..: Povodně výrazně zasáhly i do železniční dopravy :..

Přejezd v obci Těchlovice na trati 073 mezi Děčínem a Ústím na Labem, foto: Martin Třešňák Děčín/Liberec — Po vydatných deštích a náhlých přívalech vody stouply hladiny řek a potoků v několika částech Čech. Nejvíce je postižen Liberecký a Ústecký kraj. Problémy se nevyhnuly ani železnici, koleje jsou pod vodou, podemleté či zavalené sesunutou půdou. Na některých místech ani není možné zavést náhradní autobusovou dopravu, protože pod vodou jsou i mnohé silnice. Doprava musela být zastavena i na trati 098 do Německa v úseku mezi Děčínem a Prostředním Žlebem a i vlaky EuroCity směřující do Německa musejí být nahrazeny autobusy. Vlaky nejezdí ani na další mezistátní trati z Liberce do Žitavy. Podle Správy železniční dopravní cesty se provoz podaří obnovit nejdříve v neděli ráno, u některých tratí však oprava potrvá mnohem déle.

Tratě zasažené povodní:

  • Děčín - Prostřední Žleb
  • Úpořiny - Chotiměř (Lovosice - Teplice v Čechách)
  • Velké Březno - Boletice nad Labem (Ústí nad Labem-Střekov - Děčín)
  • Rumburk - Šluknov (Rumburk - Dolní Poustevna)
  • Česká Kamenice - Jedlová (Děčín - Rumburk; Benešov nad Ploučnicí - Česká Lípa)
  • Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem
  • Frýdlant v Čechách - Jindřichovice pod Smrkem
  • Liberec - Varnsdorf (Liberec - Zittau - Rybniště)
  • Frýdlant - Černousy (Liberec - Černousy)

Asi největší problémy jsou na Frýdlantsku, kde je zatopena většina komunikací a proto nefunguje ani náhradní doprava za vlaky. Rychlíky z Liberce do Děčína končí již v České Lípě a cestující musí jet do Děčína přes Lovosice. Omezení se dotklo i trati 090 Praha – Děčín, na kterou se poblíž Děčína sesunula zemina a proto se jezdí jen po jedné traťové koleji. Vlaky v tomto úseku nabírají zpoždění.

Aktuální přehled o sjízdnost tratí najdete na webu Českých drah.

trať Děčín - Velké Březno - Ústí nad Labem zaplavená vodou, foto: Roman Křivan Dečín-Křešice, foto: Martin Hodulik Děčín - Přípeř, trať 090 Děčín - Bad Schandau, foto: VeveunQa Upírka Novotná Trať ve Frýdlantu poničená povodní, foto: Deejay Benny Trať Liberec - Hrádek nad Nisou (před mostem v Machníně), foto: Tomáš Molnár Trať Liberec - Hrádek nad Nisou (před mostem v Machníně), foto: Petra Molnárová Zaplavené koleje v Liberci-Rochlicích, foto: Mirek Zika Benešov nad Ploučnicí - povodeň 2010, foto: Martin Smrtak Malá Veleň, trať Děčín - Benešov nad Ploučnicí, foto: DendDÍi TrafiIk Broučková Benešov nad Ploučnicí - nádraží, vlevo trať do České Lípy a Liberce, vpravo do Rumburka, foto: Katčenka Madix Maděrjixová-Pejlosková Hejnice, foto: Klára Hradilová Hejnice, foto: Mirek Melichar Hejnice nádraží, foto: Klára Hradilová

Ničivý vodní živel řádí i v Sasku, v Dolních Rakousích, ničivá bouře zasáhla polskou Varšavu a vody se obávají i ve Francii.

Zdroj: ČT24, České dráhy, DB


Matouš Vinš Poslat mail autorovi | 8.8.2010 (0:59)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Nehody a mimořádnosti

More from Česká republika (celá)


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
Registered user hank 
09.08.2010 (19:57)  
V ČR tvoří pravidelně (= při 100letých vodách) zaplavované údolní nivy nanejvýš jednotky % území. Pro začátek by třeba stačila 100% stavební uzávěra v nich včetně zákazu obnovovat tam obytné, kancelářské a "zábavní" stavby už někdy povodněmi poničené. Naši předci takovou "živelnou" uzávěru po generace dodržovali.

Jiné to je s průmyslovými objekty. V 19. století se v údolních nivách stavěla spousta průmyslových objektů využívajících vodní energie. Pěkným příkladem jsou papírny. Většina českých papíren byla za cca 170 let (od vzniku první strojní papírny - Vrané n. Vlt. 1837 - až po zánik většiny tradičních podniků odvětví během nesmyslné privatizace v 90. a 0. letech) postižena povodněmi mnohokrát. Přesto vždy velkou vodu (na rozdíl od privatizace) přežily, mj. i proto, že předci věděli, jak je postavit, včetně souvisejících úprav toků.

Je tu někdo z Liberce? Jaký je teď stav v libereckém Kateřinském údolí? Velkého spádu potoka tam využívaly v 19. století desítky fabrik a fabriček nalepených jedna na druhé. Voda tam tekla doslova z náhonu do náhonu. Věřím, že po odtečení velké vody a úklidu se zjistí, že víc utrpěly novostavby než ty staré tovární budovy.

Jedna věc je však historicky nová: To, jak často za 24 hodin někde spadne několikaměsíční úhrn srážek. Netvrdím, že to dřív nebývalo, ale za posledních dvacet let to je určitě častěji. (Pamatuju na léto 1971, kdy na Lysé hoře spadlo za 3 dny přes 400 mm. Další takové úhrny byly až v r. 1997, ale od té doby takhle někde prší nejmíň skoro každý rok.) To zřejmě souvisí se změnou klimatu a proto by se v této souvislosti měly aktualizovat matematické modely, které by se daly k dispozici krajům a obcím a které by měly být základem územních plánů. A kdo je nebude dodržovat (ten Rohanský ostrov, jestli je to pravda, je maximální zvěrstvo), měl by být postihován třeba nepojistitelností nemovitostí nebo daňovými nástroji.

Já vím, že třeba v takových Troubkách by se tohle těžko vysvětlovalo, ale to by bylo na delší řeč, se kterou tady nechci unavovat. Už tak jsem možná dost OT.

zdraví
hank
09.08.2010 (16:35)  
Vlad : copak jste si zase vymyslel ... nevkládejte mi klávesnici "do úst něco" něco, co jsem nenapsal ... přečtěte si tu moji úvodní větu ještě jednou.

Borecek 13 : jenže to prakticky není trať SŽDC ... informace ale zajímavá ... že ta velká voda nezebrala kus té polské "samyjamy" ... Přitom trať přetíná Oldřichovický potok, který tvoří státní hranici ...
09.08.2010 (12:59)  
Junkrs: a navíc se přestáváme hlouběji zamýšlet nad tím, proč vlastně stavíme. Nechci zpochybňovat účelnost staveb paušálně, ale domnívám se, že třebas řada administrativních i obytných objektů nevznikla pro potřeby bydlení nebo kancelářských prostor, ale čistě spekulativně. Slouží totiž jen pro nákup/prodej. Nebo jako "zalití" prachů do betonu.

(teď ale nemluvím výlučně o objektech u vody)
Editor or ŽelPage Administrator Vlad  mail  
09.08.2010 (12:55)  
(OT) ceskolipak: Ano, ono to není způsobeno jen zástavbou, technikou... Svůj podíl na tom má i Matka Příroda. Jsou zdokladovány "malé pluviály" - tedy období s podstatně většími a lokálními srážkami v průběhu minulého tisíciletí (roky 1078-1118, 1310-1350, 1560-1573, 1763-1771). Třeba se k něčemu podobnému zase na čas vracíme...
http://www.vesmir.cz/clanek/nase-male-pluvialy-(2)

Post edit:
Automat si dělá co chce a nepustí vás na odkaz. Takže si, prosím, adresu dopište ručně. Za posledním slovem pluvialy ještě pomlčku a v kulatých závorkách dvojku: ...-pluvialy-(2). Díky.
Registered user junkrs 
09.08.2010 (12:47)  
Topič: Naprostý souhlas!!!
A ještě souhlasím i s dalšími přispěvateli, kteří zde uvádějí ještě stále se přibližující novostavby k vodním tokům. Vypadá to, že čím jednodušeji a levněji stavíme, tak je to stále na čím dál tím méně vhodných místech.
Correspondent or Member of ŽelPage topič  mail  
09.08.2010 (12:47)  
ceskolipak: Ale já netvrdím, že za vznikem povodní je neuvážená zástavba. Povodně byly a budou, to je jasné. Jenom se záplavová vlna stává náhlejší a dravější, protože voda rychleji steče do vodotečí než když byla krajina méně zastavěná.
Například ve zpravodajství ČT říkala jedna stará paní z Bílého Kostela nad Nisou, že jim bývalí němečtí usedlíci říkali, že když se začne voda přelévat přes mostek, tak mají zmizet z chalupy, protože voda bude vysoká. Jenže v sobotu se tak stalo za 20 minut a vody bylo kolem 2m výšky.
Registered user ceskolipak  mail  
09.08.2010 (12:06)  
ad Topič
Když jsem sledoval satelitní mapu s oblačností během pátku a soboty, tak ohnisko se největší srážkovou aktivitou bylo lokalizované nad Lužickými horami.
Výhoda Č. Lípy jsou menadry řeky Ploučnice směrem od Mimoně a v jejím okolí volná krajina.
Pokud se ohlédněme na loňské záplavy u Nového Oldřichova, také to měl na svědomí opět silný přívalový déšť, ačkoliv je výstabva v této vesnici dost původní a jedná se o prudký svah.
Totéž Českosaské Švýcarsko, Všemily, Srbská Kamenice - nová výstabva minimální, jen staré chalupy.

Efekt zabetonování naší krajiny a zhutnění půdy zemědělskou technikou, popř. nevhodné plodiny na rizikových lokalitách rozhodně nepopírám, ale není to jediné, co má na genezi záplav vliv.
Correspondent or Member of ŽelPage topič  mail  
09.08.2010 (11:52)  
ceskolipak: Ve Cvikově jsem žil dost dlouho a tak pamatuji záplavy v Lindavě i ve Cvikově, které nebývaly ničím tak neobvyklým. Stačilo několik dní intenzivnějšího deštivého počasí a bylo to. Podobně jako v CL, kde se Ploučnice u křižovatky rozlévala také. Pamatuji vodu až v Baťovi.
Tvrzení o malé industrializaci údolí Ploučnice dostane povážlivé trhliny, pokud se člověl podívá na mapu z 50.let a porovná s dnešním stavem.
http://kontaminace.cenia.cz/
To je panečku rozdíl, kolik velkých staveb přibylo podél toku Ploučnice jen v České Lípě. Veškerá napadaná voda na tyto plochy skončí téměř vzápětí v Ploučnici a "pluje" do Hamburku. A netýká se to jen ploch bezprostředně sousedících s řekou. Například také dešťová voda ze sídliště na Špičáku a přilehlých odbchodních center steče do Ploučnice.
Tady je odkaz na mapu. Dá se v ní jednoduše přepínat mezi stavem před cca 60.lety a dnešním.
Registered user Nechic  mail  
09.08.2010 (11:11)  
Chary: Já vím, jde spíš o zbožné přání, že mocipáni nebudou chtít měnit co tak pracně vymysleli :D
Editor or ŽelPage Administrator Vlad  mail  
09.08.2010 (11:01)  
(OT) ceskolipak: Zkuste si najít letecké záběry povodní z těchto horských údolí. Zjistíte, že voda je v korytu potoků, akorát poněkud širší. Kdybyste šel do historie zástavby a srovnal ji zpět několik století, zjistil byste, že se zástavba posunula níže do údolí, blíže k řece. A to zejména komunikace... Stavění je sice jednodušší a levnější, ale má svá rizika. (Kde byly dříve v obci postaveny základní dvě stavby - kostel a škola? Že byste je povětšinou hledal na kopci, na vyvýšeném bodě obce?)

Pokud poslouchám v televizi rozhovor s někým , kdo říká, že je vytopen potřetí během čtrnácti měsíců (!), tak být na jeho místě bych stavbu znovu neopravoval, ale přemístil se jinam. Výše. Dále od vody.

Je na vodohospodářích, aby si upravili matematické modely zátopových území - zejména v obcích, a na stavebních úřadech, aby v těchto lokalitách vyhlásily stavební uzávěry. Krok velmi nepopulární, protože nemovitosti se stanou neprodejnými... Ale vkládat opakovaně finance do opravy něčeho, co bude za čas znovu zničeno, asi není nejrozumnější.

V současné době se připravuje rozsáhlá výstavba (bydlení, administrativa) v Praze na Rohanském ostrově - uprostřed Vltavy. Až se někdy zopakuje velká voda z roku 2002, tak se pak budou všichni divit...
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko