..: Nákladní vlaky ložené dvěma vrstvami kontejnerů možná již brzy i v Evropě :..

Ilustrační obrázekEvropa - Nákladní vlak ložený dvěma vrstvami kontejnerů na sobě - obrázek známý především z železnic v Severní Americe - se již brzy možná projede i po evropských tratích. K úvahám o tomto řešení přivádí odborníky a politiky starého kontinentu hned několik faktorů, které mezi sebou velmi úzce souvisí. Jednak snaha snížit energetickou náročnost dopravy získává v poslední době stále větší popularitu, jednak se zvětšuje objem přepravovaného zboží. Obojí dohromady znamená zvýšení poptávky po přepravě kombinující cestu lodí, kamionem, letadlem i vlakem dohromady. Evropské tratě jsou ale přetížené, a proto je zde potřeba zvyšovat kapacitu jednotlivých vlaků, což lze řešit pouze dvěma způsoby; buď prodloužením nákladních souprav, nebo ložením kontejnerů ve dvou vrstvách na speciálně upravené vozy, splňující nejpřísnější kritéria. Zvláště z těchto důvodů začala na projektu nového dopravního systému využívajícího technologie k ložení vozů dvěma vrstvami pracovat wiesbadenská firma Trans Care.

Vzhledem ke své náročnosti naráží projekt samozřejmě na různé obtíže převážně technického charakteru. Mezi ty nejproblematičtější patří obvykle užívaná nápravová hmotnost pro nákladní vozy v Evropě, jejíž hodnota činí 22,5 tuny. Pokud by byly použity článkové vozy s třemi dvounápravovými podvozky, jako je tomu v Americe, pravděpodobně by tuto hodnotu překročily. To by znamenalo nutnost speciálních a finančně velice nákladných úprav tratí určených pro provoz těchto vlaků. Z toho důvodu je zvažováno poměrně originální evropské řešení: použití jednoduchých lehkých dvounápravových vozů "hlubinového" charakteru, jelikož by při použití vozů s rovnou podlahou došlo k překročení průjezdného průřezu dle UIC GC.

Průkopníkem řešení s dvěmi vrstvami kontejnerů jsou dráhy v USA. V 60. letech minulého století měli američtí rejdaři zájem na zefektivnění nákladních přeprav mezi východním a západním pobřežím Spojených států. První prototyp vozu určeného pro takovouto přepravu byl ale zkonstruován až roku 1977, první pravidelný ložený vlak využívající tuto technologii poté vyjel na zdejší koleje až o osm let později. V loňském roce se pak mezi země provozující tento systém přidala i Indie, a to 950 km dlouhou tratí vedoucí z přístavu Pivavav do Jaipuru; testy v současnosti probíhají také v Rusku.

Zdroj: Logistika


Samir Lepara | 8.1.2008 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Evropa


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
09.01.2008 (14:16)  
Ono to i v té Americe občas zaskřípe:

http://www.railpictures.net/viewphoto.php?id=55648&nseq=140
09.01.2008 (13:38)  
Web: moje rec, je to hodne pod stovku. Prislo mi to tak jako sedmdesatka maximum, kdyz to teda nebylo moc do kopce.
V Evrope double stacking urcite nemuze bejt Amerika pres kopirak...
registrovaný uživatel Web 
09.01.2008 (10:44)  
Hehe :) Asi ste nikdy takovej vlak neviděli, jinak byste odtušili, že to u nás nejde ani kdyby ty dlouhé stanice byly. Víte jakou rychlostí se takovej vlak musí plazit, díky dlouhým reakcím na brzdu a celkově dlouhé brzdné dráze? Dokážete si to představit třeba na 011, nebo v Lysé? :) Takže znovu opakuju - jedině samostatná trať, což je utopie...
registrovaný uživatel Mato 
09.01.2008 (9:55)  
Racek: BNSF je tuším DASH7 a NS je DASH9, takže tam asi je jedno jaký je to dopravce, když jsou to téměř totožné lokomotivy :D Ale takový vlaky se mi líbí :D
registrovaný uživatel Racek 
09.01.2008 (9:01)  
Mato: to je jasné, že se víc vyplatí jeden dlouhý í vlak než několik krátkých. Jenže to vyžaduje několik drobných podmínek, jako jsou dostatečně dlouhé výhybny a lokomotivy umožňující vícečetné řízení. U lokomotiv se asi časem dočkáme (i když asi ne jako v Americe, kde se navzájem umí řídit i stroje různých dopravců - na té odkazované fotce v čele BNSF a za ní NS - a navíc rádiem, aby se mohlo komunikovat i se stroji vloženými a postrkovými ...). S těmi staničními kolejemi je to horší problém, protože by to stálo od začátku moc peněz a přitom by to začalo být použitelné až po delší době, kdy by takových dlouhých stanic začalo být nějaké významné množství. Do takové investice žádný vlastník infrastruktury nepůjde, zvlášť když nemůže tušit, jestli to nějaký dopravce někdy využije.
registrovaný uživatel tenzor 
09.01.2008 (8:34)  
rk_kn: no tak na území celé Severní Ameriky určitě standartní rozchod není, to je jako kdybys řekl že na našem území nikdy neexistovaly úzkokolejky :)
Ale standart je 1 435 (bohužel).
registrovaný uživatel rk_kn.  mail  
09.01.2008 (7:28)  
Podľa Wikipedie by mala mať celá Sev. Amerika rozchod normálny - 1 435 mm.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1f/Rail_gauge_world.png
registrovaný uživatel Mato 
09.01.2008 (6:30)  
http://www.railpictures.net/viewphoto.php?id=149402&nseq=46

tak tahle je hustá! 5 lokomotiv vepředu a všimněte si, jak vzadu za mostem ještě pokrašují vagony do ztracena, to budou ještě minimálně 3 lokotky vzadu :D Asi se jim to vyplatí, poslat jeden megavlak místo 5 vlaků
registrovaný uživatel Fabio  mail  
09.01.2008 (3:49)  
Serges: tak bud jsem blby, nebo zeleznice Union Pacific kterou mam za barakem ma na 100% 1435mm :)
Od zakladu- aby jsme u nas mohli provozovat americky "styl" vozeni kontejneru potrebujem take trat splnujici "americke" pozadavky, coz asi u nas neni...hlavne ty mosty, tunely, TV, krakorce apod. A menit velikost kontejneru by bylo drazsi jak udelat 2x tolik nakladnich vlaku....
registrovaný uživatel Luxian  mail  
08.01.2008 (22:03)  
No vzhledem k tomu, že kontejnery se navážou jako cihly ve zdi, ale skládají přesně jedne na druhý, tak bych řekl, že zrovna výška by neměla být ten nejvíce striktní pramater. Myslím, že délka a šířka jsou mnohem důležitější.
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko