Nekolik doplneni a upresneni:
1. Trat je zabezpecena i systemem ETCS, ta opozdena implementace je na strane vozidel.
2. ad Libcha: IC4 rozhodne nejsou to nejlepsi. I 30 let stare IC3 jsou lepsi nez italska pomsta IC4. Rychlost 250 km/h mohou vyuzit napriklad elektricke jednotky rady X2000 (ty jezdivaly kratce ze Stockholmu az do Odense, Stockholm-Hamburg bude mozna zajimavejsi az bude dokoncen Femernsky tunel).
3. ad Jiří Kocurek: Nakladni vlak tam muze jezdit v noci nebo v pripade nehody na stare trati. Trivozove osobacky tam naopak nemaji jezdit vubec, ty nejezdi ani po stare trati pres Roskilde. Navic tam jaksi nejsou zastavky, ktere by zpusobovaly poskakovani. Zastavky jsou na stare trati pres Roskilde v useku Roskilde-Høje Taastrup, ale to je ctyrkolejna trat, tam zastavky poskakovani nepusobi.
4. ad ythomas_ct: zminena nizka kapacita trati byla zpusobena absenci stareho zz (ATC), cela trat se v takovem pripade chovala jako jeden oddil. Kdyz se ukazalo, ze instalace ETCS do vozidel bude jeste nejakou dobu trvat, tak bylo zbytecne vyhozeno dalsich nekolik milionu a trat dostala take stary system ATC. Nechat novou trat rok-dva zarustat plevelem bylo politicky neprijatelne. Naplanovano to bylo spravne, jenze dodavatel jaksi nesplnil sve sliby. Nektere "drobne" technicke detaily vubec neresil - napriklad kam umistit ETCS ve vozidle a potom se divil, ze jeho zazrak neni kam dat.
5. ad (gp): tahle zeleznice nevede daleko od obci, vede podel dalnice. Ale pro mistni dopravu ta trat postavena nebyla, i kdyz moznost prestupu bude. Z Køge uz jezdi S-tog (po vlastni trati), je to zmineno i v clanku. V oblasti Kodane je nova trat vedena v koridoru byvalych nakladnich trati a spojek.

Neobávám se. Je tradičním zvykem železnice vést daleko od obce. U většiny obcí to bude platit i pro vrtky. Potíž je s tratěmi,které přes ves už vedou a najednou se ukáže, že se tam zastavovat nedá/nevyplatí.

...to byste těžko uhádal, že lidi maj mít ve vesnici dráhu a chodit pěšky.

Tohle hádání možná bude jedním z největších problémů při výstavbě VRT u nás.

Můžeme nakreslit grafikon, kde se ten těžkotonážní krasovlak (autorem termínu je Zde(dobře známý)něk Šindlauer) s jízdní dobou dvě hodiny potká s osobáčkama v taktu dvě hodiny s poloviční rychlostí krasovlaku právě ve výchozí a cílové stanici? Můžeme, tím je problém vyřešen. A z potkávání 3vozových osobáčků jsou kecy v kleci.

Osobní vlaky jezdit musejí, to byste těžko uhádal, že lidi maj mít ve vesnici dráhu a chodit pěšky. Musejí jezdit v taktu, to znamená s pobytama pro nezvedený školáky nejen v sedm ráno, ale celej den a musej jezdit tak, aby se tam v každý zastávce cestující, kola a rvhápky nepřesypávaly z jedný hromady na druhou.

(gp): Bez lidí se nákladní vlak samozřejmě naplní, ne že ne. Stačí aby na jednom konci byla rafinerie, důl, přístav nebo velkoodběratel a druhý konec byl 1000 km daleko. Ostatně v Děčíne může nákladní vlak potkat i 810, větší osobní vlak se do Dolního Žlebu nenaplní. Za tímhle by fakt poskakovat neměl.

Osobák mívá cestovní rychlost maximálně 60 km/h, takže tomu nákladnímu vlaku ujíždět nestíhá.
Kolín - Pardubice je sakramentsky rychlá trať, přesto těch 42 kilometrů osobák jede 49 minut. Což je pod 60 km/h.

Osobní vlak vyjede z Kolína 42 km), nákladní vlak vyjede z Českého Brodu (70 km) a v Pardubicích bude nákladní vlak o dvě minuty dřív (čistý čas 47 minut). A to ten nákladní vlak pojede trvalých 90 km/h, moderní mašina se bude flákat. Jednou za to pan Šimral vzal a z Prahy do Brna dojel s nákladním vlakem za 2:21 (jestli se dobře pamatuju), což je o něco rychleji než EC, průměr 94,9 km/h. Takže osobák nákladnímu vlaku fakt ujíždět nestíhá.

Adam: Někde jsem četl, že gumovejm čumákům chtěj DSB prodloužit životnost min. do roku 2026. Tedy do plánovanýho ukončení toho hlavního elektrifikačního programu. Drátizaci z Kodaně na jih odskáčou (moje oblíbený) ME, kdy je maj snad od příštího roku začít v čele patráků nahrazovat nově dodávaný Vektrony.
A údajně to mají nahnutý i MG, s jejichž provozem se do budoucna taky nepočítá... Asi skončej v Rumunsku...????

Pravobřežka je spíš pražský okruh. Bez lidí těch 30 cisteren nenaplníte. A kde jsou lidi, tam je i poptávka po něčem větším, než třívozovej osobáček. Ostatně, loko+2Honeckery+Sysel je dost lehkej na to, aby tomu nákladu stíhal ujíždět. Mimochodem, existuje ještě Jeďte na sériové spojení?

(gp): Velice jednoduše. Naplníte 30 cisteren až po vrch a vyrazíte na trať. Cestou potkáte třívozový osobáček nebo on Vás.

V ČR je to k vidění kupříkladu na Pravobřežce. Nákladních vlaků tam jezdí spousty a osobáky jezdí v řazení loko + honecker + honecker + sysel. V součtu tři vozy.

Kdysi jsem kdesi četl o ne zrovna velké kapacitě trati minimálně do doby zprovoznění ETCS, na webu jsem však moc podrobností nedohledal. Nevěděl by někdo bližší info o tom, co a jak se tam dá dnes provozovat?

Např. tady: https://de.wikipedia.org/wiki/Schnellfahrstrecke_København–Ringsted
...k tomu píšou jen toto: Anfänglich wird mit ATC die Höchstgeschwindigkeit auf 180km/h beschränkt sein und nur mit einer Zugfahrt je Richtung gerechnet.

A kde se vezme 2.500 tun na trati, kde jezdí třívozový osobáčky?