Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bar - Jak jste nejspíše postřehli z médií, na začátku léta postihly většinu jihoevropských států ničivé povodně, které se nevyhnuly ani oblasti Srbska a Černé Hory. Zde katastrofální záplavy mimo jiné poškodily také vícero železničních tratí. Jedním z důsledků je i nemožnost vedení plánovaného tradičního přímého vozu Praha - Bratislava - Subotica - Bar a zpět, který z Česka měl jezdit na vlaku EC 272/273 Avala. Jak už to na Balkáně bývá, tamější dopravce nezajišťuje pro cestující žádnou náhradní dopravu. Proto nakonec s řešením přišly samotné České dráhy, které pro zákazníky s lůžkovým příplatkem nabízejí alternativu v podobě náhradního autobusu z nádraží Subotica až do Baru.
Lůžkový vůz tak nakonec v soupravě vlaku vůbec není řazen - cesta z Prahy do Subotice a zpět probíhá přes den a byl by tak nejspíš zbytečný. Cestující mají místo toho nárok na přepravu ve zvláštním voze číslo 379, kterým je většinou vagon řady Bee. Zároveň mohou v průběhu jízdy čerpat v rámci jízdenky s lůžkovým příplatkem občerstvení v jídelním voze až do výše 150 Kč zdarma, přičemž v ceně jsou i tři lahvičky vody. Ze stanice Subotica do Baru pak zákazníky čeká dlouhá cesta autobusem, který zajišťuje společnost Arriva Srbija. Podle Českých drah se jedná vždy o klimatizovaný autobus s toaletou, na území Srbska je funkční i bezplatné Wi-Fi připojení. Počet cestujících je navíc limitován na 27, proto mají lidé v autobuse i ve vlaku v rámci vyššího pohodlí většinou více míst pro sebe.
Toto náhradní řešení bude nakonec trvat až do ukončení sezónního provozu přímého vozu, tedy do 5., respektive 6. září. Nicméně nutno podotknout, že ačkoliv České dráhy zřejmě pro cestující v tomto ohledu dělají maximum možného, stále je velký rozdíl mezi komfortem vozu WLABmee v porovnání s nocí strávenou v autobuse. Otázkou také je, jak bude tato alternativa využívána, když ji nereflektují vyhledávače spojení a nabízejí cestujícím rovnou jiné varianty cesty.
Zdroj: České dráhy
Michal Jaroš 
| 21.7.2014 (6:00)
| 21.7.2014 (6:00)Související zprávy
25.07.2014 (15:53)
M 474 003: Spočítejte si, kolik betonu se spotřebuje na pražce mezi Prahou a Ostravou, versus kolik betonu padne na 2 letiště. Pak si spočítejte kolik zaměstnanců má ŘLP a kolik SŽDC. Budete se divit. Hodně. Moc.
A to o té údržbě jste taky nedomyslel. Co že se teďka děje v Klánovickém lese? Těžká údržba? A místo odhánění ptáků stahujete závory a to od dob, kdy ještě pan Benz vodil kačera a jezdilo povozem či koňmo. Odklízení sněhu na peroně a přilehlých schodech, občas odčerpat vodu ze zaplaveného podchodu, jako teď v Žilině...
Každé má svoje pro a proti.
A to o té údržbě jste taky nedomyslel. Co že se teďka děje v Klánovickém lese? Těžká údržba? A místo odhánění ptáků stahujete závory a to od dob, kdy ještě pan Benz vodil kačera a jezdilo povozem či koňmo. Odklízení sněhu na peroně a přilehlých schodech, občas odčerpat vodu ze zaplaveného podchodu, jako teď v Žilině...
Každé má svoje pro a proti.
25.07.2014 (12:51)
Porovnáváte neporovnatelné, letadlo potřebuje infrastrukturu, řízení letového provozu, radary, vysílače, radiomajáky, to všechno vyžaduje obsluhu velmi dobře placenými odborníky, i ta betonová placka vyžaduje údržbu, odklízení sněhu, osvětlení, odhánění ptáků, dále terminály, kontroly cestujících, rentgeny, nakládání zavazadel. Udržba letadel je velice nákladná, nikdo si tam nemůže dovolit omotat nějakou prosakující palivovou trubku lepící páskou, jak je často vidět u pozemních vozidel. I když bych se tomu v dnešní době nedivil.
Například na trase Paříž-Brusel letadla jaksi ztratily šanci a nic tam nelétá, ani by se nikomu nevyplatilo létat, když centra měst spojuje TGV s rychlostí 300 km za hodinu.
Například na trase Paříž-Brusel letadla jaksi ztratily šanci a nic tam nelétá, ani by se nikomu nevyplatilo létat, když centra měst spojuje TGV s rychlostí 300 km za hodinu.
25.07.2014 (10:50)
bartik09 > me tak jeste napadlo ... zna nekdo vyskovy profil techto trati? Odhadem podle mapy mi to vychazi, ze vlak pri ceste z Baru do Prahy musi prubezne nastoupat temer dva kilometry ... v pripade tech vasich 3x Bc a masinou k tomu dela nejakych 200 tun ... coz zjednodusene energeticky odpovida tomu, ze zminovany airbus nastoupa do vysky kolem seti a pul kilometru ... v jake vysce letaji dopravni letadla?
24.07.2014 (23:13)
M 474 003: cena by měla být závislá na množství spotřebované energie
No vsak ono to tak nejak nakonec bude. Jenze nesmite vedle sebe postavit lokomotivu a letadlo a pocitat spotrebu.
Konkretne pro spojeni Praha - Cerna Hora
1) Vlak najede mnohem vic kilometru, nez uleti letadlo.
2) Napriklad Airbus A320 vazi cca 60 tun a kapacitou odpovida 3 Bc, ktere maji dohromady 120 tun.
3) Zatimco ten Airbus leti nejaky 2 hodiny, vlak jede skoro 30, cili toho letadlo teoreticky stihne odvozit zhruba tolik, co 45 Bc. (Samozrejme je to zjednodusene a do "zapadnich" destinaci by vlak dojel rychleji, cili by tech vozu nebylo tolik.)
4) Letadlo potrebuje velkou betonovou placku na zacatku a na konci, ale nepotrebuje prakticky zadnou (energeticky narocnou) stavbu a udrzbu dopravni cesty, narozdil od vlaku, ktery potrebuje tisice kilometru koleji.
Italove se na jizdence chlubej, ze vlak produkuje o cca 78 % CO2 mene nez letadlo. Zdrojem ma byt www.ecopassenger.org . Tam ale jasne (a ferove uvadi), ze ten vypocet neobsahuje produkci CO2 pri stavbe a udrzbe infrastruktury a vozidel.
No vsak ono to tak nejak nakonec bude. Jenze nesmite vedle sebe postavit lokomotivu a letadlo a pocitat spotrebu.
Konkretne pro spojeni Praha - Cerna Hora
1) Vlak najede mnohem vic kilometru, nez uleti letadlo.
2) Napriklad Airbus A320 vazi cca 60 tun a kapacitou odpovida 3 Bc, ktere maji dohromady 120 tun.
3) Zatimco ten Airbus leti nejaky 2 hodiny, vlak jede skoro 30, cili toho letadlo teoreticky stihne odvozit zhruba tolik, co 45 Bc. (Samozrejme je to zjednodusene a do "zapadnich" destinaci by vlak dojel rychleji, cili by tech vozu nebylo tolik.)
4) Letadlo potrebuje velkou betonovou placku na zacatku a na konci, ale nepotrebuje prakticky zadnou (energeticky narocnou) stavbu a udrzbu dopravni cesty, narozdil od vlaku, ktery potrebuje tisice kilometru koleji.
Italove se na jizdence chlubej, ze vlak produkuje o cca 78 % CO2 mene nez letadlo. Zdrojem ma byt www.ecopassenger.org . Tam ale jasne (a ferove uvadi), ze ten vypocet neobsahuje produkci CO2 pri stavbe a udrzbe infrastruktury a vozidel.
24.07.2014 (22:44)
tvl, to je zas zradlo...
24.07.2014 (21:43)
Nejsem odborník na mezinárodní autobusové jízdní řády, tak jsem našel trasu Praha-Bar aspoň pro auto, to je normální vražda. Po 50 tém kruhovém objezdu jsem je přestal počítat, nevěděl jsem, že si na ně potrpí i Rakušáci. To bych nechtěl absolvovat ani v autobuse se vzduchovým vypružením.
Nviditelná ruka trhu způsobila nedodržování fyzikálních zákonů, cena by měla být závislá na množství spotřebované energie. Podle mně by systém, který vyžaduje energii na rozjezd, jízda probíhá v podstatě setrvačností a při brzdění je schopen při správném uspořádání vracet energii pro shodný systém, který se zrovna rozjíždí, měl být pro uživatele levnější, než systém, který spotřebovává energii celou dobu přemisťování. Nevím, možná hraje roli rozdílná doba přemisťování.
Nviditelná ruka trhu způsobila nedodržování fyzikálních zákonů, cena by měla být závislá na množství spotřebované energie. Podle mně by systém, který vyžaduje energii na rozjezd, jízda probíhá v podstatě setrvačností a při brzdění je schopen při správném uspořádání vracet energii pro shodný systém, který se zrovna rozjíždí, měl být pro uživatele levnější, než systém, který spotřebovává energii celou dobu přemisťování. Nevím, možná hraje roli rozdílná doba přemisťování.
24.07.2014 (21:10)
omlouvám se za diskusi mimo téma, ale zrovna čekám na letišti na letadlo na Madeiru a tak si přemýšlím, jak jinak bych se tam dostal, aby mi stačila dovča
to M 474 003
Taky s tou bezpečností to není tak úplně pravda, je kolejová doprava bezpečnější, je potřeba nezahrnovat do statistik osoby usmrcené při neoprávněném pohybu v kolejišti ať už pěší nebo v nekolejových dopravních prostředcích.
A je potřeba nezahrnovat do statistik dopravních nehod osoby usmrcené při neoprávněném pohybu na cestách ať už pěší nebo v nemotorových dopravních prostředcích.
Stejně každá statistika znamená to, že když soused měl k obědu kuře a já jsem sušil hubu, tak každý jsme měli k obědu půlku kuřete.
ono se to vymstí, dojde ropa a bude.
a na co jezdí motorové lokomotivy?
akorát si nevím rady s tímto:
Je proti přírodě létat nad pevnou zemí
Jaký je rozdíl mezi létáním nad pevnou zemí a létáním nad vodou v jakémkoliv skupenství? Za chvíli totiž poletím nad mořem..
to M 474 003
Taky s tou bezpečností to není tak úplně pravda, je kolejová doprava bezpečnější, je potřeba nezahrnovat do statistik osoby usmrcené při neoprávněném pohybu v kolejišti ať už pěší nebo v nekolejových dopravních prostředcích.
A je potřeba nezahrnovat do statistik dopravních nehod osoby usmrcené při neoprávněném pohybu na cestách ať už pěší nebo v nemotorových dopravních prostředcích.
Stejně každá statistika znamená to, že když soused měl k obědu kuře a já jsem sušil hubu, tak každý jsme měli k obědu půlku kuřete.
ono se to vymstí, dojde ropa a bude.
a na co jezdí motorové lokomotivy?
akorát si nevím rady s tímto:
Je proti přírodě létat nad pevnou zemí
Jaký je rozdíl mezi létáním nad pevnou zemí a létáním nad vodou v jakémkoliv skupenství? Za chvíli totiž poletím nad mořem..
24.07.2014 (17:05)
Ptáci nejsou na pohyb po pevné zemi uzpůsobeni, a pokud jim zhasne motor, tak doplachtí na zemi. A NESPOTŘEBOVÁVAJÍ ROPU. Jeden nejmenovaný diktátor navrhoval gigantické vlaky s rozchodem 4 metry, myslím, že to by byla správná cesta, magnetické rychlodráhy zřejmě nebudou to pravé.
Jet kamkoli přes 50 km autobusem??? Snad možná tím z filmu Velký autobus.
Jet kamkoli přes 50 km autobusem??? Snad možná tím z filmu Velký autobus.
24.07.2014 (16:42)
Mimochodem, velmi mimo téma, většina tažných ptáků (a tím nemyslím mořské ptáky) volí cestu nad pevninou, než nad mořem. Přeci jen, na moři si nemáte kde odpočinout/najíst se :)
24.07.2014 (14:49)
Nehodovost letecké dopravy je nízká proto, že si tam letadýlkáři nezapočítávají právě ty teroristické a jiné útoky. Každý si ohýbá realitu jak se mu to hodí.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci
:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko