Ty značky to ale možná zase moc nevyřeší. Na konci minulé zimy jsem jel motoráčkem po 040 z Trutnova přes Paky do Chlumce s tím, že přestoupím na Klidnou Sílu. Průvodčí se u jízdenky z cílovou stanicí Praha zarazil a poznamenal, že kvůli našemu zpoždění (5 min.) nám Síla ujede, jelikož se ČD zavázaly lidovcům, že jejich vlak nebude mít velké zpoždění. Den předtím prý bylo zpoždění 7 minut a rychlík nečekal. Značka "nečeká na žádné přípoje" však nikde uvedena nebyla.

Líbilo by se mi dynamické řešení situace podle nejlepšího vědomí a svědomí řídících osob. Aby se v Kralupech v pražských Os nečekalo 20min. na lokálku z Neratovic, z níž nikdo nepřestoupí; aby se kvůli výluce u Stříbra nejezdilo za pár hodin se zpožděním na trati 292 apod...

M.Janko, Space: Já jsem skoro pro to, aby existovala značka pro to, že vlaky na sebe čekají (tam, kde je dostatečná frekvence) a všechny ostatní by nečekaly. Cestující by tak věděl, které spojení je garantované a jinde může počítat s problémy, ale pouze v případě, že se problém týká jeho vlaku! (Dřív se dalo dobře spoléhat na přípoje vezoucí ČD-Kurýra). Taky by se vyhnulo trapným situacím, kdy vlak čeká na jiný vlak, ale nikdo nepřestupuje. Nebo aspoň by se mohly dodržovat čekací doby - rychlík čekající 20 minut na osobák to zpoždění rozveze po celé republice.

To Adam: Ano, ja v tom taky nevidim rozdil, proto jsem taky na 810 reagoval(v jeho prispevku se navic jeste objevila pomerne typicka arogance Moravák vůči Pražákům, jako by Moraváci byli nějací nadlidé, 810 se pak omluvil,takže to zrejme tak nemyslel..beru)...ale to jsi ty zrejme nepochopil a souhlas se Spacem, ktery to vystihl naprosto presne s tim, koho co zajima.. Tak asi tak.

Dřevák Patlák:
Myslím, že jsi to vystihl docela přesně.

Michal Janko:
1/ Od čeho jsou značky "není přípoj mezi vlaky" a "nečeká na žádné přípoje"? V současnosti mají dráhy mezi lidmi "image" věčně zpožděného cestování, také proto raději volí jiné dopravní prostředky... A z okolí tratí 091, 171 a 231 není zase tak velký problém dojet do Prahy rychle a pohodlněji automobilem.
2/ Svoji příhodu z Ostravy jsem napsal právě proto, abych podpořil výzvu Atolixe, aby tu nebujel patriotismus a nenávist k Praze. Bohužel, nepomohlo...
3/ Tvoje obavy chápu jen u současných vlaků EC278-R352 a to za předpokladu, že bydlí kamarádka za Plzní. Ale že by Hašek nabral na trojkolejné trati před Prahou zpoždění 15 minut kvůli ploužení se za osobákem? No nevím...

Atolix:
Nechápu, jak rychlík z Prahy ovlivní v HK rychlík do Brna. Zatím jsem se nepodíval na nový GVD (blush), ale v tom současném by to na sebe čekat nemělo (a doufám, že nečeká).
Toho Jana Palacha bych zrovna v potaz bral - v Kolíně je letos na Fatru přestup 9 minut a kamarádce z Poděbrad se už stalo, že přišla ke zkoušce v Pardubicích pozdě, protože viděla z Fatry jen zadní světla; těsně se to nestihlo. V rozhlase se jí sice vzápětí omluvili, že Fatru ještě tu minutku zdržet mohli, ale to je pak člověku platné :(
Naproti tomu v Praze stojí letos rychlíky z Plzně půl hodiny (a stejně jezdí i o 40 minut opožděné, takže...)

V zahranici (Rakousko, Nemecko) maji na primestskych tratich velkych mest 3 i 4 kolejne useky, ucebnice dopravnich skol pravi: "aby taktovy intarval primestskych vlaku nebyl rusen zpozdenymi vlaky dalkove dopravy a nakladni dopravou". Mimochodem, jak to vypada s rekontrukci Praha Bechovice- Liben? Pocita se vazne se 3. koleji???

Ad Michal Janko: Nepoužívání samostatného úsudku u dispečérů a výpravčích občas pozoruji (neplatí obecně, aby se na mě dispečeři nevrhli), částečně je to dané také striktními předpisy a tím, že když výpravčí jedná proti předpisu byť lépe (upřednostní osobák), pak za toto může být potrestán. Většina jich proto raději dodrží předpis, protože tím odpovědnost nepadá na jejich hlavu a další následky už je nemusí zajímat.
Na druhou stranu zejména na jednokolejkách může být problémem nedostatek informací. Výpravčí má prakticky k dispozici jen komunikaci se sousedními stanicemi a polohu vlaku v CDS, hůře už se mu odhaduje, zda např. zpožděný vlak pokrátí nebo se naopak ještě zpozdí (třeba kvůli technickým problémům), navíc výpravčí má obvykle i dost co dělat okolo a toto by za něj měl řešit dispečer a dát mu to příkazem, popř. doporučením.
S překládáním křižování do další stanice je trochu problém. Jednak musí být zpoždění větší než je dvojnásobek jízdní doby mezi těmito stanicemi (což obvykle není), jinak by se zpožděný vlak zpozdil ještě více, jednak na to často není konstruovaný jízdní řád. Mnoho vlaků má v JŘ napsaný delší pobyt kvůli křižování a tento pobyt si musí odstát, i když má protijedoucí vlak zpoždění. V tomto případě bych se přikláněl k praxi, která se prakticky nepoužívá, a to napsat do JŘ nereálný odjezd (před příjezdem protijedoucího vlaku) s tím, že o nutný pobyt se prodlouží jízdní doba do další stanice (tj. tam se přijede načas, i když se z té předchozí odjede s "plánovaným" zpožděním). Těch pár minutek navíc by se hodilo právě pro případné překládání zpoždění do sousední stanice a pomohlo by snížit celkové zpoždění na trati. Má to ale i své mínus, cestujícím by se prodloužila o pár minut jízdní doba, přičemž toto prodloužení by pročekali ve vlaku ve výchozí stanici.

Ještě bych si dovolil příklad k nepoužívání hlavy dispečerem. Před pár lety, když se budoval koridor mezi Libčicemi a Roztoky, jsem chtěl jet ze Prahy Sedlce do Ústí n.L. s tím, že si v Kralupech přestoupím s osobáku do rychlíku, který jel pár minut po něm. Na přestup bylo cca 5 minut. Osobák měl +5, rychlík jel naopak s náskokem (jízdní doba byla prodloužená kvůli koridorizaci). V Libčicích nás na 5 minut odstavili, rychlík profrčel a do Kralup jsme dojeli s +10 v době, kdy rychlík byl už někde u Nelahozevse. Přitom kdyby ten rychlík poskakoval za námi, tak by díky autobloku dojel do Kralup s max. +4 (což by se dojelo už do Roudnice), přípoj by byl zachován a většina osazenstva plného osobáku by dojela domů o 5 minut dřív. Na mou stížnost bylo pak zodpovězeno, že dispečer jednal v souladu s předpisy, i když možná poněkud necitlivě, a že je tudíž vše v pořádku.

Já začínám mít pocit, že největší problémem je pro mnoho diskutujících fakt, že se tak bude dít hlavně v okolí té nenáviděné Prahy...

Souhlasím s tím, že hlavním problémem je nedostatek dynamického uvažování dispečerů. Nezřídka se mi stalo, že jsem musel na jednokolejné trati čekat přes čtvrt hodiny jen proto, že tam bylo naplánováno křížení s (tč. zpožděným) protijedoucím vlakem. Samozřejmě jsme mohli popojet na další nádraží a vyhnout se tam.
Proti přednosti osobních vlaků hovoří několik argumentů:
1) nekoncepční, matoucí (bylo by pak třeba přejmenovat rychlíky na "podosobní vlaky, které nezastavují")
2) proč jen ve středních Čechách? Lidé dojíždějící např. z Adamova do Brna nemusejí dojet včas?
3) Mnozí tu chtějí porovnávat počet cestujících, tedy počet potenciálních problémů. Kvantita ale ještě neznamená kvalitu: Vciťte se do kůže mé kamarádky ze západních Čech, která by musela hledat nocleh v Praze jen proto, že její rychlík z Brna se musel ploužit před osobním vlakem.
Než takovou změnu, to raději zrušit princip čekání na přípoje!

Rozvinula se tu zajímavá diskuze na téma předjíždění a přednosti. Já bych to viděl takto:
Hlavním problémem bude pravděpodobně trať 171, kde je zabezpečovací zařízení typu báboblok a každé předjetí osobáku rychlíkem znamená, že se tomu osobáku nadělí dalších 5-8 minut zpoždění, zatímco za osobákem poskakující rychlík tím poskakováním přibere obvykle méně.
Přípoje jsou problém vždy a všude, ale hlavní přípoje v Praze jsou opět argumentem proti rychlíkům. Až na výjimky je totiž v Praze přestupní čas obvykle cca 20-30 minut, tj. menší zpoždění se ztratí. Dále pak nastupují čekací doby, ale ty by měly být použity opravdu mimořádně. Ta výjimka je např. vazba Plzeň-Moravau rychlíků, které bude nově odjíždět z hlaváku už v X:55, tj. na přestup bude 10 minut, což je podle mě dost málo.
Rychlíky mají obvykle větší rezervu, z Plzně do Prahy už jsem zažil krácení 8 minut, to osobák do Berouna nenakrátí nikdy.
Na modernizovanějších tratích je pak možné předjíždět i jinak, než odstavením osobáku ve stanici (po 0. koleje nebo po nesprávné, to se hojně a úspěšně využívá např. na 091). Doporučuji zapařit si Multikon.
Pokud už dojde na rozhodování, zda zpozdit osobák či rychlík, je na místě argument o tom, kde cestuje více lidí, popř. které zpoždění způsobí více problémů.

Hlavně ale myslím toto směřuje k tomu, aby výpravčí resp. dispečeři přestali řešit tyto problémy ne otrockým dodržováním předpisů, ale s využítím vlastní hlavy. To se zhusta neděje, byť podle předpisů.

Adam: Teoreticky by to fungovat mohlo, v praxi si to ovšem představit moc nedokážu (předpokládám, že strojvedoucí musí před odchodem z kabiny všechno vypnout, zhasnout, zavřít, atd. a obráceně pak při příchodu na opačný konec jednotku), možná se ale pletu...?