..: České dráhy nahrazují vlaky konkurence prázdnými sloupečky :..

Jízdní řád ČD 2016, foto: České dráhy Praha — Pokud chcete vědět, jak pojedou vlaky od 13. prosince, dejte si dobrý pozor, kde budete čerpat informace. Správa železniční dopravní cesty, která jízdní řád v knižní podobě, v takzvaném úředním vydání, každoročně vydávala, letos již svou tištěnou verzi vydávat nebude. Tištěnou verzi řečené železničářovy bible — jízdního řádu — letos připravil pouze sám největší dopravce, České dráhy. To zní na první pohled jako dobrý nápad, bohužel se však může podle některých kroků dopravce zdát, že se přitom chová jako slon v porcelánu.

Když České dráhy na svých stránkách před lety připravily zjednodušenou offline verzi jízdního řádu s vlaky pod názvem Jízdní řád ke stažení zdarma, vypadal fakt, že neobsahoval (a dodnes neobsahuje) vlaky jiných dálkových dopravců, jako drobnost. Aplikace pro počítače byla v té době vzhledem k rozvoji internetu i různých mobilních aplikací již mnoho let na ústupu. Od roku 2012 pak tento dopravce opakovaně přistupuje k tomu, že vlaky svých konkurentů maže i z pdf souborů s jízdním řádem na svých internetových stránkách. Na první pohled stejná tabulka traťového jízdního řádu stažená z webu dopravce ČD a ze stránek správce infrastruktury, Správy železniční dopravní cesty, tak není úplně stejná, ač se tomu tak na první pohled může zdát. A nyní se tento stav poprvé dostal i do tištěného jízdního řádu. Ten však vizuálně vypadá velice podobně jako v předchozích letech a před jeho nákupem není zákazník na tuto změnu nijak upozorněn, proto tak může být snadno uveden v omyl, zejména když soukromí železniční dopravci v regionální dopravě obsaženi vždy byli a jsou. Pro úplnost dodejme, že letošní jízdní řád neobsahuje ani tabulky mezinárodních linek a z nostalgických vlaků jsou obsaženy pouze spoje Českých drah a společnosti KŽC Doprava.

Obdobný pokus rakouského dopravce ÖBB, který se snažil vytlačit z jízdních řádů 2012 svého nového konkurenta WestBahn, přitom tehdy skončil soudním rozhodnutím o zákazu prodeje všech výtisků jízdního řádu (nakonec se prodával jeden týden a výtěžek šel na charitu) a nepřímo vedl k tomu, že v Rakousku přestal tištěný jízdní řád vycházet. Již v té době se dopravce ČD poprvé pokusil své konkurenty vykázat ze svých tabulek, a na webu tak i opravdu učinil, jak již bylo zmíněno výše. Do knižního jízdního řádu se ale soukromí dopravci dostali, neboť podle SŽDC přišel požadavek na jejich výmaz pozdě. V následujících letech tyto pokusy zaznamenány nebyly, i když k nejrůznějším sporům o to, co mohou České dráhy do úředního vydání publikovat, docházelo.

Když se podíváme na západ, nabízí se třeba příklad Bavorska. Když byl v roce 2009 naposledy vydán knižní jízdní řád v Německu, šlo o sběratelskou, číslovanou, exkluzivně provedenou edici. Přesto řada spolkových zemí, například Bavorsko, od té doby své jízdní řády vydává, neboť i přes veškerou postupující elektronizaci po nich stále existuje poptávka. Je smutné, že nám v tomto Němci jdou příkladem, jak se důstojně rozloučit s tradicí století železničního cestovatelství, a následují spíše rakouského příkladu malých konkurenčních bojů.

Srovnání KJŘ 2016 SŽDC (nahoře) a ČD (dole, bez vlaků konkurence), foto: SŽDC/ČD Pikantní je takovéto chování státní akciové společnosti České dráhy v době, kdy tato společnost usiluje o registraci ochranné známky „národní dopravce“, který se přeci přirozeně liší od všech ostatních. Zatímco evropští dopravci se snaží využít svou pozici na trhu a stát se za pomoci akvizic a spoluprací přirozeným poskytovatelem všeho v oblasti přepravy, co jejich zákazníky trápí, naše dráhy přihlíží, jak např. zahraniční železniční společnosti investují do stále většího podílu v tuzemských autobusových dopravcích, a stále více se uzavírá do vlastní bubliny. Namísto poskytnutí otevřeného rozhraní a transaparentních podmínek žalují každého, kdo poskytne slevy na In-karty, zoufale bojují proti tzv. překupníkům, kteří by chtěli jejich jízdenky nabízet s dalšími službami novým zákazníkům, a v této schizofrenní hře neváhají strašit vlastní cestující nesmyslnými dodatečnými pravidly a nařízeními, jako jsou například dovětky na e-tiketu.

Uražené velké malé dítě České dráhy tak z principu „nikdo nám to přece nemůže zakázat“ pracně doplňuje těm, kdo si u nich koupí jízdní řád, namísto dálkových vlaků soukromých dopravců bílé sloupce. Ty to navíc dnes již zjevně příliš trápit nebude, neboť většina jejich zákazníků vyhledává spojení společně s aktuální cenou jízdného jinými způsoby. Ve skutečnosti si ale hraje přinejmenším neeticky, když zákazníkům do zdánlivě tradičních produktů filtruje obsah, riskuje tak jejich důvěru a poškozuje svůj pracně obhajovaný a od počátku diskutabilní obraz úplně jiného „národního dopravce“. Pomineme-li fakt, že zákazníky neodveze tam, kam nevedou koleje, stěží s takovýmto přístupem obhájí byť jen titul „národního železničního dopravce“.

Chcete-li si tedy zachovat svobodu v tom, jak si svou cestu vlakem naplánujete, dejte si od prosince pozor, kde čerpáte informace o jízdním řádu. A máte-li chuť, vezměte nůžky a lepidlo. Připravili jsme pro vás přelepky, s jejichž pomocí si můžete z letošního vydání opět udělat kompletní jízdní řád, chybět vám budou snad už jen tabulky nostalgických a výletních vlaků. Jsou k dispozici zcela zdarma. Žádáme vás pouze o to, abyste nám pomohli tuto situaci zvrátit. Pokuste se jízdní řád reklamovat, napište na Ministerstvo dopravy a SŽDC, že chcete svou knihu vlakových spojení i nadále kompletní.

>> Stáhnout doplnění JŘ 2016 <<

Doplněny vlaky SZD na trati 298. Najdete-li ještě nějaké následky řádění cenzorů, dejte nám, prosím, vědět.

Ať už pojedete s jakýmkoliv dopravcem, přejeme vám i po půlnoci šťastnou cestu vlakem!


Zdeněk Michl Poslat mail autorovi | 12.12.2015 (17:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Jízdní řád

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 21      Zpráv na stránku:   
05.01.2016 (9:32)  
Nevím, jestli zde zazněl jeden podstatný fakt - České dráhy si data pro vydání jízdního řádu zakoupily, a to za nemalé peníze. Vyvolávat dojem, že ČD sáhly na něco, co patří všem, a po svém to přetvořily, není proto na místě. Pokud by jiný dopravce nebo jakýkoli subjekt byl ochoten za použití dat zaplatit, mohl si vydat jízdní řád dle svého gusta.
registrovaný uživatel TUS 
04.01.2016 (16:27)  
Jiní dopravci (Leo Paštíčka, Jancurák a jiní)jízdní řády ČD neuvádí a nikoho to nevzrušuje. Tak nevím, proč by ČD měli stále kdekomu lézt do zadečku a ve svém jízdním řádu uvádět kdejakého podvodníka. Na obale JŘ ČD je jasně napsáno ČD - České dráhy, z toho vyplývá, že knihu vydávají ČD, ne SŽDC, což cestující inteligent pochopí a ví, jenom bambula nepochopí a remcá (hlavně ti Bc. a Mgr.).
registrovaný uživatel JB 
22.12.2015 (8:49)  
Arakain: Knihtiskem se míní tisk z matric sestavených z předem ulitých liter, což není ani případ peněz, ani dříve zmíněných buddhistických textů, které jsou tištěny po celých stránkách z dřevorytů v hrušňovém dřevě.
V mém příkladu šlo o to, že na první světské knize asi nebylo napsáno "Pozor, toto nejsou Svatá písma", přestože lid do té doby znal jenom Svatá písma.
20.12.2015 (13:06)  
Tak jsem si podle rad některých vyzvedl letáčky RJ a LE a vložil do KJŘ. Sice mám všechny informace, ale tak nějak to není ono. Přece jenom členění podle tratí (a ne podle dopravců) má něco do sebe.
registrovaný uživatel arakain  mail  
20.12.2015 (6:37)  
První hyperinflace s tištěnými papírky, kterým říkáme peníze, je z Číny, kolem roku 1000 n.l. A jak je asi dělali, kdyby neznali knihtisk. Takže s tou kniho v roce 1455 je to dost sporné, je to jen teoretický údaj pro státnice na Pedagogické fakultě UK a i tam se dá o tomto úspěšně pohádat i u státnic. A o chybějících textech, to je debata o šedém období let cca 200-700 našeho letopočtu. Neboli historie se opakuje ( i s nádražní biblí jménem Jízdní Řád) a její neznalost nás nutí prožít ji znovu.
registrovaný uživatel JB 
19.12.2015 (10:25)  
Prastravak: Taková situace může nastat. Když si koupíte Bibli vydanou evangelíky, nemusí obsahovat deuterokanonické spisy. Pokud jste doposud znal jen Bible vydávané katolíky a očekáváte je tam, budete zmaten.

Chtěl jsem tím říct, že obecně platí, že zboží není vždycky tím, na co na první pohled vypadá.
18.12.2015 (17:16)  
Zas by to narostlo...
Tak aby to narostlo, omlouvám se za příspěvek sice mimo téma, ale k jinému příspěvku:

1455 vyšla první kniha a byla to Bible. Když pak vyšla kniha, která nebyla Bible, někteří lidé byli pravděpodobně zmateni.

O prvenství tištěné knihy se vedou spory. Tyto první tisky totiž neobsahují impressum, tzn. údaje o místě vydání, tiskaři a roku. K prvním tištěným knihám bývá řazen Almanach auf das Jahr 1448 (Mohuč?, 1447?) a Sibyllenbuch (Mohuč?, cca 1450). Do této skupiny se dále řadí vydání donátu Ars minor (Mohuč?, cca 1450). Žádná z nich neobsahuje jméno tiskaře, dataci a místo tisku a dochovala se pouze ve fragmentech.
Latinská dvousvazková Bible, nazývaná také Biblia latina, Gutenbergova Bible nebo pouze B42 (číslo v jejím názvu označuje počet řádků na stránce, který se pohybuje mezi 40-42 řádky) (Mohuč!, mezi 1452 a 1455). Bible byla vytištěná ve dvou sloupcích, na 1282 stranách a ve 2 svazcích, byla bohatě zdobená ilustracemi. Poprvé byla nabídnuta k prodeji ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1454.

A nyní k problému: Pokud by byla tištěna nová Biblia latina a například místo ilustrací měla bílé stránky, mohlo by oněch 180 vlastníků původní bible skutečně být zmateno (pokud by si ji pořídilo), tak jak píšete. Pokud by bible byla třeba vydána v paperbackovém provedení, pravděpodobnost zmatení by mohla být menší.

P.S.: Za první zcela tištěnou knihu je považována Buddhistická diamantová sútra, dokončená 11. května roku 868 n. l.
registrovaný uživatel JB 
18.12.2015 (10:50)  
Hm. 1455 vyšla první kniha a byla to Bible. Když pak vyšla kniha, která nebyla Bible, někteří lidé byli pravděpodobně zmateni.
18.12.2015 (9:01)  
bartik: Pokud tam to slovo "teď" nevložím, tak už ta úvaha nemá vůbec relevantní základ. Nebo onen nakupující neumí dojít k jinému okýnku než k tomu, kde si koupil jízdní řád? Co když ono okénko bude zrovna zavřené, protože pokladní je na obědě? To cestující nepůjde k vedlejšímu okénku, ale bude čekat, až se pokladní z toho oběda vrátí a zase otevře?

KJR kupuji hlavne duchodci, kteri nepracuji s internetem a jizdenku si kupuji celej zivot v ty jedny pokladne, pripadne u pruvodciho.
Takovýmu důchodci je KJŘ k ničemu. Když si kupují jízdenku furt v tý samý pokladně, tak asi jezdí pravidelně jednu trasu.
No a pokud si jí kupuje u průvodčího, tak je snad jedno, jestli ten průvodčí má kamizolku modrou nebo růžovou, ne?

Ale co kdyby v tom KJŘ najednou zjistili, že se dá jet i výhodněji?

proc jsou v JR CD vlaky, kde neplati jejich jizdenka.
Mně (a asi i většině souvěrců) nevadí to, že v KJŘ nejsou vlaky jiných dopravců, ale to, že se KJŘ svým projevem tváří tak, jakoby v něm ty vlaky byly: grafika stejná jako za uplynulých cca 20 let, logo ČD stejné jako za uplynulých cca 20 let, a najednou tam ty vlaky nejsou. Loni ta bichle vypadal stejně, logo měla stejné a vlaky tam byly.

Kdyz zacal jezdit RJ, nebylo povinosti CD upozornit, ze uz neprodavaji jizdenky na vsechny vlaky tak jako to bylo vzdycky pred tim?
Povinností určitě ne. Já někde mluvím o POVINNOSTI ty vlaky v KJŘ uvádět? Nikoliv, říkám, že vzít grafiku "celosíťového" KJŘ a v něm vygumovat řekněme 1% spojů je tak trochu neseriózní. Zvlášť když "doteď" tam ty spoje být mohly.
Když na český trh vstoupil hypermarket B, tak hypermarket A taky neupozorňoval "nejsme už jediným hypem na českém trhu", ale zároveň hyp. A nevydával leták tvářící se jako "leták všech hypů v ČR".

Kdo tenkrat bojoval za prava cestujicich? Co na to Svaz cestujicich ve verejne doprave?
Za jaké "právo"? Za právo si vybrat spoj nebo za právo sednout do jiného spoje se "špatným" lístkem?
Teď p. Michl bojuje za právo "nebýt maten knihou, která se tváří jako síťový KJŘ, ale ve skutečnosti jím není".
17.12.2015 (19:46)  
Aleš Liesk.: Čili vaše úvaha "mají tam být jen ty vlaky, na které si (teď) můžu u toho samého okýnka koupit lístek" je značně irelevantní.
Vyborne. Vlozite do moji myslenky slovo "ted" a na zaklade toho ji prohlasite za irelevantni.

Jako že existují zákazníci, kterým VADÍ, že v KJŘ jsou uvedeny všechny vlaky?
Inu proto se ptam jak vypada ta skupina zakazniku, za kterou tady pan Michl bojuje. Ja si predstavuju, ze KJR kupuji hlavne duchodci, kteri nepracuji s internetem a jizdenku si kupuji celej zivot v ty jedny pokladne, pripadne u pruvodciho. Ty by nemuselo potesit, ze ve vlaku, do ktereho prestoupili, si musi koupit novou jizdenku, protoze soukromnik a klidne by se mohli rozcilovat proc jsou v JR CD vlaky, kde neplati jejich jizdenka.

A vubec! Kdyz zacal jezdit RJ, nebylo povinosti CD upozornit, ze uz neprodavaji jizdenky na vsechny vlaky tak jako to bylo vzdycky pred tim? Kdo tenkrat bojoval za prava cestujicich? Co na to Svaz cestujicich ve verejne doprave?
  1 2 3 4 5 ... 21      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko