..: Nový dopravní terminál v Havířově :..

460, Šenov - Havířov, foto: Lukess Praha/Havířov — Předchozí článek z pera (nebo spíše klávesnice) historika výtvarného umění vám představil historii havířovského nádraží, připomněl dobu, kdy vznikal projekt nádražní budovy, osvěžil v paměti, co to je bruselský styl. Zazněl v něm zásadní nesouhlas s demolicí nádražní budovy, kterou chystají České dráhy a byla vám nabídnuta možnost připojit svůj podpis k petici za záchranu stávajícího havířovského nádraží. Protože ŽelPage se snaží o vyrovnaný a vyvážený pohled, pojďte se podívat, co by, v případě, že bude stávající nádražní budova zbourána, mělo stávající objekt nahradit. Záměr „udělat něco“ s havířovským nádražím není nový – České dráhy se na havířovskou radnici obrátily už asi před deseti lety s vizí vybudovat u nádraží komplexní dopravní terminál. To by odstranilo stávající problém, kdy do Havířova přijedete vlakem a potřebujete pokračovat do blízkého okolí autobusem. Ale autobusové nádraží je v Havířově na opačném konci města a zdaleka ne všechny spoje zajíždějí k nádraží ČD. Bez místní dopravy se zpravidla neobejdete. A naopak – ti, kdo přijedou z blízkého okolí do Havířova autobusem, tak pak už raději dají přednost tomu jet dál opět autobusem, než se kodrcat na vlak přes celé město. Konečně se začíná něco dít.

České dráhy, jako vlastník výpravní budovy, zadaly brněnskému Ateliéru Velehradský vypracování prověřovací studie. Základních problémů se při definici zadání architektům sešlo hned několik: budova je v provozu téměř padesát let bez zásadních stavebních úprav, rekonstrukce je nutná. Oproti šedesátým, sedmdesátým letům minulého století došlo k výraznému poklesu cestujících, které je nutno odbavit, kterým se poskytuje zázemí. Výrazně se od té doby změnily technické požadavky na stavby – bezbariérový přístup pro cestující do všech veřejně přístupných prostor by měl být dnes naprostou samozřejmostí, minimalizace nákladů na provoz objektu (vytápění, osvětlení, snadná údržba…) je silným tlakem firemních ekonomů na stavaře. Přidejme k tomu chybějící jednoduché propojení na místní část Šumbark, nedostatek parkovacích ploch…

Architekti v rámci prověřovací studie rozpracovali tři varianty. Prověřili možnost komplexní rekonstrukce stávajícího nádraží, při zachování bruselského stylu budovy. Zvážili možnost ponechat „vnější obálku“ a řešit zcela nově interiér – udělat vlastně novou vestavbu, která by splňovala požadavky provozovatele na současný provoz. A zkusili i stavbu na zelené louce – stávající odbavovací budovu zbourat a navrhli ji nově. Se všemi variantami se dělal i odhad ekonomické náročnosti. Jako nejvhodnější byla vyhodnocena demolice nádražní budovy (halové části) a výstavba nové. Návrh ČD jednomyslně odsouhlasilo po několika jednáních jak vedení města, tak i samotné zastupitelstvo.

Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy

Aleš Bartheldi z Generálního ředitelství Českých drah studii při jejím představení uvedl slovy: „Je to terminál, který byl vybudován po vzoru Švýcarska nebo Rakouska. To znamená, že by měl tvořit integrální funkční celek, který bude spojovat jak železniční dopravu, tak autobusovou dopravu. Bude tam zázemí pro cyklisty, bude vybudováno parkoviště a bude uzpůsobeno dalším službám, které jsou spojené s přestupním terminálem." Součástí projektu je kompletní rekonstrukce nádražní budovy, vybudování přednádraží - terminálu BUS, stanoviště taxi, parkoviště typu P+R a také vybudování lávky do městské části Šumbark. Cílem projektu je bezproblémový přestup mezi jednotlivými druhy dopravy, bezbariérový přístup, instalace moderního informačního systému a velice důležitý je parametr provozní efektivity, aby kapacita přestupního terminálu odpovídala skutečným současným i budoucím potřebám. "Vytvoří se zde komerční prostory, dispozičně se změní i vstupní hala a prostory pro veřejnost tak, aby byly maximálně využity," upřesnila mluvčí drah Kateřina Šubová.

Město Havířov vypsalo výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace pro společný projekt přestupního terminálu. Vítězem je ostravský architekt Daniel Labuzík (KOHL Architekti). Tým pod jeho vedením bude vycházet z prověřovací studie, nicméně samotná finální podoba se s největší pravděpodobností bude lišit. Základní parametry jsou však jasně vymezené a dané prověřovací studií. Před nedávnem se hovořilo o tom, že spojovací lávka mezi nádražím a Šumbarkem nebude zalomena do tvaru písmene L, ale spojnice by měla být co nejkratší. Nebyla ani vyloučena ani možnost podchodu. Podle posledních zpráv se dokonce upustilo od lávky, neboť SŽDC plánuje rekonstrukci kolejiště a vadily by jim nosné pilíře lávky. Ubude zastřešených nástupišť pro autobusy a určitě při pracovních debatách architektů s investorem a zástupci provozovatele se bude přicházet na další drobnosti, které budou přínosem pro budoucí stavbu.

V současné chvíli se vypracovává projektová dokumentace, žádat o evropské dotace se bude ve druhém pololetí letošního roku. Začátek samotné realizace se v tuto chvíli předpokládá předběžně v březnu 2013. Vše ale bude záviset na rychlosti schválení dotace, která je pro realizaci klíčová. Jedná se o investici ve výši cca 160 mil. korun (na celý přestupní terminál). Čerpat dotace z regionálního operačního programu budou ČD na výpravní budovu samostatně (žádat budou o 70 %), město pak na přednádražní prostory ve výši 85 %, protože každý z investorů bude stavebně řešit svou část.

Nádraží Havířov - hodiny, foto: IMPULS-B V roce 2004 byla ostravskou společností IMPULS-B provedena instalace pohonu architektonicky řešených hodin na vlakovém nádraží Havířov. Na přání zadavatele byly předělány ručičky do reflexní modré barvy. Pohon hodin je proveden autonomním strojkem řízeném elektronikou s příjmem radiového signálu DCF. Tyto hodiny už odměřují čas, který havířovskému nádraží zbývá do jeho generální přestavby.

Bourat jakoukoliv stavbu je vždy problematické. Rozumný investor vždy nejprve hledá možnosti, jak se bourání vyhnout. Na kterém nádraží v Česku najdete - mimo Havířova - plastický strop vymykající se společenským konvencím? Není jich mnoho. Je známo mnoho případů, kdy se nevyužité budovy nezbouraly a našly nové využití – z pařížského nádraží Orsay je muzeum umění a mnozí návštěvníci Museé d´Orsay to ani netuší. Přestavba londýnských nevyužívaných přístavů na administrativní centrum včetně bydlení s kompletním zázemím – Docklands – již patří do učebnic architektů. Vídeňské plynojemy přestavěné na koncertní sál a bydlení podle návrhů Jeana Nouvela a spousta dalších staveb by mohla být dávána za příklad. Pokud zůstaneme na Moravě, tak nové využití areálu bývalé společnosti Baťa ve Zlíně nebo chystaná výstavba v centru Ostravy, kde by měla být zachována a upravena část areálu Vítkovic, jsou dalšími příklady, kdy nevyužívané stavby změnily způsob využití. Na druhou stranu pokud se řekne: „zbouráme nádraží“, tak se mnohým vybaví zbourání pražského těšnovského nádraží.

Je nutno si ale uvědomit, že všechno se vyvíjí – i naše požadavky na stavby. (Jen se podívejte, jak bydlela vaše (pra)babička na venkově počátkem minulého století – malý domek, bez tekoucí vody, suchý záchod… A srovnejte to s dnešními domy v příměstských lokalitách. Nebo se podívejte na standard bytů ze 60. a 70. let minulého století a srovnejte to s novou výstavbou.) Mění se požadavky na přístupnost, změnily se normy pro rozvody elektro, osvětlení se řeší jinak, slaboproudé rozvody byly v 60. letech téměř v plenkách, a zejména se změnily tepelně-technické požadavky na stavby. V květnu 2010 schválila Evropská rada na půdě Evropského parlamentu směrnici 31/2010/EU (EPBD II). Revidovaná směrnice vytyčuje cíle Evropského společenství v oblasti energetiky do roku 2020 rozpracováním a úpravou kroků vedoucích ke snížení energetické spotřeby energie v Evropě. Mottem revidované směrnice je cíl 20-20-20, vyjadřující záměr dosáhnout v roce 2020 snížení spotřeby energie o 20 %, snížení emisí skleníkových plynů o 20 % a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 20 % celkové výroby energie v Evropě v porovnání s rokem 1990. Cílem této směrnice je stanovení, dodržování a kontrola požadavků na energetickou náročnost budov ve vazbě na vnější klimatické a místní podmínky, požadavky na vnitřní prostředí a efektivnost nákladů provozu budov. Všichni vlastníci budov budou tlačeni k tomu, aby řešili stávající technický stav svých starších budov, které nebudou směrnicím vyhovovat. S tímto výhledem už dnes musí projektanti nových staveb počítat a musí řešit jejich budoucí provoz i po stránce energetické náročnosti.

A zachránit nějaký starý dům tím, že se prohlásí za kulturní památku? Seznam nemovitých kulturních památek už dnes je velmi rozsáhlý. Je otázkou, zda jej dále rozšiřovat o jakýkoliv (trošku cennější) dům, kterému hrozí demolice. Neměly by být památkově chráněny jen vybrané stavby špičkové architektury? Průřezem obdobími, průřezem funkčním využitím i architekty, kteří stáli za projekty? Prohlášení objektu za památkově chráněný výrazně komplikuje jakoukoliv stavební činnost vlastníkovi – nemůže ani vymalovat nebo instalovat čidlo zabezpečovací signalizace bez projednání s památkáři! Věřím tomu, že obyvatelé Zlína, kteří bydlí v „baťovských domcích“ nebo obyvatelé Poruby, jejichž domy byly vyhlášena za památkově chráněné, by toto vyhlášení nejraději zrušili. Pro vlastníka je to jen práce a zejména peníze navíc. Nikdo vlastníkovi (téměř nikdy, protože objem finančních prostředků v kapitole Ministerstva kultury je tak malý, že nestačí ani na údržbu těch nejvýznamnějších památek) na opravy či údržbu (skoro) nic nedá, jen se na vlastníka sypou požadavky. A pokud by stát dal, tak vlastně všechny tyto prostředky jdou z našich daní. Opravdu jsou to účelně vynaložené peníze? Neměly by jít jen na některé špičkové stavby, které si to zaslouží? Asi už dávno neplatí výrok pana Špidly: „Zdroje jsou!“ Dnes už zdroje nejsou…

Přejme si, aby bylo u havířovského nádraží zvoleno to nejlepší řešení. Takové, které přinese komfort cestujícím, odpovídající 21. století, které poskytne dopravcům odpovídající zázemí, které bude navrženo a realizováno s ohledem na efektivní a ekonomické vynaložení finančních prostředků jak při výstavbě, tak při budoucím provozu. A které bude i potěchou pro oko.

Zdroje: 4 – construction, blog.iDNES.cz, Česká televize [1], [2], České dráhy, ČTK/Finanční noviny, EnviWeb, Havířovský deník [1], [2], [3], [4], iDNES.cz, IMPULS-B, infoportály.cz, Stavby v Moravskoslezském kraji, vlakove-nadrazi-havirov


Vlad Poslat mail autorovi | 14.2.2012 (21:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Moravskoslezský


  1 2 3 4 5 6 ... 8      Zpráv na stránku:   
16.02.2012 (23:33)  
Obchodní dům Ještěd v Liberci: stejný problém jako nádraží v Havířově - nepoužitelný, problematicky a nákladně provozovatelný, vyhlášen "kulturní památkou" by skončil jako vietnamské tržiště.
Pominu to, co tam stojí dnes, protože je to ještě hnusnější než dřívější "Ještěd" - to už si mělo město pohlídat, aby ta hmota nesvírala Jánskou ulici (zejména na rohu náměstí) jak do kleští, když se na druhém konci širšího centra takového sevření Liberec zbavil (areál Textilany). Že se tam neobjeví obyčejná "stodola", jednoduchá a bez myšlenky.
Pominu to, že tento obchodní komplex (nešlo o "obchodní dům", ale o tři vlastně o tři domy spojené labyrintem chodeb, nikdy jste pořádně nevěděli, kde a odkud vlastně vyjdete) byl postaven na místě historické zástavby (!!! - jak symbolické pro řev ochránců o 40 let později) dolního centra města kolem Soukenného náměstí. Byla tak bezohledně ZDEMOLOVÁNA celá jižní strana Soukenného náměstí (http://multidevelopment.forumliberec.cz/Fotogalerie/Stary-Liberec/20.jpg), z mapy města ÚPLNĚ ZMIZELY dvě ulice - U splavu (Schleussengasse) a Soukenná (Tuchgasse, dříve Kaiserstrasse) a byla ZRUŠENA tramvajová trať do Rochlic.
Nelze však pominout to, že takový "obchodní dům" byl nepraktický pro provoz a funkci obchodního domu (to mohlo fungovat v 80. letech, ale ne o třicet let později), což by žádná "citlivá rekonstrukce" prostě neodstranila (nešlo o obchoďák v pravém smyslu slova, ale konglomerát obchodních ploch pro několik uživatelů - dnes by něco takového opravdu zvládli jen Vietnamci). K tomu problémy se založením stavby a vysokou hladinou spodní vody, nedostatečné parkování (jasně, v 70. letech přijeli všichni MHD), chaotické uspořádání s těmi všemi katakombami, pasážemi a strukturou pochopitelnou až po mnoha návštěvách.
Takže co by se stalo, kdyby ODBORNÍCI rozhodli a Ještěd musel zůstat stát? Tesco by se nejspíš vystěhovalo do té části OC Fórum, která vznikla jako první, a stávající žlutočernou "památku" by střelilo prvnímu, kdo by šel kolem. Krásně by to chátralo, chodilo by se tam pro echt boty za čitapade a tepláky "čím víc proužků tím víc Adidas", všechny okolo by ten humus uvnitř i navenek štval a jednoho krásného dne by to chytlo plamenem a byl by pokoj. Super vyhlídky.

P.S. Ještě by mohl někdo zbořit ten hnúúúúsnej kulturák u Nisy.
16.02.2012 (23:19)  
To Vlad:

Vracím se k vaší reakci. Víte, majetek je určité míry i závazek. Kdyz vlastnite pamatkove cennou a chranenou budovu, musite pocitat s tim, ze citlive opravy neco stoji. Jako ja bych si take pral, aby vlastnik domu ziskal podporu pamatkaru a treba i dotace. Jen mne prekvapuje, ze mate tyto pozadavky, kdyz zaroven tvrdite, ze zdroje obecne nejsou. Ve chvili, kdy na nejake plosne pridelovani dotaci soukromym vlastnikum proste nejsou penize, stoji stat pred jednoduchou volbou. Nechat bremeno na vlastnicich, a nebo na ochranu techto pamatek proste rezignuje. Tam si muzete vybrat, podle vaseho pohledu na svet, je to hodnotovy spor a nemusime se shodnout, jak by to melo byt. Moje stanovisko je ovsem zrejme.

Dale v podstate na vas prispevek k pomerum v oblasti pam. pece jiz reagoval Sandik. Zajimala my mne vsak jedna vec. Navrhujete jakysi seznam cennych staveb, ktere by v budoucnu stalo za to pamatkove chranit. Nemam nic proti systematickemu mapovani kulturniho dedictvi. Uvedomujete si ale, ze kdyz date nejakou stavbu na jakysi senzam zaroven bez jakekoliv ochrany, ze tu stavbu vlastne velice ohrozujete ? Vlastnik tuse budoucich problemu s pamatkove chraneou budovou se ji muze snazit nejakym zpusobem zbavit, zbourat, nechat zchatrat. A bude to mit jeste jednodussi, nez treba mattoni v Kyselce, nikdo ho nebude otravovat s nejakymi pokutami.

A posledni vec, kdyz stale argumentujete nedostatkem zdrouju, stale jste neodpovedel, ktere reseni hav. nadrazi je na zdroje narocnejsi, receno cesky, co myslite ze by bylo drazsi, novz terminal nebo rekonstrukce stavajici budovy ?
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
16.02.2012 (22:50)  
Jsem pro zachování a renovaci budovy. Mám podobné nádražní haly (Havl. Brod, Litoměřice-město) rád a řekl bych, že jsou stylové a dokumentují svébytnou architektonickou epochu českých nádražích.
Liberecký OD Ještěd mě rovněž mrzí. Nové budovy jsou takové rychlovkašky a Ještěd stíní okolní ulice a domy. Zároveň je podobný styl bez nápadu, myšlenky a jde jen o to, jak se zavděčit developerům, či /v tomto případě/ přiškrábnout korunky z městského rozpočtu a najít nejdražší řešení, které se za 30 let ukáže jako zcela zbytné.
registrovaný uživatel Sandik 
16.02.2012 (19:28)  
Astartoth: To jsme si o OD Ještěd v Liberci taky dlouho mysleli a ejhle, už neexistuje. Mimochodem, v tomhle případě se taky nepochybně muselo uplácet, protože neprohlášení téhle stavby je čin naprosto neodůvodnitelný...
16.02.2012 (15:05)  
Tancici dum je prilis ikonicka stavba na to, aby ji nekdo boural. To spis mne stve, ze ze vsech dynamicky pusobicich a zajimavych totalitnich staveb vetsinou z tmaveho kovu a tmaveho skla (Kotva, Rude pravo, Omnipol, DP Bojiste, atd.) ziskal ochranu zrovna ten otresne krabicovy Maj co pusobi nejvic jako soudoba montovana hala.
editor nebo admin ŽP Vlad  mail  
16.02.2012 (11:21)  
wen: Já se zlobím jako daňový poplatník, že památková péče nefunguje. Kdyby památkáři nebyli jen v roli přikazujících/zakazujících úředníků, ale aktivně přistupovali k památkové ochraně, měli vytipované objekty, které by si takovouto pozornost v budoucnu zasloužily, tak havířovské nádraží teď tady s největší pravděpodobností ani neřešíme. A přidám jeden můj tip na dům, který by do takového seznamu potencionálních památek měl patřit: pražský Tančící dům...
registrovaný uživatel wen 
16.02.2012 (11:00)  
Vlad: Nezlobte se, ale to, že památková péče nefunguje ideálně, přeci není důvod, aby se historické stavby bouraly. Péče o památky je jedním z měřítek, podle kterých se dá soudit celková kultura národa. My už máme za sebou takové "zářezy" jako pražské nádraží Těšnov, nověji třeba obchodní dům Ještěd v Liberci. Jeden by myslel, že se z toho poučíme.
registrovaný uživatel M 
16.02.2012 (8:48)  
IC540 - klikam na karmu:)) Mistni nejsem, ale parkrat jsem tam byl a presne tohle jsem chtel rict tim predvcerejsim prispevkem. Zobecnit se to da i tak, ze jakmile nekdo bude tupe a slepe prosazovat jen MHD a ignorovat kombinace MHD a auta, tak se to obrati proti...
To Havirovske "prednadrazi" ma naprosto luxusni moznost delat parkoviste, o cem se v jinych mestech muze lidem akorat tak zdat. Mnohdy prave za cenu predimenzovanych nadrazi pro busy (Prostejov treba, odkud se vlakem odjet defacto neda)
registrovaný uživatel IC540  mail  
16.02.2012 (7:17)  
Vlad: Nevím jak znáte Vy Havířov, ale já jsem místní.
Havířov rozhodně nepotřebuje autobusák u vlakáče. Budou li na něm ukončeny busy z Ovy, Karviné, FM, Orlové a vznikne přestup na MHD, jak to plánuje město, tak vyženete lidi z busů do aut, nikoliv vlaků.

Havířov potřebuje pouze zmodernizovat přednádražní prostor. Případně prodloužit linku Č.Těšín-Havířov co se PHD týká...
Veškeré páteřní linky MHD kolem nádru projíždějí a rozvětvují se do všech částí Havířova, tady postačí jejich částečná optimalizace časových poloh v brzkých ranních či pozdně večerních hodinách, včetně noční okružní linky 422...
Přes den četnost spojů dostatečná...

Dnes je nejvytíženější linka/y z Hav. AN na Gagarinovo nám. a Úan. Ova chce končit busy na Hranečníku. Takže místo jízdy jedním spojem se pojede 3-4mi. To je nádherný plán. Také to ukončení Karviné před vlakáčem jízdou po nově plánované komunikaci bokem města kolem Globusu...
Orlová supluje na svém území MHD, taktéž by tomu mohlo býti v Havířově jako doplnění k současné využívané a místy přetížené MHD(částečně již realizováno je)

K budově jen tolik, jsem pro zachování a její opravy a odprasení toho co tam nepatří...
Prodloužený podchod bude asi lepší než nadchod. V noci raději zamykat jako současné nádraží...

Havířov má jen SORELU, zámeček s anglickým parkem, Kotulovu dřevjanku a budovu Bruselského stylu, co by možnou vstupní bránu do města...
Né že by se nedalo postavit něco hezkého nového, no nerad bych se dočkal něčeho, co se současnému nádraží nebude moci rovnat...
registrovaný uživatel Sandik 
15.02.2012 (19:51)  
Vlad: "Co místo něj?" Tuhle otázku nepotřebuji řešit. Mě se zdá samozřejmé, že takhle kvalitní budova si zaslouží jedině velmi citlivou rekonstrukci. Všechno ostatní je prohra, pro nás všechny, především pro místní, ale nejen... Samozřejmě je mi jasné, že se svět nezboří pokud havířovské nádraží zdemolují, jen prostě budeme zase o jednu pozoruhodnou budovu chudší. Jen za posledních dvacet let zařvalo v Česku tolik zajímavých budov, že tohle bude prostě už jen další položka do seznamu ztrát. Umírají lidé, umírají stavby. Škoda každé, která umírá zbytečně... Zůstanou nám vybledlé fotografie a za dvacet, třicet let snad dojde i těm zainteresovaným, že to byla nenapravitelná chyba.

Pokud jde o donekonečna omílané argumenty ohledně zchátralosti, bezdomovců a já nevím čeho ještě, vážně a upřímně věříte tomu, že tenhle problém vyřeší demolice a novostavba za X miliard? To nové nádraží bude za deset nebo dvacet let stejně špinavé a zchátralé jako to současné. To je přece primárně problém špatné či spíše jednoduše nulové údržby. Jakákoli demolice to ani omylem nevyřeší...

PS: Sorry za překlepy v minulém příspěvku, je jich tam jako much, měl jsem si to po sobě ještě přečíst.
  1 2 3 4 5 6 ... 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko