Prostějov - Železniční přejezd v Olomoucké ulici, na kterém minulý měsíc zahynula jedenáctiletá dívka a druhá byla těžce zraněna, stále zabezpečuje pouze světelné signalizační zařízení. Podle původních plánů měl olomoucký krajský úřad v Olomoucké ulici vybudovat kruhový objezd, ale z technických důvodů je to zcela nemožné. Nedovolují to totiž předpisy Českých drah. Olomoucká ulice spadá do majetku Olomouckého kraje a prostějovští představitelé se snaží o zviditelnění nebezpečného přejezdu, ale s výraznější signalizací a závorami na železničním přejezdu do konce roku nemůžou počítat.
Podle místostarosty Vlastimila Uchytila však s tímto problémem nemůže radnice bez povolení majitele nic dělat. Podle očitých svědků nehody, při níž lokomotiva srazila žákyně nedaleké základní školy, se obě dívky zapovídaly a přehlédly signalizační zařízení. "Kdyby na přejezdu byly závory, nemusela se tragédie vůbec stát. Nechápu, proč na tak frekventovaném přejezdu nebylo a stále není lepší bezpečnostní zařízení," uvedla Martina Jakešová z Prostějova. "Sama mám dvanáctiletou dceru a vím, jak jsou děti v tomto věku lehkomyslné. Častokrát přecházejí křižovatkou a ani se pořádně nerozhlédnou. Vtloukat jim to do hlavy je zatím jediný způsob, jak zbytečným nehodám předejít," dodala.
zdroj: Prostějovský deník
Ostrava - Dvouroční zpoždění bude mít výstavba nové železniční zastávky Ostrava - Centrum. Původně měla začít její stavba loni, pak byla přeložena na letošní rok kvůli přednostní elektrifikaci trati z Ostravy do Opavy, nakonec se začne budovat nejdříve příští rok v rámci celkové rekonstrukce trati mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem. Důvod vzniku této zastávky mezi hlavním nádraží a Ostravou-Kunčicemi je ten, že návštěvníci Ostravy to budou mít blíže od vlaku do centra Ostravy a zejména do populární Stodolní ulice.
"Možná bude na krátký čas po dobu výstavby podchodu do Stodolní ulice u plánované zastávky Ostrava centrum zavedena náhradní autobusová doprava, pokud si technologie výstavby tohoto podchodu vynutí krátkodobé přerušení některých, pro dopravu nezbytných inženýrských sítí," uvedl Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty Praha. Tato zastávka bude mít také čtyři výtahy pro vozíčkáře, kteří se devět metrů širokým podchodem budou moci dostat směrem k Městské nemocnici Ostrava-Fifejdy a na opačnou stranu pak směrem k již zmiňované Stodolní ulici. Tvůrci projektu si v prognózách spočítali, že zastávku bude využívat až tisíc cestujících za hodinu. Po dokončení elektrifikace tratě mezi Kunčicemi a ostravským hlavním nádražím začnou trať i novou železniční zastávku využívat také některé převedené vlakové soupravy ze směru od Havířova.
zdroj: Moravskoslezský deník
Ostrava - Po dokončení elektrizace železniční trati Opava východ - Ostrava práce dále pokračují na trati z Ostravy do Frýdku-Místku. Úsek Ostrava-Kunčice - Frýdek-Místek je podle náměstka hejtmana Pavola Lukši nejvytíženější tratí Českých drah, a to je jeden z důvodů, proč je nutné ji zmodernizovat. V pořadníku elektrizací tratí na Ostravsku ještě čeká úsek na další "frýdecké" větvi 322 přes Nošovice včetně výstavby nové zastávky Nošovice. Tento úsek je mimo jiné součástí vládního usnesení k výstavbě automobilky Hyundai, ale tam se počítá se začátkem nejdříve na podzim roku 2008, a už teď je jasné, že se spuštěním provozu automobilky trať kompletně elektrifikována nebude.
V úseku Ostrava hlavní nádraží - Ostrava-Kunčice práce na elektrifikaci trati již probíhají, měly by skončit v listopadu 2007. Úsek z Ostravy-Kunčic do Frýdku-Místku je již součástí další stavby, a to takzvané "Optimalizace trati Ostrava - Kunčice - Frýdek-Místek - Český Těšín", včetně optimalizace železniční stanice Český Těšín. Úsek Ostrava hlavní nádraží - Ostrava-Kunčice je dvojkolejný, takže náhradní autobusová doprava tam nebude nutná, jako tomu bylo na jednokolejce z Ostravy-Svinova do Opavy. "Možná ale bude na krátký čas, po dobu výstavby podchodu do Stodolní ulice u plánované zastávky Ostrava centrum, zavedena, pokud si technologie výstavby tohoto podchodu vynutí krátkodobé přerušení některých, pro dopravu nezbytných inženýrských sítí", uvedl Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty Praha.
Úsek z Ostrava-Kunčice - Frýdek-Místek je sice dvojkolejný, ale jen do Vratimova, dále je již pouze jednokolejný. Výstavba dalšího úseku přes Paskov se již bez náhradní autobusové dopravy neobejde. Minulý týden skončila dlouhodobá výluka trati Opava východ - Ostrava-Svinov, ale zatím jezdí na této trati klasické vlakové soupravy vedené motorovou lokomotivou. Od 10. prosince, kdy vstoupí v platnost nový jízdní řád, již chtějí České dráhy nasadit na tuto trať také nové dvoupodlažní klimatizované elektrické jednotky řady 471 CityElefant.
zdroj: Moravskoslezský deník
Ostrava - První vlak po téměř dvou letech vyjel z nádraží Ostrava-Svinov směr nádraží Opava-východ ve středu ve 23:39 hodin, do Opavy pak dorazil třináct minut po půlnoci. "Náhradní autobusová doprava se ruší, všechny spoje jezdí podle platného jízdního řádu," vysvětlil včera mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
Plzeň hlavní nádraží
Ve stanici Plzeň hlavní nádraží byl vybrán partner pro odkoupení části dnes nevyužitých pozemků v oblasti stanice s cílem vybudovat v této lokalitě moderní obchodní zónu, která bude navazovat na nádraží a městskou dopravu. Vítězem výběrového řízení se stala společnost Intercora, se kterou již byla uzavřena kupní smlouva. Na projekt společnosti v části prostoru současného vlakového nádraží naváže vlastní modernizace nádražní budovy a přilehlých objektů.
Praha Holešovice
V Praze Holešovicích vybraly České dráhy partnera pro založení společného podniku, který zmodernizuje a oživí důležité mezinárodní nádraží, které je také významným přestupním terminálem mezi MHD, železniční a autobusovou dopravou. Partnerem v tomto projektu byla vybrána společnost Navatyp.
Teplice v Čechách
Další stanicí, kde již byl vybrán partner pro modernizaci staničních prostor a využití volných pozemků v areálu stanice ke komerčnímu využití a oživení nádraží, je stanice Teplice v Čechách. Partnerem v projektu Živé nádraží zde bude společnost Bostas. I v tomto případě, podobně jako v Ústí nad Labem, naváže investor na rekonstrukci části kolejiště včetně nově vybudovaného nástupiště a podchodu.
Ústí nad Labem
V Ústí nad Labem již probíhá rozsáhlá modernizace železničního koridoru státní organizací SŽDC. Díky tomu získá hlavní ústecké nádraží zcela novou tvář moderního evropského vlakového nádraží, kde zastavují mezinárodní vlaky EuroCity na trase Vídeň - Praha - Berlín - Hamburk a stanice je také významným dopravním terminálem veřejné dopravy v Ústeckém kraji s pohybem asi 15.000 cestujících denně. Na rekonstrukci provozní části nádraží tak naváže modernizace a oživení stanice v komerční části. Partnerem byla vybrána společnost Viamont.
zdroj: Živá nádraží
Jižní Čechy - Prakticky každý vlak, který dorazí z Prahy do jižních Čech po železniční trati do Českých Budějovic, nedodržuje zhruba poslední rok jízdní řád. Už v Táboře mívají některé rychlíky zpoždění deset až patnáct minut. Stejně tak na cestu z jihočeského regionu do Prahy si pasažéři vlaků musí vyhradit více času. Důvodem je už loni zahájená výstavba nové železnice, kterou odborníci nazývají IV. železniční koridor. Výstavba se loni posunula od Prahy až k Benešovu.
"Vážení cestující, omluvte, prosím, zpoždění vlaku," oznamuje pravidelně hlas v jihočeských stanicích z reproduktorů.
Dopravní poradce jihočeského hejtmana Ivan Študlar vysvětlil, že za zdržením "jihočeských" vlakových spojů stojí práce na koridoru mezi Říčany a Stránčicemi,kde je teď v provozu jen jedna kolej. Stavba IV. železničního koridoru se s prvními jarními měsíci roku 2007 dostane i do jižních Čech, konkrétně do úseku Doubí u Tábora - Tábor. Budovat se začne druhá kolej takzvaně na zelené louce hned vedle současné osy tratě. Státní fond dopravní infrastruktury tu počítá s masivní investicí 1,5 miliardy korun. 
Úřady už na tento úsek přes Planou nad Lužnicí vydaly stavební povolení, České dráhy předaly staveniště vybrané firmě. "V prosinci dohodneme harmonogram prací, budou známy i rozsáhlejší výluky vlaků," uvedl nejvyšší zástupce ČD v Jihočeském kraji Jiří Kafka, který podotkl, že jízdní řády na příští rok zohlední vliv stavebních prací.
Průměrná doba jízdy mezi Prahou a Českými Budějovicemi se protáhne na dvě hodiny 45 minut. Současný průměr činí dvě hodiny 30 minut. Nové železniční spojení se stošedesátikilometrovou rychlostí vlakových souprav mezi hlavním městem a jihočeskou metropolí má být hotovo do roku 2016. "Takové je vládní usnesení z prosince roku 2001," uvedl Študlar, který podotkl, že stále ještě zbývá určit vedení tratě kolem Hrdějovic u Českých Budějovic. Zatímco ministerstvo dopravy se přiklání k východní trase blíže k budově Makra, obec a kraj upřednostňují variantu, kdy koleje obkrouží Hrdějovice západním směrem v místě tamního lomu s využitím výhybny Nemanice na plzeňské trati.
zdroj: Českobudějovický deník
Zlín – Plnění priorit v modernizaci železniční infrastruktury a dopravy v regionu, které vyplývají z deklarace podepsané v roce 2005 mezi Zlínským krajem a Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), hodnotili na společném jednání zástupci obou institucí. V rámci realizace jednotlivých záměrů deklarace bylo v kraji například v posledních dvou letech opraveno 9 železničních přejezdů za více než 70 milionů korun nebo při rekonstrukci výpravní budovy v Uherském Hradišti vzniklo díky městu parkoviště pro zhruba dvě stovky automobilů. Mezi priority obou stran pro další roky patří například rekonstrukce, zkapacitnění a elektrizace trati Otrokovice – Zlín a navazující etapy do Vizovic. Dále modernizace železniční stanice v Kroměříži, která by měla stát asi 485 milionů korun, nebo zapojení průmyslové zóny Holešov a elektrizace i zkapacitnění trati Kojetín - Hulín – Valašské Meziříčí. Zároveň budou pokračovat rekonstrukce dalších přejezdů a drobné technické úpravy tratí. Železniční síť ve Zlínském kraji zahrnuje 358 kilometrů tratí, 119 železničních stanic a zastávek. Osobní doprava je vedena téměř všemi významnými sídly a je dostupná pro 78 měst a obcí, což představuje 70 procent obyvatel.
zdroj:kr-zlinsky.cz/vismo/
Olomouc - Od včerejška se veřejnosti definitivně otevřel nový podchod spojující obě části olomouckých Hodolan. Tunel mezi přednádražím a staré Hodolany je nyní dlouhý 180 metrů. Poslední část propojení navázala na tři roky starý podchod, který prozatímně končil u čtvrtého nástupiště. "Nefunguje!", zakřičel na nás zkušeně starší občan, když jsme se pokoušeli přivolat výtah potřebný pro maminky s kočárky nebo pro vozíčkáře. Podobně to dopadlo s bezpečnostními kamerami. "V podchodu jich je sedm, ale fungují jen čtyři," potvrdil Václav John ze Správy dopravní cesty Olomouc. Zatím je signál z funkčních kamer přiveden do služebny ČD k výpravčímu. "Napojení kamer v podchodu na bezpečnostní systém městské policie projednáme s železničáři v nejbližší době. Předpokládám, že do Vánoc bude jejich signál viditelný na stanici v Kateřinské ulici," upřesnil olomoucký primátor Martin Novotný.
Poslední fáze budování podchodu stála přibližně 70 milionů korun. Jak připomněl Jan Komárek ze Správy železniční dopravní cesty, připojení města Hodolany k Olomouci bylo v roce 1919 podmíněno vybudováním podchodu pod hlavním nádražím. Stalo se tak až nyní. "Žijeme v době renesance železniční dopravy. Zájem o přepravu vlakem mezi cestujícími stále stoupá," podotkl generální ředitel Českých drah Josef Bazala. Dlouhodobé plány počítají s tím, že na straně starých Hodolan u vyústění podchodu vznikne v budoucnu i Železniční muzeum a patrně se sem v budoucnu přesune i autobusové nádraží. V mnohem bližší budoucnosti vznikne na hlavním nádraží i nové 5. nástupiště. "Souvisí to s dokončením modernizace olomouckého železničního uzlu. Stavba by mohla začít v roce 2009 a přijde na tři a půl miliardy korun," řekl Komárek. Podle něj pak bude současné páté nástupiště označováno jako šesté. České dráhy přepraví ročně asi 180 milionů cestujících. Olomoucké nádraží je třetí nejfrekventovanější v republice. Denně jím projde až 40 tisíc lidí.
zdroj: Olomoucký deník
Kojetín – Dne 13.10.2006 byl za přítomnosti primátora města Přerova Jindřicha Valoucha slavnostně zahájen provoz přednádraží a přilehlých komunikací v hanáckém Kojetíně. Železnice a Kojetín k sobě patří již 110 let, a proto je tato investice významným příspěvkem ke zkvalitnění dopravy pro místní občany.
Součástí zakázky byla úprava a opravy komunikací před železničním nádražím. Vznikly zde dva nástupní ostrůvky pro autobusovou dopravu. Fungovat zde také bude točna pro autobusy, které přivážejí a odvážejí cestující od železniční stanice Kojetín do dalších okolních obcí. Opraveny byly rovněž vozovky a přilehlé chodníky v ulicích Nádražní a Kuzníkové, chodník byl opraven také v Tyršově ulici v úseku od nádraží až po Havlíčkovu ulici. Celková oprava Nádražní ulice mohla být provedena i díky dobré spolupráci města Kojetín s akciovou společností Vodovody a kanalizace Přerov, která ještě před zahájením oprav vozovky a chodníků zajistila rekonstrukci staré a nevyhovující kanalizace.
Investorem bylo město Kojetín a celkové výdaje dosáhly výše více než 17 milionů Kč včetně DPH. „Nádraží využívají jak občané Kojetína, tak i dalších obcí. Věřím, že budou s novou podobou přednádražního prostoru spokojeni,“ řekl starosta Kojetína Mojmír Haupt. Stavbu zhotovila akciová společnost OHL ŽS, divize Stavitelství Olomouc, podle projektu zpracovaného firmou PRINTES ATELIER Přerov. Výstavba byla zahájena v dubnu 2006 a práce trvaly celkem šest měsíců.
zdroj: OHL ŽS
Hluboká nad Vltavou - Železniční stanice u trati č. 190 vedoucí z Českých Budějovic do Plzně má od včerejška změněnou "fazónu". Na první pohled je nová jen plocha před budouvou a pár stožárů s elektrickým vedením. Opak je pravdou, modernizace za téměř 100 milionů korun se týkala hned několika zásadních částí. "Cílem tohoto projektu bylo udělat takové úpravy železniční stanice, které umožní zvýšení rychlosti při průjezdu vlakových souprav. Dále tato stavba zapadá do celkové modernizace trati z Českých Budějovic do Plzně, kde bychom mohli docílit zkrácení jízdy o třicet minut," naznačil včera generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek. Na rekonstrukci hlubockého nádraží se podílely také granty z Evropské unie. V rámci Operačního programu infrastruktury "spolkla" železnice přes padesát milionů korun.
zdroj: Českobudějovický deník - 1.11.2006
Moravskoslezský kraj - Pět železničních stanic v Moravskoslezském kraji by se mělo v příštích letech proměnit. České dráhy vypsaly výběrové řízení na revitalizaci nádraží v Opavě, Havířově, Krnově, Bohumíně a hlavního ostravského nádraží. Vítězné firmy objekt nádraží zmodernizují a na oplátku získají do dlouhodobého pronájmu komerční prostory. V dosud prázdných a neútulných halách, kde se nyní dá koupit často jen párek v rohlíku, by postupně mohly vyrůst galerie s obchody, restauracemi a butiky.
Zatím ale není jasné, jestli se pro všechna nádraží podaří najít seriozního developera, na pronájem všech nádraží kromě opavského bylo na začátku července vypsáno výběrové řízení již po druhé. "Uchazeči přihlášení do prvního kola nevyhovovali zadávacím podmínkám Českých drah. Ještě před spuštěním celého projektu jsme si ale dělali v jednotlivých regionech důkladnou analýzu trhu, proto věříme, že všechna nádraží budou mít svého partnera," řekla Hana Bednářová, manažerka komunikace ČD s médii.
České dráhy již v minulých letech opravily nádraží v některých větších severomoravských městech, například v Ostravě-Svinově, Českém Těšíně, Bohumíně, Novém Jičíně a částečně i v Karviné. Modernizace nádraží z prostředků ČD a státu finišuje v Opavě v rámci výstavby malého koridoru z Opavy do Ostravy. Připravují se také investice do výstavby vlakové zastávky v centru Ostravy nedaleko Stodolní ulice, další dvě stanice vzniknou na nové trase ze Studénky na letiště v Mošnově. Jedna bude sloužit lidem zaměstnaným ve vznikající mošnovské průmyslové zóně, druhá cestujícím na letiště.
Lidé v dalších městech budou zřejmě ještě nějakou dobu při čekání na vlak spokojeni méně. Například pronájem nádraží v Bruntále, Třinci, Karviné nebo Jablunkově, kde se nekříží žádné tratě a využívá je méně lidí, by nebyl pro soukromé investory podnikatelsky zajímavý. S velkými opravami tam v nejbližší době nepočítají ani České dráhy.
Zdroj: Morava 24, ČTK
Opava - Rekonstrukce trati mezi žst. Opava východ a Ostrava Svinov pokračuje. Skončit by měla právě za měsíc. V dodržení termínu - 16.11.2006 - však nevěří mnozí cestující, ba ani někteří železničáři. Rok a půl trvající opravy železniční trati z Opavy do Svinova ztrpčuje život stovkám cestujících. Kromě uzavřené nádražní haly jsou trvalým předmětem kritiky hlavně výluky. Dříve mezi Opavou a Hájem ve Slezsku, dnes mezi Opavou a Štítinou.
„Dojíždím za prací do Ostravy. Nastupování do náhradních autobusů se děje v naprosto nedůstojných podmínkách. Autobusy většinou nevyjedou na čas a o tom, že bych ve Svinově vystoupil z vlaku přesně podle jízdního řádu, si mohu většinou nechat jen zdát,“ popisuje setrvalou situaci čtyřiačtyřicetiletý Jaroslav Foldyna. Rekonstrukce, zahájená vloni v polovině května, komplikuje život i náhodným cestujícím. Naříkají si především senioři. „Jela jsem po dlouhé době vlakem za vnučkou do Prahy. Byla to hrůza! V autobuse jsme byli namačkaní, ve Štítině jsme museli jít kus cesty po štěrku, a navíc jsem nemohla ani pořádně nastoupit, protože stupátko bylo moc vysoko,“ stěžuje si osmašedesátiletá Karolína Petrová z Opavy Kylešovic. Nejsložitější situace nastává před rozestavěným nádražím každý pátek odpoledne. Kromě pravidelných dojíždějících se totiž vracejí z Opavy domů na víkend také učni, studenti středních škol a Slezské univerzity.
„Mají obrovské batohy a krosny, cpou se dopředu a taky jsou hodně hluční,“ nešetří odsudkem někteří z pravidelných cestujících. Naštěstí jim, železničářům i stavebníkům zatím přeje počasí. Přestupování z autobusů do vlaku ve Štítině s deštníky a mokrými zavazadly je pro ty zkušenější černou můrou. Přednosta železničního uzlu Opava-východ Jiří Valeček slibuje, že se situace brzy zlepší. „Už v tomto týdnu, nejpozději do konce měsíce, otevřeme opravenou nádražní halu,“ tvrdí Valeček. Nepříjemná výluka by měla skončit 16. listopadu v 18 hodin. Což znamená, že plynule, bez namáhavého přestupování ve Štítině, by mohli lidé z Opavy dojet do Ostravy-Svinova již 17. listopadu. Ve skutečné dodržení termínu nedoufají ani někteří železničáři, ale žádný z nich to veřejně přiznat nechce. I kdyby všechno dopadlo tak, jak má, klid a mír na opavském nádraží rozhodně hned tak nenastane. Až do konce roku bude trvat stavba dalšího nástupiště. Jeho zastřešení v souladu s novou omítkou nádražní budovy je však ve hvězdách. „Zatím na to nejsou peníze,“ tvrdí zainteresovaní.
zdroj: Listy moravskoslezské
Opava - Včera odpoledne zprovoznili další část opavského železničního nádraží, které jako celá trať č. 316 z Ostravy do Opavy prochází rekonstrukcí. Nově otevřený vestibul zářící barevností prý nemá konkurenci. "I podle památkářů je to unikátní a v republice ojedinělé nádraží. Unikátnost je v tom, že se vše opravilo tak, jak to bylo kdysi," řekl vrchní přednosta uzlové železniční stanice Opavy východ Jiří Valeček. Včera odpoledne se do vestibulu přestěhovaly pokladny. "Další části budeme otevírat postupně. Během čtrnácti dnů to třeba bude ČD centrum," vysvětlil Valeček. A než v prosinci na trať mezi Opavou a Ostravou vyjedou nové vlaky, přibudou ještě světelné tabule informující o příjezdech a odjezdech vlaků.
Na mincovnících jsou ještě staré německé nápisy. Strop pokrývají století staré malby. Spodní část je obložena tmavým dřevem. Spíš než nádraží to připomíná banku. Celá rekonstruce nádraží by měla být hotova v polovině příštího roku. Ještě letos stavebníci dokončí podchod, nástupiště, ČD centrum a obchod, pak bude následovat oprava fasády, otevření nového občerstvení a trafiky. Ve stejném termínu by mělo být hotovo i nové přestupní místo z vlaků na místní i dálkové autobusy.
zdroj: Moravskoslezský deník
Ostrava - Průmyslová zóna v Ostravě - Hrabové, která má zatím jen silniční obslužnost, by měla být napojena i na železniční trať. V zóně totiž jsou provozy, jež budou znamenat masivní zatížení silniční sítě, působí tam třeba subdodavatel nové automobilky Kia v Žilině, který bude dodávat komponenty také budoucí továrně Hyundai v Nošovicích. Informoval o tom generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje (SRMSK) Miroslav Fabian.
Železnice má podle něj vést k dalším velkým průmyslovým zónám v kraji, například v Mošnově by se tak mělo stát do tří let.
O možnostech napojení zóny v Ostravě-Hrabové na kolejovou dopravu podle Fabiana diskutovali ve středu zástupci Českých drah, Moravskoslezského kraje a dalších zainteresovaných stran.
"K zóně v Ostravě-Hrabové je potřeba dobudovat asi 5,7 kilometru železnice. Mohla by se napojit na trať v Paskově," naznačil Fabian s tím, že zpočátku by na trase mezi Hrabovou a Žilinou mohly denně jezdit dvě soupravy nákladních vlaků, které by dočasně mohly vyjíždět a končit v Ostravě - Kunčicích. Náklady na kolejové napojení by se měly pohybovat kolem půl miliardy korun.
Náměstek moravskoslezského hejtmana Pavol Lukša uvedl, že napojení hrabovské zóny na železnici bude časově náročné, a proto zatím nelze stanovit časový harmonogram. "Samotná výstavba pak již bude záležitost jednoho až dvou let," odhadl. Přínosem napojení na železnici podle něj bude to, že nevzroste kamionová doprava, a tím pádem ani ekologická zátěž měst a obcí ve směru k hranicím se Slovenskem.
Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr odhaduje, že napojení na železnici by mohlo být ekonomicky zajímavé. "Jsou tady vhodné náklady, které chceme přesunout z komunikací na železnici. Například z areálu zdejšího výrobce karosérií Sungwoo bude vyjíždět každých čtyři nebo pět minut jeden kamion," dodal.
Kromě Mošnova, Ostravy-Hrabové se podle Fabiana připravuje také napojení zóny v Nošovicích, kde má letos začít budovat svou továrnu automobilka Hyundai.
"V případě železnice se musí optimalizovat a elektrifikovat přilehlá trať z Ostravy do Frýdku-Místku a Českého Těšína, kde navazuje na III. tranzitní železniční koridor směrem na Žilinu. Zásadní rekonstrukce silničního a železničního napojení na Slovensko je přitom naléhavá," zdůraznil Fabian s tím, že k zóně v Nošovicích zbývá vystavět 600 metrů železnice. K nové továrně Hyundai by měly směřovat osobní i nákladní vlaky. Z automobilky by měly denně vyjíždět soupravy vlaků s nákladem, stejně se sem také vracet. Osobní vlaky by potom přivážely zaměstnance.
V případě Mošnova stát chystá výstavbu tříkilometrové železnice, která bude napojena na trať ze Studénky do Sedlnice. Stavba napojení si vyžádá asi půl miliardy korun, další peníze půjdou do stavby přestupního terminálu u odbavovací haly.
zdroj: ČTK, Morava 24
Opava - Původní malby z druhé poloviny 19. století odhalila rekonstrukce výpravní budovy železniční stanice Opava-východ. Pracovníci Národního památkového ústavu rozhodli o zachování unikátní výzdoby a odborníci v těchto dnech dokončují její restaurování. Budova byla postavena v roce 1855.
"Dekorativní nástropní a nástěnné malby ve vestibulu opavského nádraží vznikly kolem roku 1880. Před první světovou válkou ale byly přemalovány a původní výzdoba stěn zcela zanikla," uvedla restaurátorka Renáta Svobodová. V té době malby nahradila imitace mramoru.
Malby se podle Svobodové zachovaly především díky preciznosti, kterou je autor vytvořil. Některé části stačilo jen omýt vodou. V detailech pak přišel na řadu i skalpel. "Některé dekorativní prvky jsme mohli obnovit jen díky podrobnému zkoumání dochované fotografie z roku 1914," dodala Svobodová. Rekonstrukce nádraží začala v roce 2004 opravou střechy. Později se přidaly stavební práce, po kterých by budova měla lépe sloužit veřejnosti. Práce budou pokračovat i v roce 2007, kdy se budova dočká nové fasády a cestující pak i nového zastřešení nástupiště.
Zdroj : ČTK, Morava 24
ISSN 1801-5425
historie ŽelPage
Öffentliches Ausnutzung ohne klaren Genehmigung des Autors nicht gestattet.
zc.egaplez@ofni
© 2001-2026 Spolek ŽelPage
in der CZ
Sonne
geht auf um 05:37
geht unter um 20:21