Praha — České dráhy od března rozšiřují seznam regionálních tratí, kde bude cestujícím automaticky přiznána 25% sleva na jízdném. Cílem je navýšit zájem o cestování vlakem i po těchto tratích, kde je většinou železniční doprava znevýhodněna cestovní dobou nebo silnou konkurencí. Jedná se o celkem 44 tratí po celé České republice, na nichž nejsou vlaky optimálně využívány a v budoucnosti proto může hrozit – vzhledem ke škrtům v krajských rozpočtech – jejich částečný nebo úplný zánik. Na osmnácti tratích, kde akční jízdné v letech 2011 a 2012 platilo, se díky tomu podařilo docílit nárůstu obsazenosti a tržeb.
Ivo Toman, ředitel Odboru regionální dopravy ČD, k tomu dodává: „Snažíme se tímto způsobem přilákat cestující na nejméně vytížené tratě, abychom zlepšili jejich ekonomiku a pokud možno na nich uchovali provoz. Krajské rozpočty jsou napjaté, neustále rostou náklady na elektřinu, dopravní cestu a tak dále. Dříve či později přijde na řadu otázka, zda na takových tratích nemá být doprava zastavena. Pokud ale existuje potenciál cestující do vlaků přilákat, je správné to nejdříve prověřit. Navíc vybíráme tratě, kde by mohlo dojít ke zlepšení služby například zrychlením spojení nebo nasazením kvalitnějších vozidel.“
Správnou cestu ukázala trať z Benešova do Trhového Štěpánova, kde je cestujícím již od září 2011 přiznáván nárok na 50% slevu ze základního jízdného. Navzdory velice nízkému jízdnému nedošlo k žádnému propadu tržeb, jak by se dalo předpokládat. U více než poloviny spojů vzrostla obsazenost a celkové tržby z trati jsou o téměř 15 % vyšší, než před zlevněním. Do vlaku přešli cestující jak z konkurenčních autobusů, tak i automobilů.
Akční nabídka se vztahuje na jednosměrné i zpáteční jízdenky mezi stanicemi ležícími na vyhlášené trati. Slevy nemohou využít cestující, kteří využijí traťovou nebo síťovou jízdenku, jakož i cestující, kteří jsou odbavováni do nebo ze stanice ležící mimo trať, kde je sleva poskytována. Na druhou stranu České dráhy mírně znevýhodňují majitele In-karet s aplikací IN 25 %, kteří v těchto úsecích dosáhnou stejné ceny. S ohledem na možnost síťového využití aplikace na In-kartě po celé České republice však tato nevýhoda nemá rozhodující význam.
Seznam úseků, kde je sleva poskytována | |
014 | Kolín – Ledečko |
064 | Mladá Boleslav hl. n. – Mladá Boleslav město |
076 | Mělník – Mladá Boleslav hl.n. |
081 | Rybniště – Rumburk |
083 | Rumburk – Dolní Poustevna |
084 | Rumburk – Staré Křečany / Zahrady u Rumburka – Mikulášovice dolní nádraží |
097 | Lovosice – Teplice v Čechách |
110 | Louny – Slaný |
131 | Ústí nad Labem hl. n. – Úpořiny – Bílina |
135 | Most – Moldava v Krušných horách |
141 | Karlovy Vary – Merklín |
142 | Karlovy Vary dol. n. – Potůčky |
144 | Nové Sedlo u Lokte – Nová Role |
146 | Cheb – Luby u Chebu |
147 | Františkovy Lázně – Plesná |
148 | Cheb – Hranice v Čechách |
161 | Rakovník – Blatno u Jesenice |
162 | Rakovník – Kralovice u Rakovníka |
178 | Svojšín – Bor |
182 | Poběžovice – Staňkov |
184 | Tachov – Domažlice |
185 | Domažlice – Klatovy |
191 | Nepomuk – Blatná |
192 | Číčenice – Týn nad Vltavou |
197 | Číčenice – Nové Údolí |
198 | Strakonice – Vimperk |
202 | Tábor – Bechyně |
203 | Strakonice – Březnice |
204 | Březnice – Rožmitál pod Třemšínem |
212 | Sázava Černé Budy – Světlá nad Sázavou |
220 | Benešov u Prahy – Mezno |
222 | Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov (50% sleva) |
223 | Olbramovice – Sedlčany |
227 | Kostelec u Jihlavy – Slavonice |
235 | Kutná Hora hl. n. – Zruč nad Sázavou |
236 | Čáslav – Třemošnice |
237 | Havlíčkův Brod – Humpolec |
251 | Žďár nad Sázavou – Nedvědice |
252 | Velké Meziříčí – Studenec |
292 | Lipová Lázně – Mikulovice |
295 | Lipová Lázně – Javorník ve Slezsku |
297 | Mikulovice – Zlaté Hory |
305 | Kroměříž – Zborovice |
310 | Valšov – Bruntál |
311 | Rýmařov – Valšov |
Seznam tratí ČR (ŽelPage) |
Zdroj: ŽelPage, České dráhy
Podle mě jsou hlavní problémy lokálek v ČR tyto:
1. Trasování. To odpovídá době a okolnostem vzniku. Jen málo tratí bylo stavěno primárně pro osobní dopravu. Většinou šlo o dráhy pro dopravu nákladní (uhlí, zemědělské produkty, průmyslové výrobky). Konkurencí v té době byl koňský povoz, žel. společnosti si tak mohly dovolit stavět zastávky/stanice relativně daleko od sídel, protože zákazníci si k železnici prostě rádi došli. To dnes už vůbec neplatí - lidé mají k dispozici auta či autobusy, které je dopraví buď přímo od/ke dveřím, nebo do centra. A místo vagonů uhlí do obcí dnes míří linky 22 kV a plynové potrubí...
Problém s trasováním je i co se týče směrového vedení. Lokálky trpí tím, že jsou (z různých důvodů) vedeny oklikou, což zbytečně prodlužuje jízdní dobu.
2. Stav infrastruktury. Značná číst těchto tratí je dlouhodobě hluboce podfinancovaná. To opět vede k dlouhým jízdním dobám, nemluvě o často až odpudivém zázemí pro cestující.
3. Vozový park. Tady se v poslední době situace značně zlepšila. Nicméně ke skutečné atraktivitě je, podle mého, ještě daleko. Typickým vozidlem je Regionova, která nijak neoplývá ani komfortem, ani dobrými jízdními vlastnostmi, čímž jen umocňuje tragický stav infrastruktury. Pozitivní je, že je ze strany cestujících vnímána jako moderní vozidlo, leckdy dokonce jako nové. Ještě, že dost cestujících nemá zkušenosti ze zemí, ze kterých bychom si měli brát příklad... ;-)
Nevím, jestli toto vše zachrání (na nějakou dobu) snížená cena. Doba se od postavení těchto tratí radikálně změnila a železnice se jí prostě musí přizpůsobit. Nadějí pro lokálky jsou, podle mého, jen masivní investice do infrastruktury a vozového parku. Je otázkou, nakolik by to bylo ekonomické a přínosné, tedy otázka poměru cena/výkon.
Ač tady asi vzbudím bouři ;-), tak mně jako lepší hledisko přijde nevytížené tratě zrušit a změnit třeba na cyklostezky. Tím by se do spousty regionů mohli dostat turisté, kteří tam teď nemají důvod jet. Peníze bych investoval do zbylých tratí a udělal ze železnice skutečně páteřní, rychlou dopravu ve směru existujících silných dopravních proudů. Tedy posílit roli železnice tam, kde má své nezastupitelné místo. Podobně, jako je tomu třeba v Nizozemí.
Dopravní obslužnost v místě zrušených tratí by snadno zastaly autobusy, troufnu si tvrdit, že lépe. Vím, jaké asi zazní protiargumenty ;-), ale opravdu není fyzikální vlastností autobusu to, že jezdí zřídka... ;-)
Mám prostě za to, že udržovat při životě (leckdy ve stadiu klinické smrti) spoustu našich lokálek tak, jak dnes jsou, je jen prodlužování agonie. Nevidím ani smysl, proč tu agonii udržovat. Nevytížené lokálky nijak neodstraňují dopravní zácpy, protože vedou ve směru slabých přepravních proudů. Nákladní doprava je zanedbatelná. Myslím, že hlavní úloha železnice je rychlá doprava velkého množství cestujících a na to by bylo dobré se soustředit. Myslím, že by to osobní železniční dopravě v ČR jen prospělo.
Ono se to nezda, ale na rozumne provozni podminky se motor dostava po rekneme deseti minutach provozu, coz mame rekneme 5 az 10 km. Teprv po tehle dobe je vubec mozne uvazovat s papirovou spotrebou, prestoze treba vyfuk jeste radne ohraty neni a i po 15km v nem kondenzuje voda, ktera, krome rezaveni zpusobuje i korozi :-)))
Honza > 118 versus 65 sice vypada na prvni pohled jasne, ale ... kolik vas to bude stat autem, pokud se domluvite treba dva a pojedete spolu? Rekneme, ze nebudete mit zrovna superba, takze vas fixni naklady (amortizace, serviska, stk, emise, povinny ) budou stat dohromady 10000 rocne ...
Jen tak dál! Dráhy mají vzhledem k vysokým fixním nákladům velký a zatím nepříliš využitý potenciál pro úspory z rozsahu.
A to počítám že od příštího roku budu jezdít více jak 2 násobnou vzdálenost.
Je pravda, že v dobách mého středoškolského dojíždění se mi vyplatila traťová jízdenka místo té oranžové žákovské a výhodu to mělo i tu, že na to mohl jezdit kdokoliv z rodiny, když já jsem zrovna nejel, nebo jsem se mohl vozit 460kou tam a zpět do zblbnutí :-)
No to je ale už historie skoro 10 let zpět.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.