Praha — Správce české železniční infrastruktury SŽDC uzavřel se svým rakouským protějškem ÖBB Infrastruktur dohodu o zrychlení vlaků na trase z Prahy do hornorakouského Lince. Obě strany se shodly v tom, že současná nabídka spojů a jejich rychlost nedosahují hodnot, jež jsou u spojení tohoto významu očekávány. Jízdní doba rychlíků Praha - Linz se nyní pohybuje těsně pod pěti hodinami, což je způsobeno především velkým počtem zastávek, kdy mezi Českými Budějovicemi a Lincem vlak staví v každé větší stanici a slouží tak spíše jako regionální spoj, než jako vlak spojující české hlavní město s třetím největším rakouským městem. SŽDC i ÖBB věří, že do roku 2020 bude díky modernizacím tratí cesta mezi těmito dvěma městy trvat maximálně 3 hodiny a 45 minut. K dosažení tohoto času napomůže na české straně především dostavba 4. tranzitního koridoru a na rakouské straně zrušení některých zastávek a zdvoukolejnění trati St. Georgen/Gusen – Linz. Tato dohoda byla uzavřena díky rozšíření spolupráce mezi ČD, SŽDC a ÖBB při příležitosti zahájení provozu vlaků railjet z Prahy do Grazu od letošního prosince.
Zdroj: Railway Gazette

Je ovsem nutne si pripustit, ze je to beh na dlouhou trat - lidi si proste musi navyknout nejen na to, ze za hranicema me to nekousne (resp. ono to musi jit ruku v ruce s celym vyvojem spolecnosti, dokud pri beznem pouzivani telefonu behem rekneme tydenniho pobytu par km za hranicema se diky roumingu ucet vysplha na ctvrt- az pulrocni utratu vnitro, porad je potreba si urcite veci hlidat a to proste turistice ve stylu "kudy z nudy" neprospiva), ale i na to, ze uz je zde pouzitelne spojeni. A zatimco zprovoznenim kazdeho useku dalnice se ve srovnani s predchozim stavem (= bez dalnice) cesta znatelne zrychli, u vlaku tomu tak zpravidla nebyva, rozumneho zrychleni lze dosahnout az po dokonceni nekolika useku a to jeste jen v nekterych pripadech.
Dva realne priklady; ted o vikendu jsem byl autem v Ostrave a potreboval jsem do Uherskeho Hradiste; stacil jeden pohled do Idosu a bylo jasne, ze tady auto ma smysl resit jen na cestu na Svinov a po navratu zase zpatky. Pritom jsem v puvodnim planu predpokladal, ze kdyz uz auto v Ostrave mam, proste s nim pojedu. A rad jsem zmenil nazor.
Opacna situace byla letos na prelomu jara a leta; dovolena na Lipne. Na nadrazi jsme to meli z penzionu par minut chuze, takze puvodni predstava byla jednoznacna ... jenze realita vychazela tak, ze autem jsem se dostal na mene nez polovinu cestovni doby vlaku (nadrazi-nadrazi). Ponekud zklamany jsem jel tedy autem, s predstavou, ze aspon v ramci pobytu chci jezdit vlakem (minimalne proto, abych nemusel resit, jestli si dat na vylete pivko nebo ne). Bohuzel, i tady to dopadlo stejne - smerem na ciste zeleznicni destinaci Nove Udoli byla vyluka a na opacnou stranu smerovani trate, jizdni doby a navaznosti pri prestupech zpusobily, ze jsem stejne vsechno objizdel autem, vcetne vyletu do Rakouska :-(
Nizky pocet prehranicnich cestujicich neni dan tragicnosti spojeni, ale tim, ze neni potreba takto cestovat. "Mrtvo" pres hranici (os doprava), ale "zivo" (nakladni doprava) bylo uz v "praveku", stredoveku, za Marie Terezie (proc asi stavela silnici, dnesni E55(!)?), Gerstnera (proc asi stavel konku?), prvni republiky, valky, totality (zde treba pricist i politicke vlivy), i v soucasnosti. Nemyslim si, ze vybudovani "superdrahy" toto zmeni.
A tim jsme u toho, ze ano, trat optimalizovat (to se ale uz deje), ale "neblbnout". Zavadet "nadvlaky"? Kdo jima pojede? Troufnu si rict, ze skoro nikdo. Jenze pojede-li "nadvlak", nezbude misto pro regionalni vlak. Naopak, pojede-li "skrzovej" regionalni vlak, pobere i klientelu "nadvlaku" (misto patnacti lidi jich bude kvuli nizke rychlosti deset), ale nedojde tim k likvidaci regionalni dopravy. A prestavovat trat tak, aby se tam vesly zbytecne "nadvlaky", se mi zda velky plytvani...
Jak jsem uz psal, zpripojneni Lince (Tabor, CB a Rybnik zpripojnenej mame) jsem schopnej udelat uz dnes, ale za cenu zruseni zastavovani (likvidace regionalni dopravy) a znepripojneni Rybnika a CB, ale pri zdvojkolejneni nekterych useku (odpadnou prostoje pri krizovani) jsem schopnej zachovat soucasne "regionalni vymozenosti", ale i zatraktivnit trat pro dalkovou klientelu (pripoje v Linci). A opet se prakticky obejdu bez dramatickeho zvysovani tratove rychlosti...
Je nízká frekvcence cestujících ČB-Linz dána nízkou rychlostí, nebo opravdovou potřebou jezdit z Prahy a jižních Čech do Linze.
Vetší potenciál bych řekl je Praha-Plzeň-Mnichov. Jednak velikosti sídel a taky že např. na Brenner se tam člověk vlakem dostane +- stejně rychle.
Zkoušel jste se podívat na mapu, na níž jsou vrstevnice?
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
