:. Projekte
:. Webseiten
:. Kontakte
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "quido.speedy":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 363.064-7 + 123.009-3 | Není toto nátěr prototypu 363.002? | 26.02.11 - 20:59 |
| 312-108 + 312-107 | Zippich: A to Vám absolutně nikdo nemůže mít za zlé. Je to logický požadavek. Ale viz. můj malý výlet mimo drážní svět: Není problém navrhnout ani vyrobit komponentu která BEZ poruchy přežije trojnásobně svou morální životnost. A nebyl by ani problém ji zaplatit. Ty cenové rozdíly jsou častokrát směšné. Na údržbě se vrátí prakticky okamžitě (při první poruše). Co na 380 stojí za prd? Co nemůže 380 nesmí ani taurus (rekuperace, tratě s 25Hz KO). Z poruch vím o jediné. Odpojení hlavního vypínače při zkratu na topení soupravy. To je korektní chování. Při takových výkonech smrdí leccos :-) | 26.02.11 - 15:36 |
| 312-108 + 312-107 | Ještě si dovolím malý OT: Tuhle jsem navrhoval pulzní teplotně řízený regulátor pro ventilátory. První "držkovou" jsem dostal za to, že jsem na součástkách o 10% dražší než mám být. Takže mi byly vyhozeny filtrace čímž ovšem nehorázně narostlo rušení. Druhou jsem dostal právě za to, že "to dělá psí kusy". Pak někoho napadlo ušetřit na materiálu desky a začalo to ve spojích praskat. Dostal jsem třetí držkovou za (ne)spolehlivost. A nakonec se najdou tací, kteří si sice zjistí na výkonových prvcích maximální proud, ale už si nepřečtou nic o tom, že je při takové zátěži potřeba chladič. Ve chvíli kdy mi pak začně někdo vykládat, že jsme mohli nakoupit regulaci s tak mizernými parametry z číny za polovinu, bych mu nejraději utrhl hlavu. Protože kdybych to ze zlata postavil a diamanty posázel, najde se někdo kdo na tom "chytře" ušetří 5 korun a ještě ze mě udělá vola... | 26.02.11 - 15:16 |
| 312-108 + 312-107 | Zippich: OK, zkusím to ještě jednou. Stejně jako Bombardier, Alstom, Siemens ani Škoda, Pesa a dokonce ani Pars (doufám že jsem tu všeobecnou kategorizaci trefil) nezaměstnává jako konstruktéry idioty... Je naprosto vadné, myslet si, že Siemens vyrábí lokomotivy zásadně z oceli pokropené svědcenou vodou a že plošnáky v Pese se při křivém pohledu oloupou jako v magneťáku Unitra ze začátku druhé poloviny minulého století. Ten problém je úplně někde jinde. Zatímco "ti kterým to pálí" vystudují Matfyz, strojařinu a další pro železnici smysmuplné obory, ti "ostatní", kteří by se před pár lety nedohrabali ani k maturitě se stávají manažery, PR experty, konzultanty. Je to stejné jako když slušná (nesoukromá) vysoká škola sepisuje svůj plán rozvoje a posílá ho na ministerstvo kvůli dotacím. Musí se tam napsat takové kydy, aby tomu ty opice co to razítkují rozuměly. Když potom podobné opice vyplodí zakázku na nákup vozidel, je Inženýr ve slepém koutě. Protože jak jeho nadřízený, tak zadavatel problému nerozumí... Proč má výfukové potrubí v RN 22metrů? - v motorovém voze nesměl být sloupek Proč byly z RN vyhozena dvojitá podlaha - dle zadání jen drahé a hluk nesnižující Proč má 13/14T narozdíl od Astry podivně sedačky? - podmínkou byl max. 1 schod v interiéru. Můj názor je o tom, že *** na hlavu vlastním schopným lidem a ta absolutní většina neschopných se pro svou neznalost obrací "na západní víru". To mi vadí. Český inžernýr je stejně dobrý jako německý nebo třeba tatarský. Vždyť je to fuk. Ale myslím že se mnou budete souhlasit, že podpora těch našich není fanatický patriotismus. | 26.02.11 - 14:56 |
| 312-108 + 312-107 | Antony: Jsem si jistý, že až bude v téhle zemi všechno německé a americké, pak bude skupina lidí, která by se nejraději nechala polepit logy "světových výrobců" spokojená. Má to jen jediný háček. Zaplatíme to z čeho? Dle mé zkušenosti této skupině obyvatel chybí zkušenost z vývojem a výrobou čehokoli. Proto bych se rád zeptal, čím se podílíte na zvyšování konkurenceschopnosti tohoto státu Vy? | 26.02.11 - 9:56 |
| VT 31 | Otázka zní, zda se RS1 na 227 podívá. Když jsem končil střední, byly v LD Telč RN 010 a 011. Teď když je osud Telče všelijaký, spadly pod HB kde je momentálně flotila 010,011,042,043,067,068,069. Mám pocit že jsem v seznamu tratí pro RS1 227 není. Řadu 843 znám jen z obrázku, nikdy jsem se tím nesvezl. | 08.06.10 - 18:08 |
| VT 31 | Ano, ta moje malá vize by vyžadovala zcela nové vozidlo. Protože jediný motorák s elektrickým přenosem je v současné době řada 831 že? ;-) | 08.06.10 - 12:22 |
| VT 31 | Určitě. Vize je to krásná, jen se trošku bojím úseků jako například Sedlejov - Mysliboř, kde císař pán povolil zastávku jednou za tři kilometry a tak se objíždí kus pole a jsou tam dva zbytečné přejezdy. Jinde, např. z Jezdovic na Třešť, nebo na 13.km směrem na Telč by se dalo jezdit mnohem rychleji než 50. Další parádní věc by bylo dostavění úvratě v Kostelci, ale za ty roky co se o tom mluví a nic... K těm bateriím. Obávám se že současný stav (LiPol,LiFe) stále neumožňuje tak rychlé nabíjení jako bychom si přáli. Navíc je velký problém s balancováním velkého množství článků (kvůli tomu loni na VUT vyhořela laboratoř) a taky dostupností zdroje pro nabíjení. Módní "superkapacitor" naopak vidím jako vhodnou náhradu odporníku elektrické brzdy, protože je schopen akumulovat a vydat velké mnoštví energie když je to potřeba (rozjezd, brždění). Samozřejmě tato technologie nedovoluje jiný než elektrický přenos výkonu. Baterie jako zdroj energie pro elektrickou trakci... Myslím že by to vydalo na samostatný článek. | 08.06.10 - 10:37 |
| VT 31 | Souhlasím. A to v mé ideální soupravě ještě chybí sběrač a 800kW trafo pro 25kV. Cena takového stroje by byla dnes závratná, ale jak jsem již zmínil, já vidím ekonomické hledisko ve fázi vývoje vždy jako brzdu. Myslím že je důležité si uvědomit, že technologie která je drahá dnes, zítra drahá být nemusí. Například IGBT moduly, se kterými mohla Škoda počítat v roce 2004 pro 109E jsou dnes při dvojnásobném proudu třerinové velikosti a za zlomek ceny. Když se vývoj zahájí na současné technologii, dopadne to např. jako ukládání dat v rychloměrech. Kapacita paměti 2 - 8MB, stahování pomocí LPT portu aplikací funkční pouze v DOSu (a resuscitací i486 laptopu). To jen proto, že nasazení každé technologie má nějakou setrvačnost. Jinde je zase nápad dobrý, ale není dotažený do konce. Např. informační systém RN běží na průmyslovém PDA (Xscale 400MHz) které se kvůli databázi samplů sice dovybavilo 1GB CF kartou, kterou ale není možné odadresovat. Naopak software chválím. Linux kernel 2.4 a databáze stanic v MySQL 4.1 sice působí pro informatika komicky, ale v době uvedení prvních RN to bylo aktuální, spolehlivé a otestované řešení. Navíc posixové a skriptovatelné. Myslím že toto by bylo na delší debatu a není vhodné diskutovat o nečem, co už vůbec nemá nic společného z fotkou RS1. Děkuji za Váš komentář :-) P.S. Kostelec má příšerné přípoje, strávil jsem tam snad polovinu života... | 08.06.10 - 1:13 |
| VT 31 | Trošku mi uniká pointa diskuze, která se mění v nevraživost. Nicméně jsem tu nový a nehodlám si hrát na někoho kdo sežral všechnu moudrost. Nejsem odborníkem a nestrávím každou volnou chvíli ve vlaku. Nicméně na trati 227 jsem jezdil denně 8let a minimálně ve srovnání s elektrifikovanou tratí Horní Cerekev - HB vytíženější rozhodně není. Na školní vlaky Kostelec - Slavonice bude RS1 malé, jako náhrada za motoráky z Jihlavy na Brno taktéž. Zdůrazňuji že jde o mé domněnky a uvítám racionální argumenty proč tomu tak není. Potencionálně, dejme tomu že jsem jako konstruktér postaven před úkol navrhnout nový pojezd. Rozhodně vyjdu z osvědčených řešení, ale byl bych sám proti sobě kdybych do detailu okopíroval něco co již 15let jezdí a tím pádem na papíře existuje ještě déle. Stroj který bych konstruoval navíc vyjede od deného okamžiku dejme tomu za 5 let a jeho životnost bude stanovena na 30let. Neříkám, že není vhodné vycházet s osvědčených řešení, ale ulpět na něčem...no...možná je to v daný čas ekonomicky výhodné, ale vývoj to zabíjí. Šířka. Vždycky jsem si myslel, že jednotná šířka železničních vozidel umožňuje například stavět nástupiště nejen s normovanou výškou, ale i mezerou mezi dveřmi/schůdky vlaku a peronem. 810/814 jsou srovnatelně široké s klasickými vozy, ačkoli je v nich v řadě pět míst k sezení, rekonstrované čtyři. V klasickém vagonu mám na stejnou šířku čtyri nebo tři sedadla. Jaký je důvod, aby nízkopodlažní vozidlo muselo být úzké? Jediný problém by mohl být s dveřmi v úrovni nástupiště. Ale stejně, tento argument mi připadá opravdu nelogický. Cenou za sedadlo jsem se pokoušel porovnávat vozidla podobného určení. Informaci považuji za užitečnou a pro mne byla zajímavá, proto jsem si ji spočítal. Prosím, zvažte jaké by byly místní reakce, pokud by někdo porovnával parametry Pendolina s RS1 (nebo Jánošikem jako dnes iDnes). Podobné věci jsem se nedopustil. Závěrem, co člověk, to názor. Já bych osobně nejraději viděl regionální vozidlo jako 2*26m dlouhý třípodvozkový stroj (všechny trakční), s asynchroními motory a elektrickým přenosem výkonu, hliníkovou samonosnou konstrukcí, pouze jedním spalovacím motorem a malým sci-fi v podobě rekuperační kondenzátorové brzdy (případně s Li-Fluor články). Všechno jsou to technologie již dostupné, pouze zmíněná baterie není dostatečně stabilní. Jsem více technik než fotograf, a rád se nechám poučit. Nerad bych nad tímto serverem zlomil hůl podobně jako nad technetem a podobnými bulváry... | 08.06.10 - 0:12 |