Świnoujście - Pár minut předtím, než dojedete do polského Świnoujście, budete projíždět seřaďovacím nádražím v Przytóru. Několik desítek metrů za nástupištěm odbočuje vlevo přes silnici do borového lesa nepojížděná, leč udržovaná vlečka. Dostanete-li se do těchto končin, vydejte se po ní a dopřejte si dráhařskou lahůdku.

Folytatás

Králíky - Křížení železniční trati a linie našeho předválečného opevnění bylo pro jeho plánovače vždy výzvou. Do hry zde vstupovaly dva zásadní aspekty. Prvním byl fakt, že trať mohl nepřítel využít k útoku do vnitrozemí. Nezřídka totiž vede takovými terénními podmínkami, že jedinou těžkou technikou, kterou mohl nepřítel nasadit na podporu útočící pěchoty, byl obrněný vlak. Druhou podstatnou věcí jsou umělé železniční stavby, které mění konfiguraci terénu (náspy, zářezy), čímž vytvářejí hluchá místa v systému obranných paleb.

Folytatás

Řevnice - Mezi lety 1936 a 1937 probíhala v linii přibližně spojující města Mělník, Velvary, Slaný, Kladno, Beroun, Mníšek pod Brdy a Slapy výstavba opevnění tzv. Vnější obrany Prahy (též pražského předmostí či pražské čáry). Jednalo se o součást vnitrozemské záchytné příčky spojující oblast Lužických hor s jižními Čechy. Pokud by v případě válečného konfliktu s Německem došlo k ústupu jednotek československé armády z oblastí západně od ní, měla umožnit jeho zastavení a vedení dalších obranných bojů. Celá příčka sleduje přibližně severojižní směr, pouze západně od Prahy tvoří jakýsi půlkruh. Stavěny zde byly pouze objekty lehkého opevnění, pouze u Velvar bylo v roce 1938 vytýčeno pět objektů těžkého opevnění jako ukázka pro jugoslávskou vojenskou delegaci. S jejich výstavbou ovšem nebylo započato.

Folytatás

Pevnostní drážky lze nalézt v interiérech dělostřeleckých tvrzí, které byly stavěny v rámci československého pohraničního opevnění v druhé polovině třicátých let dvacátého století. Jsou vždy o rozchodu 600 mm a měly sloužit k zásobování částí tvrze vojenským materiálem. Neměly sloužit k přepravě osob.

Folytatás