V životě by mne nenapadlo, že se jednou dám do řeči se strojvůdcem, jenž východoněmeckými „nulajedničkami“ vozíval parní expresy mezi Berlínem a Drážďany. Natož abych věřil, že jednoho krásného dne já sám se svou „Ludmillou“ u nějaké Böhly vyhlásím válku patnácti vozům a pěti promilím. Všechny moje všelijaké drážní zkoušky už dávno propadly a nové bych už nejspíš neudělal, protože coby mírně vymačkaný daňový poplatník se pokorně podřizuji faktu, že ještě aspoň trefím do práce a že si vzpomenu, co tam mám dělat. Na druhé straně ovšem jsa protřelým občanem, který s nejedním úředním šimlem dokáže pěkně vyběhnout (existuje lidovější a mnohem přesnější slovesný tvar, ale – Mirek Dušín ho taky nepoužíval), přece jen jsem nakonec za ten kontrolér usedl a jel. To by v tom byl čert, aby to „Ludmilla“ nedala!

Pokračování

Ten, kdo prorokuje budoucnost, obvykle bývá buď pošetilým snílkem, nebo neškodným bláznem. Ačkoli – existují i lidé, kteří se prognózou věcí budoucích dokáží uživit, a pokud umějí rychle běhat, anebo všechno okecat, mohou to dotáhnout i velice daleko. Já sám sice dokážu okecat leccos, ale nijak špičkovým běžcem nejsem, pročež se v oblasti předpovídání budoucnosti sebekriticky řadím k pošetilým snílkům, občas inklinujícím k neškodným bláznům.

Pokračování

Kvůli nedostatku výrobních kapacit lokomotivek ve Vorošilovgradu a Kolomně (v bývalém SSSR) a také na základě zkušeností s lokomotivami řady ČME3 se Sovětské železnice (SŽD) na jaře roku 1970 rozhodly objednat v pražském podniku ČKD motorové lokomotivy pro provoz na Bajkalsko-Amurské magistrále (BAM), především na její spojovací trati Bam – Tynda, s jejímž otevřením se počítalo v letech 1974 až 1975. Vzhledem k předpokládanému objemu nákladní dopravy na poměrně dlouhých vozebních ramenech po neelektrizovaných tratích uvažovaly SŽD v případě úspěšných zkoušek jednoho nebo dvou prototypů o nákupu až několika set výkonných traťových lokomotiv.

Pokračování

Už si nevzpomenu, proč mě napadlo jet vlakem.

Na českolipské Střelnici už neprodávají jízdenky z toho okýnka v čekárně. Čekárnu zrušili, protože její velikost nesplňovala Nařízení Evropského Svazu číslo 198/2024 Sbírky, o minimálních rozměrech veřejných vyčkávacích prostor pro občany na stanicích a zastávkách regionálních železničních tratí, ve znění pozdějších předpisů Evropského Svazu. Okýnko taky není, protože bylo skleněné a nesplňovalo Nařízení Evropského Svazu číslo 1645/2025 Sbírky, o kontaktních místech pro styk mezi úřady Evropského Svazu a občany, část druhá: Zařízení a vybavení pro kontaktní místa – bezpečnostně-ochranné prvky, ekologická a hygienická nezávadnost, antidiskriminační ergonomie, stanovené revize a ekologicky šetrná likvidace, ve znění pozdějších předpisů Evropského Svazu. Ostatně, za tím někdejším sklem už dávno nejsou zaměstnanci dráhy, ale Eurointranet a platit penězi by i tak byl problém, jelikož obstarání Ujištění, že finanční hotovost … nových eur, občanem Zdeňkem Šindlauerem identifikační znak 5v3:Bz76§?=6g@1!Hw osobně fyzicky předaná právnímu subjektu Evropské dráhy v České Lípě Střelnici dne … za účelem úhrady za sjednanou službu: jízda vlakem z … do … na základě Smlouvy číslo …, byla jmenovaným občanem nabyta způsobem, který je v souladu se všemi zákonnými normami Evropského Svazu ve znění platném ke dni vydání tohoto Ujištění, by bylo neúnosně zdlouhavé.

Pokračování