..: Rychlost 200 km/h opět na obzoru - hledá se dodavatel ETCS :..

koridor Praha — Správa železniční dopravní cesty v současnosti vybírá dodavatele pro instalaci jednotného evropského zabezpečovacího zařízení na první železniční tranzitní koridor v úseku Kolín - Břeclav státní hranice Rakousko/Slovensko. Vítězná nabídka, která musí být podána do 1. listopadu 2011, pak bude realizována od 1. prosince letošního roku a dokončena nejpozději na konci ledna roku 2015. Celá realizace, odhadovaná na více než 892 milionů korun, by poté měla zajistit nejen výrazně lepší bezpečnost a rychlost provozu, ale také zkapacitnit příslušný úsek.

Zvýšení cestovních rychlostí by mělo umožnit několika faktorů, např. eliminace přetrvávajících přepřahů na hranicích. Díky sjednocení bude hnacím vozidlům stačit jediné zabezpečovací zařízení (samozřejmě s přechodným obdobím, kdy budou muset disponovat i původními zabezpečovači) k pohybu v celém železničním prostoru vybaveném ETCS. Vozidla tak budou limitována už jen podporou různých napájecích systémů a dojde ke zkrácení jízdních dob zejména v přeshraniční dopravě.

Zavedení ETCS na síť SŽDC by také mělo konečně prolomit dosavadní limit 160 km/h. O plánech na prolomení rychlostního limitu se mluvilo již před dvěma lety. Od té doby se, bohužel, moc nezměnilo. V poslední době se ale ledy konečně pohnuly a tak vize rychlejšího cestování v Česku začíná mít konkrétnější obrysy. Kromě realizace zabezpečení ETCS by se tak například, dle vyjádření tiskového mluvčího SŽDC Pavla Hally pro Českou televizi, měla dočkat v minulé zprávě zmiňovaná rekonstrukce trati 300 z Brna do Přerova již v letech 2014 až 2015. Celkově se tak v nejbližší době uvažuje o zavedení rychlosti 200 km/h na úsecích Brno — Břeclav, Brno — Přerov, Břeclav — Přerov a Kolín — Pardubice — Choceň.

Kromě náhrady stávajícího zabezpečovacího zařízení ETCS jsou další překážkou v zavádění rychlostí nad 160 km/h i úrovňová křížení s ostatními komunikacemi. I tento problém by měl být v nejbližší době vyřešen. Generální ředitel AŽD Praha, který je velkým optimistou a věří, že dvousetkilometrovou rychlostí se bude u nás jezdit do dvou let, potvrdil České televizi, že AŽD Praha pracuje na nových "inteligentních" přejezdech: "Ten si vlastní inteligencí sám spočítá dobu zavření podle rychlosti toho jedoucího vlaku." Toto řešení by tak eliminovalo potřebu jinak velmi nákladného rušení úrovňových přejezdů a výstavbu nových mimoúrovňových.

Přílišný optimismus ovšem krotí samotné České dráhy. Náměstek generálního ředitele Antonín Blažek upozorňuje, že ke skutečnému krácení jízdních dob je třeba nejen rychlých úseků (a zrušení přepřahů na hranicích), ale také odstranění největších brzd kolejového provozu. Pavel Halla jeho slova potvrzuje. Největšími "špunty" na 1. koridoru jsou podle něj zejména úseky přes Úvaly a průjezd přes Ústí nad Orlicí. Jmenovat můžeme nejen Ústí nad Orlicí, ale celé údolí řeky Orlice a také uzel Česká Třebová.

Jak již bylo zmíněno před 2 roky, kromě patřičné infrastruktury jsou pro provoz rychlostmi nad 160 km/h třeba také odpovídající vozidla. Z dopravců na českých kolejích, kteří vlastní, nebo již oznámili pořízení vozidel na dvousetkilometrovou a vyšší rychlost jsou zatím jediné České dráhy. Ty v současnosti vlastní 7 pendolin a už delší dobu čekají na dodávku třísystémových lokomotiv od Škody Transportation - prozatím opožděných o tři roky. Kromě toho vlastní přes 70 vozů, které kromě maximální rychlosti 200 km/h splňují podmínku tlakotěsnosti, nutnou k provozu rychlostí 200 km/h na SŽDC. Navíc minulý týden objednaly dalších 112 vozů v podobě 16 netrakčních jednotek Siemens Viaggio Comfort a k nim plánují vypsat výběrové řízení na 10 vícesystémových lokomotiv pro rychlost 230 km/h. Další soupravy patří zahraničním dopravcům, ať již rakouským ÖBB, německým DB Bahn, popřípadě maďarským MÁV-START.

Zdroj: IS VZ US, Česká televize 1, 2


JiříK. | 3.10.2011 (17:00)
Súvisiace správyopen/close

Ďalšie z rubriky Stavby a projekty

Ďalšie z regiónu Česká republika (celá)


  1 ... 5 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   
04.10.2011 (7:54)  
Ad přejezdy:
To by musel být nějaký přejezd typu , jak mi vypravoval jeden známý postřeh z cest po Asii , kdy se místo závor spouští betonové kvádry :-) Takže tím je zajištěno , že na přejezd nikdo nevjede. Je otázka , jak zajistit , aby nějaké vozidlo nezůstalo uvnitř a nemohlo ven. Jestli nějaké paprsky mezi kvádry , které by vlak dokázaly zastavit , nevím....
Každopádně toto řešení by bylo tak drahé jak po investiční , tak i po provozní stránce , že by se zcela jistě vyplatilo udělat mimoúrovňové křížení.
editor alebo admin ŽP Chary  mail  
04.10.2011 (7:53)  
Přejezdy na 200 - nemá někdo představu, kolik stojí vybudování nadjezdu pro silnici 1. či 2. tř.? Hádám, že Kolín-Choceň není vše mimoúrovňové, nemluvě o paprscích kolem Brna. Něco se může zrušit bez náhrady, ale něco ne. O kolik by se to prodražilo, kdyby se to muselo zmimoúrovnit?
registrovaný užívateľ MirekM  mail  
04.10.2011 (6:59)  
Ondrej Zaoral, Krutas57: ETCS v Česku by mělo být rovnou Level 2, i proto, že by se použitím bodového Levelu 1 snížila propustnost. GSM-R už je podle dostupných informací na 1. koridoru hotové.

Těch přejezdů na 200 km/h bych se taky bál. Zajímalo by mě, jak AŽD vyřeší, aby je řidiči respektovali. Mimochodem, víte, že podle aktuální verze příslušné normy může být u koleje, kde se jezdí 200, nástupiště? Akorát musí mít bezpečnostní pás o půl metru vzdálenější od koleje.
registrovaný užívateľ eurostar  mail  
04.10.2011 (1:46)  
To co je za debilny napad provozovat prejazdy pri 200 km/h??? Uz len nad 120 km/h je to v tuzemsku velmi nebezpecne. To bude iny masaker ked sa stretne kamion s takym pendolinom v 200km/h. Uplne vymazanie bezpecnosti na zeleznici. Potom mi pride totalne vtipne zavadzat nejake ETCS kvoli zlepseniu bezpecnosti. Namiesto tychto utopistickych planov, ktore by za sucasneho stavu aj tak len minimalne ovplyvnili jazdne casy, by sa radsej mohli vybudovat mimourovnove prejazdy, vyvrtat tunely pri Bezpravi a zrekonstruovat uzol CT. Skor by sa mali vyriesit pomale useky a jednotne 160. Neviem ale CR ma europske dohody o koridoroch a ich plynulej rychlosti a bezpecnosti totalne na salame. Ako u nas sa tiez deju veci ale toto je fakt perla :-)
03.10.2011 (23:02)  
No mne také připadnou přejezdy nad 160 dost šílený nápad, zvlášť v zemi, kdy stále řidičů vyznává ono, čára není zeď a červenou jsem proti slunci neviděl. Naopak mám pocit, že se to horší, poslední dobou na křižovatce při naskočení zelené klidně ještě prosviští auto, takže ten debil co řídí musí zákonitě jet více jak dvě vteřiny po naskočení červené. Každopádně není potřeba doslova každý přejezd nahradit nadjezdem, takže ty náklady nemusí být až takové. Třeba mne překvapuje, že nejsou zmiňovány třeba úseky Mohelnice - Olomouc a Olomouc - Přerov, oba téměř zcela rovné, malé množství přejezdů (navíc třeba v Grygově ideální podmínky na podjezd (krom toho, že lidé jej nechtějí kvůli povodním). Jenže před dvěma lety se tu objevily podobné plky, takže tomu nevěřím. U nás se nic nedělá koncepčně.
registrovaný užívateľ tarten 
03.10.2011 (22:50)  
Sim: Leosuv Flirt na tom bude - z hlediska namahani koleji - podstatne lepe, nez nase 680.

Nenašel jsem jasně, kolik bude Leošův Flirt mít na nápravě, ale má tam Jacobsy. Takže to asi o moc méně než pendolinních 14 t nebude, pokud vůbec něco. Takže výhoda bude jen v nižší celkové hmotnosti (poplatky) - hlavně vzhledem k počtu cestujících.

Jinak k absolutně/relativně - jde přeci o to, jakou rychlost ono působení na kolejnici ve výsledku umožní, ne?
registrovaný užívateľ Sim 
03.10.2011 (22:17)  
Tarten - uvazoval jsem to "relativne", tedy vztazene na tunu hmotnosti vozu. Samosebou v absolutnich hodnotach je tezka masina pruser (tezkej). Samosebou i naopak, Leosuv Flirt na tom bude - z hlediska namahani koleji - podstatne lepe, nez nase 680.
registrovaný užívateľ Petr Šimral  mail  
03.10.2011 (22:11)  
ad mat.mt: zirecek: zákon sice neznám, ale když jsem se naposled díval na normy ohledně nástupišť, byla tam specifikovaná i min šířka pro 160 - 200 km/h.
ad přejezdy: přejezd pro 200km/h si dovedu představit pouze s výsuvnými zábranami (bytelnější než ty Ruské) doplněný o kontrolu volnosti (zůstane-li na přejezdu nějaký debil > stůj na krycí návěsti)


Můžete mi říct, k čemu by tam takoový přejezd měl být? Krycí návěstidlo by mělo být na zábrzdnou vzdálenost, tedy cca 2 - 3 km. K tomu nějaká předzváněčka, započítat i provoz v protisměru a zjistíte, že by se zvedal tak na pár minut v noci.

Přejezdy na tratích s rychlostí vyšší jak 120 km/h považuji za hazard, úvahy o přejezdech na tratích s rychlostí vyšší jak 160 km/h považuji za veřejné ohrožení.
03.10.2011 (21:35)  
Sim: Dle mého názoru je na tom jednotka s relativně rovnoměrným rozložením zatížením po celé soupravě lépe než výrazně těžší lokomotiva (nápravový tlak max. 14t u řady 680 oproti max. 22,5t u lokomotiv). Sim má pravdu - při pohledu vyšší možné rychlosti v obloucích je na tom řada 680 hůře z hlediska působení na žel. svršek, avšak stále je zde rozdíl zatížení na nápravu.
mat.mt: Ano, avšak to není případ již zbudovaných nástupišť. Nová nástupiště v plánovaném úseku Brno-Přerov jsou již navrhnuta dle Vámi zmíněné normy. A také navrženo Brno-Přerov již bez žel. přejezdů pro >160km/h.
03.10.2011 (21:33)  
NO já osobně si teda myslím že 160km/h je v zákoně o drahách. Čili zákon stejně zakazuje jet víc.

Nejsem si jist , ale není toto stanoveno nějakou vyhláškou ? Jejíž změna je v kompetenci ministra dopravy. I kdyby to bylo o změně zákona , tak to je ten nejmenší problém.
Legislativa , která byla platná na začátku 90-tých let také stanovovala největší možnou rychlost 140 km/h

Jinak pokládám za chybu , že i na tratích o rychlosti 140 km/h se vyskytují úrovňové přejezdy. Diskuse o úrovňových přejezdech na rychlosti 200 km/h pokládám za bezpředmětné.

Dobře se to poslouchá...rychlost 200 km/h. Ale spočítal někdo nutné investice a kolik by tyto investice přinesly ?
  1 ... 5 6 7 8 9 10      Zpráv na stránku:   

Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.

- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP

Pridať komentár
Komentáre môžu vkladať iba registrovaní užívatelia.
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
Prihlásenie
 
 
  
 
   Zaregistrovať sa

© 2001 - 2025 ŽelPage - správcovia


Info
informacni okenko