Jihomoravský kraj - Železniční trať mezi Brnem a Rapoticemi čeká během čtyř let rekonstrukce a elektrifikace. Po jejím dokončení nejvyšší traťová rychlost stoupne z dosavadních 60 až na 120 kilometrů za hodinu a mezi Střelicemi a Zastávkou u Brna dojde na zdvoukolejnění. Samotné práce v terénu by měly začít na jaře roku 2010 a skončit v polovině roku 2012. ČTK to zjistila z oznámení Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) jihomoravským úřadům pro posouzení vlivů stavby na životní prostředí.
SŽDC v současné době elektrifikuje na jihu Moravy také v úseku mezi Znojmem a Šatovem. Trať je součástí mezinárodní trasy Znojmo - Retz - Vídeň a její elektrifikace rakouskou napěťovou soustavou 15 kV, 16,7 Hz umožní přímé spojení Znojma s Vídní elektrickými vlaky, zatímco dosud museli lidé jezdit motorovým vlakem do Šatova a až tam přesedat na elektrický vlak dále do Rakouska. Práce na trati skončí na podzim letošního roku a vyjdou na 1,2 miliardy korun. Součástí modernizace tratě Znojmo - Šatov je také výměna nejvyššího železničního mostu v kraji, který na okraji Znojma překlenuje řeku Dyji. Více než 200 metrů dlouhou konstrukci loni na podzim dělníci vysunuli z mostních pilířů a od ledna začali na mostní pilíře nasouvat most nový, což potrvá až do poloviny letošního roku.
zdroj: ČeskéNoviny.cz, LN


- Proč tak vehementně věříte, že dráty skončí navěky v Rapoticích? Protože v tomto konkrétním projektu popisovaném v článku se o pokračování nepíše? Nebo na základě jednoho příkladu z Klatov usuzujete, že veškeré rekonstrukce a elektrifikace zamrznou v půlce? Sorry, to mi už příliš zavání přístupem typu "všecko v Česku je na hovno".
- Na základě letošního JŘ soudíte, kolik vlaků by využilo dráty. Fajn. Víte snad, jak bude vypadat JŘ za 5, 10 let? Jen tak od klávesnice mně napadá třeba páteřní 460/671ky Brno-Zastávka, osobáky z Třebíče/Jihlavy se zlomí v Zastáffce a hrušovanské osobáky budou jen přípoje do Střelic.
- A k té docházkové vzdálenosti - tu lze také řešit návaznými autobusy, jak to koneckonců to IDS JMK na mnoha místech ukazuje. Je opravdu levnější táhnout z každé obce autobus do Brna v (dvou)hodinovém taktu nebo raději udělat taktové přípoje? A pokud do ceny vlaků budete započítávat i náklady na elektrifikaci, pak nezapomeňte u busů připočíst děngi utopené v I/23 :))
Ale myslím, že takové úpravy jihlavského městského nádraží a prostoru před ním (tedy přesun autobusového nádraží a přivedení MHD ke stanici) nemusí být nutně podmíněn stavbou té spojky, která je podle mého názoru nepotřebná, a to z těch důvodů, které jsem uvedl výše, a které nelze přehlížet.
Takže si myslím, že lepší cestou by bylo nasazení řídícího vozu, který by umožnil "ostřejší" obrat v Jihlavě, kde by vlaky byly přesně o půl, a měly by cca 27 minut na to, aby v rámci taktového grafikonu dojely jak do Havlíčkova Brodu, tak i do Okříšek (kde by mohly mít křižování v celou, a mohla by být návaznost na zrychlené vlaky do Znojma, což je podle mého názoru jediným perspektivním využitím této tratě z hlediska osobní dopravy; v ideálním případě by mohly jezdi přímé vlaky Havlíčkův Brod - Jihlava - Okříšky - Znojmo, mezi Jihlavou a Okříškami spřažené s rychlíky). A spojky nebude třeba. :-)
„Elektrizace" je podobný výraz jako „motorizace". Někdejší ČSD v období první republiky „motorizovaly" tratě, to znamená, že zaváděly do provozu motorovou trakci (motorové vozy). Takže elektrizaci lze chápat jako nasazení elektrické trakce a elektrifikaci jako činnost představující stavbu elektrických zařízení potřebných pro provoz elektrické trakce. Dovedete si představit pojem „motorifikace" tratí ...
Název firmy „Elektrizace železnic" je pouhý název, který nemá nic společného s předmětem podnikání. Takže EŽ nemůže mít ve svém názvu špatný výraz.
Karel Kovářík : zda je v tunelu pod Špičákem málo místa je relativní. V bratislavských tunelech bylo taky málo místa pro standardní způsob umístění troleje, tak se trolejový drát upevnil na „kramle". Podobně není „standardní" vzdálenost mezi trolejovým drátem a stropem tunelu na podzemním nádraží v Zürichu HB na kolejích 1 a 2 (nástupiště SZU), kde je místo klasického drátu „kolejnice" ....
Tzv. kralupské tunely na trati z Prahy do Děčína taky „měly" problém a ten se vyřešil tím, že se prostě snížila niveleta koleje.
Pánům a dámě hejtmanské zřejmě ještě nikdo neobjasnil, že část peněz, které platí kraje za objednanou železniční dopravu končí ve státním chřtánu, protože úhrada prokazatelné ztráty taky zahrnuje příslušnou část poplatku za použití dopravní cesty.
Takže úřad pana Bendla by měl krajům zaplatit poměrnou část anebo – to bylo spravedlivé pro všechny drážní dopravce - nastavit pravidla pro placení poplatku za železniční dopravní cestu na úroveň pravidel stanovených "daní silniční" pro vozidla jezdící na pozemních komunikacích.
Tak to je nejvyšší čas začít s přípravou staveb! Protože za 20 let už bude i u nás o elektřinu bída, vodní zdroje už jedou na doraz a les nechutných, TV rušících a ptáky zabíjejících větrníků nás nespasí. Nevím, jak kdo, ale já bych u nás tyhle obludy zásadně stavět nepovoloval.
A k té 240tce. Osobně bych radši viděl investice do zvýšení rychlosti, než do drátů nad tratí v stávající stopě. Uvidíme jak to nakonec dopadne.
Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.
- Korrespondent oder ŽP Mitglied,
- Editor oder ŽP Admin
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
