To tu bude pěkné, až vedle sebe budou stát TEP60, 575 a ER9. A káva se tu dá běžně koupit ( třeba v R Vilnius - Šeštokai ). Dělá ji průvodčí v samovaru a je možnost dát si i čaj. Škoda, že tou dobou už tady bydlet nebudu. Holt o důvod víc se sem zase vrátit.

Venca Burgán: Takže v té soupravě bude ještě kabinka pro chlápka, co bude hlídat těmi kamerami, jestli někdo pobrindal sedačku :))?

Venca Burgán:

Sedačky by byli špinavé, resp. jsou špinavé i bez automatu na kávu. Důvodem včak není, že by Češi byli větší prasata, než jiné národy (to jsem zažil i mnohem horší), ale tím, že ČD trestuhodně zanedbávají úklid (a pak se vymlouvají na cestující).

Proto jsem celkem uvítal těch pár ešusů, co k nám dorazilo. Dvouletá špína je lepší, než padesátiletá. A to není o cestujících. :(

Venca Burgán-co má s tímhle společného nějaký motorák ví asi jen aláh a TY.

Ty automaty ve vlaku je dobrá věc,Norové to mají ve svých pendolínech.Jsem zvědav jak to bude vypadat s čistotou,jestli jsou jako češi,u nás by každej potah sedačky byl za tejden pobrindanej asi kvůli tomu tam maj kamery.Taky myslím pokud budou spokojeni dokoupí.A už rok 2008 vagonce hodně na zakázce záleží.A mohli by to pak chtít estonci a lotyši.
Jestli to takhle půjde dál tak za chvíli regionova nebude vhodná ani na Ukrajinu!

Ráčím, spíš mi jde o to, že kdyby to šlo, mohlo by to být i lepší, viz reportáž od Reportérů ČT snad z minulého roku, kdy ukazovali provázanost papalášů s firmami a čachry u výběrových řízení...

Mustafa:
Co jako? Modernizace tratí?
Tak to si rač uvědomit, že ČR je z postkomunistických zemí (kromě NDR) v modernizaci železnic nejdál.

Proč to někde jde a u nás ne?

Pobo:
Co to je "velké digitální počítací stanoviště typu „Meridian“"? Nějaké centrum řízení provozu?

Stavět to nejspíš nebude, na trase jsem našel akorát dvě města s 10 tis. obyvatel, elektrárnu a nějakou přírodní rezervaci.
---
Jinak jsem k litevské železnici našel následující zajímavý text od jejich gen.ředitele, je to trochu dlouhé:

V roce 2004 bylo přestavěno asi 70 km kolejí, na kolejích v délce 260 km proběhla rekonstrukce a asi 50 km kolejí bylo vyměněno. V letech 2003 až 2004 proběhla vestavba celopryžových přejezdů na 24 přejezdech. Ve stejném čase bylo vyměněno asi 200 technicky přestárlých výhybek. Všechna opatření v oblasti údržby mostů, železničního svršku a spodku, údržby a modernizace nástupišť byla realizována za pomoci velké i malé mechanizace.
Základní práce v oblastech řídící a zabezpečovací techniky, telekomunikace a zásobování energií byly provedeny na panevropském koridoru IXb. Jednalo se o rekonstrukci telekomunikační techniky, resp. řídící a zabezpečovací techniky v traťovém úseku Kaišiadorys – Radviliškis (56 km) a Šiauliai – Klaipeda (optický kabel). Ve stanicích Klaipeda a Šiauliai byly vybudovány velké digitální počítací stanoviště typu „Meridian“.
Technická strategie a investiční politika podniku je zaměřena na přestavbu a další rozvoj infrastruktury, obnovu parku kolejových vozidel a rozvoj informačních technologií. Jak již bylo shora uvedeno, v roce 2004 byly investice v drážním sektoru ve výši 370 mil. litů (107,2 mil. EUR), z toho pochází 30 mil. litů (8,7 mil. EUR) z fondů ISPA, 27 mil. litů (7,8 mil. EUR) z rozpočtu, 67 mil. EUR (19,4 mil. EUR) jsou kredity a 246 mil. EUR (71,2 mil. EUR) z vlastních zdrojů. Pouze pro financování infrastrukturních projektů bylo vynaloženo více než 250 mil. litů (72,4 mil. EUR).
Podle programu na rozvoj železničních uzlů Klaipeda budou práce k přestavbě přístavných kolejí státního námořního přístavu Klaipeda. V roce 2004 mohla být zakončena modernizace řídící a zabezpečovací techniky na trati Kaišiadorys – Radviliškis a rekonstrukce pohraniční stanice Kibartai. Zároveň započaly práce k rekonstrukci nástupišť a tunelu v žst. Vilnius.
V současné době jsou úspěšně a efektivně realizovány projekty obsažené ve „Strategickém programu k přestavbě infrastruktury Litevských železnic v období 2004-2006“, při zahrnutí prostředků z pomocného programu Evropské unie. Uvedený program předpokládá realizaci tak důležitých projektů, jako je rekonstrukce železničního uzlu Klaipeda, modernizace seřaďovacího nádraží na IX. Krétském koridoru, sanování železničního tunelu Kaunas, modernizace telekomunikačních zařízení, přestavba infrastruktury pro traťovou rychlost až do 160 km/h, novostavba mimoúrovňových přístupů v oblasti Vilnius – Kaunas, prodloužení staničních kolejí až do 1050 m, modernizace řídící a zabezpečovací techniky, popř. zásobování energií, na trati Kena – Kibartai a příprava projektové činnosti pro stavbu a železniční tratě evropského standardu v úseku státní hranice – Šeštokai – Kaunas (Rail Baltica).
V posledních čtyřech letech bylo do rozvoje infrastruktury investováno více než 800 mil. litů (více než 230 mil. EUR) a podle „Programu rozvoje a výstavby infrastruktury litevských železnic v období 2001-2007“ je předpokládáno investovat z různých zdrojů asi 1,76 mld. litů (asi 510 mil. EUR). Tak může být v jádrové sítí zvýšena rychlost osobních vlaků z 140 km/h na 160 km/h, nákladních vlaků z 90 km/h na 100 km/h, nápravový tlak bude zvýšen z 225 kN na 250 kN. Prodloužení staničních kolejí až do 1050 m umožní odbavení nákladních vlaků bez přeřazení až do 6000 t.