Louny — Největší výrobce nákladních železničních vozů, LOSTR Louny, začne už v letošním roce vyrábět podskupiny pro lokomotivu Voith Maxima. Německý výrobce, sídlící v severoněmeckém Kielu, bude dodávat skříně, motory a hydrodynamické převodovky (rozvodnou LS 640 reU2 a nápravovou KBD 385), ve dvou nových halách české firmy budou vznikat rámy a podvozky, přičemž dodávku zbývajících komponent poptává výrobce u dalších subdodavatelů (není tak vyloučena ještě větší účast českého průmyslu na této zakázce). O tuto diesel-hydraulickou lokomotivu je zájem především v zemích na východ od ČR, Louny jsou tedy strategickou pozicí pro export do zemí určení. Do konce roku by měl být sestaven první český prototyp, v roce 2011 by pak měla následovat sériová výroba. V případě zvýšeného zájmu jsou firmy ochotny investovat do dalších výrobních prostor. Stabilizovaná, a v patřičné kvalitě prováděná výroba Maximy by mohla otevřít dveře rozšíření portfolia o další typy lokomotiv Voith.
Maxima je bezesporu jedinečným strojem a toto oznámení je znamením částečného návratu výroby šestikolových „mamutů“ do Česka. Jak čeští konstruktéři a technici uspějí s montáži této „laboratoře na kolech“ uvidíme v následujících měsících a letech. Dalším typem by se mohla stát posunovací Voith Gravita, čímž by se mohla stát finančně zajímavou i pro české soukromé dopravce. Byla by přímým konkurentem některých produktů českotřebovské továrny CZ LOKO, která se ale specializuje zejména na rekonstrukce starých typů. Pro lounský LOSTR je výhodou, že oba typy firmy Voith již podstoupily testy na ŽZO v Cerhenicích, tudíž stačí ve vývoji navázat tam, kde kielští technici skončili, a upravit stroje dle přání zákazníků.
Zdroj: FinančníNoviny.cz (ČTK)
To fakt nejde zhustit k sobě, aby náklady nemusely stát každou druhou stanici?
Jde to, ale o pár desítek km dál už to bude kvůli odlišnosti kategorií těch vlaků zase "rozhuštěné". Protože každý vlak má jinou rychlost a jiný počet zastavení, nemůže železnice fungovat jako metro s intervalem 3 min.
Prostě bude třeba rozšířit nejvytíženější tratě v republice na 4 koleje a spoustu jednokolejek zdvojkolejnit. Pak teprve bude mít nákladní doprava dost místa pro plynulou jízdu a osobní doprava dostatečně krátké intervaly na to, aby byla pro cestující zajímavá.
Petr Šimral: Jako provozovatele železniční nákladní dopravy vás chápu, nicméně obecně (ať už je to silnice, letadlo nebo železnice) se přepravují buď lidé a nebo náklad. Tomu "nákladu" je absolutně jedno, jestli bude naložený na kamionu a nebo pojede vlakem ("pouze" se to nebude líbit železničnímu nákladnímu dopravci), ale lidem to jedno není, protože komfort vlakové dopravy je (i přes Béčka) na mnohem vyšší úrovni než u autobusů a proto si myslím, že je správné, když osobní doprava dostane přednost. Je to spíš problém toho železničního nákladního dopravce, který se rozhodl podnikat v "neperspektivním oboru", je to jako by někdo zainvestoval flotilu rybářských lodí a pak se zlobil, že Česká republika nemá přístup k moři (vím, je to přitažené za vlasy).
S tím, že by náklady měly být na železnici a stát by tady měl více investovat, naprosto souhlasím.
Na vlak pod normu jste postrk nedostal. A normy byly vždy dost solidně našponované.
ad JP: to by jste tomu dal. Je ekonomické zvěrstvo uvažovat o normální nákladní dopravě rychlostí 120 km/h. Proč?
Já občas i uvažuji, že mě nebude pohoršovat jet i za osobákem, který na koriduru jede tak 60 - 65 km/h, ale jet plynule a ne v každé stanici brzdit a znova se rozjíždět. Schválně jsem si vybral v nákresňáku úsek Přelouč - Pardubice. Os 6:03, R 6:12, 17, Os 6:30/34, R 6:33, 50
To fakt nejde zhustit k sobě, aby náklady nemusely stát každou druhou stanici? Teda když vynechám, že kdybychom místo pětivozových rychlíků vozili třívozové, tak by jich objednatel mohl objednat ještě více. To už tu nákladku konečně odešle tam, kde je neslušno...
Nové železniční stavby zpravidla zhorší podmínky pro nákladní dopravu a nejsou signály, že by se chystal obrat. Objednatelé osobní dopravy mají výraznou přednost při přidělování kapacity a zbytek je nezajímá. Ti KRETÉNI, kteří na současné infrastruktuře zavádějí patnáctiminutové takty by alespoň za toto měli platit nákladní cenu dopravní cesty (aby to na tu čtyřkolejku přispělo). Jenže u nás nehrozí, že by někdo dostal rozum.
A různé diskuze mě v tom pouze utvrzují. Znova opakuji: nákladní vlak nemusí jet rychle, to stojí opět peníze. Měl by jet plynule. Já teda při mých jízdách z Děčína do Rajky či zpět si moc stěžovat nemohu, starám se, abych jel a zpravilda je to na 7 zastavení. Ale stále v tom vidím rezervy. A úplně neskutečně nasere, když jedu od Pardubic za vlakem, který jede 50 a mě v Litoměřicích uhnou, že jsou za mnou 2 Nexáky a jeho nechají jet.
PŠ
Já nyní s kolegy řeším, jak na té hrůze nějak vozit lidský substrát - aby o to trochu stál a aspoň jednou za půl hodiny provézt náklad. Optimisticky očekávám, že do toho traťového muzea nainvestuji cca 1/10 toho co se nyní cpe do silnic a samozřejmě to není jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu vůbec ideální a potřebuji to někde nahnat. A to je ten problém - že efektivnost strojů a spotřeba pohonných hmot pak stojí za prd.
Jo kdyby se před 20 lety řeklo - uděláme si hlavní tratě tak, aby cestovní rychlost rychlíků a nákladních vlaků byla 100-120 (t.j traťová 160), tak tam fláknu rovnoběžný grafikon a nemám problém. Provezu 6 vlaků v každém směru za hodinu s dloubáním v nose a jednou za dvě hodiny nějaký Os, který sežere kapacitně 2 náklady. Samozřejmě v aglomeracích by se to řešilo individuálně - vícekolejně.
První a asi ještě dlouho poslední příklad: Praha - Beroun. Při řece Os+Pn 50km/h, v noci dopravní klid abych nestavěl za 2 milardy protihlukové zdi. Tunelem (pokud bude vodorovný jak je v návrhu) přes den rychlou dálkovku a v noci náklady.
Ale abych moc nekecal - prostě máme tu nějakou infrastrukturu z monarchie která stojí za hovno v porovnám s tím co mají Němci z dob kancléře Bismarcka a o efektivní, natož konkurenceschopné dopravě si můžeme nechat zdát. Nyní je to už 50 let co se prachy lejou do dálnic a taky přesně 50 let od doby, kdy se naposled něco málo nalilo do rozvoje železnice. Aspoň že nyní údržba vyjmenovaných tratí je kvalitativně na evropské úrovni a pokud zrovna nesněží, či neprší, tak spolehlivě funguje.
On to uz naznacil kade, ja to tedy reknu na plnou hubu (teda spis na plny pismenka): Hodnota "vaznuti" dodavek v tuto chvili dosahuje hodnoty 100%. Z jakeho presne je to duvodu polemizovat nehodlam, jsem presvedcen o tom, ze prestoze je to hodne nepruhledne, rozhodne neni vsechna vina na Skodovce. Tak jako tak ale nelze tvrdit, ze je to dobra nebo spatna masina. Protoze to proste masina neni... a dokud v provozu nebude, nerozlouskne to nikdo.
Muzem se tu klidne servat do krve, kdyz ja budu tvrdit ze je to smejd a nekdo jinej opak. Nic to ale nezmeni na tom, ze dokud nebude ve sluzbach provozovatele slouzit v ostrem provozu aspon jeden kus, nejsou tvrzeni ani jednoho znas opreny o jediny dukaz.
V tomhle ohledu Skodovku Voith s projektem Maxima predbehl - pro provoz na nasi siti sice nema uplatneni, ale je narozdil od 380ky k mani a jak je z clanku patrne, pripravuje se vyroba lokomotiv a ne jen prototypu, jako dosud v Plzni.
Nehledě na to, že hmotnost 2 000 tun je jedna věc, chodové vlastnosti soupravy druhá věc, je-li na pěti promilích oblouk, pak k odporu se stoupání nutno přičíst odpor z oblouku ... a jste za pěti promilemi.
Za "socialismu" byla na kritických úsecích organizována kapacitní prostrková služba, teoreticky měl oběh pevné vlaky - v opačném směru pak pevné čáry pro Lv jízdy mezi postrky - realita byla sice jiná, jezdilo se ve směnném obsazení s volnou vazbou, většinou ovšem "dvojmo", s normou pracovní doby 15 hodin od nástupu a pak rg ... čili nebyl problém - když chcíplo něco na osobní dopravě, včetně modrých goril, použít buď vracející se postrk, fíra si s radostí zajel s rychlíkem nebo toho bylo "x" odstaveno na vlaku, takže bratislavák vyškolený na laminech si nějakou vždycky oživil, v první polovině 80. let si pak laminátky udělali i pražáci, aby mohli v případě nouze nějakou použít.
Pro srovnání:
V červnu 2008 objednalo PKP IC sérii 10 Taurusů.
V prosinci 2009 už první Taurus PKP IC jezdí turnusově s cestujícími ve vnitrostátní dálkové dopravě.
Závěr: Poláci se narozdíl od nás na nějakou "národní historii železničního průmyslu" kacířsky úplně vykašlali...
Jinak pro připomenutí smluvní termíny 380
27.6.2007-první loko dokončena
27.12.2008-první loko předána ČD (schválená)
27.12.2009-20.loko předána ČD
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.