Plzeň - Před čtyřmi lety zmodernizovanou administrativní budovu ve Stodě, drážní domek v Plešnicích a chátrající nádražní budovu Plzeň Jižní předměstí posílají do dražby České dráhy. Podle Hany Bednářové z tiskového oddělení je to vůbec poprvé, kdy se dráhy tímto způsobem zbavují nepotřebného majetku. "České dráhy se takto snaží prodat nemovitý majetek, který je nepotřebný a navíc svými náklady zatěžuje rozpočet", uvádí důvody prodeje Bednářová. V současné době vzniká internetový portál nabídky a poptávky nemovitého majetku, prostřednictvím kterého budou dráhy majetek nabízet, ať už k pronájmu nebo prodeji. Aukce tří drážních objektů se uskuteční 19. prosince.

Vyvolávací cena zchátralé zastávky na Jižním předměstí, kterou mělo dosud v pětiletém pronájmu pro své kulturní a sociální projekty centrum Johan, je necelé tři miliony korun. Náklady na opravy památkově chráněného objektu se ale podle odborníků vyšplhají na desítky milionů korun. Naopak minimálně investovat do rekonstrukce objektu bude muset zájemce, jenž se rozhodne vydražit administrativní budovu ve Stodě. "Jedná se o poměrně nový modernizovaný objekt", potvrdil Zdeněk Zeithaml, zástupce pražské dražební společnosti, která prodej majetku Českých drah zajišťuje. V případě stodského objektu se začne licitovat na částce dvacet milionů korun. Vyvolávací cena zděného jednopodlažního objektu bez sklepa a bez podkroví se šikmou střechou v Plešnicích je stanovena na 160 tisíc korun.

zdroj: MF Dnes

Pokračovanie

Praha - Od prosince už na nádraží nekoupíte jízdenku na vlak jinde než v pokladně. České dráhy definitivně vyřadí z provozu poslední padesátku automatů, které cestujícím sloužily hlavně na velkých nádražích. Některé z modro-stříbrných přístrojů, jež byly schopné přijímat pouze mince, byly v provozu i více než dvacet let. Výhledově dráhy plánují jejich nahrazení modernějšími zařízeními.

"Automaty byly poměrně dost poruchové, jejich následné opravy pak stály hodně peněz," uvedla jeden z důvodů jejich vyřazení ředitelka odboru osobní přepravy ČD Luďka Hnulíková. Dalším problémem bylo to, že většina automatů nebyla schopná vytisknout lístek do konkrétní stanice, ale pouze určit jeho platnost podle počtu kilometrů. Před stisknutím správného tlačítka tak musel cestující vyhledat přesnou vzdálenost do cíle své cesty. Namísto jízdenky z České Třebové do Olomouce tak automat vytiskl lístek s platností do 90 kilometrů. Stejný šlo ale použít také pro cestu do Hradce Králové nebo Náchoda.

To však přinášelo zmatky do účetnictví drah. "Nebylo možné zpětně vykázat, na jakou trať byla jízdenka skutečně použita," řekla Hnulíková. Právě za prokazatelnou ztrátu z osobní dopravy dostávají ČD peníze od krajů a od státu. Vybrané automaty vydávaly jízdenky až na vzdálenost 200 kilometrů. Protože ale nebyly schopné přijímat bankovky, bylo potřeba mít pro nákup dostatek mincí. Například v Itálii či Německu jsou ale tyto přístroje schopné přijímat nejen papírové peníze, ale také platební karty. České dráhy prodaly prostřednictvím automatů necelé procento ze všech jízdenek.

zdroj: MF Dnes

Pokračovanie