..: Nové dvousystémové tramvaje pro Karlsruhe :..

Flexity Swift ET 2010, foto: Bombardier Transportation Karlsruhe — 8. července se ve vozovně Ost v Karlsruhe konalo slavnostní představení nové generace dvousystémových tramvají, určených pro provoz na tramvajové síti v Karlsruhe a na železničních tratích kolem tohoto města. Dopravci VBK a AVG si v roce 2009 objednali celkem 30 nových vozidel, za něž zaplatili celkem 129 milionů eur.

Jedná se o dvousystémová vozidla Flexity Swift, která vyrábí společnost Bombardier Transportation, konkrétně její závody v Budyšíně, v Mannheimu a ve Vídni. Tramvaje jsou na první pohled výrazně větší než je obvyklé: tříčlánková skříň je 37 metrů dlouhá, 2,65 metru široká a 4 metry vysoká. Tramvaj může být napájena buď stejnosměrným napětím 750 V pro jízdu po městských tramvajových sítích nebo střídavým napětím 15 kV 16,7 Hz pro jízdu na elektrizovaných železničních tratích. Oba krajní podvozky jsou hnací, jsou v nich uloženy dva asynchronní motory, každý o výkonu 150 kW. Dva podvozky pod středním článkem jsou běžné. Všechny podvozky jsou vybaveny pryžokovovým primárním vypružením a pneumatickým vypružením sekundárním; na tlumení hluku se podílí i pryží odpružené obruče kol. Vozidlo má maximální konstrukční rychlost 100 km/h a je schopno provozu na stoupání max. 60 ‰. Hmotnost prázdného vozidla je 62,5 tuny. Interiér vozidla je klimatizovaný, stejně jako kabina řidiče. Kapacita vozidla činí 93 sedících (včetně devíti sklopných sedadel) a 151 stojících cestujících (4 os./m²). Tramvaje jsou vybaveny samočinnými spřáhly a vícenásobným řízením, umožňujícím provoz ve spřažených soupravách.

Interiér - střední článek, foto: AD KAMezižlánkový přechod a informační displej, foto: AD KAStanoviště řidiče, foto: AD KA

Vozidla byla vyrobena již v roce 2012, následoval zkušební provoz a náročný schvalovací proces – vozidlo musí odpovídat jak předpisům pro tramvaje (BOStrab), tak předpisům pro železniční vozidla (EBA), samozřejmě s přihlédnutím k lehké konstrukci hrubé stavby. Na základě zkušebního provozu byly posléze prováděny úpravy, např. seřízení času zavírání dveří, úpravy v systému klimatizace, ladění softwaru atp. Vozidla budou nasazována především na trase S2 Stutensee – Karlsruhe – Rheinstetten.

Zdroje: newstix.de, Stadtwiki Karlsruhe


Jiří Bajer | 11.7.2013 (6:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Vozidla

More from Německo


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
16.07.2013 (5:57)  
tarten: Ostravský "železniční" profil kola je záležitost víceméně historická. Dříve tam tramvaj fungovala de facto jako příměstská železnice a její tratě byly stavěné jako železniční (bylo to mnohem složitější, to by vydalo na samostatný článek). Navíc tam jistou dobu fungovala i nákladní doprava, která umožňovala jízdu běžných železničních vozů po tramvajových tratích - uplatnilo se to např. při výstavbě sídliště Poruba. A tak tam dodnes přežívá železniční svršek i kola...
Registered user R.U.R.  mail  
15.07.2013 (22:43)  
Ad nahoru/dolu: řešením by taky mohlo být částečně nízkopodlažní vozidlo (třebas jako RN), takže by půlka dveří byla bezbariérová na železnici (a ve městě by se tam nastupovalo nahoru) a druhá půlka by byla bezbariérová ve městě (na železnici dolu).
Registered user tarten 
15.07.2013 (20:46)  
JK: Celý Ostravský provoz je vpodstatě vlakotramvaj, neboť využívá profil kola i žlábek kolejnice stejný jako "velká dráha".

To není nejlepší měřítko. Třeba v Praze se dlouhodobě přechází od žlábkové koleje k normální. Tramvajím se postupně předělávají kolečka ze "žlábkových" na "kompromisní", pak se tomu budou moci přizpůsobit tratě už hromadně, a následně se i ty "kompromisní" předělají na běžnější. Důvod byl zřejmě hlavně ten, že monopolní výrobce žlábkových kolejí už nevěděl, co si za ně říct, žádná proměna tramvaj x vlak.
13.07.2013 (13:42)  
On je ten rozdíl tramvaj X vlak definovatelný i jinak - z pohledu schvalovatele vozidla: Pokud to musí plnit BOStrab, tak je to tramvaj, pokud EBO, tak je to vlak. Tohle vozidlo plní oboje, takže je to v podstatě obojživelník; díky tomu, že to spíš připomíná tramvaj, tak se tomu taky tak říká.

Porovnávat podle hmotností, délek atp. mi přijde vcelku nelogické - dám příklad (už to tu někdo nakousl):
- 810 váží asi 20 tun, skříň o délce 14 metrů. S vlečňákem je to dvakrát tolik.
- Jedna tramvaj Flexity 2 pro Gold Coast má 43,5 metru a hmotnost něco přes 50 tun.
Co by bylo podle tohoto srovnání tramvaj a co vlak? Ono to asi opravdu nelze brát jinak než podle těch schvalujících orgánů...
Registered user M 
12.07.2013 (17:17)  
Ad schody - nechci byt moc detailista, ale pokud nekde jsou schody do vlaku (nahoru), tak pokud ti lidi nebudou vyskakovat z oken, tak po stejnych schodem musi i dolu. Ergo krome toho, ze vysoky peron "zmensuje" dvere, tak je podle mne jedno, jestli jsou schody nahoru nebo dolu, protoze je lidi vzdycky projdou tak i tak
12.07.2013 (15:49)  
M: 62 tun je tramvaj, 20 tun vlak. Asi tolik k hmotnosti, pravdu má SeregS.
Ad rychlost: Například RT6, RT8 (zrychlená KT8) mohou až 80 km/h - vhodná vozidla už kdysi vyrobena byla. 80 km/h je pro např. Svinov(zast.Hlučínská)-Hlučín-Opava více než dostačující.
Celý Ostravský provoz je vpodstatě vlakotramvaj, neboť využívá profil kola i žlábek kolejnice stejný jako "velká dráha".

Ještě ke schodům: Ano psal jsem o možnosti, že se z peronu sestoupí o schod dolů do vlaku. A taktéž je pravdou, že chůze dolů ze schodů je především pro kolena náročnější než chůze nahoru.
Registered user M 
12.07.2013 (15:48)  
Mimochodem, zkuste se podivat sem
http://goo.gl/maps/1Iv6K
Pocet (vlako)salin, co tam jsou na tam malem prostoru. mi prijde zajimavej

A o neco jizneji je kouzelna zastavka
http://goo.gl/maps/CdPoG
Severne od toho je tramvaj (zaujalo mne i kladeni koleji, vypada to jen na umisteni do asfaltu), jizne vlak. Navic trochu raj (nebo peklo) pro vyhybkare. Tak nejak vam nevim, ale vypada to na mesto, ktere by melo byt vhodnym cilem pro zeleznicni nadsence:-))
Registered user M 
12.07.2013 (15:25)  
Pri pohledu na to "regularni salina", ale pravidla a tak jako "regulerni vlak".
Mimochodem, jsou tam velmi zajimava vozidla. V galerii casto vidim rakouske Alpy na tisic zpusobu, ale odsud si nic (moc) nevybavuji, ackoliv je to relativne blizko. Podobnych "orientalnich" lokalek je nekolik (prinejmensim) i severne od Dunaje, tzn. co by kamenem dohodil od Dyje, pripadne jihoceskych rybniku. Akorat s mymi ryze "dokumentarnimi" fotkami na mobil bych asi neprorazil:-))
Registered user Raquac 
12.07.2013 (15:25)  
Rozdil proti Karlsruhe je teda hlavne v tom, ze zatimco u nas to obstaravaji regulerni saliny, tak tady si na to poridili neco mezi.

Zasadni rozdil je v tom, ze v Karlsruhe se vlakotramvaje pohybuji po zeleznicnich tratich soucasne s zeleznicnimi vozidly. Se zbytkem se neda nez souhlasit.
Registered user SergeS 
12.07.2013 (15:07)  
M: Mj. ono x v označení vozu znamená, že jde o lehkou stavbu. Takže něco obdobného vlakotramvají to je.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko