Drahos Svestka: moc pěkné, neměl byste ještě pohled (fotku) rotundy? Děkuji
Díky Vaší sérii fotek z Domažlic si můžeme udělat ucelený obrázek o strojovce. Domažlice byly stejnak unikátní. Jedna z nejmenších strojovek, kde se dozbrojovali naše největší lokomotivy, krom níže napsaných ještě 475.1, 498.1 a atmosféru dotvářely domácí 433.0 a M131.1.
Z fotky se dá také vytušit jistá separace trakcí-viz. ten Sergej až za Kirowem. Pára zřejmě ovládala prostor okolo točny a pro sergeje zbylo místo až za Kirowem, kde bylo další napojení do stanice.

Rabín: Maďarské vozy byly dle mých vzpomínek možná trošku robustnějšího vzhledu, snad ve střešních partiích a je možné, že neměly dveře u sebe, ale každé zvlášť..., třeba někdo doplní.

laminát: je to nejspíš přesně ten vůz z odkazu. Potvrzuji jejich výskyt na českých lokálkách, utkvěl mi z mé vlastní fotky lok. 534.0359 na trati Kolín - Ledečko v r. 1975, kde vlnitá čelní stěna na fotce dost vynikla vzhledem k jeho řazení za nějakým plošinovým vozem. Vozy MÁV tohoto typu si neuvědomuji, ale vyloučit je samozřejmě nelze. Jako perličku lze uvést, že u CFR jezdily i v zeleném nátěru coby generátorové vytápěcí vozy - osobně jsem zažil v r. 1987 na Balt-Orientu taženém lok. 060-DA (tzv. "Sulzer"), která je jinak bez topení.

Rabín: Děkuji za podrobnosti o zetce na snímku. Vozy tohoto typu pamatuji právě koncem 70.let, vyskytovaly se i v Mn vlacích na českých lokálkách, zajímavé je, že někdy v 80.letech najednou zmizely. Nějaké podobného typu myslím byly také správy MÁV, ale přesně nevím. Ty, o kterých se tu bavíme by mohly být tyto: http://www.brawa.de/produkte/h0/wagen/gueterwagen/48385-gedeckter-gueterwagen-gags-v-1992-dr.html

Domnívám se, že odklopení krytů turbodynamu moc nepomůže. Ze strany dynama (na fotografii vpředu) odklopení krytu má za následk znečištění elektrických částí vodivým prachem (saze...), což může způsobit svody nebo zkraty na komutátoru případně rychlejší opotřebení komutátoru. Ze strany turbíny je pod krytem odstředivý regulátor, kterému by teplo nemělo vadit, naproti tomu prach mu vadí určitě. takže bych to viděl spíš jako nedbalost obsluhy nebo nedokončenou údržbu.

Ještě doplňuji - českolipské vozy Taes (Zaz) měly odsuvnou střechu, rumunské a jugoslávské řady Gags pak pevnou s víky na nakládání obilí.

laminát: ještě ke 4-nápravové "zetce": vozy tohoto typu se u nás v těch dobách hojně vyskytovaly (v době snímku byly ještě relativně nové), a to buď jako vozy DR, CFR a možná i PKP. Toto vypadá na sterší provedení s jedněmi dvojkřídlými posuvnými dveřmi v bočnici. Vyráběla je (pro DR) vagónka Arad v letech 1963-64 a pak se dvěma jednokřídlými posuvnými dveřmi v bočnici vagónka Niš v letech 1966-68 a opakovaně ještě Arad v letech 1973-74. Obdobné vozy řady Taes (Zaz) vyráběla pro ČSD vagónka v České Lípě v letech 1965-73; ty ale měly čelnice z rovného plechu.

Drahos Svestka: Děkuji i já za pěkný komentář. Jasně, to že je to koncovka, o tom jsem uvažoval, jen mě vrtalo hlavou, že je tak vysoko, tak mě napadlo nějaké další uplatnění... Ovšem to musela být asi petrolejová, nebo spíš olejová čili spíš by měla být ve stanici v lampárně, kde by se o ni možná lépe postarali. Tahle se zřejmě dala použít při vystavení stroje na Lv výkon, jistě tam nevisí náhodou...
Jistě, vůbec to není podstatné, jen to dokazuje, že nad pěkným snímkem s velkou vypovídající hodnotou se dá hned zamyslet a snít...
Kremák byl tedy zřejmě klatovským kolegou známé 534.0301...
Ještě mne napadá dotaz, parní turbínka vedle giesselu má odklopené své čelní kryty vzhůru, je to stav při nějaké údržbě, nebo jen nepořádnost lokomotivní čety? Už jsem to viděl na více snímcích z té doby...

Laminát:zdravím a děkuji za komentář.K Vašim dotazům:lucerna zavěšená nastožáru je tzv. "basa" neboli návěst "konec vlaku"...možná tam na těch držácích bylo možno (pokud vlakové četě nějaká taková navěstní lucerna chyběla) si ji tam vyzvednout.Točna a rotunda byla skutečně za mými zády.Lokomotiva je otočena komínem směr Klatovy neboli do vnitrozemí.Jinak "kremáci" 534.0 v té době měly výkony na Mn vlacích Klatovy-Domažlice,zatímco na plzeńské trati vládly v nákladní dopravě štokry a Sergeje.

Fotka naprosto úžasná, dokumentuje krásnou atmosféru ještě živého parního provozu v menší strojovce. Všude ta nádherná přítomnost starých časů. Zajímavostí je stará (zřejmě správy DR) čtyřosá celokovová zetka v pravé části snímku, též pamětník... Upoutala mne zavěšená lucerna na dřevěném osvětlovacím stožáru (v úrovni střechy budky stroje), k čemupak tam asi sloužila? Na stožáru je pod ní ještě několik jakoby trojúhelníkových držáků, mají s ní něco společného? Točna a rotunda se zřejmě nachází za fotografovými zády, jen mi není jasno, stroj je čelem do vnitrozemí či ku hranicím?