..: Nový dopravní terminál v Havířově :..

460, Šenov - Havířov, foto: Lukess Praha/Havířov — Předchozí článek z pera (nebo spíše klávesnice) historika výtvarného umění vám představil historii havířovského nádraží, připomněl dobu, kdy vznikal projekt nádražní budovy, osvěžil v paměti, co to je bruselský styl. Zazněl v něm zásadní nesouhlas s demolicí nádražní budovy, kterou chystají České dráhy a byla vám nabídnuta možnost připojit svůj podpis k petici za záchranu stávajícího havířovského nádraží. Protože ŽelPage se snaží o vyrovnaný a vyvážený pohled, pojďte se podívat, co by, v případě, že bude stávající nádražní budova zbourána, mělo stávající objekt nahradit. Záměr „udělat něco“ s havířovským nádražím není nový – České dráhy se na havířovskou radnici obrátily už asi před deseti lety s vizí vybudovat u nádraží komplexní dopravní terminál. To by odstranilo stávající problém, kdy do Havířova přijedete vlakem a potřebujete pokračovat do blízkého okolí autobusem. Ale autobusové nádraží je v Havířově na opačném konci města a zdaleka ne všechny spoje zajíždějí k nádraží ČD. Bez místní dopravy se zpravidla neobejdete. A naopak – ti, kdo přijedou z blízkého okolí do Havířova autobusem, tak pak už raději dají přednost tomu jet dál opět autobusem, než se kodrcat na vlak přes celé město. Konečně se začíná něco dít.

České dráhy, jako vlastník výpravní budovy, zadaly brněnskému Ateliéru Velehradský vypracování prověřovací studie. Základních problémů se při definici zadání architektům sešlo hned několik: budova je v provozu téměř padesát let bez zásadních stavebních úprav, rekonstrukce je nutná. Oproti šedesátým, sedmdesátým letům minulého století došlo k výraznému poklesu cestujících, které je nutno odbavit, kterým se poskytuje zázemí. Výrazně se od té doby změnily technické požadavky na stavby – bezbariérový přístup pro cestující do všech veřejně přístupných prostor by měl být dnes naprostou samozřejmostí, minimalizace nákladů na provoz objektu (vytápění, osvětlení, snadná údržba…) je silným tlakem firemních ekonomů na stavaře. Přidejme k tomu chybějící jednoduché propojení na místní část Šumbark, nedostatek parkovacích ploch…

Architekti v rámci prověřovací studie rozpracovali tři varianty. Prověřili možnost komplexní rekonstrukce stávajícího nádraží, při zachování bruselského stylu budovy. Zvážili možnost ponechat „vnější obálku“ a řešit zcela nově interiér – udělat vlastně novou vestavbu, která by splňovala požadavky provozovatele na současný provoz. A zkusili i stavbu na zelené louce – stávající odbavovací budovu zbourat a navrhli ji nově. Se všemi variantami se dělal i odhad ekonomické náročnosti. Jako nejvhodnější byla vyhodnocena demolice nádražní budovy (halové části) a výstavba nové. Návrh ČD jednomyslně odsouhlasilo po několika jednáních jak vedení města, tak i samotné zastupitelstvo.

Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy Prověřovací studie - vizualizace, foto: České dráhy

Aleš Bartheldi z Generálního ředitelství Českých drah studii při jejím představení uvedl slovy: „Je to terminál, který byl vybudován po vzoru Švýcarska nebo Rakouska. To znamená, že by měl tvořit integrální funkční celek, který bude spojovat jak železniční dopravu, tak autobusovou dopravu. Bude tam zázemí pro cyklisty, bude vybudováno parkoviště a bude uzpůsobeno dalším službám, které jsou spojené s přestupním terminálem." Součástí projektu je kompletní rekonstrukce nádražní budovy, vybudování přednádraží - terminálu BUS, stanoviště taxi, parkoviště typu P+R a také vybudování lávky do městské části Šumbark. Cílem projektu je bezproblémový přestup mezi jednotlivými druhy dopravy, bezbariérový přístup, instalace moderního informačního systému a velice důležitý je parametr provozní efektivity, aby kapacita přestupního terminálu odpovídala skutečným současným i budoucím potřebám. "Vytvoří se zde komerční prostory, dispozičně se změní i vstupní hala a prostory pro veřejnost tak, aby byly maximálně využity," upřesnila mluvčí drah Kateřina Šubová.

Město Havířov vypsalo výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace pro společný projekt přestupního terminálu. Vítězem je ostravský architekt Daniel Labuzík (KOHL Architekti). Tým pod jeho vedením bude vycházet z prověřovací studie, nicméně samotná finální podoba se s největší pravděpodobností bude lišit. Základní parametry jsou však jasně vymezené a dané prověřovací studií. Před nedávnem se hovořilo o tom, že spojovací lávka mezi nádražím a Šumbarkem nebude zalomena do tvaru písmene L, ale spojnice by měla být co nejkratší. Nebyla ani vyloučena ani možnost podchodu. Podle posledních zpráv se dokonce upustilo od lávky, neboť SŽDC plánuje rekonstrukci kolejiště a vadily by jim nosné pilíře lávky. Ubude zastřešených nástupišť pro autobusy a určitě při pracovních debatách architektů s investorem a zástupci provozovatele se bude přicházet na další drobnosti, které budou přínosem pro budoucí stavbu.

V současné chvíli se vypracovává projektová dokumentace, žádat o evropské dotace se bude ve druhém pololetí letošního roku. Začátek samotné realizace se v tuto chvíli předpokládá předběžně v březnu 2013. Vše ale bude záviset na rychlosti schválení dotace, která je pro realizaci klíčová. Jedná se o investici ve výši cca 160 mil. korun (na celý přestupní terminál). Čerpat dotace z regionálního operačního programu budou ČD na výpravní budovu samostatně (žádat budou o 70 %), město pak na přednádražní prostory ve výši 85 %, protože každý z investorů bude stavebně řešit svou část.

Nádraží Havířov - hodiny, foto: IMPULS-B V roce 2004 byla ostravskou společností IMPULS-B provedena instalace pohonu architektonicky řešených hodin na vlakovém nádraží Havířov. Na přání zadavatele byly předělány ručičky do reflexní modré barvy. Pohon hodin je proveden autonomním strojkem řízeném elektronikou s příjmem radiového signálu DCF. Tyto hodiny už odměřují čas, který havířovskému nádraží zbývá do jeho generální přestavby.

Bourat jakoukoliv stavbu je vždy problematické. Rozumný investor vždy nejprve hledá možnosti, jak se bourání vyhnout. Na kterém nádraží v Česku najdete - mimo Havířova - plastický strop vymykající se společenským konvencím? Není jich mnoho. Je známo mnoho případů, kdy se nevyužité budovy nezbouraly a našly nové využití – z pařížského nádraží Orsay je muzeum umění a mnozí návštěvníci Museé d´Orsay to ani netuší. Přestavba londýnských nevyužívaných přístavů na administrativní centrum včetně bydlení s kompletním zázemím – Docklands – již patří do učebnic architektů. Vídeňské plynojemy přestavěné na koncertní sál a bydlení podle návrhů Jeana Nouvela a spousta dalších staveb by mohla být dávána za příklad. Pokud zůstaneme na Moravě, tak nové využití areálu bývalé společnosti Baťa ve Zlíně nebo chystaná výstavba v centru Ostravy, kde by měla být zachována a upravena část areálu Vítkovic, jsou dalšími příklady, kdy nevyužívané stavby změnily způsob využití. Na druhou stranu pokud se řekne: „zbouráme nádraží“, tak se mnohým vybaví zbourání pražského těšnovského nádraží.

Je nutno si ale uvědomit, že všechno se vyvíjí – i naše požadavky na stavby. (Jen se podívejte, jak bydlela vaše (pra)babička na venkově počátkem minulého století – malý domek, bez tekoucí vody, suchý záchod… A srovnejte to s dnešními domy v příměstských lokalitách. Nebo se podívejte na standard bytů ze 60. a 70. let minulého století a srovnejte to s novou výstavbou.) Mění se požadavky na přístupnost, změnily se normy pro rozvody elektro, osvětlení se řeší jinak, slaboproudé rozvody byly v 60. letech téměř v plenkách, a zejména se změnily tepelně-technické požadavky na stavby. V květnu 2010 schválila Evropská rada na půdě Evropského parlamentu směrnici 31/2010/EU (EPBD II). Revidovaná směrnice vytyčuje cíle Evropského společenství v oblasti energetiky do roku 2020 rozpracováním a úpravou kroků vedoucích ke snížení energetické spotřeby energie v Evropě. Mottem revidované směrnice je cíl 20-20-20, vyjadřující záměr dosáhnout v roce 2020 snížení spotřeby energie o 20 %, snížení emisí skleníkových plynů o 20 % a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 20 % celkové výroby energie v Evropě v porovnání s rokem 1990. Cílem této směrnice je stanovení, dodržování a kontrola požadavků na energetickou náročnost budov ve vazbě na vnější klimatické a místní podmínky, požadavky na vnitřní prostředí a efektivnost nákladů provozu budov. Všichni vlastníci budov budou tlačeni k tomu, aby řešili stávající technický stav svých starších budov, které nebudou směrnicím vyhovovat. S tímto výhledem už dnes musí projektanti nových staveb počítat a musí řešit jejich budoucí provoz i po stránce energetické náročnosti.

A zachránit nějaký starý dům tím, že se prohlásí za kulturní památku? Seznam nemovitých kulturních památek už dnes je velmi rozsáhlý. Je otázkou, zda jej dále rozšiřovat o jakýkoliv (trošku cennější) dům, kterému hrozí demolice. Neměly by být památkově chráněny jen vybrané stavby špičkové architektury? Průřezem obdobími, průřezem funkčním využitím i architekty, kteří stáli za projekty? Prohlášení objektu za památkově chráněný výrazně komplikuje jakoukoliv stavební činnost vlastníkovi – nemůže ani vymalovat nebo instalovat čidlo zabezpečovací signalizace bez projednání s památkáři! Věřím tomu, že obyvatelé Zlína, kteří bydlí v „baťovských domcích“ nebo obyvatelé Poruby, jejichž domy byly vyhlášena za památkově chráněné, by toto vyhlášení nejraději zrušili. Pro vlastníka je to jen práce a zejména peníze navíc. Nikdo vlastníkovi (téměř nikdy, protože objem finančních prostředků v kapitole Ministerstva kultury je tak malý, že nestačí ani na údržbu těch nejvýznamnějších památek) na opravy či údržbu (skoro) nic nedá, jen se na vlastníka sypou požadavky. A pokud by stát dal, tak vlastně všechny tyto prostředky jdou z našich daní. Opravdu jsou to účelně vynaložené peníze? Neměly by jít jen na některé špičkové stavby, které si to zaslouží? Asi už dávno neplatí výrok pana Špidly: „Zdroje jsou!“ Dnes už zdroje nejsou…

Přejme si, aby bylo u havířovského nádraží zvoleno to nejlepší řešení. Takové, které přinese komfort cestujícím, odpovídající 21. století, které poskytne dopravcům odpovídající zázemí, které bude navrženo a realizováno s ohledem na efektivní a ekonomické vynaložení finančních prostředků jak při výstavbě, tak při budoucím provozu. A které bude i potěchou pro oko.

Zdroje: 4 – construction, blog.iDNES.cz, Česká televize [1], [2], České dráhy, ČTK/Finanční noviny, EnviWeb, Havířovský deník [1], [2], [3], [4], iDNES.cz, IMPULS-B, infoportály.cz, Stavby v Moravskoslezském kraji, vlakove-nadrazi-havirov


Vlad Poslat mail autorovi | 14.2.2012 (21:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Moravskoslezský


  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   
18.02.2012 (14:50)  
Vlad:

V pripade, ze si koupite nemovitost uz pamatkove chranenou, tak se zmena stavu z nechranene stavby zakonite prihodila uz byvalemu vlastnikovi, tedy se tomu proste nemuzete vyhnout, ze nejakemu vlastnikovi zmenite ten ochranny status, coz je presne to, co vam vadi.

K tomu vasemu seznamu adeptu, vite, ja si myslim, ze kdybyste chodil na majiteli treba tech lepsich vil z 90. let, aby si nechli zapsat jejich dum na nejaky (zamerne pisu nejaky, protoze jste skutecne uspokojive nevysvetlil jeho smysl) seznam, asi by vas vetsina poslala do haje, a ja sam nevim, jak bych se v teto situaci jako vlastnik te vily zachoval, a to i v pripade, ze bych mel se svou stavbou ty nejlepsi umysly. Minimalne bych nechapal smysl toho zapisu. Zajimalo by me, co byste delal v pripade, ze by se s vami vlastnik odmital bavit, protoze ho k tomu nic nenuti. Jak byste v tomto pripade "aktivne vstupoval" do jednani s nim a ceho byste vlastne ucelene mohl dosahnout. Take si myslim, ze u staveb z tech vami uvadenych 90.tych let, je prilis kratka doba na casove provereni toho, co je pamatka. Od toho jsou spis ruzne arch. souteze a oceneni pro novostavby.

Takze mne proste prijde logictejsi nez misto obihani s nejakym sezanmem vest seriozni diskusi o pamatkove ochrane neceho, co je odbornou verejnosti i znacnou casti laicke povazovano za cenne, ve chvili kdy je to aktualni, protoze o to muzeme prijit. S jasnzm vysledkem: bude uznano a chraneno, nebo proste smula.

Ja z vasi argumentace citim predevsim jakysi odpor k tomu, ze jako ev chvili kdy se ma bourat, tak ted si nekdo vzpomene, a jakto ze si nevzpomenul driv. Ted uz do toho nekecejte. Ale proc ? Vite, ja jsem v Havirove na nadrazi nebyl, ale tu stavbu znam jiz od detstvi z knizky "Zeleznice ve fotografii". Dokazu si dnes tu stavbu zasadit do kontextu. Povazuju ji za hodnotnou. Vsimete si z prispevku IC540, ve kterem vam je schopen z fleku rici, co je v Havirove z hlediska architektury pozoruhodne a nadrazi tam svou kvalitou patri. Bez nejakeho seznamu. Obecne by se nemelo vubec stat, ze ta stavba je zanedbana, mela by byt predevsim prubezne udrzovana. Proto mi vadi, ze by mela byt zbourana a za jakych okolnosti.

Vase pojeti hodne vyzdvihuje vlastnika budovy. Samozrejme po formalni strance je to velice dulezite, uvedomte si ale, ze to nadrazi bylo v te dobe jaksi "given to people of Havirov". Nadrazi i dnes je v podstate soucast mesta, nemuzete to jen tak odtrhnout, at si tam vlastnik CD postavi treba Antivandal II, bez vazeb na mesto.

K vasemu hodnoceni vyvoje ceskych vesnic posledni dobe uz vse opet napsal vyborne Sandik. Na tomto prikladu se ukazuje, ze pro tzto veci moc citu nemate.
registrovaný uživatel Sandik 
18.02.2012 (12:34)  
Vlad: Souhlas. Plastová okna a zateplené fasády samozřejmě nejsou nic špatného (teda ta okna jo, jsou z PVC), akorát naprosto zásadně mění podobu center někdy i poměrně cenných a zajímavých městeček a vesnic. Jistě, mnohé padlo za oběť už Brizolitu a "trojákům". Osobně netuším co s tím, ale je mi z toho vcelku smutno. A nepochybně to začíná u vlastníků, kteří by snad měli mít alespoň elementární stopy nějakého citu pro věc. Bohužel, mnoho lidí má například pocit, že pokud vymění původní dřevěná špaletová šestitabulková okna s originál kováním za plastová stejného formátu, u nichž "šestitabulkovost" imituje profil vložený dovnitř mezi ty dvě velké skleněné tabule, tak je to "vlastně to samé". Přitom to "to samé" není ani omylem a takový domeček z konce 19. století na malebné jihočeské návsi rázem ztratí podstatnou část svého výrazu, zvlášť, pokud se při výměně "podaří" zlikvidovat i nezanedbatelné části štukových šambrán, které je tudíž nakonec "nutné" kompletně oklepat a nahradit rovnou omítkou, neboť zedník "ty obloučky" neumí udělat...

Bohumil Stejskal: Mnoho mám proti současným a dnes rozšířeným katalogovým projektům, které jsou až na čestné výjimky synonymem naprostého úpadku kvalitní architektonické práce. Ostatně Vlad to ve svém příspěvku popsal vcelku trefně...
Pokud jde o váš, mnoha lidmi donekonečna omílaný argument "kdyby existovala památková péče už v 17. století, neměli bychom dnes to a ono..." To je přece argument naprosto anachronický. Zcela zaměňuje příčinu a následek. Památková péče se přece zrodila přesně ve chvíli, kdy začalo díky společenským a technologickým změnám docházet k přestavbám a demolicím v mnohonásobně věším rozsahu než bylo do té doby obvyklé. Nikoli naopak. Myšlenky na ochranu přírody se také začaly objevovat až ve chvíli, kdy začala být masivně ničena.
18.02.2012 (10:25)  
Sandik: "Plastová okna, pastelové barvy, zateplené fasády"
No jo, dřív se stavělo z pohledového betonu, mramoru a luxferů... Počítám, že za čtyřicet let budete psát plamenné články o záchraně domů s plastovými okny a pastelovými barvami (nemluvě o zateplování, to je snad potřeba bez ohledu na názor nějakého teoretika).
"katalogově tupé novostavby"
Baťa, ÖNWB v Nymburce, důlní firmy... ti všichni stavěli tupě podle katalogu (normálií). Dnes to už "historici architektury" opěvují, za pár let budou opěvovat panelová sídliště a hledat v nich paralely ke Corbusierovi nebo hnusné "šumperáky" jako pěst na oko na vesnicích, že jsou "projevem výjimečného stylu bořícího stereotypy".
Co je kua špatného na typizovaném domku?

"Demolici takových staveb jednoduše nelze ničím odůvodnit, zasluhují si mimořádný přístup a je snad jasné, že na ně nelze aplikovat běžná ekonomická hlediska"
Ještěže jste nežil v době Rudolfa II., ten by to od vás za renesanční přestavbu Hradu pěkně schytal...
Když teda furt chcete majitelům něco nařizovat, zakazovat, rozhodovat o jejich majetku za ně, proč si nekoupíte s vám podobnými třeba nádraží ve Vítkovicích (ČD ho nabízejí k prodeji) a nepředvedete nám tu záchranu "mimořádné stavby" v praxi? Aha, to je práce a stojí to peníze, podepisovat petice a po bolševicku agitovat, co mají a nesmí dělat jiní, protože jste to tak rozhodl jako "odborník", je samozřejmě jednodušší...
editor nebo admin ŽP Vlad  mail  
18.02.2012 (8:19)  
Sandik: Když jsem měl možnost v roce 1989 se poprvé podívat do Rakouska a Švýcarska, tam to srovnání po přejezdu hranic bylo šokující. U nás šeď, opadané fasády, neuklizeno. Tam fasády v dobrém stavu, i v malých obcích podél cest chodníky, u školy tělocvičny, bazén, venkovní hřiště. Tohle už se začíná spravovat.

Něco jiného je, jak se u nás teď nově staví. Satelitní "městečka" - to je způsob výstavby podle USA, kde se od farmářů vykoupí půda, připraví sítě a komunikace a developer to nabídne builderům. Vznikne povětšinou uzavřená komunita, v některých případech je areál ohrazen, vstup jen pro majitele a nebo na pozvání majitelů (nesmějte se, to přijde i k nám).

Zatím co my jsme země s daleko delší historií. Tady by se měla výstavba rozvíjet kontinuálně, postupně od centra směrem "ven", případně se vznikem nějakých dalších náměstí, jako center obchodu, služeb... Jsou starostové, kteří se o to snaží. Ale někteří vlastníci nezastavěných pozemků v centru, kde by se mohlo stavět, je nechtějí prodat. Jiní nepovolí přes své pozemky vést vodovod a kanalizaci, kterou by byly napojeny další vhodné parcely... Tohle všechno komplikuje "postupný" rozvoj.

A pak je tu ještě jedna věc - umět udělat dobře územní plán a vložit do něj rozumné regulativy. Pokud jsou pozemky malé a domky blízko sebe, tak by bylo rozumnější nadefinovat třeba shodný sklon střechy...

Plastová okna, zateplené a barevné fasády? A proč ne? Při neustále se zvyšujících nákladech na energie (a od příštího roku nám zavede ministr Kalousek zase další daň) to je více než logické. Levný jednoduchý dům budete mít s plastovými okny, luxusní vilu už asi jen se dřevem. (A to nechci řešit "podnikatelské baroko" či "šmoulí domky", které se mně, stejně jako vám, nelíbí.) Tak, jako jsou fotografové a "fotografové", tak jsou architekti a "architekti" - jde o to si je jen najít a kupodivu někdy to není ani takový velký finanční rozdíl. Podívejte se po studentských soutěžích, zalistujte odbornými časopisy, co se občas postaví. Tohle je v lidech, v jejich výchově, v jejich citu, v možnosti srovnání. (Jeden pan architekt začal řešit nový dům s investorem. Řeší stavbu zevnitř, podle způsobu života budoucího uživatele. Dobrali se provozního řešení, odsouhlasili si, jak bude dům vypadat i zvenku. Ale investor musel na delší dobu služebně odjet a dalším jednáním pověřil manželku. Ta dorazila za architektem s balíkem různých časopisů s tím, že z tohoto by chtěla použít v domě tuto věc, z dalšího časopisu jinou věc. Tím by se zcela rozpadla původní koncepce, dům by ztratil "na kráse". A architekt raději od zakázky odstoupil. A dodělal to někdo jiný podle přání paní domu... Tak místo elegantní stavby vzniklo podnikatelské baroko. Co na to říct?)
registrovaný uživatel Sandik 
17.02.2012 (22:38)  
Bohumil Stejskal: (OT) Ještěd byla stavba mimořádná i v mezinárodním měřítku, přičemž takových máme v naší malé zemi opravdu jen pár. Demolici takových staveb jednoduše nelze ničím odůvodnit, zasluhují si mimořádný přístup a je snad jasné, že na ně nelze aplikovat běžná ekonomická hlediska. Hodnota obrazů visících v pražské národní galerii se taky nepočítá podle metrů, které zabírají na stěně...
17.02.2012 (22:30)  
Sandik: zdá se, že se mnou napsaným se nedokážete argumentačně vyrovnat jinak, než mým napadením. A co když vám řeknu, že se mi Ještěd líbil? Pak už nemůže být "nepoužitelný, problematicky a nákladně provozovatelný"? Anebo to není vůbec podstatné, protože o tom, co se líbí a nelíbí, rozhoduje samozvaný ODBORNÍK a já mám držet hubu?
registrovaný uživatel Sandik 
17.02.2012 (22:29)  
Vlad: (OT) Například vesnice ve středočeském kraji se zoufale vylidňují a viditelně chátrají, ale budiž, někde se i opravuje a staví. Otázkou zůstává, jak? Plastová okna, pastelové barvy, zateplené fasády, na návsi prázdné parcely po demolovaných usedlostech a katalogově tupé novostavby někde v boční uličce. Podle mého se z českých vesnic ztrácí všechno, co je činilo zajímavým. A Rakousko? Tam už pomalu není nic, na co by se dalo koukat. Zachraňují to jedině kostely, i když i ty velmi občas vypadají naprosto neuvěřitelně. Prosím, někomu se ta nudná a dokonale předvídatelná malebnost z katalogů třeba líbí, podle mého to v lepším případě hraničí s kýčem. Každopádně právě v Rakousku je absence památkové péče velmi dobře vidět a to nejen na vesnicích...
editor nebo admin ŽP Vlad  mail  
17.02.2012 (13:06)  
forgiver11: Ano, pokud si kupuji nemovitost, která je již zapsána v seznamu nemovitých kulturních památek, tak se zvýšenými náklady jistě budu počítat. Něco jiného ale je, když vlastním nemovitost, kterou najednou někdo, bez jakéhokoliv projednání se mnou, navrhne vyhlásit jako památkově chráněnou. Cítíte v tom ten rozdíl?

Proto bych, být nejvyšším památkářem, začal vytvářet takovýto seznam potencionálně chráněných objektů a aktivně vstupoval do jednání s vlastníky. Proto říkám, že by to měly být vybrané "perly", které by byly opravdu tím nejlepším, co tu vznikalo. A nevybíral ad hoc něco, když se to náhodou rozhodne zbourat. Proto tvrdím, že výběr toho, co je/bude prohlášeno za památkově chráněné (a bude v soukromých rukou), má být hodně omezený.

Pokud budete vlastníkem vily postavené v 90. letech minulého století, se skvělým architektonickýcm návrhem, precizně stavebně provedené - a někdo by vás z tohoto důvodu kontaktoval - vy byste ho vyhodil a nebo mu vyšel vstříc?

Každý rozumný vlastník (a dám velký důraz na slovo rozumný) se o svou nemovitost stará tak, aby ji měl v co nejlepším stavu. Je radost se projet vesnicemi a vidět jak se po roce 1990 postupně spravují, vylepšují. Aspoň trošku se zase začínáme přibližovat Rakousku (i když ten rozdíl při přejezdu hranic pořád je patrný, jistě je to penězích). A tak, jak se vlastníci starají o své domky, tak se ti movitější starají o své zámečky, historicky cennější domy v centrech měst... A ti sociálně slabší (záměrně nepíšu cikáni), co bydlí v nájmu obecních bytů si ani neumí kolem domu uklidit...

Já sice říkám, že zdroje nejsou, ale byly by, kdyby se s nimi nakládalo rozumně a neodkláněly se. Tak, jak vyplouvají na povrch informace z DPP či ŘSD, tak se mohu domnívat, že je to podobné i u jiných státních (veřejných) subjektů napříč rezorty.

A co je dražší? Na to se zeptejte toho, kdo objednával studii proveditelnosti nebo ji zpracovával. Já měl k dispozici jen některé vizualizace.
registrovaný uživatel Sandik 
17.02.2012 (0:34)  
Bohumil Stejskal: Ujasněte si prosím, zda-li byl Ještěd "nepoužitelný, problematicky a nákladně provozovatelný", nebo se vám prostě jen nelíbil. Osobně sázím na to druhé. Vaše zdánlivě racionální argumentace tudíž jen zakrývá fat, že ve skutečnosti jde především o ono populární "líbí-nelíbí". S Havířovem a jeho odpůrci to bude IMHO dost podobné. Pokud zůstane stát, čas problém s "nelíbí" vyřeší za nás...
17.02.2012 (0:12)  
BS: je strasne, jak nejen Liberec, ale i jina severoceska mesta prisla o veliky kus 19. stoleti. Ja obecne bych nemel problem s zbouranim cehokoli moderniho, sebecennejsiho, kdyby tam byla zbudovana replika predchozi ctvrti. Jako v Berline zbourali (jinak vcelku povedeny) palac lidu a postavi volnejsi repliku Hohenhollernskeho zamku (jeden (pa)intelektual tomu venoval cely clanek v Respektu, kde se vyzpovidaval, jak jde o neautenticky cin jdouci proti vyvoji mesta :) Nikdo mu nenaslouchal :)) ). Tomu jde zvolat hura. Zvolal bych hura zbourani jakekoli nove Prazske stavby, kdyby byla zbudovana replika domu z 19. stoleti, ktery ji predchazel. Ale aby ustoupila moderni hruze?
S vietnamskymi trzisti nemam problem a uvital bych, kdyby kazde vetsi mesto melo nejaky spletity Chinatown. Archiktektura Jestedu by jej jeste podtrhla a vypadalo by to tam jako v Singapuru.
Mimochodem textilany je skoda a obecne sevrenych mist ve prospech otevrenych.
  1 2 3 4 5 ... 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko