..: Voith Maxima - Made in the Czech Republic :..

Voith Maxima 40 CC, foto: Voith TurboLouny — Největší výrobce nákladních železničních vozů, LOSTR Louny, začne už v letošním roce vyrábět podskupiny pro lokomotivu Voith Maxima. Německý výrobce, sídlící v severoněmeckém Kielu, bude dodávat skříně, motory a hydrodynamické převodovky (rozvodnou LS 640 reU2 a nápravovou KBD 385), ve dvou nových halách české firmy budou vznikat rámy a podvozky, přičemž dodávku zbývajících komponent poptává výrobce u dalších subdodavatelů (není tak vyloučena ještě větší účast českého průmyslu na této zakázce). O tuto diesel-hydraulickou lokomotivu je zájem především v zemích na východ od ČR, Louny jsou tedy strategickou pozicí pro export do zemí určení. Do konce roku by měl být sestaven první český prototyp, v roce 2011 by pak měla následovat sériová výroba. V případě zvýšeného zájmu jsou firmy ochotny investovat do dalších výrobních prostor. Stabilizovaná, a v patřičné kvalitě prováděná výroba Maximy by mohla otevřít dveře rozšíření portfolia o další typy lokomotiv Voith.

Maxima je bezesporu jedinečným strojem a toto oznámení je znamením částečného návratu výroby šestikolových „mamutů“ do Česka. Jak čeští konstruktéři a technici uspějí s montáži této „laboratoře na kolech“ uvidíme v následujících měsících a letech. Dalším typem by se mohla stát posunovací Voith Gravita, čímž by se mohla stát finančně zajímavou i pro české soukromé dopravce. Byla by přímým konkurentem některých produktů českotřebovské továrny CZ LOKO, která se ale specializuje zejména na rekonstrukce starých typů. Pro lounský LOSTR je výhodou, že oba typy firmy Voith již podstoupily testy na ŽZO v Cerhenicích, tudíž stačí ve vývoji navázat tam, kde kielští technici skončili, a upravit stroje dle přání zákazníků.

Zdroj: FinančníNoviny.cz (ČTK)


Martin Grill Poslat mail autorovi | 13.1.2010 (13:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Německo Česká republika (celá)


  1 ... 4 5 6 7 8 ... 10      Zpráv na stránku:   
14.01.2010 (20:30)  
Petr Šimral:
To fakt nejde zhustit k sobě, aby náklady nemusely stát každou druhou stanici?

Jde to, ale o pár desítek km dál už to bude kvůli odlišnosti kategorií těch vlaků zase "rozhuštěné". Protože každý vlak má jinou rychlost a jiný počet zastavení, nemůže železnice fungovat jako metro s intervalem 3 min.

Prostě bude třeba rozšířit nejvytíženější tratě v republice na 4 koleje a spoustu jednokolejek zdvojkolejnit. Pak teprve bude mít nákladní doprava dost místa pro plynulou jízdu a osobní doprava dostatečně krátké intervaly na to, aby byla pro cestující zajímavá.
14.01.2010 (20:01)  
Je to jenom takový laický názor, ale ta mnohými pranýřovaná VRT mezi Prahou Brnem a následná modernizace trati 300 by byla obrovská úleva pro nákladní dopravu a nebo ne? Většina dálkové dopravy z Moravy by se poslala tudy a 270, 260, 010 by zůstaly volné pro náklady. Nebo se pletu?

Petr Šimral: Jako provozovatele železniční nákladní dopravy vás chápu, nicméně obecně (ať už je to silnice, letadlo nebo železnice) se přepravují buď lidé a nebo náklad. Tomu "nákladu" je absolutně jedno, jestli bude naložený na kamionu a nebo pojede vlakem ("pouze" se to nebude líbit železničnímu nákladnímu dopravci), ale lidem to jedno není, protože komfort vlakové dopravy je (i přes Béčka) na mnohem vyšší úrovni než u autobusů a proto si myslím, že je správné, když osobní doprava dostane přednost. Je to spíš problém toho železničního nákladního dopravce, který se rozhodl podnikat v "neperspektivním oboru", je to jako by někdo zainvestoval flotilu rybářských lodí a pak se zlobil, že Česká republika nemá přístup k moři (vím, je to přitažené za vlasy).

S tím, že by náklady měly být na železnici a stát by tady měl více investovat, naprosto souhlasím.
registrovaný uživatel Petr Šimral  mail  
14.01.2010 (19:30)  
ad MZ: ale prd velebnosti. Bydlím v oblasti, kde se uhelné vlaky rozjíždějí ze stanice, 300 metrů za stanicí začíná stoupání 8 promile do tunelu a rozjížděli jsme tam vlaky 2400 tun s jednou střídavkou. I za sněhu. Sice jsme mohli požadovat staniční zálohu, ale nedělalo se to.
Na vlak pod normu jste postrk nedostal. A normy byly vždy dost solidně našponované.
ad JP: to by jste tomu dal. Je ekonomické zvěrstvo uvažovat o normální nákladní dopravě rychlostí 120 km/h. Proč?
Já občas i uvažuji, že mě nebude pohoršovat jet i za osobákem, který na koriduru jede tak 60 - 65 km/h, ale jet plynule a ne v každé stanici brzdit a znova se rozjíždět. Schválně jsem si vybral v nákresňáku úsek Přelouč - Pardubice. Os 6:03, R 6:12, 17, Os 6:30/34, R 6:33, 50

To fakt nejde zhustit k sobě, aby náklady nemusely stát každou druhou stanici? Teda když vynechám, že kdybychom místo pětivozových rychlíků vozili třívozové, tak by jich objednatel mohl objednat ještě více. To už tu nákladku konečně odešle tam, kde je neslušno...
Nové železniční stavby zpravidla zhorší podmínky pro nákladní dopravu a nejsou signály, že by se chystal obrat. Objednatelé osobní dopravy mají výraznou přednost při přidělování kapacity a zbytek je nezajímá. Ti KRETÉNI, kteří na současné infrastruktuře zavádějí patnáctiminutové takty by alespoň za toto měli platit nákladní cenu dopravní cesty (aby to na tu čtyřkolejku přispělo). Jenže u nás nehrozí, že by někdo dostal rozum.
A různé diskuze mě v tom pouze utvrzují. Znova opakuji: nákladní vlak nemusí jet rychle, to stojí opět peníze. Měl by jet plynule. Já teda při mých jízdách z Děčína do Rajky či zpět si moc stěžovat nemohu, starám se, abych jel a zpravilda je to na 7 zastavení. Ale stále v tom vidím rezervy. A úplně neskutečně nasere, když jedu od Pardubic za vlakem, který jede 50 a mě v Litoměřicích uhnou, že jsou za mnou 2 Nexáky a jeho nechají jet.
14.01.2010 (17:22)  
Šimral a Mirek Zikmund - Zajisté znáte prohlášení některých nejmenovaných představitelů ODS o nejhustší železniční síti na světě. Jak vás tak poslouchám, tak je použitelná ještě méně, než si myslím já.

Já nyní s kolegy řeším, jak na té hrůze nějak vozit lidský substrát - aby o to trochu stál a aspoň jednou za půl hodiny provézt náklad. Optimisticky očekávám, že do toho traťového muzea nainvestuji cca 1/10 toho co se nyní cpe do silnic a samozřejmě to není jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu vůbec ideální a potřebuji to někde nahnat. A to je ten problém - že efektivnost strojů a spotřeba pohonných hmot pak stojí za prd.

Jo kdyby se před 20 lety řeklo - uděláme si hlavní tratě tak, aby cestovní rychlost rychlíků a nákladních vlaků byla 100-120 (t.j traťová 160), tak tam fláknu rovnoběžný grafikon a nemám problém. Provezu 6 vlaků v každém směru za hodinu s dloubáním v nose a jednou za dvě hodiny nějaký Os, který sežere kapacitně 2 náklady. Samozřejmě v aglomeracích by se to řešilo individuálně - vícekolejně.

První a asi ještě dlouho poslední příklad: Praha - Beroun. Při řece Os+Pn 50km/h, v noci dopravní klid abych nestavěl za 2 milardy protihlukové zdi. Tunelem (pokud bude vodorovný jak je v návrhu) přes den rychlou dálkovku a v noci náklady.

Ale abych moc nekecal - prostě máme tu nějakou infrastrukturu z monarchie která stojí za hovno v porovnám s tím co mají Němci z dob kancléře Bismarcka a o efektivní, natož konkurenceschopné dopravě si můžeme nechat zdát. Nyní je to už 50 let co se prachy lejou do dálnic a taky přesně 50 let od doby, kdy se naposled něco málo nalilo do rozvoje železnice. Aspoň že nyní údržba vyjmenovaných tratí je kvalitativně na evropské úrovni a pokud zrovna nesněží, či neprší, tak spolehlivě funguje.
registrovaný uživatel Sim 
14.01.2010 (16:51)  
strejcekms > A dále o lokomotivě 380 určitě nepochybuji i když dodávky trochu váznou tak je to určitě dobrá lokomotiva.

On to uz naznacil kade, ja to tedy reknu na plnou hubu (teda spis na plny pismenka): Hodnota "vaznuti" dodavek v tuto chvili dosahuje hodnoty 100%. Z jakeho presne je to duvodu polemizovat nehodlam, jsem presvedcen o tom, ze prestoze je to hodne nepruhledne, rozhodne neni vsechna vina na Skodovce. Tak jako tak ale nelze tvrdit, ze je to dobra nebo spatna masina. Protoze to proste masina neni... a dokud v provozu nebude, nerozlouskne to nikdo.

Muzem se tu klidne servat do krve, kdyz ja budu tvrdit ze je to smejd a nekdo jinej opak. Nic to ale nezmeni na tom, ze dokud nebude ve sluzbach provozovatele slouzit v ostrem provozu aspon jeden kus, nejsou tvrzeni ani jednoho znas opreny o jediny dukaz.

V tomhle ohledu Skodovku Voith s projektem Maxima predbehl - pro provoz na nasi siti sice nema uplatneni, ale je narozdil od 380ky k mani a jak je z clanku patrne, pripravuje se vyroba lokomotiv a ne jen prototypu, jako dosud v Plzni.
14.01.2010 (16:08)  
Jirka Panther - že se laminátka nerozjede na pěti promilích s nějakými 2 000 tunami nerozjede mne vůbec nepřekvapuje. Tohle je v podstatě napsáno v Dodatku. Ta lokomotiva na takovou hmotnost není konstruována. Přesněji řečeno 2 000 tun, podle druhu "zaátěže" jsou vesměs na pěti promilích na hranici kritické rychlosti .... Pak stačí i relativně malý výkon žehličky, která si část hmotnosti "převezme" a problém je vyřešen.
Nehledě na to, že hmotnost 2 000 tun je jedna věc, chodové vlastnosti soupravy druhá věc, je-li na pěti promilích oblouk, pak k odporu se stoupání nutno přičíst odpor z oblouku ... a jste za pěti promilemi.
Za "socialismu" byla na kritických úsecích organizována kapacitní prostrková služba, teoreticky měl oběh pevné vlaky - v opačném směru pak pevné čáry pro Lv jízdy mezi postrky - realita byla sice jiná, jezdilo se ve směnném obsazení s volnou vazbou, většinou ovšem "dvojmo", s normou pracovní doby 15 hodin od nástupu a pak rg ... čili nebyl problém - když chcíplo něco na osobní dopravě, včetně modrých goril, použít buď vracející se postrk, fíra si s radostí zajel s rychlíkem nebo toho bylo "x" odstaveno na vlaku, takže bratislavák vyškolený na laminech si nějakou vždycky oživil, v první polovině 80. let si pak laminátky udělali i pražáci, aby mohli v případě nouze nějakou použít.
14.01.2010 (12:51)  
strejcekms: No mě ta zaměstnanost v Plzni díky výrobě řady 380 těší, zvlášť když ty stovky a tisíce lidí mají práci mnohem déle než měla výroba podle Škodovky trvat... to v Siemensu Zličín ty stovky a tisíce lidí o práci přišly (a nemají pomalu ani na chleba), on by to Siemens asi vyrobil zbytečně rychle. Ty názory "když se vám to nelíbí, tak se odstěhujte" jsou taky super. Mimochodem Taurus je spíš rakouská než německá lokomotiva, v Německu jezdí mnohem víc jiných moderních lokomotiv (byl jste tam někdy?).
Pro srovnání:
V červnu 2008 objednalo PKP IC sérii 10 Taurusů.
V prosinci 2009 už první Taurus PKP IC jezdí turnusově s cestujícími ve vnitrostátní dálkové dopravě.
Závěr: Poláci se narozdíl od nás na nějakou "národní historii železničního průmyslu" kacířsky úplně vykašlali...
14.01.2010 (12:42)  
Pokud ma kazda nova loko zpozdeni tak je asi neco spatne, ne? Ja kdybych odevzdaval kazdy novy projekt po terminu tak uz asi nepracuju lol
registrovaný uživatel strejcekms  mail  
14.01.2010 (11:57)  
kade -no dobře no ale musíte doufat -zpoždění má skoro každá nová loko. A stou maximou máte pravdu, ale více typů existuje...
registrovaný uživatel kade  mail  
14.01.2010 (11:53)  
strejcekms - chtěl bych věřit že Vás optimismus má nějaké reálné základy. Jinak to jsou stará známá témata, o kterých už se svedly stovky bouřlivých diskuzí. A ČD Maximy nekoupí např. protože jsou prostě drahé a zahraniční (obávám se že licenční výroba v ČR tomuto faktu moc nepomůže).

Jinak pro připomenutí smluvní termíny 380
27.6.2007-první loko dokončena
27.12.2008-první loko předána ČD (schválená)
27.12.2009-20.loko předána ČD
  1 ... 4 5 6 7 8 ... 10      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko