..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "Rabín":

  1 ... 180 181 182 183 184 ... 235      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
750.714-8Je vidět, že klasickou krásu brejlovce nemůže žádný nátěr znehodnotit.14.03.12 - 13:09
750.715-5Dobromil Retych: první dva už z výroby červení brejlovci byly zkušebně T 478.3089 s 3090 (jeden z měl červený i rám) v roce 1973. Pak následovaly opět zelené (téhož roku byl na brněnském veletrhu vystaven T 478.3101 zeleno/šedý). Od kterého čísla to šlo sériově ale nevím. Něco mi říká, že první sériový červený byl T 478.3112, ale zcela bez záruky...12.03.12 - 15:34
M 131.1549Astartoth, jva: v Praze těch spojek mezi železnicí a tramvají bývalo více, byť ne všechny současně. Spojka "Za Ženskými domovy" (dříve v trochu jiné poloze) fyzicky existuje, ale asi nebude sjízdná (možná je i přerušená). Další spojka kdysi (asi do konce 30. let) bývala u křížení mezi vlečkou Ringhofferky a tramvajovou tratí v Plzeňské - byla nahrazena spojkou u Ženských domovů. Kolejové propojení tramvaje a železnice bývalo také v někdejších tramvajových dílnách v Rustonce (cca do r. 1975). Další propojení mělo být vybudováno v Modřanech, kde měla být základna vrchní stavby DP. K tomu však nedošlo.
Přes depa Kačerov, Hostivař i Zličín je propojeno se železnicí pražské metro. Pokud vím, tak neexistuje přímé kolejové propojení mezi pražskou tramvají a metrem, ani v rámci dílen v Hostivaři.
Propojení v Mostě (u nákl. nádr.) a v Litvínově (u chemičky) jsou podle mého názoru snesena už dávno - už v 80. letech měly příslušné tramvajové výhybky demontované jazyky (možná byly někde uskladněny s možností zpětné montáže).
V Plzni propojení tramvaj-železnice neexistuje a patrně nikdy neexistovalo.
V Brně jich určitě bylo více - podobně jako v Ostravě se i tam provozovala nákladní doprava po tramvajové síti (cca do r. 1967).
Propojení bývalo i v Košicích - i tam fungovala nákladní doprava. Propojení bývalo v obasti dnešního náměstí Maratona mieru a Masarykovy ulice.
V Bratislavě snad existuje železniční vlečka do dílen Jurajov Dvor, ale pro různost rozchodů není propojení.		09.03.12 - 19:02
475.1108stoupa, Dr. Ahoš a vůbec fšichni: on to tehdy moc pěkně napsal, ale už nevím kdo - možná Ing. Bek nebo Jaroslav Koucourek v některém pěkném článku - pětasedmy měly sice kola velká, která se ale dokázala zmenšit natolik, aby zvládla stoupání v Opárenském údolí...08.03.12 - 18:56
475.1108stoupa, Borovička: ...a také v té době jezdily se třemi Rybáky na osobáku Roudnice - Straškov a zpět...07.03.12 - 19:42
225.002-5Číslo 225 002-5 odpovídá nějakému ukrajinskému systému nebo je to úlitba našemu DÚ?06.03.12 - 12:57
534.0455laminát: je to nejspíš přesně ten vůz z odkazu. Potvrzuji jejich výskyt na českých lokálkách, utkvěl mi z mé vlastní fotky lok. 534.0359 na trati Kolín - Ledečko v r. 1975, kde vlnitá čelní stěna na fotce dost vynikla vzhledem k jeho řazení za nějakým plošinovým vozem. Vozy MÁV tohoto typu si neuvědomuji, ale vyloučit je samozřejmě nelze. Jako perličku lze uvést, že u CFR jezdily i v zeleném nátěru coby generátorové vytápěcí vozy - osobně jsem zažil v r. 1987 na Balt-Orientu taženém lok. 060-DA (tzv. "Sulzer"), která je jinak bez topení.28.02.12 - 14:18
534.0455Ještě doplňuji - českolipské vozy Taes (Zaz) měly odsuvnou střechu, rumunské a jugoslávské řady Gags pak pevnou s víky na nakládání obilí.28.02.12 - 9:05
534.0455laminát: ještě ke 4-nápravové "zetce": vozy tohoto typu se u nás v těch dobách hojně vyskytovaly (v době snímku byly ještě relativně nové), a to buď jako vozy DR, CFR a možná i PKP. Toto vypadá na sterší provedení s jedněmi dvojkřídlými posuvnými dveřmi v bočnici. Vyráběla je (pro DR) vagónka Arad v letech 1963-64 a pak se dvěma jednokřídlými posuvnými dveřmi v bočnici vagónka Niš v letech 1966-68 a opakovaně ještě Arad v letech 1973-74. Obdobné vozy řady Taes (Zaz) vyráběla pro ČSD vagónka v České Lípě v letech 1965-73; ty ale měly čelnice z rovného plechu.28.02.12 - 8:07
524.1110Co jelo na postrku? Vykukuje to zpoza křoví.20.02.12 - 9:55