někdy na ty VRT přeci jen budeme něco mít, tak mi připadne, že by se v ČR měly stavět pouze a výhradně v rámci nějakého mezinárodního projektu, kterého se budou účastnit s ČR i Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko, protože by VRT měly přes území ČR propojit Berlín, Prahu, Norimberk, Vídeň, Bratislavu, Krakov, Varšavu. (Mezi těmito městy pak také leží mj. i Brno a Ostrava). Snad jedině tak by v budoucnu byla myslitelná nějaká podstatná podpora ze strany EU.
Jinak řečeno: Pokud tu uvažujeme pouze o vnitrostátní (víceméně jediné) lince VRT, která by se nějak posléze napojila na linky zahraniční, tak nevím (nejsem ekonom), ale připadne mi, že to je v rámci tak malého státu těžko ekonomicky zdůvodnitelné. Chápu, že se to řadě lidí líbí a mnoha se to ještě zalíbí, ale co konkrétně to vlastně přinese? Tedy krom krátkodobého zvýšení zaměstnanosti v některých stavebních firmách, ale pak dlouhodobého splácení obrovských úvěrů státem a ještě dlouhodobějšího dotování provozu?
A ještě jinak: Když si představím (hypoteticky), že by souprava pro VRT měla třeba 250 míst, jelo by na té trase PH-BO-OV 6 párů denně, tak to je při ideální obsazenosti 50 % tak 750 lidí tam a 750 zpět. Jízdné bude jistě vyšší než v ostatních (i tak už dost drahých) vlacích. Takže kdo tím vlastně bude jezdit? Opravdu bude za 5, 10, 15 let potřeba, aby se mezi těmito 3 městy denně přesouvalo 750 manažerů, vyšších státních úředníků a politiků tam a zpět? Denně? 365 dní v roce? Proč...? Jak se budou v tom období vyvíjet například komunikační technologie, které třeba omezí to zbytečné přesouvání "lidského substrátu" (jak tu jinde hezky zaznělo) celkem bezúčelně sem a tam, jen aby se něco vozilo???
A nebo mě napadá úplně jiné řešení:
Co kdyby se místo těch šílených stovek milard nalitých jednorázově (a dalších milard ročně na permanentních dotacích) postavilo těch pár kilometrů městských rychlodrah do Ruzyně, do Tuřan a do Mošnova a místo VRT bychom ty manažery dopravovali letadly? Mám dojem, že by na těch 750 manažerů tam a 750 zpátky stačily na linky PH-BO a PH-OV 2 Boeingy 737 (a nebo 3, ať máme nějakou rezervu :-). A vzhledem k tomu, že ČSA už teď rozprodávají majetek, včetně letadel, tak by jim to třeba trošku helflo. Akorát železničně-stavební lobby by tedy ostrouhala, protože krom těch pár kilometrů městských rychlodrah by se nemuselo stavět vůbec nic!!!
A že by ta letecká doprava byla neekologická a hlučná? To je relativní. Fakt je, že letadlo spotřebuje spoustu vzduchu a produkuje hódně CO2. Ale co ty spousty náklaďáků, stavebních strojů, které by na stavbě té VRT po léta produkovaly tisíce tun zplodin ze spalování nafty a tisíce tun prachu, jak budou republiku obracet vzhůru nohama? A že je provoz VRT ekologický? No samotný provoz ano, ale tu elektřinu musíme někde vyrobit. A že by jenom v solárních a VTE? Kolika těmi konstry bychom museli ČR zaneřádit, aby instalovaný výkon i s rezervou pokryl spotřebu té VRT? Stejně by se zvýšení spotřeby elektřiny krylo převážně z tepelných elektráren. A mimochodem, myslím si, že letadlo ve výšce 3 km dělá dnes méně hluku než ta VRT...
Tož tak, to je tedy moje slovo "do pranice"... :-)
@Martin Šťastný: V případě Ostravy by byla úspora maximálně 45 minut.
Přínosem VRT by bylo hlavně odebrání rychlé dálkoviny a zvýšení kapacity pro nákladku.
Pro ty, kteří to ještě nečetli: http://www.zelpage.cz/zpravy/7062
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
