Ceskolipak: souhlasím i s Vámi, v reakci na Topiče jsem bral v úvahu hlavně Frýdlantsko a Chrastavsko. Třeba České Švýcarsko je velice specifický geologický útvar, kde voda nemá jinou možnost odtoku než úzkým korytem mezi strmými svahy bez vegetace. Ale zrovna v takových a podobných podmínkách je zřejmě nebezpečné stavět v blízkosti vodních toků obydlí, protože říčky mohou náhle a silně udeřit.

Nechic: je nějaká představa, kolik by stálo zprovoznění třeba takové vyplavené lokálky ve srovnání s operativní změnou jízdních řádů autobusů, obzvláště pokud silnice budou muset být obnoveny tak jako tak? Otázka je čistě tendenční ;-)

Topič: zcela přesně! Naprostý souhlas s Vašim komentářem. Povodně v létě byly zřejmě vždycky poměrně běžným meteorologickým jevem, projevovaly se však větší měrou ve volné přírodě, kde - ano - zaplavily území a podemlely půdu, ale nepůsobily škody na tolika obydlích. Prostě proto, že tam žádná nestála. Lidé nebyli hloupí a přímo u potoků nestavěli tak masivně. Zastavěných a zaasfaltovaných ploch v dnešní době přibývá, to je veliký nešvar. Kdysi jsem to tu taky psal, že na poli má růst něco zcela jiného než sklady a parkoviště. Kdy si tohle lidi uvědomí? Je vůbec reálné, aby začali lidi myslet ještě na něco jiného než na prachy? Svou profesí se o kultivaci lidského myšlení snažím, není to vůbec jednoduché.

Také se mi nelíbí některá tvrzení médií jako že "někteří mluví o tisícileté vodě". Jaký to je prosím vás údaj? Doslova "plácnutí do vody". Jak to doložit, když nejsou přesné záznamy?? Jen senzační výroky, na to lidi slyší a poslušně je papouškují. "Four legs good, two legs bad".

Budiž tu také řečeno, že tímhle příspěvkem rozhodně nechci přilévat olej do ohně těm dotčeným lidem, kterým voda poškodila domovy. Není to můj záměr. Soucítím s nimi velmi hluboce a podle svých možností pomohu.

Ad topič
To všechno vypadá jako rozumné argumenty. Staví se obrovské skladovancí jednopatrové haly s asfaltovým prostranstvím apod. Také považuji zabetonovávání naší krajiny za nebezpěčné.
Ale zrovna v těchto zatopených oblastech, které má na svědomí prudký přívalový déšť, by lepší retence vody v krajině před povodní neuchránila. Udolí Ploučnice není tak tak moc industriální výstavbou zasaženo tak jako kupř. okolí Prahy u výjezdů s dálnic apod. Rovněž vliv má v tomto případě existence prudkých svahů o velké ploše, které vodu odvedou do užších míst..

Tratě 089 a 037 nezruší. 089 je důležitá spojnice s Drážďany a 037 má klíčový význam pro nákladní dopravu. Nezrušení toho zbytku nahrává fakt, že se optimalizovaly nedávno jízdní řády (hlavně autobusů), aby nedocházelo k souběhu vlak+bus.

Jaké globální oteplování? Dvoudenní slejvák není v létě ničím neobvyklým. Vyskytoval se dříve a bude se vyskytovat i v budoucnosti. Stejně jako podobné povodně, které se dříve také vyskytovaly jenom se o nich tolik nepsalo a když nebyla televize, tak se nestaly mediální "zábavou" celé republiky.
Stačí jen pozorně poslouchat starousedlíky, počíst si v obecních kronikách. Ale to je víc práce než googlit na internetu.
Co se oproti dřívějšku velmi změnilo je naše krajina. Betonuje se a asfaltuje o 106. Logisticka centra, nákupní centra, obojí s rozlehlými parkovišti jsou plochy, které nejsou schopny jímat vodu a voda na ně spadlá musí někam odtéct. K tomu se přidají velké lány polí bez mezí a remízků, udusané těžkou zemědělskou technikou, které při prudkém přívalu vody zafungují podobně jako asfaltové plochy. Voda po nich steče do nejbližší vodoteče a z malých potůčků se stane dravý tok, který se okamžitě vylije z břehů a spojí se s s vodou stékající po zpevněných plochách.
Denně se v ČR zabetonuje či zaasfaltuje přibližně 11 hektarů půdy. To je rozloha Václavského náměstí. Mnoho staletí vznikající ornice tak vezme za své jenom kvůli krátkodobé snaze stavbařů vydělat peníze. Územní plány je snadné změnit, stavební úřady vedené lidmi bez potřebného vzdělání a rozhledu lehkomyslně vydávají stavební povolení ke zbytečným stavbám, které se stavěji nejčastěji jako rozlehlé jednopodlažní objekty. Satelitní městečka se obkličují dalšími plochami komunikací a retenční schopnost krajiny se stále snižuje. Zemědělská půda stojí v ČR směšně malé částky a její vyjmutí z půdního fondu a převedení na stavební pozemky je velmi snadné.
Na tyto zpevněné plochy v ČR ročně spadne
přibližně 1,5 mld. m3 vody, která z větší části odteče kanalizací do vodních toků a jimi pryč do moře. Z toho plyne stále se snižující zásoba podzemní vody a náhlé přívalové lokální povodně. Řešení v podobě vybetonování (vyzdění) ohromných koryt je možné je ve výjimečných případech, protože tok přívalové vody akorát urychlují a při vylití z koryta je účinek daleko ničivější. Zřejmě jediným řešením jsou takové úpravy krajiny, které dají vodě šanci se rozlít mimo zastavěné oblasti. Poučení od Holanďanů, kteří s mořem a povodněmi bojují již po staletí by bylo na místě. Bohužel se to zatím u nás praktikuje tak, že příslušná povodí za velké peníze opraví poničená vybetonovaná (vyzděná) koryta vodních toků a za nějaký čas se vše opakuje. Takže podobné bleskové povodně se budou opakovat stále častěji, pokud se nevzpamatuje vláda nebo občané, kteří na ní budou tlačit tak usilovně až bude přinucena k tomu, aby začala tyto záležitosti řešit koncepčně a v rámci celé republiky.

Dalším smutným faktem je, že v podstatě před nedávnem byly některé nyní poškozené úseky rekonstruovány. Myslím, že se jedná o trať z LB do Hrádku, určité dílčí úpravy proběhly i mezi Děčínem a UL Střekovem . .

OT) Ukázalo se, že IZS funguje opět celkem dobře až na komunikaci a předávání důležitých informací lidem v zasažených oblastech - větší zásluhu má spíše ČT24, ale ne každému šel proud.
Nicméně se také projevila chyba, kterou udělalo generální ředitelství HZS ČR - zrušení težké techniky. Místo toho nasmlouvali soukromníky s bagry a jeřáby, jenže když jim za pomoc při snežné kalamitě, která proběhla letošní zimu na liberecku, nezplatili, tak se prostě není čemu divit, že jim tam teď nikdo nechce nic poslat..
Dále vázla komunikace s vrtulníkem liberecké záchranné služby, jelikož hasičům nebyla a nesmí být sdělena jejich radiofrekvence, což je naprostý nesmysl..

(OT) M 474 003: Napsal jste: "Už jste viděli, že by se v téhle zemi něco dělalo pro obyvatelstvo a o něčem logicky rozhodovalo?"
Na to Vám musím odpovědět: "Ano, viděl." Pokud byste nevěřícně zakroutil hlavou, tak budu vysvětlovat dál. Viděl jsem to zejména na malých obcích. Tam je více méně jedno, za kterou stranu je zvolen starosta či starostka - povětšinou se tam lidé mezi sebou dobře znají. A ví o problémech, které je nejvíce tíží. A protože malé obce jsou díky rozhodnutí politiků bity na financích (dotace chodí na počet obyvatel, ale malé obce dostávají na obyvatele zhruba jednu šestinu toho, co přijde na Pražáka), tak s nimi starostové musí nakládat hodně uvážlivě. Nejen v investicích. A těch natažených rukou: "Starosto, zaplať!", není málo. Včetně požadavku krajů na příspěvek pro zajištění základní dopravní obslužnosti...

Už jste viděli, že by se v téhle zemi něco dělalo pro obyvatelstvo a o něčem logicky rozhodovalo? Vždycky o všem rozhodují peníze a zisky spřátelených firem. Povodně se jim hodí jako záminka k rušení tratí, zase se bude stavět v záplavových oblastech, místo přehrad, čištění koryt vodních toků a úprav infrastruktury se budou stavět sportovní areály a dálnice. Nelze se ale divit, jsme v České Republice.