..: Nákladní lanovka firmy Syrový u Řevnic :..

Lehký objekt vz. 37 typ A, foto z roku 1938, sbírka F. ČernýŘevnice - Mezi lety 1936 a 1937 probíhala v linii přibližně spojující města Mělník, Velvary, Slaný, Kladno, Beroun, Mníšek pod Brdy a Slapy výstavba opevnění tzv. Vnější obrany Prahy (též pražského předmostí či pražské čáry). Jednalo se o součást vnitrozemské záchytné příčky spojující oblast Lužických hor s jižními Čechy. Pokud by v případě válečného konfliktu s Německem došlo k ústupu jednotek československé armády z oblastí západně od ní, měla umožnit jeho zastavení a vedení dalších obranných bojů. Celá příčka sleduje přibližně severojižní směr, pouze západně od Prahy tvoří jakýsi půlkruh. Stavěny zde byly pouze objekty lehkého opevnění, pouze u Velvar bylo v roce 1938 vytýčeno pět objektů těžkého opevnění jako ukázka pro jugoslávskou vojenskou delegaci. S jejich výstavbou ovšem nebylo započato.

Jednou ze zde postavených pevnůstek byl lehký objekt vz. 37 typ A-180z číslo 55 úseku B-7 (Budňany). Nacházel se cca 3 kilometry jižně od Řevnic na 50 metrů vysokém ostrohu, okolo kterého se Nezabudický potok točí ze západního směru na severní. Údolím prochází žlutá turistická značka a nachází se zde malý rybníček. Postavila ho, stejně jako celý úsek B-7, v roce 1937 pražská firma Ladislav Syrový. Umístění objektu na úzkém vysoko posazeném místě, díky kterému mohl palbou ovládat velký prostor směrem k Zadní Třebani, si vyžádalo pro tuto oblast ojedinělé dopravní řešení - výstavbu nákladní lanové dráhy. Jiným způsobem sem materiál dopravit nešlo. Za její výstavbu a provoz firma účtovala vojenské správě 7 500 Kč navíc a komplikovaný způsob dopravy zavinil i o osm hodin delší betonáž, než byla u objektu tohoto typu běžná.

To je v podstatě všechno, co se o lanovce podařilo zjistit před terénním průzkumem. Toto je problém všech drážních zařízení (lanovek, kolejových svážnic), které k výstavbě předválečného opevnění budovaly přímo stavební firmy. Pro vojenskou správu byly podstatné pouze vícenáklady, které s jejich zřízením vznikly a další podrobnosti ji nezajímaly. Jinak tomu bylo, když lanovou dráhu stavěla a provozovala přímo armáda (Krkonoše, Králický Sněžník), ale to není náš případ. Archivy firem podílejících se na výstavbě opevnění z větší části nepřežily období socialistického hospodaření.

Prvním problémem, na který jsem narazil při hledání místa, kde se v roce 1937 tato lanovka nacházela, bylo pojmenování okolo tekoucího potoka. Ten přitéká do Řevnic (trať 171) od jihu a v literatuře lze objevit jména "Moklický" nebo "Nezabudický". Pro první variantu hovoří některé mapy a turistické směrovky v okolí, pro druhou zase místní obyvatelé. Rozhodl jsem se věřit jim.

Po okupaci českého vnitrozemí a vzniku protektorátu se německá armáda obávala využití opevnění domácím odbojem a proto jej nechala téměř celé zlikvidovat. Náš objekt byl odstřelen v roce 1939. Měl jsem obavy z hledání jeho pozůstatků v pro mne neznámém terénu, které se ovšem ukázaly jako liché. Ostroh je poměrně úzký a tak kráter se zbytky betonu charakteristického složení lze najít poměrně snadno. Mnohem horší je to s lanovkou. Prostor pod objektem je pravděpodobně pozměněn díky existenci malého dnes již nefunkčního lomu a opravám výše zmíněného rybníčku. Žádné pozůstatky jsem, bohužel, neobjevil. Přesto si složiště materiálu představuji spíše na sever od objektu. Narozdíl od jižní strany zde od cesty nebrání přístupu k objektu Nezabudický potok či dokonce rybníček. Pro lanovku by sice vodní tok žádným problémem nebyl, ale mezi složištěm a staveništěm musel probíhat čilý pohyb osob, který by byl komplikovanější.

Jestli se popsaná lokalita hodí do drážní mapy nechám na laskavém čtenáři. Pokud někdo navštěvuje častěji tuto turisticky exponovanou oblast, tak má alespoň námět. Třeba je tu ještě něco k objevení.

Na závěr ještě vysvětlení k označení objektu. S výstavbou lehkého opevnění vz. 37 bylo započato v roce 1937 po opuštění původní koncepce čelních a kosých paleb z roku 1936. Bylo stavěno v souvislých liniích dle principu tzv. boční palebné přehrady, kdy až na výjimky všechny střílny směřují do boku. Díky tomu vznikal nepřerušený palbou pokrytý pás, kterým musel nepřítel projít. Průchod byl navíc ztížen postřelovanými protitankovými a protipěchotními překážkami. Typ A-180 je nejzákladnější verzí tohoto typu opevnění. Dvě boční střílny svírají úhel 180°. Písmeno "z" označuje tzv. zesílenou verzi se silnějšími stěnami, stropní deskou a kamennou předlohou. B-7 je označení stavebního úseku a 55 pořadové číslo objektu v něm.

Hřeben nad údolím potoka, foto: Railfort Pozůstatky objektu směr Brdy, foto: Railfort Pozůstatky objektu směr Zadní Třebaň, foto: Railfort Předpokládaná trasa lanovky od objektum foto: Railfort Plánek LO vz. 37 typ A-180 zesílený, repro z knihy Československá zeď


Railfort Poslat mail autorovi | 28.5.2006 (23:44)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Military

Další z regionu ČR Středočeský


registrovaný uživatel Railfort  mail  
30.05.2006 (15:34)  
Omlouvám se za tu zkoušku spojení. Já s tím mám pořád problémy.
Ale k věci:
Pro 860 003 - Článek má něco společného s dráhou a to s lanovou. Nechci psát článek typu "Tady byla lanovka", ale chci přidat nějaké ty souvistlosti. Pokud té "omáčky" okolo přijde někomu hodně, tak se omlouvám. Buďte ale tolerantní, někomu by třeba zase chyběla.
Pro Twixe a bobinu 141: Jste místní. Za prvé by mne zajímalo, jak se potok jmenuje podle Vás a také historie lomu a rybníčku. Jestli se tam v roce 1938 již vyskytovali a jestli lom nebyl při výstavbě opevnění využíván. Děkuji, Railfort
registrovaný uživatel bobina141  mail  
29.05.2006 (21:59)  
Bydlím přímo v Řevnicích a o opevnění v okolí jsem se začal zajímat už před lety. Snad proto, že jeden z "řopíků" stál 500 metrů od mého domu. Hledal jsem jeho pozůstatky a byl jsem překvapen, jak blýzké téma k železnici to je. Například v Zadní Třebani bylo těsně u trati do Lochovic hned několik pevnůstek (jedna dokonce přímo na nádraží v místě, kde zbrojily parní lokomotivy vodu). Bohužel tu stáli jen několik let a málokdo si na ně vzpomene. Pozůstatky se dají najít už jen v lese.
Ale přece se něco našlo. Během oprav zmíněného rybníčku, v místě, kde stál sousední objekt č.38 jsem našel část vchodové střílny. Alespoň nějaký artefakt se zachránil.
Pro příznivce modelů mám jeden námět. V loni ve vojenském muzeu v lešanech jsem objevil sádrové odlitky těchto pevností, dokonce v měřítku HO. Neodolal jsem a mám dva takové bunkry na kolejišti. Stavba byla velice jednoduchá a rychlá. Bohužel výrobce je mi neznámý.
29.05.2006 (10:21)  
V Řevnicích nějaký čas bydlím, znám tu žlutnou značku, bývalý lom i nově opravený rybníček (viz obrázky), ale o existenci pevnůstky a nákladní lanovky mi nic známo není...
29.05.2006 (9:25)  
Ve Velvarech je vpravo od vlečky do cukrovaru asi 50m za nádražím, za plotem v soukromé zahradě, ale co to má společného se železnicí???

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko