Na první pohled mi ten snímek připadnul takový normální. Mašina mezi sloupy a souprava na rovině. Pěkně, profesionálně zvládnutá rutina. Ale jak se k němu opakovaně vracím, teprve mi dochází, že sice vypadá jednoduše, ale poskládat do toho obrázku to, co na něm všechno je, vůbec asi jednoduché nebylo: Kostel, mašina pěkně mezi sloupy, ale čelo krásně na pozadí stromu, žlutá cedule kontrastně na hnědém svršku, ale není v kolizi s vlakem, keř s červenými šípky, změna sklonu tratě, na které se lehce "lomí" i souprava. A všechno na optimálním místě a s optimálními proporcemi. A věřím, že postupně najdu více zajímavostí. Jako ve Vesničce mé střediskové, kterou můžu vidět popatnácté a zase v ní objevím nějakou novou pointu.

Nj, konstanty ;-)
Já zase koukám na ten pruh, nenaříká už trochu? Asi by si zasloužil lepší péči. :-D

No opravdu zajímavá a netradiční fotka, tak někde napůl cesty...

Martine, asi nejsi jediný kdo se baví pohledem na rating a určitě nebudeme jediný ;) podle mého tato fotografie není na 10, ale ani ne na 5 :)

Já se hlavně bavím pohledem na rating :o)

ondra: to si nemyslim já rád pokud možno co nejvíc jednobarevný soupravy, ale to je věc názoru

Fotka moc pěkná, myslím že jednou na ty cirkusy budem ještě rádi vzpomínat až to bude všechno téměř "jednobarevný"

to je zase barevnej cirkus :-)