..: Doba dospěla, ČD Cargo poptává moderní elektrické lokomotivy :..

Traxx 2839 SNCB, FYRA, Rotterdam, foto: Josef Petrák Ústí nad Labem/Praha – Nákladní železniční dopravce ČD Cargo po letech přistoupil k realizaci původního záměru na rozšíření vozového parku pro přeshraniční přepravy. V novém výběrovém řízení poptává interoperabilní víceúčelové elektrické lokomotivy pro napěťové soustavy 25 kV/50 Hz, 15 kV/16,7 Hz a 3 kV ss. Předmětem zakázky je pět hnacích vozidel v celkové předpokládané hodnotě až 550 milionů korun. Počítá se rovněž s opcí na další tři stroje za stejných podmínek. Očekávané schvalování nových hnacích vozidel se má dělit na tři balíky: paket I obsahuje země visegrádské skupiny, Německo, Rakousko a Rumunsko; paket II Chorvatsko a Slovinsko; paket III pak Nizozemí. ČDC může nejpozději do 28 měsíců od podpisu smlouvy rozšířit zadání o paket IV, obsahující Belgii a Itálii. Minimální požadovaná rychlost je 140 km/h, výbava musí obsahovat vlakový zabezpečovač ETCS Level 2. Celé výběrové řízení probíhá formou vyjednávání a Cargo si vyhrazuje možnost financovat nákup formou leasingu. Zadavatel požaduje lokomotivy nově vyrobené, či vyrobené maximálně před dvěma roky, které neměly žádného předchozího uživatele. Z dostupných typů se proto nabízí řady ES64F4 EuroSprinter či Vectron od Siemensu; Bombardier pak může nabídnout Traxx MS2. V delším horizontu lze uvažovat např. o Škodě 109E, pokud bude typ schválen i v zemích Beneluxu, balkánských zemích a Itálii. Samotné Cargo očekává, že pakety II-IV budou na dodaných strojích aktivovány až s odstupem času od dodání.

Zdroj: Věstník veřejných zakázek


Josef Petrák Poslat mail autorovi | 10.8.2015 (17:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 ... 3 4 5 6 7      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel str 
12.08.2015 (18:57)  
Tusim, ze nejvetsi brzdou pro nakladni vozbu jsou dispeceri a jim dana pravidla. On NEx jedouci plynule 100 bude rychlejsi nez Os/R stojici za kazdym kerem...
registrovaný uživatel Petr Šimral  mail  
12.08.2015 (15:21)  
No tak jezdit 120 má opravdu smysl hlavně vůli srovnání jízdních dob s rychlíkama a tím i menšímu předjíždění.

Jízdní doby s rychlíky jsou již srovnány i při rychlosti 100 km/h.

A pak samozřejmě taky připomínka Kevina:
nad rychlost 100 km/h není možné použít nápravovou hmotnost 22,5 tuny.
Brzdící procento bez problémů vyřeší ETCS, tam není problém.
12.08.2015 (13:53)  
Konečně, nové lokomotivy jsou potřeba jako sůl. Už jenom lepší trakční vlastnosti rychlosti pomohou I bez využívání 120km/h.
registrovaný uživatel kevin 
12.08.2015 (12:18)  
Ještě zohledněte menší ložení /režim ss/ a docela krvavá brzdící procenta.
12.08.2015 (12:07)  
No tak jezdit 120 má opravdu smysl hlavně vůli srovnání jízdních dob s rychlíkama a tím i menšímu předjíždění. Možná by to chtělo nějakou simulaci, ale zvýšená spotřeba by se mohla vykompenzovat právě nižším počtem předjíždění a tedy i rozjezdů. Jet 120, třeba v noci jen pro úsporu pár minut je nekonečný plýtvání. Ono jsem vůbec zvědav jak rychle se bude jezdit až se zavede placení podle těch "vytoužených" elektroměrů (a to nejen v nákladní dopravě:):)

Jinak teda doufám, že se podaří získat nějaké mašiny co půjdou i fotit. Vzhledem ke zde uvedené nabídce to vidím 50/50:):-)
registrovaný uživatel JiP 
12.08.2015 (11:04)  
Petr Simral: Tvrdite ze casovy rozdil mezi Praha-Bratislava byl pouze 20 minut. Neni ale take podstatne to, ze zvednutim rychlosti na 120km/h se znaze dostanete na trat a cestou bude vlak kvuli rychlejsi osobni doprave mene casteji odsstaven? Cistou zmenou rychlosti ze 100 na 120 se zamozrejme niz zazracneho neusteri, ale eliminovanim jednoho ci dvou odstaveni vlaku lze usetrit i nekolik hodin. Jaka je pravdepodobnost aby vlak Praha-Blava jel v kuse, aniz by nebyl alespon jednou odstaven. Jsem si jist ze skoro 0.
registrovaný uživatel ikkyu 
11.08.2015 (21:54)  
A "Dospěla doba" u ČD Cargo, nebo ve Škodě Plzeň? :-)
11.08.2015 (8:34)  
Ad Jiří Kocourek, Chary, Petr Šimral:
Jo, reálně to asi dá těch 30 až 35 % spotřeby energie navíc, pokud zvýšíme rychlost ze 100 na 120 km/h. Jak již bylo řečeno, přímo s kvadrátem rychlosti roste pouze kinetická energie vlaku (kterou musíme získat při rozjezdu, ale které umíme také část rekuperovat při brzdění - už to "jenom" zohlednit v platbách za energii) a také odpor vzduchu (který ovšem není jedinou složkou vozidlového odporu, neb odpor z valení a nějaká ta ložiska se prakticky s rychlostí nemění). Odpory ze sklonu bych do toho netahal, protože nám zase pomůžou, až pojedeme na druhou stranu; pokud se nám nemají vlaky hromadit někde na kopci, tak to pak v průměru vyjde šul-nul. No a odpor z oblouku zase není (na koridorových tratích) až tak významný, nehledě na to, že má charakter "bulharské konstanty". Kdybychom se na to podívali čistě optikou měrného vozidlového odporu, tak zvýšení rychlosti ze 100 na 120 km/h dělá:
- u "klasického" odporu T4 (tedy: o = 1,3 + 0,00015*V^2) nějakých 24 % navíc
- a u odporu "S_DFJP" :-) (tj.: o = 0,9 + 0,00012*V^2) okolo 25 %.
A pak bude záležet především na takovém nějakém poměru doby jízdy onou vyšší konstantní rychlostí k četnosti rozjezdů na tuto rychlost, kam mezi těch cca 25 % a teoretických 44 % se reálně dostaneme... ;-)
registrovaný uživatel stoupa  mail  
11.08.2015 (7:41)  
pravda, pravdoucí. Já si to nazval "přebytek výkonu". V parních dobách se vozily náklady 30 - 50 Km/h. Dnes ten pomalý náklad nelze lehce protlačit. V celkové "multikriteriální" kalkulaci ten přírůstek spotřeby snad roli nehraje. Dýchavičná pára na Kařízek - prostě to beru, neb jsem objetí technlgické blbosti. Jaksi nejde jen o více napěťových soustav, ale zrychlení - i do kopce. Investoval bych i do mimoúrovňového křížení viz HavlBrod - Tišnov - Brno; vyprojektovali dědové ve 30. letech, postavili otcové - Dodnes unikum. Jen v Tišnově se kříží na "šraňkách". Tudy vede cesta.
registrovaný uživatel JB 
11.08.2015 (7:16)  
Chary: Kvadrát rychlosti do toho vstupuje přes odpor vzduchu (potřebný výkon pak poroste se třetí mocninou, ale zkrátí se doba, po kterou ho budete vyvíjet). Ale to není jediná složka odporu, pak máme valivý odpor, skoro konstatntní, a energie spotřebovaná na překonání stoupání také na rychlosti nezáleží.
  1 ... 3 4 5 6 7      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko