..: Voith Maxima - Made in the Czech Republic :..

Voith Maxima 40 CC, foto: Voith TurboLouny — Největší výrobce nákladních železničních vozů, LOSTR Louny, začne už v letošním roce vyrábět podskupiny pro lokomotivu Voith Maxima. Německý výrobce, sídlící v severoněmeckém Kielu, bude dodávat skříně, motory a hydrodynamické převodovky (rozvodnou LS 640 reU2 a nápravovou KBD 385), ve dvou nových halách české firmy budou vznikat rámy a podvozky, přičemž dodávku zbývajících komponent poptává výrobce u dalších subdodavatelů (není tak vyloučena ještě větší účast českého průmyslu na této zakázce). O tuto diesel-hydraulickou lokomotivu je zájem především v zemích na východ od ČR, Louny jsou tedy strategickou pozicí pro export do zemí určení. Do konce roku by měl být sestaven první český prototyp, v roce 2011 by pak měla následovat sériová výroba. V případě zvýšeného zájmu jsou firmy ochotny investovat do dalších výrobních prostor. Stabilizovaná, a v patřičné kvalitě prováděná výroba Maximy by mohla otevřít dveře rozšíření portfolia o další typy lokomotiv Voith.

Maxima je bezesporu jedinečným strojem a toto oznámení je znamením částečného návratu výroby šestikolových „mamutů“ do Česka. Jak čeští konstruktéři a technici uspějí s montáži této „laboratoře na kolech“ uvidíme v následujících měsících a letech. Dalším typem by se mohla stát posunovací Voith Gravita, čímž by se mohla stát finančně zajímavou i pro české soukromé dopravce. Byla by přímým konkurentem některých produktů českotřebovské továrny CZ LOKO, která se ale specializuje zejména na rekonstrukce starých typů. Pro lounský LOSTR je výhodou, že oba typy firmy Voith již podstoupily testy na ŽZO v Cerhenicích, tudíž stačí ve vývoji navázat tam, kde kielští technici skončili, a upravit stroje dle přání zákazníků.

Zdroj: FinančníNoviny.cz (ČTK)


Martin Grill Poslat mail autorovi | 13.1.2010 (13:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Vozidla

More from Německo Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 10      Zpráv na stránku:   
Correspondent or Member of ŽelPage IR  mail  
21.01.2010 (0:35)  
M.Š.: Ano, Vašim argumentům rozumím a v zásadě proti nim nemám co namítnout. Navíc ještě přiznám, že jsem - abych trošku provokoval s těmi letadly - úmyslně zanedbal to, že jsme se v letecké dopravě dostali i do jakési "teroristické pasti", kdy kontroly (o jejichž účinnosti se dá s úspěchem pochybovat) nutí cestující být na letišti tak dlouho před odletem, že např. na trase PH-BO za dobu, než se do letadla vůbec dostanete, je autobus už ve třetině cesty a VRTem už byste byli v Brně... :-)
No, mně u těch VRTů taky ještě trošku vadí to, že se zase bude (tak malá) republika "přeorávat", že vznikne další těžko překročitelná bariéra v terénu (samozřejmě že budou na trase mosty, ale...). Trošku mě děsí představa některých míst třeba v Německu, kde síť železnic a zejména dálnic krajinu už tak blokuje, že se pěšky nebo na kole už prakticky nikam nedostanete. I kdyby to bylo jen 2 km, tak mnohdy prostě musíte jet autem. Ale je otázka, jestli to hrozí i u nás, a obecně, jestli je to vůbec špatně nebo je to prostě normální projev pokdoku. Já nevím... Ale to už bychom za chvíli byli u filozofie a to už je opravdu hódně daleko od původního tématu článku... :-) Každopádně díky za názory, vysvětlení...
20.01.2010 (23:04)  
IR: Tak za prvé, pokud vím, na postavení VRT Praha - Brno by stačil zhruba jeden roční rozpočet co jde na stavbu silnic (hlavně D a R), tady bych do toho nepletl ani důchody a ani rozpočet, je to jenom o prioritách. Doporučuji se mrknout třeba na ceskedalnice.cz, je to fakt nádhera (jak pro koho, že? :D), když člověk vidí, kolik se toho staví a to naprosto bez jakýchkoliv kompromisů.

Se stavbou VRT se musí někde začít, je jasné, že bude z hodně velké části sloužit pro tranzit vlaků, ale začínat od hranic nemá smysl, protože co dál s těmi vlaky. Mezi Německem a Prahou je ta frekvence cestujících ještě menší než mezi Prahou a Brnem, nehledě na to, že takhle v tomto prvním kroku dojde ke zrychlení nejen pro jeden směr, ale přímo na páteři. Samozřejmě nesmíme opomenout ani ten fakt, že VRT směr Německo by se v podstatě stavbou Berounského tunelu měla začít budovat o něco dřív než ta brněnská, takže tyhle stavby na sebe nejspíš budou stavebně navazovat (tunel, pak Praha - Brno a pak pokračování do Německa).

Co se týče té obsazenosti, tak je to přesně opačné uvažování, než jaké by mělo existovat. Nesmím myslet tím stylem, že na co stavět trať, když v tomhle směru nikdo nejezdí. Musím to obrátit - postavím trať, aby po ní někdo jezdil a už dnes, pokud sečtu všechny autobusy a vlaky co na této ose jezdí, to není zanedbatelné číslo. Je taky třeba si uvědomit, že je to investice na desítky (stovky?) let dopředu, vždyť ty současné tratě (které tak horko těžko) modernizujeme tu jsou už přes sto let a tenkrát to asi taky nebylo příliš rentabilní a spolklo to hodně peněz.

Závěrem, co se týče letadel, tak proč ne. Já osobně si myslím, že doprava vzduchem je absolutně ten nejlepší způsob, protože pro něj není potřeba žádná infrastruktura (letiště nepočítám, protože takový vrtulník přistane kdekoliv) a tím pádem ani žádná údržba této infrastruktury. Jediný (a naprosto zásadní problém) je, že jsme zatím nevymysleli jiný způsob vyprodukování potřebného tahu, než motorem spalující fosilní paliva. Nejde o ekologii, ale o to, že fosilní paliva za chvilku dojdou a jako investice do budoucnosti je to k ničemu. Jo až vymyslíme způsob, jak levně vyrobit (nikoliv vytěžit) a skladovat obrovské množství energie na malém prostoru a jak ji přeměnit v tah, pozemní komunikace nám asi budou k ničemu, ale do té doby má smysl jenom rychlá pozemní doprava, protože jenom tady dokážeme použít k pohonu energii, které máme dostatek - jaderné elektrárny a čím dál slibnější jaderná fúze.
19.01.2010 (23:32)  
ARmpee, no taky je otázkou, kdo je na vině – výrobce nebo zákazník. To vám tiskový mluvčí přesně neřekne.

A co se Siemensu týká, tak přece proběhla zpráva o krizi firmy a že musí odstřelit jednu z továren. V Německu narazili na odpor, tak zavřeli SKV.
Registered user strejcekms  mail  
19.01.2010 (11:45)  
Tomáš Kraus-/Twix/-No mě ta zaměstnanost v Plzni díky výrobě řady 380 těší, zvlášť když ty stovky a tisíce lidí mají práci mnohem déle než měla výroba podle Škodovky trvat... to v Siemensu Zličín ty stovky a tisíce lidí o práci přišly (a nemají pomalu ani na chleba), on by to Siemens asi vyrobil zbytečně rychle.-No tak SIEMENS kolej. vozidla na Zličíně nezkrachovala, ale došlo k přesunutí výroby a pochibuji že na to mělo vliv to že škodovka dostala přiklepnuto těch 20 ks. ř.380. Siemens měl zakázek dost-jen né z česka. A to že se dodávky nových vlaků zpožďují je docela běžné-neříkám že je to tak vždy…Třeba vagon Armpee…jezdí ?? ne ještě nejezdí, neboť podle zdělení ČD ještě ani nebyl dodán z výroby a to měl vyjet na české koleje dne 11.1.2010….
Correspondent or Member of ŽelPage IR  mail  
19.01.2010 (9:09)  
J.P.: Díky za připomínku této možnosti. Myslím ale, že jsme - i s LapiCB - nechtěli peskovat konkrétního autora (protože člověk prostě v té rychlosti tu a tam něco opomene (viz věčné překlepy v mých příspěvcích, byť je po sobě čtu :-(), ale připomenout to tak nějak obeceně ctěnému publiku, protože to většina lidí ani netuší (viz spousty takto označených výrobků...). Takže teď se tedy ale musím(-e) konkrétnímu autoroiv omluvit veřejně... :-)
19.01.2010 (0:08)  
Nj, ale to, aby člověk furt sledoval diskuse, kde kdo našel co za překlep. I proto je tu možnost poslat privátní vzkaz, který autora okamžitě a diskrétně cvrnkne do nosu. :) Díky, opraveno.
Correspondent or Member of ŽelPage IR  mail  
18.01.2010 (9:38)  
LapiCB: Normálně na tyhlety "detaily" už nereaguju, ale když už jste to napsal, tak Vás musím podpořit. Díky.
Registered user LapiCB  mail  
18.01.2010 (1:14)  
Jenom detail pro autora: Opravte si chybu v nadpisu, Česká republika se anglicky píše s členem určitým, tedy "the Czech Republic."
Correspondent or Member of ŽelPage IR  mail  
18.01.2010 (1:08)  
MŠ: Také děkuji za náčrtek. Nějak podobně jsem si to představoval, ale jsem rád, že to vidím názorně černo-červené na bílém.
Jinak mi z té diskuse o VRT ale vychází takové rozpačité závěry. Nevím, moc na tohle téma nečtu, tak to z mé strany bude možná jen takové plácnutí do vody; možná že se to naopak už všehcno dávno řeší...
Připadne mi též, že je asi důležité, aby se o VRT v ČR diskutovalo, aby se něco plánovalo, abychom byli připraveni, až budeme v lepší finanční kondici, ale momentálně mi také připadne, jak už níže řečeno, že budeme mít k řešení aktuálnější problémy než VRT (budoucí důchody, zdravotní a sociální pojištění, nemocenské...), nemluvě o aktuálním státním dluhu!.
A pokud náhodou někdy na ty VRT přeci jen budeme něco mít, tak mi připadne, že by se v ČR měly stavět pouze a výhradně v rámci nějakého mezinárodního projektu, kterého se budou účastnit s ČR i Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko, protože by VRT měly přes území ČR propojit Berlín, Prahu, Norimberk, Vídeň, Bratislavu, Krakov, Varšavu. (Mezi těmito městy pak také leží mj. i Brno a Ostrava). Snad jedině tak by v budoucnu byla myslitelná nějaká podstatná podpora ze strany EU.
Jinak řečeno: Pokud tu uvažujeme pouze o vnitrostátní (víceméně jediné) lince VRT, která by se nějak posléze napojila na linky zahraniční, tak nevím (nejsem ekonom), ale připadne mi, že to je v rámci tak malého státu těžko ekonomicky zdůvodnitelné. Chápu, že se to řadě lidí líbí a mnoha se to ještě zalíbí, ale co konkrétně to vlastně přinese? Tedy krom krátkodobého zvýšení zaměstnanosti v některých stavebních firmách, ale pak dlouhodobého splácení obrovských úvěrů státem a ještě dlouhodobějšího dotování provozu?
A ještě jinak: Když si představím (hypoteticky), že by souprava pro VRT měla třeba 250 míst, jelo by na té trase PH-BO-OV 6 párů denně, tak to je při ideální obsazenosti 50 % tak 750 lidí tam a 750 zpět. Jízdné bude jistě vyšší než v ostatních (i tak už dost drahých) vlacích. Takže kdo tím vlastně bude jezdit? Opravdu bude za 5, 10, 15 let potřeba, aby se mezi těmito 3 městy denně přesouvalo 750 manažerů, vyšších státních úředníků a politiků tam a zpět? Denně? 365 dní v roce? Proč...? Jak se budou v tom období vyvíjet například komunikační technologie, které třeba omezí to zbytečné přesouvání "lidského substrátu" (jak tu jinde hezky zaznělo) celkem bezúčelně sem a tam, jen aby se něco vozilo???
A nebo mě napadá úplně jiné řešení:
Co kdyby se místo těch šílených stovek milard nalitých jednorázově (a dalších milard ročně na permanentních dotacích) postavilo těch pár kilometrů městských rychlodrah do Ruzyně, do Tuřan a do Mošnova a místo VRT bychom ty manažery dopravovali letadly? Mám dojem, že by na těch 750 manažerů tam a 750 zpátky stačily na linky PH-BO a PH-OV 2 Boeingy 737 (a nebo 3, ať máme nějakou rezervu :-). A vzhledem k tomu, že ČSA už teď rozprodávají majetek, včetně letadel, tak by jim to třeba trošku helflo. Akorát železničně-stavební lobby by tedy ostrouhala, protože krom těch pár kilometrů městských rychlodrah by se nemuselo stavět vůbec nic!!!
A že by ta letecká doprava byla neekologická a hlučná? To je relativní. Fakt je, že letadlo spotřebuje spoustu vzduchu a produkuje hódně CO2. Ale co ty spousty náklaďáků, stavebních strojů, které by na stavbě té VRT po léta produkovaly tisíce tun zplodin ze spalování nafty a tisíce tun prachu, jak budou republiku obracet vzhůru nohama? A že je provoz VRT ekologický? No samotný provoz ano, ale tu elektřinu musíme někde vyrobit. A že by jenom v solárních a VTE? Kolika těmi konstry bychom museli ČR zaneřádit, aby instalovaný výkon i s rezervou pokryl spotřebu té VRT? Stejně by se zvýšení spotřeby elektřiny krylo převážně z tepelných elektráren. A mimochodem, myslím si, že letadlo ve výšce 3 km dělá dnes méně hluku než ta VRT...
Tož tak, to je tedy moje slovo "do pranice"... :-)
Registered user bugear 
18.01.2010 (0:36)  
@ceskolipak: K Přerov-Brno doporučuji spíš studii co je v EIA. Víceméně jde o to, že s drobnými přeložkami se dá dostat na nějakých 110-120, přeložky na 160 už by byly téměř srovnatelné s verzí 200+. Nicméně pokud vím tak zastávky jsou projektovány s nástupišti u průjezdných kolejí, jak chtějí řešit tu budoucí 230 netuším.
@Martin Šťastný: V případě Ostravy by byla úspora maximálně 45 minut.
Přínosem VRT by bylo hlavně odebrání rychlé dálkoviny a zvýšení kapacity pro nákladku.

Pro ty, kteří to ještě nečetli: http://www.zelpage.cz/zpravy/7062
  1 2 3 4 5 ... 10      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko